18. prosince 2011

Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce.

Vánoční svátky i období před nimi provázela v časech našich předků celá řada zvyků. S přípravami se začalo už po svátku svatého Martina. Jak přípravy probíhaly v podhůří Jizerských hor, to nám prozradí výstava, kterou Muzeum Českého ráje připravilo na Dlaskově statku v Dolánkách.

Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína zdobí stromečky nejen u nás, ale třeba také ve Finsku, Dánsku a dokonce i za velkou louží. Jako první se do jejich výroby pustil na počátku dvacátých let minulého století sklář Ludvík Ondra, v polovině století ho pak následovalo výrobní dužstvo IRISA.

Kukuřičné šustí sloužívalo našim předkům nejdřív jako podestýlka ve stáji, později se z něj pak začaly vyrábět různé předměty denní potřeby, například ošatky. Dnes z něj vznikají také různé ozdoby nebo figurky. Jednou z nejznámějších výrobkyň je Jana Jarkovská z východočeského Štěnkova.

Betlémy k vánocům patří neodmyslitelně. Zdobí velká prostranství, kostely, ale i domácnosti. My se tentokrát vypravíme na Příbramsko, abychom se dozvěděli, co je typické pro tamní ztvárnění vánočního příběhu.

Pokud zrovna nepatříte k odpůrcům rybích pokrmů, nebude asi ani na vašem vánočním stole chybět tradiční český kapr. Přidáme k němu pár zajímavých informací o tom, jak se k nám dostal a kdy se začal objevovat na stole smažený.