Globální oteplování


EkologieEnergetikaLedovceImpact – ze zahraničí

Budoucnost alpských ledovců

19. 5. 2010

Alpy jsou známé jako vodárna Evropy – poskytují totiž čtyřicet procent pitné vody. Alpské potoky zásobují řeky jako je Dunaj, Rýn nebo Pád. Ledovce ale nyní mají nejistou budoucnost, neboť se teplota v Alpách zvyšuje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Vědci nyní v horách umisťují měřicí přístroje, které budou shromažďovat údaje, jako je množství sněhu, teplota, rychlost větru a infračervené záření. To vše jim umožní vytvořit spolehlivý model dynamiky odtávání ledovců.

» Číst více


EkologieOxid uhličitýKlimatické změnyTéma

Závěrečné odpočítávání

16. 12. 2009

Život kolem nás běží zdánlivě „v normálu“. Přesto nám všem zbývá už jen něco málo přes sedm let do okamžiku, z něhož nebude cesta zpět. Podle klimatologů zbývá právě tolik času, abychom zachránili pozemské klima, než se začne zhoršovat v důsledku stoupající teploty. Viníkem jsou ovšem stoupající emise hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého. Zblízka se podíváme na fakta o největší výzvě, před níž kdy lidstvo stálo, a s autorem knihy „Šest stupňů: budoucnost na teplejší planetě“, Markem Lynasem, si přiblížíme vize Země za stoupající teploty.

» Číst více


EkologieEnergetikaGeologieOxid uhličitýSkleníkový efektUchovávání uhlíkuImpact – ze zahraničí

Past na uhlík

2. 9. 2009

Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom CO2 zachytili dříve, než unikne? Přesně o to nyní usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí CO2 pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země. U německé elektrárny „Schwarze pumpe“ již vytvářejí 800 metrů dlouhý vrt do míst, kde se kdysi nacházel zemní plyn – a kam se zanedlouho začne vhánět oxid uhličitý. Podobná vhodná úložná místa se nacházejí v pobřežních vodách, kde těžil zemní plyn. Vědci odmítají námitky, že tento postup znamená zahrávat si s přírodou. Vždyť tyto útvary bezpečně uchovávaly ropu a zemní plyn po milióny let!

» Číst více


BiologieEkologieFytoplanktonŽivinyTéma

Záhadný fytoplankton

25. 4. 2009

Fytoplankton, tedy řasy a sinice, jsou nejstarší a nejjednodušší organizmy, které vznikly už před více než třemi miliardami let. Jejich význam v současnosti to ale nikterak nesnižuje. Mají totiž schopnost fotosyntézy – vytváření kyslíku z oxidu uhličitého a organických látek. Právě díky této schopnosti by se možná mohly jednou stát účinnou zbraní v boji proto globálnímu oteplování. Speciální fytoplankton by se pěstoval v mořích a pohlcoval by nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry, poté by uhynul a klesl ke dnu. Oxid uhličitý by se tak na mořském dně zakonzervoval podobně, jako v dnešních uhelných slojích. Výzkum mezinárodního vědeckého týmu, jehož členem byli i čeští vědci a který nedávno publikoval své výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature, se ale zaměřil na jinou stránku života fytoplanktonu – na jeho schopnost adaptace k podmínkám vnějšího prostředí. Vědci studovali fytoplankton ve dvou oblastech světového oceánu, které jsou extrémně chudé na živiny – v Sargasovém moři a v oblasti Tichého oceánu poblíž Velikonočních ostrovů. Zjistili přitom, že fytoplankton ze Sargasového moře prakticky neobsahuje fosfor, který je pro formy z jiných částí oceánu velmi důležitý. Jak je to možné a co to znamená – na to už odpoví jeden z autorů studie – Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu v Třeboni.

» Číst více