14. ledna 2007

Chladná krása plátové zbroje. Tak takový je název výstavy, kterou s podporou východočeského muzea dal dohromady vášnivý šermíř Stanislav Hrbatý. Středověká klání měla bojový charakter, rytíři se snažili přemoct svého soupeře a právě „brnění“ bylo jakýmsi jejich nezbytným pomocníkem. Unikátní kolekce několika takových zbrojí jako výsledek platnéřského umění odkrývá nejen pro laiky, ale i odborníky zajímavou podívanou; třeba na to, jak vlastně taková zbroj vzniká.

Souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je město s nejdelším názvem u nás. Město ležící jen pár kilometru za hranicemi Prahy je pro nás zajímavé samozřejmě i jinak. Psaly se tu totiž jedny z prvních českých dějin a město si oblíbili i panovníci. Rudolf II. ho „povýšil“ na královské korunní město, kam jezdil odpočívat, do historie české země se zapsalo i jako místo bratrovraždy: svatý Václav právě tady přišel o život. A co o tom vypráví pověsti? Nejen to bude zodpovězeno ve druhém středočeském zastavení.

Pak vás pozveme do Vlašimi. Nad řekou Blanicí tu ve středověku stával na skalnatém výběžku hrad. Dnes byste ho už nenašli, na tomtéž místě se ční totiž vlašimský zámek s nádherným rozlehlým parkem a dvěma mohutnými branami do něj. Někde prý tu je ukryt i poklad, kdoví. Místní však hovoří o tom, že skutečným pokladem pro zámek bylo panování Josefa z Auersperka. Dnes tu narazíte na kolekci dobových kreseb romantických zahradních staveb nebo se můžete projít po tamním náhonu, kterému všichni říkají Mlynářka.

V předposlední reportáži projdeme rovněž branami. Nebudou to však brány zámecké, ale takové obyčejnější. Vejdeme jimi do plzeňské zoo, druhé nejstarší v Česku. Pochlubit se může lecčíms; třeba tím, že právě zde teď žijí Eliška a Honzík, nejznámější čeští večerníčkovští medvědi. Zoo v Plzni propojila život zvířat s životem rostlin, a tak budeme mít možnost obdivovat i nejvzácnější rostlinu. A ta už něco pamatuje. Jde totiž o třetihorní relikt.

Koupíte si chaloupku, započnete tam s úpravami a nečekaně zjistíte, že vám u plotu roste douglaska tisolistá a jiné vzácné stromy a keře. Začnete pátrat, obejdete místní a zjistíte třeba, že krajem před válkou projížděl hrabě Pálfy. Jenže tím to nekončí, ale začíná. Malá víska s dvěma sty obyvatel - a přitom tu mají zámeček, naučnou stezku, arboretum s víc než 450 druhy cizokrajných dřevin. Pojďte se tedy i vy podívat spolu s námi do „Ptejna“ na Přešticku.

Národní přírodní rezervace rezervace SOOS byla vyhlášena v roce 1964. Vyvěrá tu víc než 200 minerálních pramenů. Oblast tvoří rozlehlá rašeliniště a slatiny. Díky uvolňovaným plynům, hlavně oxidu siřičitému, si tu možná budete připadat jako na Islandu. Vše kolem bublá. Prohlídka vede po dvoukilometrové trase, kterou je třeba dodržovat – kvůli vlastnímu zdraví a pro zachování panenské přírody kolem.