Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Karolinum

KarolinumZačneme v Praze, ve starobylém slovutném Karolinu. To je dnes národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od druhé poloviny 14. století se zde nachází reprezentativní sídlo pražské univerzity.

Základní půdorysnou dispozici budovy tvoří románsko-gotické prostory původního paláce, kdysi zahloubené přízemí domů z 13. století (dnes se stálou výstavou o dějinách univerzity), nad nimiž byl v šedesátých letech 14. století postaven rotlevovský palác.

Centrálním prostorem Karolina je Velká aula, v prvním poschodí slavnostní shromaždiště akademické obce, sál, v němž se konají také imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Dnešní podobu jí dal architekt Fragner. V jejím čele je umístěn gobelín vzniklý podle návrhu V. Sychry (1948) v dílně M. Teinitzerové.

V jeho středu jsou vetkány motivy z nejstaršího pečetidla Karlovy univerzity (klečící Karel IV. předává patronu českých zemí sv. Václavovi zakládací listinu univerzity), úryvky z Karlovy zakládací listiny z roku 1348 a symboly univerzitních fakult.

MapaKarolinum
videoKarolinum
...
video video

Karolinum

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyněPodzemní systém Javořîčských jeskyní nedaleko hanácké Litovle vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk.

Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech 20. století. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů.

Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace: dominantou je taky přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů. Dodnes není zcela prozkoumáno.

MapaJavoříčské jeskyně
videoJavořîčské jeskyně
...
video video

Javořîčské jeskyně

Blovice

BlovicePak se ve vší tichosti přesuneme do Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Tiše proto, že tady začala stálá expozice, která mapuje ložnice a historické spodní prádlo našich prapředků. K vidění je zde přes sto let stará ložnice doplněná historickými kusy dámského spodního prádla z devatenáctého a dvacátého století: Svět korzetů, podprsenek a dalšího spodního prádla.

Ložnice byly v 16. století považovány za luxus, postele byly vydávány na odiv a přijímaly se tady i návštěvy, s nimž se v postelích i hodovalo. A myslelo se i na záchody – i jejich důmyslný systém uvidíte. Na expozici spodního prádla navazuje další dlouhodobá expozice nazvaná „Prádlo našich babiček“.

MapaBlovice
videoBlovice
...
video video

Blovice

Slovanská epopej

Slovanská epopejS myšlenkou vytvořit výtvarný odkaz slovanství v dějinách si Alfons Mucha pohrával dlouho. Inspirací mu byla i Světová výstava v Paříži v roce 1900, kde navrhl pavilon Bosny a Hercegoviny. Jeho vnitřek totiž pojal jako oslavu nadějí jižních slovanských národů a jejich tradic.

Mucha zemřel před sedmdesáti lety. Zůstalo po něm dílo, které ve světě nemá zřejmě obdoby. V muzeu v Moravském Krumlově si prohlédneme soubor dvaceti pláten, jimiž Mucha připomněl slovanské milénium.

Vlastní práce na cyklu obrazů započal po návratu ze Spojených států. Zpátky ho přivedla zakázka na výzdobu tehdy dokončovaného Obecního domu. Maloval na lodní plachty, které si nechal dovážet z Belgie.

Ty největší Muchovy obrazy čítají 6x8 metrů a my si o nich budeme povídat s Miroslavem Houštím, který je akademickým malířem a rovněž znalcem Muchova díla a odkazu.

MapaSlovanská epopej
videoSlovanská epopej
...
video video

Slovanská epopej

Čarověníky

ČarověníkyČarověníky, lidově nazývané také čarodějné metly či hromová košťata, jsou pýchou Kostelníčkovic rodinného zahradnictví v Jalubí u Uherského Hradiště. Pohybovat se budeme v prostorách nevšedního a netypického zahradnictví, které založil pan Kostelníček před 30 lety.

Tehdy začal čarověníky sbírat a experimentovat s nimi. Donedávna si přitom lidé jejich původ nedovedli ani vysvětlit. Věřili, že jsou výtvorem magických sil, a přisuzovali jim nadpřirozené schopnosti.

Nejstarší kousek, který pan Kostelníček má, pochází z roku 1986. Našel ho tehdy jeho otec na rašeliništi v Krušných horách. A ukážeme vám třeba i Blatku – 20letou borovici, na jejíž vrchol bylo naroubováno pět roubů čarověníků – rostlina se nikdy nestříhala, nezkracovala.

MapaČarověníky
videoČarověníky
...
video video

Čarověníky

Uherčice

UherčiceV zámeckém areálu v Uherčicích, který se rozprostírá asi 40 km západně od Znojma, skončíme naše putování. Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti. K zámku je přilehlý rozsáhlý park. Od roku 1996 je část zámku zpřístupněna. V současné době je v rekonstrukci.

Projdeme renesanční arkádové nádvoří, zámeckou kapli, několik reprezentačních místností, komorní divadlo, velký taneční sál a další interiéry s cennou štukovou a malířskou výzdobou a částečně vybavenými původním mobiliářem. K vidění jsou i ukázky postupů stavebních a restaurátorských prací.

Původní gotická tvrz, vybudovaná na konci 15. století, byla v polovině 16. století Krajíři z Krajku přestavěna na renesanční zámek. Za Štrejnů ze Švarcenavy byl zámek rozšířen. Od roku 1628 patřil zámek Brechtoldům, kteří provedli drobné barokní úpravy.

Další barokní úpravy byly pak ještě provedeny za dalších majitelů na přelomu 17. a 18. století. V 18. století byl upraven a rozšířen barokní park, nejprve ve francouzském stylu a později se proměnil v přírodně krajinářský park s loveckým altánem a zděným obeliskem.

V letech 1768–1945 vlastnili zámek Collaltové. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Od roku 1948 byl zámek využíván jako státní statek a sídlo vojenské posádky. Časy se ale změnily, a snad to prospělo i zámku samému.

MapaUherčice
videoUherčice
...
video video

Uherčice

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín