12. srpna 2007

Když pověst jednoho města zastíní to druhé. I tak bychom mohli začít nedělní putování. Valtice totiž dlouho žily ve stínu známější Lednice, a to i přesto, že mají košatou historii a nabízejí spoustu věcí ke koukání. Lichtenštejnové Valtice získaly už ve 14. století a knížecí rodina se zde rozhodla usídlit se. V šestnáctém věku pak byly nahrazeny Mikulovem, kde lichtenštejnští zbudovali barokní skvost – zámek včetně několika koníren pro 150 koní. Darina Horká, kastelánka, nám pak řekne, proč vlastně šlechtický rod žil na svou dobu – dnes bychom asi řekli – progresivně.

V roce 1995 objevili v Dobrušce mikvi. Tak se židovsky označuje rituální očistná lázeň, která byla nutná jak pro muže, tak i ženy. V době holokaustu byly zničeny, rabínský dům na dobrušském židovském náměstí však jednu takovou mikvi zachoval. V domě teď sídlí Židovské muzeum a ve městě samém je už od roku 1675 i židovský hřbitov, na kterém je pochován i vojenský lékař Filip Agulár – výrazná postava dobrušské židovské obce.

Do Českého Krumlova, jednoho z nejčastějších cílů turistů, jsme se vydali proto, že v Art Centru Egona Schieleho jsou k vidění jeho olejomalby i akty, které ztvárnil. Nedostudovaný sedmnáctiletý Schiele se nechal záhy inspirovat v Gustavu Klimtovi a jeho secesním umění. V Rakousku si vysloužil nálepku pornografa a byl kvůli svému přístupu k umění i vězněn. Šťastný nebo nešťastný život? Odpoví nám možná průvodkyně muzeem paní Jirmusová.

Historickému centru západočeské Plzně vévodí katedrála svatého Bartoloměje. Se stavbou postavenou z pískovcových kvádrů začali němečtí rytíři v roce 1340 a dokončena byla ve století patnáctém. Na jeho vzniku má lví podíl i dvorní stavitel krále Vladislava Hans Špíz – je portrétován přímo na fasádě a jde o nejstarší autoportrét stavitele v západních Čechách. A k vidění tu budou i jiná nej... to jedno se bude týkat i výšky věže katedrály. Zajímavá a zachovalá stavba, a přitom moc nechybělo a nemusela být.

Kousek pod Pražským hradem nedaleko stanice metra Hradčanská našel své útočiště grafik Jiří Anderle. V Pelléově vile rozmístil 230 plastik z černého světadílu, z Afriky. Každá z nich má své konkrétní poslání nebo se jí používalo při nejrůznějších rituálech. Sám Anderle studuje etnické umění už od 60. let, rozumí mu a hodně za ním cestoval i po světě. Možná i proto, že africké umění mělo vliv i na to evropské.

Grafit se poblíž Českého Krumlova těžil už v dávné historii. Archeologické nálezy potvrzují dobu před dvěma tisíci lety. V okolí města se průmyslová těžba grafitu rozjela v roce 1820. Netěžilo se jen povrchově, ale začalo se pronikat štolami do nitra země. Vlastně docela nedávno tu otevřeli zatím poslední důl, bylo to v roce 1975.