Speciální projekt ČT24, ve kterém uvidíte materiály nezávislých filmařů z doby normalizačního Československa. Exkluzivní záběry ze zákulisí disentu. Večírky a bytové semináře. Hostem Ivan M. Havel
00:00:11 Dobrý večer při sledování dalšího dílu pořadu
00:00:14 zpravodajství České televize o Originálním videojournalu.
00:00:17 S pomocí unikátních záběrů se dneska vydáme přímo
00:00:20 mezi české disidenty 80. let. Přiblížíme vám, jak se bavili,
00:00:24 jak slavili i jak diskutovali o otázkách,
00:00:27 jejichž veřejná prezentace byla v té době nemožná.
00:00:36 Ze všeho nejdřív uvidíte záběry z pražské Klášterní vinárny.
00:00:40 Útulné místo vedle Národního divadla už neexistuje.
00:00:43 V předrevolučních letech patřilo mezi oblíbené podniky
00:00:46 lidí z disentu. V záběrech uvidíte Václava Havla,
00:00:49 Olgu Havlovou, Zdeňka Urbánka, Vlastu Chramostovou,
00:00:52 ale také našeho dnešního hosta.
00:00:59 Ne, ale Míša mu může napsat.
00:01:02 On mi říkal, že sedmnáctého se mi bude hlásit,
00:01:05 -že šestnáctého tady má být.
-Míša mu může napsat.
00:01:08 Já mám také jeho adresu.
00:01:10 Žijeme v domnění, že jsme pouze snímáni,
00:01:13 ale je snímán i zvuk.
00:01:16 Je to zvukové.
00:01:18 Můžeš do toho říci něco o Vánocích tajného, zvukově básnicky.
00:01:23 -Třeba hlas zvonů táhne nad závějí.
-To není daleko.
00:01:27 To je kousek od Palackého mostu.
00:01:41 Já bych řekla úplně něco jiného.
00:01:44 Já bych řekla Hálka.
00:01:47 Nekamenujte proroky, neb pěvci jsou jak ptáci.
00:01:52 To není vánoční.
00:02:04 Haló?
00:02:09 Vlasto!
00:02:23 Tím hostem, který byl vidět v obou záběrech,
00:02:25 tedy nejen z vinárny, ale i z Karlova mostu, je Ivan Havel,
00:02:29 matematik a filozof, bratr Václava Havla.
00:02:32 -Já vás zdravím. Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:02:34 Byly ty disidentské večírky něčím zvláštní?
00:02:37 Byl to jistého druhu fenomén v té době,
00:02:39 hlavně v 70. a 80. letech?
00:02:41 Především ony nebyly zas tak časté, jak si lidé myslí.
00:02:47 Byl to takový způsob společenského vyžití,
00:02:51 kontaktu s lidmi.
00:02:54 Některé, co si pamatuji,
00:02:56 se odehrávaly na Hrádečku u mého bratra.
00:03:00 To, co jsme viděli, byl Štědrý den,
00:03:04 kdy měl můj bratr takovou tradici,
00:03:07 že v poledne na Štědrý den se šlo na šneky do Klášterní vinárny.
00:03:12 Hodně se lidé setkali, mohli si plno věcí říci,
00:03:17 ale jak bylo vidět, v tom hluku se nedalo moc debatovat.
00:03:23 Ani konspirovat proti režimu, pokud to mohu takto říci.
00:03:28 Byla tam tato tematika tou hlavní tematikou,
00:03:33 nebo to bylo spíš posezení přátel nad šneky?
00:03:36 Pokud já vím, tak konspirovalo se vždy a všude,
00:03:40 ne vždy a všude, ale naprosto nečekaně.
00:03:44 Někdy se skutečně i takoví šneci mohli využít k tomu,
00:03:48 že se tam něco šuškalo a podobně,
00:03:51 ale spíš to byla společenská záležitost.
00:03:55 Pak byly takové bujařejší večírky.
00:03:58 Já nevím, jestli z toho budete mít záběr,
00:04:01 ale myslím, že to Andrej nenatáčel.
00:04:04 Ne že by to bylo choulostivé, ale tehdy jsme to nepovažovali
00:04:09 za tak významné, i když to bylo neobyčejně důležité
00:04:14 z důvodu mezilidských vztahů, styků a podobně.
00:04:18 Řekněte, nevadila tam trošku ta kamera,
00:04:22 i když to nebyl příliš bujarý večírek
00:04:24 a bylo to přátelské klábosení nad šneky.
00:04:27 Ta kamera přece vždycky, to víme všichni, zvlášť my,
00:04:29 co děláme v televizi, když se rozsvítí,
00:04:32 tak se člověk nějak zatváří, nějak se začne chovat trochu jinak.
00:04:35 Tam je trošku rozdíl mezi vámi z televize a Andrejem Krobem,
00:04:39 který byl náš kamarád a neobyčejně fajn člověk.
00:04:43 V jeho rukách ta kamera byla spíš uvolňující aspekt
00:04:47 než nějaký obtížný. Kromě toho to byla poměrně malá kamera.
00:04:51 On si tak chodil mezi lidmi a natáčel.
00:04:55 Mimochodem toto jsou padesátiny vašeho bratra.
00:04:58 To jsou záběry, ve kterých kromě budoucího prezidenta
00:05:02 jsou vidět i různí budoucí ministři.
00:05:05 Před chviličkou tam byl vidět Jiří Dienstbier.
00:05:08 Myslím, že tam bude i Jan Ruml a další.
00:05:11 Tady je Vlasta Chramostová.
00:05:13 Já bych se ještě vrátil k těm šnekům.
00:05:16 Jací byli ti šneci v Klášterní vinárně?
00:05:19 Jé, to já už vám neřeknu. Na šneky ale chodíme pořád,
00:05:22 ale separátně, my máme svoji společnost.
00:05:25 Dneska ti šneci, to by se člověk nedivil, ale tehdy?
00:05:27 Tehdy ne, to uměli. Klášterní, to byla dobrá restaurace.
00:05:31 Tam uměli udělat šneky.
00:05:33 Teď k těm o něco možná bujařejším večírkům.
00:05:36 To je možná tenhle. Kdo se na ně mohl dostat?
00:05:39 Byl to nějaký daný okruh lidí, kteří byli vždycky zváni,
00:05:43 nebo tam občas přišel třeba i takzvaně někdo zvenku?
00:05:46 To je těžko říci. Tento okruh lidí,
00:05:50 mimochodem toto je v mém tehdejším bytě
00:05:54 a stále vlastně je to můj byt, to je, jak se na to dívám,
00:05:59 několik okruhů. Tam jsou Plastici.
00:06:03 -Mejla Hlavsa tam byl teď vidět.
-Ano.
00:06:06 Ten okruh mého bratra a literární okruh a podobně.
00:06:11 To se rozkřiklo, že to bude. Ti, kteří věděli,
00:06:15 že tam mají být, tam přišli. Pak byli lidé,
00:06:20 kteří se báli tam chodit, protože to nebylo zcela bezpečné,
00:06:25 ale nikdy si nepamatuji, že by se tam někdo vedral.
00:06:30 -To tehdy neexistovalo.
-Taková doba ještě nebyla.
00:06:33 Spíš mě zajímalo, jestli třeba jste občas
00:06:36 neuvažovali o tom, to nějak oživit lidmi
00:06:40 třeba z té takzvané šedé nebo o něco šedší zóny.
00:06:44 Jestli to přece jenom nebylo takové příliš uzavřené,
00:06:48 to setkávání lidí z disentu.
00:06:51 Především doposud jsme mluvili spíš o večírcích,
00:06:54 což já považuji za trošku méně důležité,
00:06:57 i když ozvláštňující. Kromě toho byla spousta seminářů.
00:07:01 K tomu se dostaneme. Mě teď zajímají spíš ty bujařejší momenty.
00:07:05 Tam většinou šedá zóna... Jednak neměl důvod je tam tahat
00:07:10 a uvádět je do nebezpečí, protože to většinou byli lidé,
00:07:15 kteří jsou nějak, my jsme říkali, profláknutí,
00:07:19 že už o nich StB ví, vědí, co mají od nich čekat apod.
00:07:23 Kdyby se tam objevil někdo nový, zejména kdyby to byl někdo
00:07:27 významnější tím, že by byl třeba z univerzity
00:07:30 nebo odněkud, kde hraje roli, nebo někdo,
00:07:33 kdo jezdí často do ciziny, tak by se vystavil velkému nebezpečí,
00:07:37 že bude okamžitě volán k výslechům a dost otravován,
00:07:42 takže jsme je tam ani nikdy nelákali.
00:07:47 Jak byly ty večírky monitorovány druhou stranou, jemně řečeno?
00:07:52 To já dost dobře nevím. My jsme všeobecně mysleli,
00:07:57 že ten byt je odposloucháván a že vůbec ta místa,
00:08:02 kde se to koná, mají odposlouchávání,
00:08:07 takže se ty nejchoulostivější věci neříkaly.
00:08:12 Pak jsem viděl trošku ty své spisy.
00:08:17 Prostě jsem se na to díval, ale v takové té zahajovací fázi,
00:08:22 kdy to ještě nebylo kvalitní, bylo to hodně rozmazané.
00:08:25 Zajímali se o to, kdo tam byl, ale nemohli se zajímat o to,
00:08:30 kdo s kým o čem mluvil, protože to nebylo slyšitelné.
00:08:35 Upřímně byl někdo z těch, kteří na ty večírky chodili,
00:08:38 kdo třeba o tom někdy něco řekl tam, kde neměl,
00:08:41 protože i v prostředí disentu byli lidé, kteří,
00:08:44 a nezkoumejme teď ty okolnosti,
00:08:46 častokrát to byly tragické životní okolnosti,
00:08:49 za kterých třeba spolupráci s StB podepsali.
00:08:52 To je samozřejmé. Já ale jsem nezkoumal, kdo to byl.
00:08:57 Ti, co byli na mě, tak nechodívali na ty večírky,
00:09:02 ale ti, kteří zkoumají zápisy z výslechů a podobně, mají přehled.
00:09:09 Musím poznamenat, že my jsme podceňovali tuto možnost,
00:09:16 a dost nelogicky, protože odposlouchávání,
00:09:21 kterého jsme se nejvíc báli a tušili jsme ho, to je nanic.
00:09:26 Když je hluk a lidé se baví a křičí jeden přes druhého,
00:09:30 to už nejde vůbec analyzovat, to možná z televize trochu znáte.
00:09:35 Když tam mají svého člověka, který jim pak bude říkat
00:09:39 jen důležité věci, už je vybere z těch mnoha hodin,
00:09:43 které by jinak byly nahrané, tak vybere to důležité
00:09:47 a také vyslechne jen to důležité, navíc vidí toho člověka,
00:09:51 který mluví, takže to muselo být daleko hodnotnější.
00:09:55 Akorát my jsme byli takoví poměrně málo nedůvěřiví.
00:09:59 Ono taky kdybychom podezírali každého,
00:10:03 tak by to bylo dost otravné.
00:10:06 Nechávala Státní bezpečnost tyto večírky proběhnout?
00:10:09 Brali to třeba tak, že oni i ti disidenti
00:10:12 si chtějí dát skleničku, nebo to nějak narušovali?
00:10:15 Já mám pocit, že ty večírky nenarušili,
00:10:19 ale nejsem si tím jist. Jsou jiní, kteří to velmi sledují.
00:10:23 Že by některý večírek? Ne, nevzpomínám si.
00:10:27 Možná to brali tak, že na to máte taky právo.
00:10:30 O tom, že oslavy v prostředí disentu měly i svou, řekněme,
00:10:33 kulturní část, svědčí následující záběry.
00:10:36 Jsou to záběry na spisovatele Ludvíka Vaculíka.
00:10:39 ZPĚV
00:10:42 Naše slavná slavnost začíná, začíná.
00:10:47 Už je tu i policejní mašina.
00:10:52 Už je tu i policejní mašina.
00:10:57 V té mašině je stranický aparát, aparát,
00:11:05 co nás umí otravovat akorát,
00:11:11 co nás umí otravovat akorát.
00:11:18 Až se na nás ta mašina rozřítí, rozřítí,
00:11:26 uskočme a ona vletí do cíle.
00:11:32 Uskočme a ona vletí do cíle.
00:11:37 Ještě jednu umím.
00:11:40 My jsme vnuci Masaryka, vy pohrobci Stalina.
00:11:48 Vám už krátká svíčka bliká, nám nový den začíná.
00:11:56 Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.
00:12:04 Ale vás by Marx váš svatý za korunu neprodal.
00:12:11 Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.
00:12:17 Ale vás by Marx váš svatý za korunu neprodal.
00:12:26 Teď je...
00:12:28 My se bát už přestáváme a skoro už nekradem.
00:12:36 My se k pravdě probádáme, Masaryk nám příkladem.
00:12:42 Hajný je náš dobrý známý, nosíme mu samizdat.
00:12:50 Jste to vy a nejsme to my, kdo se má proč v lese bát.
00:12:58 Hajný je náš dobrý známý, nosíme mu samizdat.
00:13:04 Jste to vy a nejsme to my, kdo se má proč v lese bát.
00:13:11 Pokračujeme v rozhovoru s Ivanem Havlem.
00:13:14 Pane Havle, měly některé večírky i nějaký kulturnější program?
00:13:17 Byla to příležitost, jak si třeba zakázaní spisovatelé
00:13:22 přečtou vzájemně své texty, které jinde neměli šanci vidět?
00:13:26 Ten okruh, ve kterém já jsem se pohyboval,
00:13:31 -byl spíš vědecký, filozofický.
-Tam to možná taky platilo, ne?
00:13:36 Jen tak přečíst jako kulturní vložku nějaký text, to není ono,
00:13:42 ale spisovatelé a lidé z literatury měli pravidelně svá čtení
00:13:48 a ten okruh kolem, jak se to jmenovalo,
00:13:54 spisovatelé, jak vydávali, tak ti se scházeli
00:13:58 -a četli si ukázky ze svých děl.
-Mimochodem brali to oni tak,
00:14:03 že si to trošku vzájemně posuzují, že byli jeden druhému dramaturgy?
00:14:08 Že ti lidé si neměli možnost jinde přečíst své práce,
00:14:13 tak si je četli možná ještě před tím,
00:14:16 než je potom vydali i v samizdatu?
00:14:19 Já jsem u těchto věcí tak nebyl, abych je viděl,
00:14:22 ale nepamatuji si, že by bylo nějaké posuzování.
00:14:26 To spíš když byly ty filozofičtější semináře,
00:14:30 -na které přijdeme.
-Přijdeme na ně vzápětí.
00:14:34 Tak tam, ale taky to není, že na místě někdo...
00:14:39 Je diskuse, ale že by někdo závažně reagoval, dělal recenzi,
00:14:44 ale to třeba o několik dní později, při jiné příležitosti.
00:14:50 Jak už Ivan Havel říkal, skutečně důležitým fenoménem
00:14:54 doby pozdní normalizace byly i zmíněné bytové semináře,
00:14:58 tedy večírky, ovšem večírky s jasným programem,
00:15:01 večírky, na nichž se spíše než slavení odehrávaly
00:15:04 přednášky a diskuse. Následující ukázka je
00:15:08 ze semináře o reflexi roku 1968.
00:15:11 Od roku 1968 uplynulo dvacet let. Dost dlouhá doba na to,
00:15:16 aby bylo možno v klidu, nesentimentálně a přitom kriticky
00:15:21 zamyslet se nad událostmi toho období.
00:15:26 Pomineme-li názor oficiální vládnoucí garnitury,
00:15:31 že rok 1968 představoval v Československu kontrarevoluci
00:15:35 a na pokraji občanské války nás zachránila
00:15:39 internacionální pomoc, to, myslím, nestojí za řeč,
00:15:43 pak v našem nezávislém prostředí, kdybych ty názory, celou škálu,
00:15:47 měl nějakým způsobem interpretovat, řekl bych,
00:15:50 že jsou dva takové krajní extrémy. Mezi bývalými funkcionáři
00:15:54 a členy komunistické strany se objevuje občas názor,
00:15:59 že vlastně stačí jen oprášit trochu dokumenty z té doby
00:16:03 a můžeme pokračovat tam, kde jsme přestali.
00:16:06 Ten druhý extrém v podstatě vyslovuje asi takový názor,
00:16:10 že nás rok 1968 už nezajímá, že k dnešku nemá co říci
00:16:14 a že vlastně nemáme o těchto věcech vůbec hovořit,
00:16:17 protože je to ztráta času. Já se domnívám,
00:16:20 že ten názor je samozřejmě někde uprostřed celé této škály
00:16:24 všech možných názorů. My jsme dneska samozřejmě
00:16:28 přihlédli i k tomu, že musíme počítat s tím,
00:16:32 že dospívající generace neví vlastně vůbec nic o roce 1968.
00:16:36 Dnešní čtyřicátníci a třicátníci jsou vlastně mladí lidé
00:16:41 a děti z těch let, takže i k tomu musíme přihlížet,
00:16:45 a proto jsme do besedy pozvali samé přímé účastníky
00:16:49 a aktivní snad organizátory tehdejších událostí.
00:16:54 Z dnešního hlediska není ani tak důležité,
00:16:57 co reformní komunisté v roce 1968 dělali špatně nebo měli dělat lépe.
00:17:01 Důležité je, že to byla národní katastrofa,
00:17:04 která se týkala celé společnosti, ne jenom reformních komunistů,
00:17:07 která se týkala dokonce generací, kterým byly dva tři roky
00:17:10 a kteří na to dneska doplácejí, aniž tu dobu pamatují.
00:17:14 To je jedna poznámka na okraj. Druhá poznámka.
00:17:17 Zdá se mi, že jakési rozpory v politice toho tehdejšího vedení
00:17:21 zaklety byly a že to jsou přesně ty rozpory,
00:17:25 které dnes je po té další dvacetileté zkušenosti šance
00:17:31 spatřit a překonat. Například uvědomme si,
00:17:35 že komunistická strana, když se v únoru roku 1948 zmocnila
00:17:41 moci ve státě a všechny ostatní organizace udělala svými pákami
00:17:46 a manipulačními nástroji, provedla jeden trik.
00:17:50 Identifikovala slovo socialismus se svým mocenským monopolem.
00:17:55 A slovo socialismus zní svůdně a hezky,
00:17:59 neboť nabízí ideál sociální spravedlnosti.
00:18:02 -Zněl.
-Ano, zněl.
00:18:05 V mnoha zemích zní dodnes. Identifikovala slovo socialismus
00:18:10 s tímto svým mocenským monopolem, což dělá tato strana dodnes.
00:18:14 Předevčírem jsem četl někde, jak Jakeš říká,
00:18:18 že straně se nesmí vývoj vymknout zpod kontroly,
00:18:22 protože jinak by byl ohrožen socialismus,
00:18:25 protože strana je socialismus. Kdo je strana?
00:18:28 Strana je politbyro a sekretariát ÚV.
00:18:32 To je socialismus, že? Podle mého mínění rozpornost
00:18:36 toho vedení z roku 1968, která se ne jediná,
00:18:41 ale do značné míry zasloužila o to, že to tak bídně dopadlo,
00:18:46 byla v tom, že ti lidé z poloviny
00:18:50 nebo ze dvou třetin věřili tomuto podvodu.
00:18:54 Věřili tomu, že socialismus jest vedoucí role komunistické strany
00:18:57 tím a tím způsobem centrálně demokraticky organizovaná
00:19:02 nebo eventuálně demokratizující se.
00:19:04 Mám pocit, že my vlastně usilujeme pořád o totéž.
00:19:10 My, kdo jsme vstoupili do jakési politiky v roce 1968
00:19:15 nesměle a bez velkých šancí, tak jsme cítili potřebu najít
00:19:20 parketu, pozici, z níž bychom mohli vyjádřit
00:19:26 v prvé fázi jenom svůj názor. Tady nejde o to...
00:19:31 Na moji adresu bylo řečeno: Jak si to představujete?
00:19:36 To si myslíte, že my komunisti půjdeme od toho
00:19:41 a vy to vezmete a budete to řídit?
00:19:44 Bůh chraň. Já si nedovedu představit,
00:19:47 jak by dnešní nekomunisté se mohli chopit vládního vesla
00:19:51 a kdo by měl vůbec odvahu v této fázi po těch 40 letech,
00:19:56 kdy prakticky všechno nekomunistické bylo vyřazeno
00:20:00 z jakékoliv politické aktivity, vstoupit do velké politiky
00:20:04 a rozhodovat o věcech. To je ale jiná stránka věci.
00:20:08 My jsme viděli svoji šanci v tom, že jsme usilovali
00:20:12 o rovnoprávné politické partnerství.
00:20:17 Ale to přece neznamená, že chceme někoho odstavit
00:20:22 a sami vstoupit do té záležitosti politiky...
00:20:26 -Tedy převzít monopol.
-Podstata věci spočívá v tom,
00:20:30 že komunisté rozhodovali vždycky o nás bez nás.
00:20:34 A my jenom říkáme, že to je idea,
00:20:37 které se musí vzdát a že se nás musí aspoň zeptat.
00:20:42 Kdo by se odvážil vstoupit do velké politiky?
00:20:46 Komu to teda necháváš nebo necháváte?
00:20:50 Však tak to udělali komunisté. Však tak to udělali komunisté,
00:20:55 že vstoupili do velké politiky z ulice, rovnou z průvodu.
00:20:59 Ale dnešní nekomunisté přece nejsou fantasté
00:21:03 a nemají iluze o tom, že mohou ze stegreifu
00:21:07 si sednout na ministerstvo a začít tu novou byrokracii
00:21:10 a la demokracie.
00:21:11 Tak tedy semináře ještě jednou s Ivanem Havlem.
00:21:15 Pane Havle, to, co jsme viděli, bylo velmi zajímavé.
00:21:18 Vedle celoživotního nekomunisty, vašeho bratra,
00:21:21 seděl zastupující první tajemník z roku 1968 pan Šilhán.
00:21:24 Vedle celoživotního nekomunisty pana Batťka seděl
00:21:28 tehdejší tajemník jihomoravského krajského výboru pan Šabata.
00:21:31 Bylo to normální, že ti lidé takhle spolu debatovali?
00:21:34 Měli třeba hodně rozdílné názory na politiku zvlášť?
00:21:38 To je pozoruhodné, že to bylo téměř normální.
00:21:42 To je totiž ten efekt toho, že když je něco zakázaného,
00:21:47 tak ta druhá strana se stmelí. Všichni byli vlastně
00:21:52 na jedné straně barikády. Tam si nějak rozuměli.
00:21:56 Znamená to, že na seminářích se netříbily názory trošku rozdílné?
00:22:04 Především to, co jsme viděli, asi nebyl žádný seminář.
00:22:07 Já to viděl poprvé. Nebyl to seminář.
00:22:10 Vypadá to jako schůzka kolektivu mluvčích.
00:22:13 Mluvčí měli vždycky pár lidí, že debatují o politice apod.
00:22:18 Ty semináře, co já jsem znal nebo co se dělaly u nás doma,
00:22:22 tak to bylo spíš skutečně, že bylo téma,
00:22:27 člověk přišel na to téma, to bylo buď literární,
00:22:30 historické, nebo i politické, ale u nás jsme moc politiku
00:22:34 nechtěli mít, protože jsme chtěli, aby se to udrželo.
00:22:37 Tam chodila dost ta šedá zóna. To bylo spíš,
00:22:40 jako bývají teď semináře, prostě přednáška s tím,
00:22:43 že se smělo do ní skákat, ale ne moc.
00:22:46 Pak byla diskuse a lidé k tomu něco říkali.
00:22:51 Tam samozřejmě také chodili lidé z různých okruhů,
00:22:56 ale tam panoval všeobecný respekt, znali se, že mají různé názory.
00:23:02 Pak když u toho ten člověk nebyl, tak ostatní řekli:
00:23:06 To je typický on.
00:23:11 Ale to, co popisujete, je třeba běžné v akademickém prostředí,
00:23:14 ve kterém vy se pohybujete, že lidé mají k sobě respekt,
00:23:17 byť třeba mají jiné názory. Mně šlo o to,
00:23:20 jestli tam třeba mohly zaznívat nějaké opravdu disonance
00:23:23 z hlediska toho, jak by se mělo třeba postupovat vůči režimu,
00:23:26 nebo třeba i v literárních a vědeckých záležitostech,
00:23:30 tam přece také ti lidé museli mít trošku jiné názory.
00:23:32 Asi měli. Záleží samozřejmě, co nazvete disonancí.
00:23:37 Já si myslím, že u těch, jak se nazývají disidenti,
00:23:42 tak tam ty disonance byly velmi tlumené tím,
00:23:47 že tím, že byli ve stejném nebezpečí, měli stejného nepřítele,
00:23:52 ten společný nepřítel dělá hodně. Taky se to ukázalo po listopadu,
00:23:57 když najednou nebyl nepřítel, tak se to rozhádalo všelijak,
00:24:02 tak začali na sebe štěkat.
00:24:08 Já z vlastní zkušenosti vám neřeknu,
00:24:11 že bych byl u toho, že by byla nějaká hádka.
00:24:15 Platí, že na těchto seminářích byli i lidé,
00:24:19 kteří skutečně patřili do různých společenských vrstev?
00:24:24 -To jsme viděli, ano.
-Ale já to myslím tak,
00:24:27 že tam byli lidé opravdu blízko disentu nebo z disentu,
00:24:30 a pak i lidé, kteří fungovali normálně, běžně,
00:24:33 a tam měli možnost se potkat a diskutovat?
00:24:34 Teď zase mluvíme o odborných seminářích,
00:24:39 ne o schůzkách mluvčí, disidentů. Tam většinou nebyla
00:24:43 hlavním tématem politika, aspoň na tom našem.
00:24:46 A byla hodně filozofie třeba.
00:24:49 Tominův seminář byla třeba řecká filozofie.
00:24:53 Kdo chodil k nám, na tom jsem si zakládal,
00:24:58 že jsem tam lákal lidi z takzvané šedé zóny,
00:25:03 tenkrát se ještě ten termín nepoužíval.
00:25:07 Byli to třeba lidé z Akademie věd, z univerzity.
00:25:12 Chodívali ne vždy. Byli opatrní, někdy byli nervózní.
00:25:17 Několikrát zasáhla policie, ale je to za těch dvacet let,
00:25:22 tak pak přestali chodit. Nebo když byl někdo u výslechu,
00:25:27 tak pak přestal chodit, protože buď slíbil,
00:25:32 že tam nebude chodit, nebo mu vyhrožovali,
00:25:36 že ho vyhodí ze zaměstnání apod.
00:25:40 To nebylo tak jednoduché s tou šedou zónou.
00:25:45 Myslím si ale, že to mohlo také nejvíc vadit.
00:25:51 Měli ten problém, že když ta témata byla vědecká,
00:25:57 historická, literární apod., tak nebylo na tom nic špatného.
00:26:03 I ti policajti věděli, že nemají důvod,
00:26:08 aby k tomu nějak zasáhli, takže to byla taková hra,
00:26:13 jak to dopadne.
00:26:16 Pane Havle, děkuji, že jste přišel.
00:26:20 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:26:29 Dneska je to všechno. Originální videojournal
00:26:32 mapujeme ale dál, tak se dívejte. Na shledanou.
00:26:39 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2011
Speciální projekt ČT24, ve kterém uvidíte materiály nezávislých filmařů z doby normalizačního Československa. Exkluzivní záběry ze zákulisí disentu. Večírky a bytové semináře. Hostem Ivan M. Havel
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 12
