23. července 2006

Na samém pomezí Moravy a Rakouska postavil šlechtický rod Lichtenštejnů jedinečný rozsáhlý komplex – Lednicko-valtický areál. V něm narazíte i na jeho dominantu – nejsevernější minaret na světě. Víte, že prý stojí díky hádce knížete Lichtenštejna s městskou radou? Nebo spíš proto, aby návštěvníci areálu mohli shlížet na celou tu krásu? Projdeme se i loveckým zámečkem a kolonádou.

Z Moravy pak zamíříme na Šumavu. Naše reportáž se ponese v duchu ekologickém. Šumavské lesy trpí ničivými nálety lýkožrouta smrkového. Malý brouk dokáže způsobit velkou škodu. Pavel Hubený z CHKO Šumava nás provede místy, o nichž psal Karel Klostermann, a bude nám vyprávět o tom, jak se dá tomuto krásnému místu pomoct.

S trochou hudebního sluchu budete muset přistupovat k následující reportáži. Řeč totiž bude o dudách. Ty ze Stodu u Plzně vyrábí pan Jungbauer – starosta obce, který svému dudáckému koníčku propadl. Právě on si zavzpomíná, jak se k tomuto netradičnímu řemeslu dostal, a povypráví nám třeba o místním souboru dudaček.

Mluvit o jednom z největších Čechů budeme i v Toulavé kameře. Na Tišnovsku jsme totiž objevili raritní stezku Járy Cimrmana. Nenápadné městečko Lomnice, v něm je náměstíčko a na něm morový sloup s nohama českého všeuměla a velikána. Jan Beránek, náš průvodce nám ukáže, že tady všude Jára Cimrman byl a tady všude seděl. Plahočivým tempem dostoupáme k cíli naší cesty – k vrcholu stezky, abychom i my mohli říct, že cíl byl dobyt.

Místo, o kterém nevědí ani mnozí Ostraváci, bude naším dalším cílem. Je jím Slezskoostravský hrad. První zmínka o něm pochází už ze 13. století. Pak ho získali husité a během 30leté války byl zcela zpustošen a vzácné památce hrozilo zničení a zapomenutí. Jak to vypadá s hradem dnes – uvidíte sami a samozřejmě přidáme i nějaké ty pověsti vážící se k tomuto hradu.

Co všechno obnáší práce sokolníka, o tom nám řekne sokolník, jeden z nejuznávanějších u nás, pan Milan Zaleš. Ten svou náklonnost k těmto létajícím dravým opeřencům získal po svém dědovi a právě od něj se dozvíte, co všechno musí takový sokolník udělat, když získá na výchovu dospělého dravce nebo mládě. Uvidíte třeba i to, jak si taková sokolí slečna Jaša umí chránit své teritorium.

Pravčická brána patří k nejzajímavějším přírodním útvarům v Evropě. Její rozměry jsou opravdu úctyhodné. U dna dosahuje šířky 27 metrů a výška otvoru je 16 metrů. Stala se dokonce symbolem národního parku České Švýcarsko, mimochodem nejmladšího v zemi.