Středočeské Milovice jsou unikátním místem, kde je možné zkoumat století vojenské historie. Autoři dokumentu Bibiana Beňová a Michael Kaboš pátrají nejen v paměti tohoto místa, ale především se snaží najít odpověď na otázku, co je to vlastně hrdinství

Kreativní dokument o paměti místa, kterým pochodovaly dějiny 20. století, a o různých podobách hrdinství. Z někdejšího vojenského prostoru uprostřed Evropy, kde se střídaly armády a ideologie, dnes zbyly jen ruiny plné zapomenutých příběhů. A hřbitov s bezejmennými hroby vojáků. Sto let po první světové válce se nad hroby svých dědů setkávají hlavní hrdinové příběhu. Vysloužilý český voják a italský umělec. První v ruinách vojenského cvičiště oživuje jeho zašlou slávu, druhý skrze umělecké intervence hledá vlastní vzpomínky. Spolu táhnou do bitvy s pamětí. A při setkáních s hrdiny z různých období vojenské historie středočeských Milovic pátrají po tom, co to znamená být hrdinou.

Režiséři Michael Kaboš a Bibiana Beňová natočili dokument Přízraky. „Náš film jsme točili ve vojenském výcvikovém prostoru v Milovicích, kde se téměř sto let střídaly armády a režimy. Naším průvodcem je pan Aleš Kubeš, pamětník a vojenský veterán, který dává dohromady dějiny tohoto zvláštního a dnes zcela opuštěného místa. Ozvěna dávno skončených dějů provokuje k úvahám o hrdinství – jak ho vnímali vojáci, kteří tudy prošli, a jak na ně v dnešní evropské realitě nahlížejí naši současníci,“ odpovídá režisér Michael Kaboš na otázku, co jej a jeho spolupracovníky inspirovalo k natočení Přízraků.

V Milovicích se střídaly evropské armády a s nimi i různé doktríny. Od počátku minulého století tu bylo rakousko-uherské cvičiště a v průběhu první světové války zajatecký tábor pro italské zajatce. Po vzniku Československa se tady etablovala armáda nového státu, která po Mnichovu musela bez boje kapitulovat. Po osvobození se československá armáda vrátila a prošla několika zlomovými etapami v souvislosti s politickým vývojem. V srpnu 1968 byl milovický výcvikový prostor obsazen armádou sovětskou. Její poslední voják odtud odešel v roce 1991. Místo, kde podmínky existence po celé století ovlivňovaly armády, ztratilo svůj obsah.

Některé historické události se v základním obrysu párkrát zopakovaly. Oprýskané zdi, vytlučená okna, zdevastovaná krajina – to všechno, co patřilo k vojenskému cvičišti, je dnes jakýmsi plátnem, na kterém se promítají osudy i varování,“ doplňuje dramaturg Josef Albrecht a dodává: „Ve filmu vystupují pamětníci jednotlivých epoch, kteří v určitém okamžiku stáli proti sobě. Dnes už nemají problém posadit se k jednomu stolu a podat poučené svědectví o tom, jak ve své době vnímali hrdinství i rozčarování z prohry a jak se na obojí dívají dnes.“

Stopáž68 minut
Rok výroby 2014
 P ST AD HD
ŽánrDokument

Všechny koprodukční filmy České televize