20. ledna 2008

Pražskou část označovanou jako židovské ghetto poznamenaly mnohdy osudově pohromy a katastrofy, včetně požárů. Přesto se vždycky jakoby zázrakem vyhnuly Staronové synagoze. Možná to bylo i proto, že kameny na její stavbu prý nosili sami andělé z Jeruzaléma. Židé ale říkají, že tím hlavním důvodem bylo to, že nad stavbou držel a drží dodnes ochrannou ruku Golem Rabiho Löwiho. Jestli se na posvátném místě nachází i dnes, nikdo neví – půdu, kde by měl nalézt své útočiště, naposled viděl před dvěma sty lety vrchní rabín Ezechiel Landau.

Chebský archiv s bedlivostí opatruje kroniky, jejichž první popsané stránky spatřily světlo světa před pěti sty lety. Ta nejstarší je od Pankráce Engelharta z Hazelbachu – jedinečná písemnost, jejíž krása je umocněna i jedinečnými kresbami. 43. kronikář města Cheb se snaží navázat na mistrnou tradici. Jmenuje se Jindřich Turek a bude naším průvodcem, který nás seznámí s tím, co je na takové kronice nejpracnější.

Romové k nám doputovali ze své indické pravlasti. Odsud si taky přivezli nejen sklon ke kočovnému způsobu života, ale i některé dovednosti řemeslné. V brněnském Muzeu romské kultury si prohlídneme krásnou šperkařskou výzdobu romských žen nebo jejich tradiční oděvy a seznámím se i se způsobem jejich odívání. Nejoblíbenější barvou byla červená – magická barva symbolizující lásku a vášeň.

Pan Votava si na svém pozemku v Jestřebích horách zřídil ranč. Důvod k tomu měl vlastně jediný: obliba v indiánech a indiánském způsobu života. Už jako malý si přál mít koně. Sen si splnil až jako sedmadvacetiletý. Dnes už má početné dvacetihlavé stádo – bizonů. Na své farmě tráví většinu volného času a není sám, kdo si tohle rančování zamiloval a na Vápenku se rád vrací.

Pan Zdeněk Zmydlený bydlí na okraji Prahy a jeho největší zálibou je sběratelství. Zaměřil se na kočárové lampy. Protože době kočárů přálo hlavně 18. a 19. století, nedochovalo se moc poznámek mistrů lampářských. Svítilny se vyráběly z pocínovaného nebo mosazného plechu a ukrývaly v sobě svíčku nebo nádržku s petrolejem.

Deset kilometrů od Domažlic narazíte na obec Klenčí pod Čerchovem, kterou proslavil Jindřich Šimon Baar – básník, prozaik i farář, jemuž učarovala místa, která důvěrně znal – znalec Chodů, chodského prostředí a chodských zvyků. Chtěl se stát učitelem, češtinářem, jenže nikoli osud, ale hlavně rodiče jeho snu příliš nevěřili a možná se i báli toho, že by nákladná studia zruinovala už tak chudou rodinu. Mladý Jindřich Šimon skončil nakonec v lyceálním římskokatolickém semináři. Neproslul jako věhlasný kněz, ale jako spisovatel.

Severomoravské městečko Příbor proslavil především lékař, psychiatr a zakladatel psychoanalýzy – Sigmund Freud. Před 152 lety tam totiž přišel na svět a v jeho rodném domě si dnes můžete prohlédnou expozici věnovanou právě tomuto věhlasnému znalci lidské duše. I samotné město ale stojí za vidění. Patří mezi nejstarší v oblasti a dobu jeho založení, tedy 13. století, pamatuje i starobylý kostel Narození Panny Marie.