Kritický diskuzní pořad, ve kterém novinář, kritik a publicista Josef Chuchma reflektuje se svými hosty kulturní a umělecké události týdne v České republice. Zahradnictví. Scénář inspirovaný životem v pohnutých dobách okupace a následné vlády pracujícího lidu je zfilmován. Jak přijímají diváci tento ojedinělý formát filmové trilogie režiséra Hřebejka? Co nám sděluje svět zahradníka Miloše Pecky, kadeřníka Otty a vlastence Jindřicha?
Trilogie Zahradnictví autorské dvojice Petr Jarchovský – Jan Hřebejk byla jedním z nejočekávanějších tuzemských filmových děl tohoto roku. Minulý týden měla premiéru závěrečná část – Nápadník. Předcházely jí snímky Dezertér, ten se promítal od konce dubna, a Rodinný přítel, jenž vstoupil do kin na konci září. Kdo se jen trochu orientuje v aktuálním tuzemském kulturním dění, jistě zaregistroval značně rozpačité reakce na tento nesporně ambiciózní projekt. Co se to stalo? Proč ten nevalný ohlas nejen kritický, ale i divácký na trilogii, která obsáhla období od 40. do 60. let minulého století a měla dějově vyprávět o tom, co přecházelo Pelíškům, tedy diváckého majstrštyku dvojice Jarchovský – Hřebejk z roku 1999?
Hosté
Tereza Czesany Dvořáková
Tip Jasné řečiBlízkost
Závěrečný tip bude víceméně glosou. Pavel Baňka, ročník 1941, je nesporně vlivnou figurou české fotografie – ať jako autor, nebo jako pedagog. Jeho nynější poměrně rozsáhlá výstava v pražském Domě fotografie, nazvaná Blízkost, ovšem ukazuje úskalí této vlivnosti a vpravenosti v rámci tuzemské umělecké komunity. Kromě poněkud rozmělněného cyklu černobílých i barevných portrétů z USA konce osmdesátých let, jenž nicméně obstojí jako určitá sociologická zpráva, sestává ta expozice za záběrů, na nichž jsou portrétováni příslušníci komunity, v níž se Baňka v uplynulých desetiletí pohyboval. » Číst více
