Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem

Klikněte pro větší obrázek Kdo přišel s nápadem dělat „celonárodní" Diktát a jak dlouho už projekt běží?

Ten nápad přivezl kdysi herec Jan Vala, když se vrátil z Francie, kde je prý televizní pravopisný diktát tradiční celonárodní zvyk. My jsme první diktát vysílali v roce 1998.

Vy jste původní profesí pedagog. Jak se díváte na postupné sbližování spisovné a hovorové češtiny?

Je to přirozený proces. V krásné literatuře se o to snažil např. Karel Čapek. To vzdálení spisovné řeči od češtiny, kterou se mluví, zavinili naši obrozenci, když uměle kodifikovali jazyk, který léta spal v Bibli kralické. Náš dvojí jazyk má ale i své výhody. Je to nástroj, na který lze hrát velmi barvitě, což je pro spisovatele nebo pro herce požehnáním.

Často se ozývají hlasy, že za úpadkem psaného projevu stojí „esemeskování“. Jak se díváte na tento fenomén?

Esemeska musí být stručná, aby byla levná a rychlá. Z toho se často rodí i její nápaditost a vtip.

Stalo se i vám někdy, že jste třeba odeslal e-mail a následně zjistil, že vám tam omylem zůstala hrubka?

Mně se stalo, že jsem při autogramiádě psal do knížky věnování a v jednom slově jsem udělal dvě chyby, a přišel jsem na to až doma. Které chyby to byly, neřeknu.

Neposílají vám lidé po odvysílání Diktátu dopisy s žádostmi o jazykové konzultace?

To ne. Většinou mi vyčítají, že diktuju moc rychle.