Jarmila Bělíková podepsala Chartu 77, přišla o práci psycholožky a směla pracovat jen jako uklízečka

Jarmila Bělíková (27.4.1948), vystudovaná psycholožka, pocházela z Brna. Pracovala jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně na Vysočině v Želivě, v objektu bývalého premonstrátského kláštera. V 70. letech se přestěhovala do Prahy, kde se věnovala práci sociální kurátorky. Když jí bylo 29, jako jedna z prvních podepsala Chartu 77 a poté byla ihned z práce propuštěna. Nevzalo jí to ale chuť dále se angažovat. Nechala se zaměstnat jako uklízečka a podílela se na práci Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), společně např. s Václavem Malým, Andrejem Stankovičem, Petruškou Šustrovou. Při procesu v roce 1979 byla spolu s dalšími členy VONSU zatčena. Strávila sedm měsíců ve vyšetřovací vazbě. Posléze ji propustili s tím, že důvody vazby pominuly. Obvinění bylo odvoláno až v prosinci 1989. Po roce 1990 se vrátila ke své psychoterapeutické prax. Za své statečné postoje dostala ocenění od prezidenta Václava Havla, nikdy z něj ale neprofitovala, neúčastnila se politického života, věnovala se jen své práci.

Připravili: scénář a režie Monika Elšíková, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrMagazín