26. dubna 2016

Ve Slováckém divadle pokračují ve zkoumání díla Henrika Ibsena z pohledu současnosti – ve společenském dramatu Nepřítel lidu najdeme kritiku národa bez poctivých a zanícených vůdců, téma obhajoby pravdy a boj proti lži. Lázeňský lékař Stockmann zjistí, že do veřejného vodovodu prosakuje jedovatá nečistota. Má v zájmu prosperity lázeňského města mlčet, nebo ve stejném zájmu promluvit? Režie se ujal hostující Zdeněk Dušek, který svěřil hlavní roli doktora Stockmanna Tomáši Šulajovi.

Inscenace Otvírání studánek Alfréda Radoka v režii předního českého režiséra Jana Antonína Pitínského, jejíž dramatický text stvořil kmenový dramaturg činohry NdB, Martin Sládeček, ojedinělým způsobem spojuje motivy slavné kantáty Bohuslava Martinů s Radokovým životním příběhem. Do jeho osudu tvrdě zasáhly oba totalitní režimy minulého století. Jedním z nich byl v roce 1960 zákaz Radokova zpracování kantáty Otvírání studánek skladatele Bohuslava Martinů a básníka Miloslava Bureše. Stesk postavy Poutníka po rodném kraji byl tehdy nazván „sentimentem emigranta“. Hra o touze po domově a o tom, že kapku z jeho studánky nenahradí všechna moře světa.

Ve zlínském divadle si dali laťku hodně vysoko – jak dnešními divadelními prostředky ztvárnit výsostně duchovní téma – jinými slovy evangelium tady a teď. Umělecká šéfka Hana Mikolášková si v inscenaci INRI klade nemálo otázek. Ježíš nám po sobě zanechal své myšlenky, jenže co se stalo s těmi evangelii, která se do Nového zákona nevešla? Co takové evangelium podle Jidáše? Nebo podle Máří Magdaleny? Nebo podle Tomáše, kterému všichni přezdívají Nevěřící? A vůbec – Bůh ví, jak to tehdy vlastně bylo… Tak proč ten příběh stále žije? Co je na něm tak zvláštního? Že by naděje? Copak dnes ještě může někdo věřit na zázraky? Možná už jste ten starý příběh z Bible slyšeli stokrát a možná jej uslyšíte poprvé.