Divadlo, co nebylo na okraji
Divadlo na Okraji začalo působit v klubu Rubín na Malé Straně a v letech 1970 až 1987 bylo jedinečným fenoménem české divadelní kultury v úhoru normalizace – svým jevištním stylem, nepravidelnou dramaturgií těžící především z netradiční i neoficiální prózy a poezie i svou originální pozicí uvnitř kánonů tehdejšího oficiálního kamenného divadla. Ve své původní podobě tato scéna už neexistuje. V roce 1987 se soubor rozpadl a rozešel. Přesto jeho tradice zapustila své kořeny a Rubín jako jeho volné pokračování existuje dál.
Ale to původní – které chce dokument ukázat – to bylo intenzivní divadelní dobrodružství nejen pro jeho zakladatele a účinkující, ale i pro diváky. Nemělo by se na něj zapomenout.
V rozhovorech odkrývají herci, účastníci, spolupracovníci divadla jeho vznik, podobu, vztah k němu. Za založením divadla stál Zdeněk Potužil, režisér a umělecký šéf, který v pondělí odešel ve věku 75 let, a jeho životní partner Miki Jelínek, hudebník a autor scénické hudby, často i textů. Mezi prvními spolupracovníky byl Miroslav Kovářík, propagátor poezie, včetně té beatnické. Z divadla vzešla plejáda dalších pozoruhodných tvůrců a interpretů, např. herec Ondřej Pavelka, herečka a malířka Iva Hüttnerová, herečka Eva Salzmanová, dnes pedagožka DAMU a významná členka činohry Národního divadla, Zdena Hadrbolcová, Radka Fidlerová, Petr Lepša, Zdeněk Dušek, Ladislav Matějček a další... Jejich vzpomínkové vstupy doplňují ukázky z nezapomenutelných představení Romeo a Julie, Revizor, Postřižiny, Faust a jiných.