19. srpen 2007

K cestě v naší první reportáži radno použít motoráček. Jím se dobře dostanete z Karlových Varů na samý začátek jedné z nejmladších naučných horských stezek. V podhůří Krušných hor k ní vede přímo z nádraží šipka. Stezka není jen turistická, ale i naučná. Kromě krásné přírody se dozvíte něco z historie důlní těžby nebo o pašerácích. Do roku 1989 sem vlastně nikdo ani nesměl. Stezka stejně tak jako naše reportáž startuje v obci Potůčky.

K cestě v naší první reportáži radno použít motoráček. Jím se dobře dostanete z Karlových Varů na samý začátek jedné z nejmladších naučných horských stezek. V podhůří Krušných hor k ní vede přímo z nádraží šipka. Stezka není jen turistická, ale i naučná. Kromě krásné přírody se dozvíte něco z historie důlní těžby nebo o pašerácích. Do roku 1989 sem vlastně nikdo ani nesměl. Stezka stejně tak jako naše reportáž startuje v obci Potůčky.

Pak vám nadělíme lekci hororu, a to proto, že třetí toulání se bude odehrávat v Draxmooru, strašidelném zámku v Dolní Rožínce. V budově sýpky, která svými kořeny sahá až ke 14. věku, je nutno mít pro strach uděláno. Vřískot ježibab, pohyby kostlivců a roztodivné zvuky a pazvuky nás provázely na každém kroku. Jediné, co zatím chybí, je dvouhlavý pes – podle legendy tady žije, ale dosud nebyl polapen do loveckých tenat majitelů strašidelného zámku.

Když se řeklo Přes tělo k duši, věděli všichni, že jde o heslo řádu Milosrdných bratří, kteří do našich zemí přišli na začátku 17. století, aby tady zřizovali nemocnice a lékárny. Jednu z nich nechali zbudovat i v Novém Městě nad Metují. Představitelé tohoto řádu pomáhali těm, kteří to potřebovali, bez ohledu na jejich sociální postavení či poměry. Jejich znakem je granátové jablko a pyšní jsou i na jeden obraz. Na něm je portrétovaná madonna; leč tak, že pobouřila v polovině 16. století i koncil. Jde totiž o madonnu kojící.

Chleba se prý nikdy nepřejí. To říkávaly naše babičky. První zmínky o něm dopátráme už ve 12. století, jisté je, že chleba jsme ale uměli péct ještě dřív. Inspiraci jsme mohli hledat u starých Egypťanů. Češi ale chlebem uměli šetřit – byl totiž nejen známkou blahobytu, ale představoval i základní krmi. I proto vytvořily dobré české hospodyně tolik receptů, jak chleba starý, chleba tvrdý nebo chleba okoralý ještě dál spotřebovat. V krkonošském muzeu v Jilemnici se můžete projít výstavou – možná i trochu voňavou. Těsto přece voní. Ke koukání je vše, co se chleba a pečiva týká, až po perníčky.

Za Dobrošovem na Náchodsku byste mohli potkat skupinky turistů, kteří si to míří do původně zamýšleného tajného objektu. Před 20 lety prodělal významnou rekonstrukci – potřeboval ji, protože byl opuštěn někdy od roku 1938. Dnes se ho ujal klub vojenské historie Montace a podařilo se mu ho uvést do funkčního stavu. O tom, jak to v takovém bunkru vypadá, bude naše poslední reportáž.

Hradní střelci založili slavnou Zlatou uličku na Pražském hradě. Vznikla pod Jiřským náměstím nejspíš už na začátku druhé poloviny šestnáctého století. Povolení vystavět si v obloucích hradby velmi prostá obydlí většinou jen se síňkou a malou světničkou, do které se tak tak vešel stůl, židle a postel, dostalo v roce 1597 od císaře Rudolfa II. dvacet čtyři mužů.