Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Javorník

Javorník Nedělní cestování s kamerou po krajích českých, moravských a slezských začneme v Javorníku. Městečku, které čítá i s přilehlými obcemi něco kolem tří tisícovek obyvatel a které bylo spjato v historii s vratislavskými biskupy.

Ti si právě tady zřídili ve městě své sídlo. Není se čemu divit, město je to pěkné, navíc leží v zajímavé krajině severní části Rychlebského výběžku. Netradičně začneme naši návštěvu ve staré lékárně, kde si turisté sami můžou dokonce vyrobit vlastní medikamenty, pilulky, samozřejmě za bedlivého dohledu odborníka – léčivé účinky ale od nich nečekejte.

Důležité ovšem je, že projdeme muzeem, které ve svých horních patrech přichystalo zajímavé povídání o historii města. A seznámíme vás i s opomíjenou postavou Karla Ditterse, kterého pozval jeden z biskupů, a dokonce mu nabídl šéfování vídeňské královské opery. Proč odmítl? I to vám prozradí Hana Polášková z Městského kulturního centra.

A protože Javorník je skutečně město starobylé, najdeme i tady patřičně starý hřbitovní kostelník, zhruba někdy z 13. století, se vzácnými portály a netypickou „výzdobou“ i gotickou architekturou.

MapaJavorník
videoJavorník
...
video video

Javorník

Sběratel sukulentů

Sběratel sukulentů Pak se podíváme na Vysočinu, v jejím sídelním městě Jihlavě žije pan Jiří Janda. A pan Jiří Janda si zamiloval sukulenty – rostlinky, které jsou sice doma v Africe či Americe, ale v dobrém skleníku a správně opečovávané dokážou vegetovat i v Česku.

Barevné zajímavé rostliny náročné na světlo. Pana Jandu potkalo to, co jiné jeho kolegy pěstitele. Poté, co zjistil, že se s rodinou nevejde do panelákového bytu, rozhodl se i se svými sukulentovými přáteli přestěhovat – a nelitoval, a to i přesto, že mezi kaktusáři se prý pěstitelům sukulentů říká zelináři.

Pana Jandu tyhle exotické rostliny přitahují hlavně pro svou pestrost a taky neuvěřitelné tvary. A vy se můžete těšit i na jednu raritku – neprozradíme, o co jde. Snad jen řekneme, že se díky tomu dostal pan Janda do knihy rekordů.

MapaSběratel sukulentů
videoSběratel sukulentů
...
video video

Sběratel sukulentů

Vinařská stezka

Vinařská stezka Na další výlet se vydáme na kole – to je na projížďku po cyklostezkách tím nejlepším dopravním prostředkem. Ta, kterou jsme vybrali, vede oblastí označovanou jako Podluží a patří k síti cyklostezek mezi Znojmem a Uherským Hradištěm.

Té hlavní se říká Moravská vinná stezka a je páteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických tras procházejících malebnou krajinou jižní Moravy. Vinařská cyklomagistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice.

Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

Vinařské stezky stojí za to si projet – poskytují celkem zajímavou a nenásilnou formou informace o jižní Moravě. Samozřejmě že ji můžete pojmout i jako putování za vínem a lidmi, pro které je pěstování révy vinné údělem i celoživotní zálibou.

Moravská vinná stezka patří spolu s Greenway Praha – Vídeň a Greenway Krakov – Morava – Vídeň k nejznámějším stezkám Greenways ve střední Evropě. Získala i zvláštní ceny poroty Evropské asociace zelených stezek EGWA pro nejlepší projekty v Evropě.

MapaVinařská stezka
videoVinařská stezka
...
video video

Vinařská stezka

Řepařská drážka

Řepařská drážka Ve středních Čechách mezi Kolínem a obcí Ovčáry mají zvláštní dráhu určenou pro zvláštní vláček. Jde o malokolejku, jejímž účelem bylo v minulosti dopravovat cukrovou řepu z jednoho místa na druhé.

V 60. letech bylo sice rozhodnuto přesunout tuhle dopravu plně na silnice, pak ale přišla chuť a nápad vrátit věci do stavu, v jakém byly a po několikaleté práci je dnes Kolínská řepařská drážka opět v provozu – i když už výhradně coby sezonní turistická atrakce.

Nápad na tenhle podivně romantický, a přitom účelný způsob dopravy se zrodil v hlavě rytíře Horského v 19. století, ale až jeho vnuk Richter v roce 1894 zrealizoval nápad svého děda: vozit sklizenou řepu z přilehlých polí do Kolína.

V roce 2000 vznikl Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky a až po sedmi letech práce přišel výsledek a radost: opravené funkční vagóny vzniklé z vlastní výroby.

Pojďte se spolu s námi podívat třeba na to, co všechno se musí udělat, aby se milá babička drážka rozjela.

MapaŘepařská drážka
videoŘepařská drážka
...
video video

Řepařská drážka

Kamýk nad Vltavou

Kamýk nad Vltavou Podíváme se do útrob zříceniny hradu Kamýk na ostrohu západně od stejnojmenného města Kamýk nad Vltavou. Vůbec první zmínky o Kamýku jsou z roku 1186, kdy tady pobýval kníže Bedřich s družinou.

O vznik kamenného hradu se pak zasloužil král Václav I. A jím započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V roce 1385 vzniklo právě i podhradní městečko Nový Kamýk. Do roku 1420 byl hrad s městečkem středem královského loveckého obvodu.

Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop.

Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří, a i proto pak celek působí dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo.

Možná byla míněna jako hradní kaple. Do dnešních dnů se dochovaly pozůstatky vnitřních stěn palácových křídel, otisky po roubených komorách a teplovzdušné vytápění.

My budeme ale pátrat i po tom, proč se král Karel IV. rozhodl pro výstavbu Karlštejna? Existuje několik hypotéz. Jedna z nich říká, že cesta z Kamýku do Prahy trvala dlouhé dva dny na koni. Jinou verzí je, že měl hrad jednoduše chybnou statiku obvodových zdí. Patrné jsou příkopy a valy.

V obci Kamýk stojí za vidění gotický kostel Panny Marie vybudovaný v roce 1350. Tím, jak byl postaven, je vlastně i unikátní: hlavně svou hranolovou věží s šindelovou cibulovou bání. Po požáru z roku 1775 došlo k jeho barokní přestavbě.

MapaKamýk nad Vltavou
videoKamýk nad Vltavou
...
video video

Kamýk nad Vltavou

Obecná škola

Obecná škola Nedělní cestování s Toulavou kamerou skončíme v Kozlovicích v podhůří Beskyd. Mají tady totiž jednu školu. Na tom by toho nebylo zas tolik co zajímavého, kdyby…

Kdyby nešlo o školu, která byla otevřena po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2004 a která je věrnou kopií škol, do nichž chodily děti před sto lety. A všechno to má na svědomí podnikatel – nadšenec pan Šmíra, který na obnovu budovy dohlížel po všech stránkách.

Budova bývalého fojtství z roku 1822 chátrala, nikdo o ni neměl vážný zájem – teď už je ale všechno jinak a dnes v ní najdete jakési místní muzeum se zajímavými expozicemi.

S průvodkyní Marií Prudkou se školou projdeme, uslyšíme i originální zvonění, které svolávalo děti k výuce – a že jich bylo! Těch přihlášených bylo v jedné třídě třeba i na dvě stovky, ale ve skutečnosti jich dorazilo jen několik.

Děti tehdy byly vzdělávány ve čtení, počítání a náboženství. Uvidíme i byt pana učitele, který jinak sloužil i jako zdatný pomocník místnímu fojtovi.

Zavzpomínáme i na Leoše Janáčka, rodáka z nedalekých Hukvald. A ukážeme vám jedinečnou sbírku sakrálního umění rodiny Pavla Šmíry.

MapaObecná škola
videoObecná škola
...
video video

Obecná škola

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST