16. března 2014

V Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí se po čtyřech letech dokončují restaurátorské práce na vzácném gobelínu nazvaném „Útěk do Egypta“, který pochází z mobiliáře Arcibiskupské rezidence v Olomouci a je řazen mezi špičky tkalcovského řemesla v uměleckých sbírkách ČR. Gobelín představuje scénu z cyklu Útěk Svaté rodiny do Egypta. Panna Maria a Ježíšek jedou na oslíku a jsou doprovázení Josefem a dvěma anděly. Výjev je zasazen do zahradní krajiny s vodními nádržemi, zámkem a kolonádou. Tento unikátní gobelín o rozměrech 340x435 cm byl utkán v Antverpách na konci 17. století a je pravděpodobně fragmentem nedochovaného rozsáhlejšího cyklu ze života Panny Marie…

Evangelický kazatel Jiří Třanovský, současník J. A. Komenského, se narodil vTěšíně na „Starém trhu“. Velký vliv měl na něj pradědeček Adam, třanovický fojt, výborný zpěvák, který probudil v mladém Jiříkovi lásku k nábožnému zpěvu. Třanovský studoval ve Wittenbergu, byl nejen kazatelem, ale také spisovatelem, básníkem a hudebníkem. Jeho zpěvník Cithara sanctorum z roku 1636 je nejvydávanějším zpěvníkem v českém jazyce. K 320. výročí vydání tohoto díla byla v Třanovicích v roce 1956 odhalena před evangelickým kostelem socha Jiřího Třanovského. V minulém roce mu třanovští občané vybudovali památník se stálou expozicí věnovanou jeho životu a dílu. Chtějí tak přiblížit osobnost myslitele, který bývá někdy nazýván slovanským Lutherem.

Současný dřevěný barokní kostelík sv. Petra a Pavla patří k několika málo dřevěným stavbám tohoto druhu, které se na Těšínsku zachovaly. Dřevěný jednolodní kostel původně zasvěcený archandělu Michaelovi pochází z r. 1766. Typická je jeho čtyřboká vstupní věž, ukončenou cibulovou barokní plechovou bání s železným křížem na špici. Na chrámové lodi je ještě malá věž s křížkem a zvonem – umíráčkem. Kostel je postaven z mohutných dubových klád pobitých jedlovými fošnami a má šindelovou střechu. Interiér kostela je plochostropý. Až na chybějící ochoz náleží svou architekturou k typickým beskydským církevním stavbám. V roce 2008 po rozsáhlé rekonstrukci získal kostelík svou „staronovou“ tvář a v současné době je chráněnou památkou lidové architektury.

V Ostravě se každoročně uskutečňují různé ekumenické aktivity křesťanských církví. Do jedné z nich, tzv. Aliančního týdne modliteb za jednotu křesťanů se zapojilo celkem osm křesťanských církví. Jde o již tradiční modlitební setkávání křesťanů, kteří každý den přicházejí k bohoslužbám do jiného kostela či modlitebny. Součástí jednotlivých setkání bylo kázání některého z osmi duchovních. Žádný z nich však nekázal ve svém vlastním kostele, ale pronesl promluvu na biblické texty v chrámu jiné církve. Motem letošního Aliančního týdne bylo „Sedm Ježíšových zázraků jinak“.

Pojmenování skautské klubovny v Domoradovicích (její budova dříve sloužila jako slepičárna a odtud vzniklo jméno Kuřín), ale také název jedné tradiční akce v období jarních prázdnin. První běh se datuje do roku 1996 a konal se ve spíše rodinném prostředí, v počtu osmi účastníků. Ti byli převážně z domácího skautského oddílu. Řekli si tehdy, že jejich hlavním cílem bude rozvoj osobností a mezilidských vztahů. I když podle organizátorů zní tato „zakládající věta“ trochu suchopárně, ke svému cíli se dostávali naprosto neformálně. Je to už víc než patnáct let, kdy dostala slepičárna jiné poslání a kdy Kuřín začal pořádat svá setkávání. Dnes už jsou tu jiní skautští účastníci i organizátoři, ale jsou věci, které se na Kuříně nemění: přátelství, napětí, objevování sebe sama, obdiv ke kráse a velikosti stvoření, ale hlavně radost z toho všeho.