30. března 2008

Na pražské Letné se teď hodně staví a změní se k nepoznání. A to nevíme, bude-li tam chobotnice nebo ne. Málokdo ale ví, že právě tady v těchto místech narazíme na jednu z mála hornických památek, jimiž se může pochlubit naše metropole. V letenském kopci ji nechal vyhloubit do skály císař Rudolf II. Důvod byl prostý – jako velký labužník chtěl jíst čerstvé ryby, a proto jim z rybníka pustil přívod čerstvé vody.

Přes třicet let shromažďoval Jiří Vetýška ze Žirovnice, městečka nedaleko Jindřichova Hradce, staré šicí stroje. Sběratelské vášni propadl už jako student a na svůj první exponát, starou singrovku z roku 1900 je pyšný dodnes – dostal ji od svého kamaráda. Otevřel si i soukromou dílnu na opravu šicích strojů a začal shromažďovat všechno, co s nimi souviselo.

Podíváme se i do Manětína – barokní západočeské perly. Manětínský zámek koupila od svého manžela hraběnka Marie Gabriela Lažanská Černínová z Chudenic rok před jeho smrtí. Společně měli 4 děti. V roce 1712 ale téměř celá stavba vyhořela. Hraběnka, jejímž dědem byl stavitel Černínského paláce, se ale nezalekla a pustila se do rekonstrukce a obnovy.

Krpce a kotula – nejsou to ani názvy jídel, ani tanců. Na Valašku vědí, o čem bude řeč, pro ty ostatní je potřeba uvést, že jde o doplňky patřící k tradičnímu valašskému kroji. Krpce fungují totiž jako zajímavé boty vyrobené ze dvou kousků hovězí kůže, na kterých se udělají zářezy. Škola ani maturita na tyhle umy neexistuje, náš průvodce pan Mužík z Velkých Karlovic se všechno musel naučit sám, a platí to i pro perleťové kotule, tedy sponky pro sepnutí valašské košule.

Zajdeme i do království kávy. Voňavé aroma jsme si vychutnávali ve východočeském Borohrádku s panem Frolíkem, podnikatelem roku 2007. Kávička a její vůně mu učarovaly už jako klukovi a minimuzeum, na které je náležitě pyšný, provozuje už 16 let. I proto ví, že správná káva by se měla přes vrch jazyka pustit na kořen jazyka a přelít zpátky do pusy, teprve pak polknout. Je to takový rituálek, který si vychutnávají všichni fajnšmekři.

Chemici vědí, laici zbystří: žádný jiný nerost nemá tolik převleků a podob jako křemen. Mění se tvarem i barvou. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích uspořádali výstavu Křemen a jeho rodina. Snoubí se v ní propojení užitku i krásy a fantazie, které se meze nekladou: správným pohledem totiž klidně právě tady můžete spatřit v kusech křemenu dorty, rolády nebo turecký med.

Světoznámé archeologické naleziště známé jako Předmostí najdeme v Přerově. Našly se tam kostry tisíců mamutů a dnes tudy vede naučná stezka. Výjimečné je hlavně tím, že pozůstatky zvířat můžete pozorovat zakonzervované přímo v odkryté vrstvě půdy staré 25 tisíc let.