Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Svíčky z Rokytníku

Svíčky z Rokytníku Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce, takže těsně před nimi nahlédneme do včelařského království, kde se mimo jiné rodí právě svíčky. Vyrábí je Simona Adamcová, která v Rokytníku u Hronova chová tři stovky včelstev. Jen utichne ruch kolem úlů, pustí se do zpracování vosku. Prozradí nám, jak tenhle produkt včelky vytvářejí, kolik práce jim to dá a prozradí také něco o zpracování. Například to, že při tradičním motání svíček z plástů je důležité, aby měl vosk pokojovou teplotu a nelámal se. Podíváme se i na odlévání do formiček, které si mladá včelařka sama vyrábí.

MapaSvíčky z Rokytníku
videoSvíčky z Rokytníku
...
video video

Svíčky z Rokytníku

Vánoční zvyky v podhůří Jizerských hor

Vánoční zvyky v podhůří Jizerských hor Vánoční svátky i období před nimi provázela v časech našich předků celá řada zvyků. S přípravami se začalo už po svátku svatého Martina. Jak přípravy probíhaly v podhůří Jizerských hor, to nám prozradí výstava nazvaná Od svatého Martina do Tří králů, kterou Muzeum Českého ráje připravilo na Dlaskově statku v Dolánkách. Připomeneme si, že k předvánočnímu období patřilo předení nebo draní peří, které bylo možností posedět a pobesedovat. Typické byly například různé magické praktikyna svátek Ondřeje. Na Štědrý den se od rána peklo pečivo z kynutého těsta. Posloužit musela mouka z obilí vypěstovaného na vlastním poli a bobtnání a nabývání těsta mělo zajistit hojnost v příštím roce. Vlastní štědrovečerní tabule musela být pestrá. Dárky v téhle oblasti až do počátku 20. století nosila místo Ježíška Kristydle. Dávala je k betlémům a dozvíme se i to, co u nich děti hlavně nacházely.

MapaVánoční zvyky v podhůří Jizerských hor
videoVánoční zvyky v podhůří Jizerských hor
...
video video

Vánoční zvyky v podhůří Jizerských hor

Ozdoby ze Vsetína

Ozdoby ze Vsetína Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína zdobí stromečky nejen u nás, ale třeba také ve Finsku, Dánsku a dokonce i za velkou louží. Jako první se do jejich výroby pustil na počátku dvacátých let minulého století sklář Ludvík Ondra, v polovině století ho pak následovalo výrobní dužstvo IRISA. Prohlédneme si některé poklady, které vznikly v počátcích výroby, ale hlavně nahlédneme pod ruce sklářům i malířkám. Všechno začíná ve foukárně, kde vznikají takzvané dvojáky. Ty se pak mění v koule, zvonečky nebo figurky a následně putují ke stříbření, namáčení do odstínů laků a samozřejmě také ke zdobení dekorem. Ročně se tu vyrobí bezmála milión ozdob, k dispozici jsou tu dvě až tři stovky různých forem. Velký je samozřejmě také sortiment ozdobných motivů.

MapaOzdoby ze Vsetína
videoOzdoby ze Vsetína
...
video video

Ozdoby ze Vsetína

Ozdoby ze šustí

Ozdoby ze šustí Kukuřičné šustí sloužívalo našim předkům nejdřív jako podestýlka ve stáji, později se z něj pak začaly vyrábět různé předměty denní potřeby, například ošatky. Dnes z něj vznikají také různé ozdoby nebo figurky. Jednou z nejznámějších výrobkyň je Jana Jarkovská z východočeského Štěnkova. Všechno u ní začíná sklizní kukuřice. V jejím případě asi ze dvou hektarů, aby bylo šustí dost na celý rok. Listy pak pečlivě roztřídí a musí je důkladně usušit. Teprve pak se může pustit do vlastní výroby. Prozradí nám, jak její děda vyráběl ošatky a ukáže, jak ze šustí vznikají její vyhlášené panenky. Základem je ohebný drát, na hlavičku poslouží vlna a všechnu ostatní krásu vytvoří už jen a jen ze šustí. Ráda vyrábí také betlémy, do nichž každý rok vymýšlí nové figurky.

MapaOzdoby ze šustí
videoOzdoby ze šustí
...
video video

Ozdoby ze šustí

Příbramští betlémáři

Příbramští betlémáři Betlémy k Vánocům patří neodmyslitelně. Zdobí velká prostranství, kostely, ale i domácnosti. My se tentokrát vypravíme na Příbramsko, abychom se dozvěděli, co je typické pro tamní ztvárnění vánočního příběhu. Našimi hostiteli budou členové spolku příbramských betlémářů, v němž se sdružuje takřka stovka betlémářů z celé republiky. Dozvíme se, že nezahálejí ani v létě, protože je potřeba sbírat a také publikovat nové poznatky a samozřejmě opravovat betlémy, které putování po výstavách občas trochu poznamená. Pro domácí betlémy pocházející z Příbramska bývalo typické například pozadí z papíru postříkaného barvou, klihem a leštěncem, tedy sirníkem olovnatým. Po rozsvícení se krásně třpytilo. Na těch dřevěných pak často bývalo na pozadí město, které tvořilo kulisu příběhu. Velké bývají také postavičky. A povíme si i o betlémech chlebových, kterých se ovšem moc nedochovalo.

MapaPříbramští betlémáři
videoPříbramští betlémáři
...
video video

Příbramští betlémáři

Třeboňský kapr

Třeboňský kapr Pokud zrovna nepatříte k odpůrcům ryb, nebude asi ani na vašem vánočním stole chybět tradiční český kapr. Přidáme k němu pár zajímavých informací o tom, jak se k nám dostal, kdy se začal objevovat na stole smažený a protože se o tohle všechno budeme zajímat v Třeboni, začneme informacemi o místních rybnících a rybníkářích. Nemůžeme tedy nezmínit proslulého Jakuba Krčína, kterému Třeboňsko vděčí za své největší poklady v oblasti rybníků – Rožmberk i Svět. Pokud si ovšem myslíte, že například za vybudování toho druhého jmenovaného byli místní Krčínovi vděčni, vyvedeme vás z omylu. A víte, kde se kapr u nás vzal? Nejdřív se dostal z Asie do Evropy, do Říma a pak se rozšířil po střední Evropě. Prozradíme i jeden zajímavý recept na jeho úpravu, třeba vás inspiruje.

MapaTřeboňský kapr
videoTřeboňský kapr
...
video video

Třeboňský kapr

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 ST