Divadlo žije

Nora je bezpochyby nejslavnější a také nejuváděnější Ibsenova hra. Jen u nás byla inscenována přinejmenším sedmačtyřicetkrát. Je to trochu paradox, protože s tímto textem, jehož ústředním tématem je přerod manipulované hrdinky v samostatnou ženu, vyvstává dnes inscenátorům problém – jak na věc? Cestou aktuální interpretace v režii Martina Františáka se vydali v Uherském Hradišti. Těžiště není v emancipaci hlavní hrdinky, ale v rozkrývání principu lži sobě i ostatním, který určuje vnitřní motivaci postav.

Jako malý příspěvek k tématu, proč dnes stále častěji také velká divadla adaptují a inscenují původně nedramatické předlohy, jsme se vydali do Zlína. Hrají zde Kožíkova Největšího z Pierotů v dramatizaci Petra Michálka nebo Palubní deníky Hanzelky a Zikmunda z pera Vladimíra Fekara. Jakub Nvota připravil scénické čtení Knihy o hřbitově Samka Táleho, na jaře se můžeme těšit na Žítkovské bohyně. Je to program? Důvodem je hledání atraktivních diváckých témat, která dramatické texty nenabízejí.

Experimentální Divadlo Líšeň je nejstarším brněnským nezávislým souborem. Během svého patnáctiletého působení za sebou zanechalo výrazné, hodně různorodé a hlavně kvalitní inscenace. Obsahově se pohybují od pohádek po politickou satiru, výrazově od loutek po stínohru. Aktuálně připravuje Divadlo Líšeň nové představení Žijte blaze (Pozdrav z ghetta), jehož tématem je holocaust.