Magazín o různých podobách populární hudby a jazzu tentokrát nabízí: Koncertní turné Entropicture Dana Bárty – Šansoniérka Renata Drösslerová – Petr Spálený slavil šedesátiny v Divadle na Vinohradech (2004). Režie J. Mudra

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Renata Drösslerová vystudovala pražskou DAMU a po jejím absolvování v roce 1986 začala hrát v českých a polských regionálních divadlech. V roce 1992 přišla opět do Prahy a Jiří Suchý – zpočátku fascinován především jejím vzrůstem (měří 180 cm) – ji pozval do divadla Semafor. Záhy však rozpoznal její kvality pěvecké i herecké a napsal jí i několik rolí přímo na tělo. Vedle tohoto semaforského zázemí se ale Renata Drösslerová věnuje i nadále své velké lásce – šansonu. Především písně Marlen Dittrichové tvoří základ jejího koncertního repertoáru.

Z klokotu devadesátých let se Dan Bárta vynořil jako osobnost, která vnímá a tvoří muziku všemi smysly. Cit, emoce a rozum se v jeho písních vyvažují. A jestli má někdo přirozenou autoritu, pak je to právě zpěvák Dan Bárta, držitel celé letky zlatých andělů (pět cen Akademie populární hudby). Přitom muzika, se kterou Dan Bárta (narozený v roce 1969 v Karlových Varech) vstupoval na scénu, byla drsně rocková. Zpíval rock v kapele Tom Sawyer, zformované v Plzni, kde absolvoval nástavbové studium pro rentgenové laboranty. Až jeho další skupina Alice, která poprvé vystoupila v dubnu 1991, prorazila hranice regionu. Skupina natočila demosnímky, které přehrála Davidu Kollerovi. Ten nezaváhal, pozval Alici jako předkapelu Lucie a produkoval Bártovi a spol. první album Yeah! (1992 ). S Alicí natočil tři desky. Od rozpadající se Alice vedla jeho cesta k širšímu společenství lidí kolem Romana Holého, Oty Klempíře nebo kytaristy Miroslava Chyšky. To byl svět funku, rapu či jazzu, který zvídavému zpěvákovi vyhovoval, protože mu poskytoval spoustu výrazových možností. V polovině devadesátých let byl Dan Bárta známý jako hvězda muzikálu Jesus Christ Superstar, ve kterém zpíval Ježíše i Jidáše. Kývl ještě na nabídku do muzikálu Evita, ve kterém byl Che Guevarou. Ta role ho lákala. Byla náročná a dala mu možnost zpívat oblíbenou latinu. Pak se Dan Bárta s muzikály rozloučil.
Vzpomínkou zůstala i popová a taneční kapela Sexy Dancers, nastartovaná Romanem Holým a spol., ve které se zaskvěla rovněž Darina Rolincová. Sexy Dancers se dobrovolně rozešli poté, co vydali cenné album Butcher’s On The Road (1998) a slíbili, že možná někdy příště… Nechali za sebou také hit Slim Jim, který zabral i u táborových ohňů. Deset let tedy Dan Bárta zrál a hledal, než přišlo album Illustratosphere (2000), které zpěvák uchopil i textařsky. A posluchači šli znovu za ním, nadšeni jazzovou muzikou, lehkostí a obrazností nových písní. Z projektu vyrostla vyhledávaná koncertní kapela Illustratosphere s kytaristou Miroslavem Chyškou (posléze ho nahradil Jaroslav Friedl), hráčem na klávesy Filipem Jelínkem, pianistou Stanislavem Máchou, basistou Robertem Balzarem a bubeníkem Jiřím Slavíčkem. Tato sestava vytvořila i nové album Entropicture. Turné k Entropicture se poté naplno rozjelo 2. února 2004.

Petr Spálený disponuje charakteristickou barvou hlasu v rozsahu dvě a půl oktávy. Jeho repertoár není vymezen jediným stylem. Pohybuje se od rocku a popu přes country music až k experimentální tvorbě (Zvon šílencův, dvojalbum Podoby). V textech i způsobem zpěvu od hravého humoru a ironické skepse až k filozofující introspekci v textech autorů jako je Pavel Vrba, Vladimír Poštulka, Eduard Pergner, Michal Horáček, Eduard Krečmar či Josef Fousek. Hudbě se věnuje profesionálně od roku 1967, kdy přijal nabídku Jiřího Štaidla na angažmá v tehdejším hudebním divadle Apollo. V témže roce vychází jeho první gramofonová deska. Koncertoval a nahrával s Apollobeatem, později skupinou Apollo nepřetržitě 20 let (1967–1987). Existují však i nahrávky s velkými orchestry (TOČR, Orchestr Karela Vlacha). V letech 1987–1992 skládá hudbu pro všechna představení Divadla Jiřího Grossmanna, kde také vystupuje. Psal hudbu do TV pořadů „Zajíc v pytli“. Pro divadlo E. F. Buriana složil hudbu k inscenaci „Šatra“. Na konci roku 1995 se Petr Spálený znovu vrátil na koncertní pódia s novou skupinou Apollo Band a Miluškou Voborníkovou. Jubilejní koncert k jeho 60. narozeninám ve vyprodaném Divadle na Vinohradech 23. 5. 2005 měl skvělou atmosféru a obrovský úspěch končící řadou přídavků, horou květin a závěrečnými standing ovation. Petr Spálený i Apollo Band zahráli ve vynikající formě.

Stopáž37 minut
Rok výroby 2004
 4:3
ŽánrHudba