Pohřbené příběhy

Klikněte pro větší obrázek S oblibou se o Češích vypráví, že nikdy nebojovali. Není to pravda. O vítězném postupu českých legionářů, nucených postavit se bolševické moci, psaly v roce 1918 všechny světové deníky. Pocity Čechů a Slováků, kteří se ocitli během Velké války na ruské půdě, přiblíží divákům polohrané dokumenty s názvem Tenkrát byl bůh vysoko v rámci Večeru na téma...

Na šedesát tisíc mladých mužů bojovalo za sebeurčení vlastního státu, který na mapách ještě zdaleka neexistoval. Všichni dohromady se pak stali svědky i aktéry událostí Ruské občanské války, které následně tragicky poznamenaly historii celého dvacátého století. V nepřehledné situaci, bez jasného politického vedení nakonec zvítězili. Veškerou válečnou trýzeň zákopové války, chvíle utrpení v táborech, motivaci k dalšímu boji, naději ale i zklamání, a ve všech situacích zlehčující český humor, to obsahují deníky, které divákům otevíráme.

Klikněte pro větší obrázek Povědomí o tom, že i naše země měly za Velké války své hrdiny, téměř neexistuje. S těly tisíců statečných mužů pohřbili i jejich příběhy. Po několika letech studia jsme se rozhodli předložit osudy těch, kteří nasazovali své životy ve spleti rozporuplných událostí a dějů na horké půdě tehdejšího Ruska a ještě dva roky po skončení první světové války.

Téma jsme uchopili tak, aby dovolilo divákovi zaujmout postoj, aby citově prožíval chvíle, které prožili naši aktéři. Abychom zaujali mladou generaci a předali jí poselství, že násilí je třeba se bránit v zájmu přežití lidské důstojnosti. A aby věděli, že jejich dědové a pradědové byli stateční lidé a ne jak se u nás traduje, že jsme nikdy nebojovali. Není to pravda. Omezili jsme výčet historických dat a kladli důraz na emoce. Náš projekt je sledem třiadvaceti obrazů, včetně prologu a epilogu, ve kterém se divák dozví o tragických osudech našich hrdinů. Natáčelo se v různých ročních obdobích. Jednotlivé obrazy působí jako vnitřní monology, doplněné dobovými popěvky, charakterizujícími válečnou dobu Ruska.

Klikněte pro větší obrázek Proč právě ruské legie? Osudy vybraných dobrovolně bojujících vojáků za svobodu země, která staletí neměla svůj vlastní státní útvar, jsou obdivuhodné. V Rusku, díky nepřehlednému dění množství sil, tlaků a protitlaků, a hlavně dvou revolucí, docházelo ke zmnožení dramatických zvratů. Vůdcové „permanentní“ světové revoluce zvolili cestu teroru a jejich líbivá propaganda začala sklízet své plody. V tom všem se ocitlo kolem čtvrtmilionů zajatých Čechů a Slováků a na šedesát tisíc bojujících dobrovolníků, jejichž příběhy sledujeme až do návratu do republiky v roce 1920. Sled obrazů je pestrý, tak jak rozmanité byly osudy osob, které psaly své zážitky. Takový, jaký je sám život a lidé kolem. Někdy je situace téměř groteska, jindy hořká realita.

A čteme-li výzvu „Buďte pozorní, ať nepromarníte hubením se vespolek a svárlivostí to, co získali otcové“ uvědomíme si, že platí i dnes.

Text: Hana Všelichová, Zdeněk Všelicha
Foto: Zdeněk Všelicha
Převzato z týdeníku ČT+