Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Burčák

Burčák Dostaneme taky burčákovou lekci. Jeho období vrcholí, a tak se přímo nabízí odpovědět na takové otázky jako třeba, kolik by ho měl člověk vypít, aby utužil svůj kořínek, či proč se jím vůbec nemá přiťukávat. Za tímhle mlékem starců jsme se vypravili na jižní Moravu do vinařské oblasti v Blatnici – pod Svatým Antonínkem.

Burčákovým učitelem nám bude Antonín Lukáš, který nás pozve do kamenného, pět set let starého sklípku. Burčák, který ne všude pijí, třeba Američanům je cizí, představuje vlastně první etapu, kdy se z hroznů stává víno, kdy se cukry přeměňují na alkohol.

Tenhle nápoj je značně ošidný i pro ty, kteří umějí pít. Dlouho necítíte nic, nic – a najednou nic nemůžete.

Znalci vždycky čekají, než začne burčák vařit, a když se budete dívat, tak se dozvíte i to, kolik ho máte vypít týdně, aby se vám vyměnila krev v těle.

MapaBurčák
videoBurčák
...
video video

Burčák

Česká Kanada

Česká Kanada Česká Kanada je oblast na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Jde o zajímavou oblast, kterou si projdeme v rámci možností podrobně. Začneme u hradu Landštejn a v okolních lesích s tajemnými balvany. Těch hypotéz, k čemuže sloužily, existuje několik. Dozvíte se je.

Hodit se nám bude i fortelný plot, a to proto, že se budeme pohybovat v okolí Starého Města pod Landštejnem – mají tam bizoní farmu. Poté zamíříme k Českému Rudolci. V Peníkově se podíváme na pilu. Jde o unikátní: vodní pilu pamatující půl druhého století. Vystavěl ji statkář a mlynář Doubek. Dnes je z ní hýčkaná památka, a to hlavně díky Zkrášlovacímu spolku a mistru sekernickému Josefa Kudrny z Kunžaku.

Za návštěvu stojí i samotné město Slavonice nebo klášter Pavlánů. A koho budou bolet nohy, může využít i jindřichohradeckou úzkokolejku, která sem před 111 lety vozila uhlí a suroviny nebo potraviny.

MapaČeská Kanada
videoČeská Kanada
...
video video

Česká Kanada

Karlovy Vary

Karlovy Vary Legenda říká, že za objevení pramenů, ke kterým vás zavedeme v následujícím zatoulání, může pes císaře Karla IV. Pronásledoval jelena, spadnul do vody a bylo to. Doputovali jsme do Karlových Varů a projdeme si karlovarské kolonády, které město proslavily. Mají chránit prameny léčivé vody a celá ta promenádní krása čítá dohromady přes půl kilometru.

Jejím duchovním otcem byl karlovarský lázeňský lékař, jehož jméno vám bude určitě známé. Šlo o Davida Bechera, který přišel s nápadem, aby potenciální pacienti chodili pít vodu přímo k vývěrům léčebných pramenů – jen tak lze totiž zaručit přísun co největšího množství kysličníku uhličitého. Proto se začaly nad prameny stavět ochranné stříšky či altány – koneckonců tak, jak je známe dodnes.

Nejstarší karlovarská kolonáda je kamenná, pojmenovaná podle mlýna stojícího tady ještě v 18. století – Zítkova kolonáda.

Karlovarské kolonády projdeme s Milanem Trnkou, ředitelem Správy lázeňských zdrojů a kolonád, a Stanislavem Bucharovičem, historikem Krajského karlovarského muzea. Mluvit se bude nejen o pramenech nebo kolonádě, ale i o tom, jak se město a místa v něm proměňovaly v čase.

MapaKarlovy Vary
videoKarlovy Vary
...
video video

Karlovy Vary

Muzeum miniatur

Muzeum miniatur Moderní technika umí leccos, ale teď se pořádně zapotila. Jak by taky ne, když měla za úkol zachytit karavanu velbloudů v uchu jehly nebo scénu z Labutího jezera na zrnku máku. Vítejte v Muzeu miniatur ruského umělce Anatolije Koněnka.

Jeho pidi umění najdete ve výstavních síních po celém světě, a teď taky v Praze na Strahovském nádvoří. Okem téměř nezaznamenatelné miniatury vám ukážeme i my v naší další reportáži.

Nebo se můžete přijít podívat sami. Potřebujete ale dobrý mikroskop a taky šikovné ruce a trpělivost – bez té by to taky nešlo.

Díla umělce Koněnka ze sibiřského Omsku jsou chráněna v zasklených vitrínách. Lupa je pak umístěna nad každým z exponátů. Ignat Kinol nás muzeem provede. Ale opatrně, prudší pohyby či mohutná kýchnutí by se mohly stát osudnými.

A nejvzácnější kousek? Kniha s povídkou Chameleon Antona Pavloviče Čechova. Třicet stránek na březové kůře jářku milimetr na milimetr. Máte se na co těšit. I dívat. Ale pořádně.

MapaMuzeum miniatur
videoMuzeum miniatur
...
video video

Muzeum miniatur

Sladovna Písek

Sladovna Písek V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází sladovna pivovaru právovárečného měšťanstva v Písku.

Původnímu účelu, tj. výrobě sladu, přestal objekt sloužit roku 1973 a od té doby nebyl pořádně využíván ani dostatečně udržován. To ohrožovalo samotnou existenci této kulturní památky.

Sladovna má velmi pestrou minulost. Základní kámen byl položen dne 5. července 1862 a rozsáhlá stavba probíhala do roku 1864. V jižním křídle královského hradu u jihozápadní nárožní věže byl v polovině 19. stol. pivovar, který už nepostačoval potřebám, a proto tehdejší právovárečné měšťanstvo rozhodlo o jeho rekonstrukci. Během ní došlo 13. května 1860 ke zřícení věže.

Právovárečné měšťanstvo pojalo tuto nehodu jako výzvu, zakoupilo dvě chalupy v sousedství hradu včetně pozemků a tím získalo prostor pro stavbu sladovny. V 80. letech 19. století přistavěla další generace sladovníků nové hvozdy a úřední dům. Za druhé světové války sloužila sladovna jako sklad obilí pro německou armádu. Po osvobození tu pak byli ubytovaní ruští vojáci.

V nově opravené části sladovny dnes probíhají nejrůznější výstavy a vernisáže. V expozici „Kočkohrátky a hračky nehračky“ si tak můžete prohlédnout unikáty od Václava Kubáta. Byl to právě on, kdo stál u zrodu vývoje českých hraček.

Kromě toho nám pan Kubát představí i sběratelkou činnost svého otce Václava z přelomu 19. a 20. století. Budou to samozřejmě zase hračky, hlavně panenky, koníčci nebo husaři.

MapaSladovna Písek
videoSladovna Písek
...
video video

Sladovna Písek

Žimrovice

Žimrovice Možná lakota, možná zdravý selský rozum stojí za jedním výborným nápadem: vybudovat umělý vodní kanál na skalnatých svazích údolí řeky Moravice.

Duchovním otcem nápadu je továrník Karel Weisshuhn, jenž se prý nechtěl dělit o zisk s formany, kteří sváželi dřevo z okolí. Moravice různě meandruje v podhůří Nízkého Jeseníku a továrník Weisshuhn se rozhodl v Žimrovicích postavit továrnu na papír.

A chtěl, aby se dřevo plavilo až k branám jeho fabriky. Nitrem skal proto zkusil přivést vodu až k továrnímu náhonu.

Nikdo úspěchu jeho pošetilé myšlenky nevěřil. Pan továrník Weisshuhn se ale nevzdal a 3600 metrů dlouhou trasu spolu se svými syny „osedlal“. Vybral si místo pod Kozím hřbetem a prorazil první tunel – ručně!

Samotný kanál vznikal pak košíkářským způsobem. Co to všechno obnášelo, nám řekne průvodce Stanislav Biler, správce Weisshunského kanálu.

Turbíny z roku 1926 dodnes dokáží vyrábět elektrickou energii. Jde o unikátní technickou památku, památku funkční a zachovalou, a historická elektrárna v Žimrovické elektrárně k návštěvě přímo vybízí.

MapaŽimrovice
videoŽimrovice
...
video video

Žimrovice

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST