00:00:01MAGAZÍN BOJOVÝCH SPORTŮ

00:00:30Krásný den, vážení diváci, na programu ČT sport.

00:00:34Je tu opět MAGAZÍN BOJOVÝCH SPORTŮ.

00:00:36Dnes se třemi reportážemi.

00:00:38Ta první je z Czech Open Taekwondo WTF.

00:00:41Zahájíme také náš seriál medailonků významných osobností

00:00:46bojových sportů.

00:00:48A podíváme se také na mistrovství ČR v karate

00:00:51České asociace tradičního karate.

00:00:53Takže je před námi 30 minut s bojovými sporty, hezkou zábavu.

00:00:58A naše první reportáž, jak už jsem předeslal,

00:01:02je z turnaje Czech Open Taekwondo WTF,

00:01:05tedy olympijské taekwondo.

00:01:08Tady už vidíme testování těch vestiček závodnic,

00:01:12protože taekwondo, které je olympijským sportem,

00:01:18začalo využívat tento systém vest, kdy vesta má v sobě senzory,

00:01:23které jsou vlastně bezdrátově snímány na dálku

00:01:28a co se týká bodování, se využívá vesta právě k tomu,

00:01:33že ona zaznamenává kopy nebo údery.

00:01:38A pochopitelně také prostřednictvím senzorů

00:01:42se vyhodnocuje, jestli kop či úder

00:01:46byl dostatečně razantní, silný, tvrdý.

00:01:49Tohle všechno by mělo přispět k lepšímu, férovějšímu

00:01:54a přesnějšímu rozhodování.

00:01:59Samozřejmě vidíte, že na tatami je i klasický rozhodčí

00:02:03a kolem tatami stojí další rozhodčí,

00:02:07kteří on-line bodují.

00:02:11Ale vestičky se senzory se velmi rychle ujaly

00:02:16a začaly se využívat.

00:02:18My už jsme vstoupili do zápasu, který byl úplně první

00:02:21v našem sestřihu, a to byl zápas číslo 201,

00:02:25ten před chviličkou skončil.

00:02:27Tak jen pro úplnost, bylo to finále žen

00:02:31hmotnostní kategorie do 67 kg, kde Iveta Jiránková

00:02:36dokázala porazit Adrianu Šimánkovou.

00:02:40My už jsme se ale velmi rychle v našem sestřihu dostali k zápasu,

00:02:44který byl v celkovém turnaji označen pořadovým číslem 202,

00:02:50jak můžete vidět vedle časomíry.

00:03:05Kategorie mužů do 63 kg, Trung Nguyen a Henry Mejlumyan,

00:03:12dvě výborná jména na vyslovování, ale to samozřejmě nemá co dočinění

00:03:18s úrovní závodníků, protože Czech Open

00:03:21je největší taekwondistický turnaj.

00:03:25Vidíte, že závodníci už jsou na vysoké úrovni,

00:03:28protože podle razance kopů, podle rychlosti, dynamiky,

00:03:32tvrdosti a také podle otoček jsou to už velmi dynamické věci.

00:03:37A v tomto zápase nakonec, resp. v kategorii do 63 kg

00:03:41zvítězil Henry Mejlumyan.

00:03:52A tak jsme se už mohli posunout na zápas,

00:03:55tentokrát v ženské kategorii heavy, tedy plus 73 kg,

00:04:00kde na sebe narazila Veronika Krejčová

00:04:05z TKD Lacek.

00:04:07A její soupeřkou byla Olga Kudrnáčová

00:04:10z Taejang Dojang, dvě české závodnice.

00:04:17V taekwondo závodí pochopitelně jak muži, tak ženy.

00:04:20A taekwondo dává příležitost i velmi mladým závodníkům,

00:04:26protože nejmenší žáčci mohou soutěžit v taekwondu

00:04:33už v kategorii 5, 6, 7, 8letých, takže i to je dokladem toho,

00:04:38že bojové sporty, teď se tedy konkrétně bavíme

00:04:42o olympijském taekwondu WTF, jsou určeny opravdu

00:04:46pro širokou věkovou pestrost a různé kategorie.

00:04:51Od opravu malých žáčků až po seniory.

00:04:55A když se podíváme na zápas, který sledujeme,

00:04:59tak pak vězte, že úspěšnější byla Veronika Krejčová,

00:05:04která dokázala porazit Olgu Kudrnáčovou.

00:05:08A získala tak na letošním turnaji Czech Open v taekwondu WTF

00:05:12zlatou medaili v kategorii žen do 73 kg.

00:05:20Tady už vidíme tu etiketu, závodníci si sundají přilby,

00:05:24pokloní se.

00:05:26Pochopitelně teprve potom rozhodčí opět zahájí zápas,

00:05:31popř. další kolo, protože a to jsme ještě neřekli,

00:05:36zápasí se na 3 dvouminutová kola, takže pochopitelně

00:05:41mezi každým kolem existuje minutová přestávka,

00:05:45kde trenéři mohou poradit svému svěřenci

00:05:48nebo své svěřenkyni, co ještě vylepšit atd.

00:05:51Tolik trošičku pohled do pravidel.

00:05:58Vidíte, že jedna ze závodnic s červenou šerpou,

00:06:02resp. s červenou vestou a s červenou přilbou

00:06:05má na kimonu, na doboku, jak se správně nazývá

00:06:09oblek pro taekwondo, CZE.

00:06:11Druhá závodnice v modrém má Taejang Dojang.

00:06:29Tady už vidíme předávání cen a medailí rovnou po závodě,

00:06:34tak to na Czech open vždy bývá.

00:06:38Tolik tedy taekwondo, ale my už teď zahajujeme

00:06:42náš seriál medailonků zajímavých osobností

00:06:45bojových sportů.

00:06:47Dnes Ondřej Musil.

00:06:50-S bojovým sportem jsem začal v 10 letech,

00:06:53když jsem začal chodit do juda, Sokol Rochlice Liberec,

00:06:56to byl můj začátek, ještě mi nebylo 10.

00:06:5910 mi bylo někdy v listopadu a já jsem začal

00:07:02na začátku školního roku, takže to byl úplný začátek.

00:07:05Dostal jsem se k tomu možná jako v té době každý chlapec

00:07:08toho věku, že jsem se chtěl naučit prát.

00:07:10A od nás ze třídy pár chlapců už rok do juda chodilo,

00:07:13tak jsem se k nim přidal a začal jsem chodit na judo,

00:07:16jak se říkalo tehdy.

00:07:19Judo bylo dlouho, v podstatě až do 19 let.

00:07:21Začátkem jsem vyrůstal v Liberci, to byla svým způsobem

00:07:25jediná možnost, tam existoval řeckořímský zápas

00:07:28v sokolovně a volný styl.

00:07:31Existoval tam boxerský oddíl a judistický oddíl.

00:07:34A nejvíc asi mé mentalitě v té době,

00:07:37pokud se o nějaké u 10letého dítěte dá hovořit,

00:07:40bylo to judo.

00:07:42Potom přišla vysoká škola, bylo to vlastně po maturitě.

00:07:46A v té době už byli lidé, kteří v tom oddíle juda

00:07:50experimentovali s karate.

00:07:52A experimentovali takovým způsobem,

00:07:55že si sehnali tehdy ze Západního Německa knížku

00:07:58a položili si ji na zem v tělocvičně,

00:08:01koukali se na postoje a snažili se do toho

00:08:03neuměle srovnat.

00:08:05Potom přišel pan Ing. Blaho z Prahy,

00:08:08který byl nositelem zeleného pásu v karate,

00:08:10protože trénoval během svých studií

00:08:13v uhelných skladech a ukázal těmhle lidem,

00:08:15protože já jsem v té době ještě pořád dělal judo

00:08:18i jsem dokonce trénoval děti, ukázal, jak by se karate

00:08:21mělo dělat na tehdejší dobu.

00:08:23Mně se to zalíbilo, tak jsem poprosil tenkrát trenéra,

00:08:26zdali bych mohl dělat karate spíš než judo.

00:08:29Mělo to jeden háček, protože jsem zrovna absolvoval

00:08:32trenérské zkoušky.

00:08:33A tenkrát se člověk musel uvázat, že nějaký čas

00:08:36bude působit jako trenér, tak mi to bylo lehce připomenuto.

00:08:39Ale protože jsme se tehdy znali už 9 let s trenéry

00:08:42toho klubu nebo sportovního oddílu v té době,

00:08:45tak mi to povolili a já jsem v pondělí

00:08:47ještě přišel na trénink v těžkém kimonu s černým pásem

00:08:50a ve středu jsem přišel v kimonu ušitým z prostěradla

00:08:53a s pásem bílým, což vzbudilo posměch

00:08:55mezi mými kolegy, ale já jsem začal trénovat karate.

00:08:58-Bojové sporty jsou v podstatě rozšířeny po celém světě,

00:09:01nejen v ČR, že, Ondro?

00:09:03-Já jsem měl to štěstí, že mě odmalička učili jazyky,

00:09:07nebo spíš mě učili se učit jazyky, tak jsme v různé

00:09:11zahraniční literatuře a ve sporadicky sem propašovaných

00:09:15časopisech hledali informace a byli jsme do toho

00:09:18víc angažovaní.

00:09:20Dnes to lidé berou jako samozřejmost,

00:09:22že přijdou na trénink, tam jim často

00:09:24ve špičkovém prostředí špičkový trenér

00:09:27dá nějaké informace a oni zase jdou dál

00:09:29a druhý den jdou zase třeba na jiný sport apod.,

00:09:32což v té době nebývalo.

00:09:34Takže v tom si myslím, že to bylo lepší.

00:09:36Ač se nám to tak nezdálo.

00:09:38Tenkrát jsme si říkali, kdybychom byli třeba

00:09:41kousek dál na západ, kde ty oddíly fungovaly jinak.

00:09:44Ale dneska, když se na to zpětně podívám, tak si myslím,

00:09:47že nám to spíš pomohlo.

00:09:49Z těch lidí, kteří jsme tenkrát začínali,

00:09:51neříkám, že dodnes to dělá většina,

00:09:53ale dlouhou dobu u toho většina vydržela.

00:09:55-U bojových sportů je asi strašně důležitý

00:09:58vedoucí trenér.

00:09:59Jak jsi to měl ty?

00:10:01-Často říkám trošku nadneseně, že je několik mužů v mém životě,

00:10:04kteří mě ovlivnili, kromě tedy samozřejmě mého otce,

00:10:07který mě vychoval.

00:10:09To byl Jindřich Perlák, dnes již zesnulý trenér juda

00:10:12a později karate, který mě opravdu velice ovlivnil

00:10:15a který ve mně, dalo by se říct trošku nadneseně,

00:10:18ve mně zapálil ten plamínek vášně pro bojová umění,

00:10:20který mi tam někde doutná dodnes.

00:10:23Potom další velkou osobností, která mě ovlivnila,

00:10:25byl Steve Rowe, učitel Steve Rowe,

00:10:28s kterým jsem měl možnost se setkat na začátku 90. let,

00:10:31kdy se situace uvolnila a za jehož žáka

00:10:33se považuji dodnes.

00:10:36To byli tři muži v mém životě, kteří mě ovlivnili.

00:10:39A pak samozřejmě celá plejáda dalších vynikajících

00:10:42učitelů, sportovců.

00:10:44Z nich třeba zrovna tady dnes na Jizerce

00:10:47je Robert Mustard sensei, Joe Thambu sensei,

00:10:50potom ale samozřejmě i další jako třeba Franz Brown,

00:10:54to jsem se bavil o těch zahraničních.

00:10:57U nás to byl třeba pan Josef Zvěřina,

00:10:59pan Karel Strnad a řada dalších velkých osobností.

00:11:04-Velký přelom ale přišel po roku 1989,

00:11:07mohlo se cestovat, dala se dělat spousta věcí.

00:11:11-Já jsem měl to štěstí a tu možnost,

00:11:14že hned po té tzv. sametové revoluci,

00:11:17tedy na začátku roku 90, jsem se dostal do Německa,

00:11:20kde pan Franz Brown, 5. dan shaolin kempo,

00:11:23pořádal obrovské závody, které v té době měly tradici.

00:11:27Setkal jsem se jednak s panem Franzem Brownem,

00:11:31jehož kořeny sahají do Krkonoš, protože jeho rodina

00:11:34pochází z Krkonoš.

00:11:35A setkal jsem se tam i s některými dalšími,

00:11:39holandskými, dánskými, anglickými trenéry,

00:11:42s kterými jsme pak navázali přátelství a spolupracovali jsme

00:11:45delší dobu.

00:11:47Pana Franze Browna jsem potom přivedl do ČR.

00:11:50Jeho první seminář se týkal spíš karate všeobecně,

00:11:53protože shaolin kempo a karate jsou si hodně podobné.

00:11:57Ale potom už druhý seminář, který u nás absolvoval,

00:12:00byl čistě zaměřen na shaolin kempo.

00:12:03Je to člověk, který představil shaolin kempo

00:12:06jako bojové umění České republice

00:12:08a já jsem měl tu čest být dlouhou dobu jeho žákem

00:12:12a projít celým tím zkušebním řádem až do 5. danu shaolin kempa,

00:12:16takže všechny sestavy, všechna práce ve dvojici,

00:12:19všechny základní techniky jsem se měl možnost

00:12:22od něj naučit.

00:12:27-Zajímají mě také technické stupně.

00:12:29Asi dnes tvoje nikdo nespočítá. Jak to vůbec s nimi máš?

00:12:33-Technický stupeň je skutečně jen jakási nálepka,

00:12:37jakýsi patník po cestě, po které člověk jde.

00:12:40A mělo by se na ty technické stupně

00:12:43tímto způsobem nazírat.

00:12:46Tzn. tak, jak se řada bojových umění odráží

00:12:49od jing a jang, tak přesně tak by ten přístup

00:12:53k tomu člověk měl mít.

00:12:55Ony jsou do jisté míry důležité, protože signalizují,

00:12:58kde asi na té cestě se člověk nachází,

00:13:00ale nejsou cílem, jsou opravdu jen patníkem u cesty,

00:13:03který by člověk měl minout, měl by ho minout ve vší pokoře,

00:13:06pak pokračovat dál a nemít to jako hlavní cíl

00:13:09a nebýt sběratelem titulů, diplomů a pásů,

00:13:12jako někteří lidé bohužel jsou.

00:13:14Kdysi dávno, když ještě existovala

00:13:17World Union of Karate Organisation, tak měla své motto,

00:13:20které by se dalo přeložit asi tak, že kdo porazí soupeře, je silný

00:13:24a ten, kdo porazí sám sebe, je ten opravdu nejsilnější.

00:13:27A to si myslím, že je největší hodnota

00:13:29jakéhokoli bojového umění i bojového sportu,

00:13:32když se dělá tak, jak se má dělat.

00:13:34-Tebe vlastně zajímá mnoho bojových umění,

00:13:36mnoho jich cvičíš.

00:13:38Je v tom velký rozdíl, nebo by se člověk měl věnovat

00:13:41tomu jednomu?

00:13:42-Já si čím dál tím víc myslím, že je úplně jedno,

00:13:46jaké bojové umění člověk dělá.

00:13:48Spíše záleží na jakési jeho aspiraci, na tom,

00:13:51co od bojového umění, bojového sportu očekává.

00:13:53A s čím k tomu přistupuje.

00:13:55Ale co je nejdůležitější, je opravdu to,

00:13:57že člověk poté tak, jak kdysi řekl Suzuki Senci,

00:14:00že cesta je zároveň cílem, a to je na tom to důležité.

00:14:04Taková ta denní práce, že každý den jdu cvičit,

00:14:07nutí mě to do určitého nepohodlí, protože co si budeme povídat,

00:14:12i ten trénink není žádné pohodlí, a když je to pohodlí,

00:14:15tak to vlastně není správný trénink.

00:14:18Ale že člověk místo toho, aby si lehl na gauč,

00:14:21otevřel si třeba něco dobrého k pití

00:14:23a poslouchal muziku a lenošil, tak radši jde do toho gymu,

00:14:26do tělocvičny, do doja, a tam se zpotí a potrénuje.

00:14:30To si myslím, že je tím hlavním cílem.

00:14:32Ne vidina, že vyhraji mistrovství republiky

00:14:35nebo že budu mít, já nevím, 17. dan, kam člověk směřuje.

00:14:39To jsem samozřejmě řekl s nadsázkou.

00:14:41To jsou dobré věci, ale zase si myslím,

00:14:44že jsou po cestě.

00:14:46Pro mladého člověka je naprosto pochopitelné,

00:14:48že soutěží, to je jakási vlastnost mládí,

00:14:51že chce soutěžit.

00:14:52A v určité etapě vývoje je to, skoro bych řekl že nutné.

00:14:56Je to i dobře, aby člověk si tu soutěžní stránku

00:14:59trošičku odbyl a získal nějaké zkušenosti.

00:15:01Neznamená to, že musí být zrovna mistrem světa,

00:15:04ale určitá slušná úroveň absolvování soutěží

00:15:07v jakémkoli sportu, si myslím, to dá další hrstku kamínků

00:15:11do té mozaiky a utváří to obraz celistvý.

00:15:14-Jak ty vlastně procházíš svou cestou bojového umění?

00:15:18Po jaké cestě jdeš?

00:15:20-Abych byl upřímný, ne vždycky jsem vnímal

00:15:23ty patníky s pokorou, někdy i se sebepýchou.

00:15:26Člověk musí být občas k sobě upřímný, ale ano, je to pravda.

00:15:30Splnil jsem si spoustu snů.

00:15:32Upřímně řečeno, ze začátku, když jsem se začal

00:15:35věnovat cvičení, tak jsem ani neměl ponětí,

00:15:39že bych se mohl dostat do takových výšin.

00:15:42Bylo hodně lidí, kteří mě ovlivnili,

00:15:45ale já se snažím ještě pořád něco učit,

00:15:48proto sem zvu ty lidi ze zahraničí,

00:15:51proto jezdím i tam, když mě někdo pozve.

00:15:54A rád bych tady, když se bavíme o sportu,

00:15:57zmínil i Antonia Olivu Sebu, velikou osobnost světového karate.

00:16:02Já mám to štěstí a tu čest být jeho kamarádem a přítelem.

00:16:05Dvakrát do roka se setkáváme právě na soustředění reprezentace.

00:16:10To je jeden z lidí, od kterých se mám strašně moc

00:16:15co naučit a strašně rád se od něj naučím.

00:16:17-Každý otec se asi vzhlíží ve svých dětech.

00:16:20Jak to máš doma s bojovými sporty a dětmi ty?

00:16:23-Robert a Tereza, já jsem strašně rád,

00:16:26že u bojového umění zůstali.

00:16:28Já jsem se snažil a vždy jsem měl

00:16:30panickou hrůzu z toho, abych je nepřemotivoval,

00:16:33abych neudělal to, co někteří jiní trenéři

00:16:36i v jiných sportech, abych se nesnažil splnit sny,

00:16:39kterých já jsem nedosáhl, na nich, abych je nepřemotivoval

00:16:43a neotrávil, aby toho nenechali.

00:16:45Snažil jsem se je k tomu přivést a jsem strašně rád,

00:16:48že oba dodnes se bojovým sportům věnují,

00:16:52i když třeba u Terezy, ona od 10 let dělala aikido,

00:16:55dostala se až na černý pás ve 21 letech.

00:16:58A teď učí hlavně tai-chi, aikido pro ni

00:17:01už jako by neexistovalo.

00:17:03I přesto si myslím, že je to přirozený vývoj.

00:17:06-Taková obligátní otázka je, co ti vlastně bojové umění vzalo,

00:17:10ale hlavně co ti dalo?

00:17:13-Bojové umění mi dalo v podstatě všechno,

00:17:16co dnes mám.

00:17:18Já jsem se dostal k policii právě díky bojovému umění.

00:17:21Bylo to na začátku 90. let, kdy policie sháněla

00:17:24instruktory bojových umění, aby působili ve funkci,

00:17:27jak se lidově říká v policejní hantýrce, bojařů.

00:17:30A já jsem v té době měl možnost se k policii dostat.

00:17:33A tam jsem zase objevil tak jako v bojovém umění

00:17:36jiné netušené oblasti, tak jsem je objevil

00:17:39i v té policejní práci.

00:17:40A i když to dnes už dávno nedělám, tak přesto nebýt bojového umění,

00:17:44tak jsem se asi nikdy policistou nestal

00:17:46a nebyl bych na těch pozicích a místech,

00:17:48na kterých jsem dnes.

00:17:50-Pořád se ještě učíš?

00:17:52Je se vlastně stále co učit, nebo už to všechno umíš?

00:17:54Jak na tom vlastně jsi?

00:17:56-Pořád si přeji naučit se to bojové umění.

00:17:59Pořád mám dojem, že tam ještě něco chybí,

00:18:03že by to chtělo ještě něco navíc.

00:18:04Takže to je takový motor, spíš než nesplněný sen

00:18:07je to určitý motor, který mě stále,

00:18:10když řeknu, žene dopředu, tak to bude znít nadsazeně,

00:18:13ale který mě u toho drží a který mě postrkuje dopředu.

00:18:17A další věc je, samozřejmě člověk si musí,

00:18:20jak jsem o tom už hovořil přiznat věk.

00:18:23A já se snažím využít té situace, že ještě pořád jsem schopen

00:18:26se hýbat, ještě pořád jsem schopen spadnout.

00:18:29Tak se snažím ještě pořád něco naučit.

00:18:31Když už to nepůjde, což samozřejmě do toho bodu

00:18:34také dorazím, modlím se sice, aby to nebylo hned tak,

00:18:37ale člověk musí být realista, tak potom už nebude asi

00:18:41možná co si plnit.

00:18:42Protože jenom sedět na kraji žíněnky v kimonu a mudrovat,

00:18:46tak daleko bych se nechtěl dostat.

00:18:48-A na tatmi na kraji žíněnky nemudrovali ani karatisté

00:18:52na mistrovství ČR České asociace tradičního karate.

00:18:56To už se ale od Ing. Ondřeje Musila,

00:19:00jednoho z opravdových legend a představitelů bojových sportů

00:19:04v České republice i zahraničí dostáváme do sportovní haly

00:19:09ve Zlíně, kde se konalo mistrovství ČR pro všechny

00:19:13věkové kategorie České asociace tradičního karate,

00:19:18takže se zde sjeli karatisté od žáčků až po seniory.

00:19:23Zápasilo se jak v disciplíně kumite, ve sportovním zápase,

00:19:27tak také v disciplíně kata, tedy v sestavách.

00:19:31Tady už vidíte poháry a medaile, o které se soutěžilo.

00:19:36A zcela logicky, protože jsme na republikovém šampionátu,

00:19:40tak se také soutěžilo o titul republikového šampiona

00:19:45a hlavně také o to, že pochopitelně medailisté

00:19:50a vítězové republikového šampionátu si vždy řeknou

00:19:55o vstupenku do té reprezentace.

00:19:59Pokud se bavíme o sportovním karate,

00:20:02tak mi dovolte ještě jednu poznámku na úvod,

00:20:06takovou pozvánku, protože o víkendu 3. a 4. prosince

00:20:12se v aréně Sparty na Podvinném mlýně

00:20:15koná mistrovství ČR Českého svazu karate.

00:20:19Česká televize bude vysílat přímý přenos

00:20:23finálového bloku v sobotu večer.

00:20:26Ale to mistrovství republiky bude probíhat celý víkend,

00:20:30v sobotu i v neděli.

00:20:32V sobotu jsou na programu kategorie juniorů, U21,

00:20:36seniorů a masters.

00:20:39A v neděli potom kategorie žáků a dorostenců.

00:20:43Takže kdo se zajímá o sportovní karate, jste zváni.

00:20:47Tady takové nahlédnutí do těch nižších kategorií.

00:20:51Hodně často se mě rodiče ptají, co se stane,

00:20:54když dají své dítě na krate, co tam jejich děcko bude cvičit.

00:20:59Tady už jsme viděli právě, a vidíme stále soutěž kata žáků,

00:21:05kdy nastoupí dva žáci, zacvičí sestavu.

00:21:11Vidíte, že kolem tatami sedí 5 rozhodčích,

00:21:16kteří poté, co žáci docvičí, tak ohodnotí,

00:21:21který se žáčků cvičil lépe.

00:21:30My se už ale posouváme k té hlavní kategorii,

00:21:34posouváme se ke kategorii kata mužů.

00:21:42Kde už každý ze závodníků nastupuje sám.

00:21:47Předvádí svou kata.

00:21:53A rozhodčí, kteří v této chvíli nemají praporky tak,

00:21:58aby rozhodli mezi jedním a druhým závodníkem,

00:22:02ale mají desky s body, tak poté, co závodník odcvičí

00:22:07svou sestavu, obodují jeho výkon.

00:22:14Kolem tatami sedí 5 rozhodčích.

00:22:18zpravidla se nejnižší a nejvyšší udělená známka škrtnou.

00:22:23A z těch třech zbylých zůstane výsledná známka,

00:22:28kterou si závodník zapíše ke své sestavě.

00:22:41V kategorii kata seniorů a ještě 3. kyu až dan,

00:22:47tzn. v kategorii, kde startovali pouze závodníci

00:22:51s hnědým či černým pásem, protože kyu jsou žákovské stupně,

00:22:573., 2. a 1. kyu jsou tři nejvyšší

00:23:01žákovské stupně, kdy ten pás, který závodník má na svém kimonu,

00:23:05je hnědý.

00:23:07A dan jsou mistrovské stupně.

00:23:10Od 1. do 10. danu, kdy 1. je nejnižší a 10. nejvyšší.

00:23:15Každopádně všechny technické stupně dan jsou označeny

00:23:19černým pásem.

00:23:24To už nám ale skončil své cvičení Tomáš Ventura.

00:23:28Viděli jste jeho výslednou známku 30,2.

00:23:33Tady už druhá sestava, druhá kata.

00:23:45Závodníci musí dbát v podstatě úplně na všechno.

00:23:49Sestava je přesně dána, nesmí se na ní změnit

00:23:53jediný pohyb, jediný úder, jediný kryt, jediný kop.

00:23:58Žádná technika se nesmí přidat, žádná technika se nesmí změnit,

00:24:03žádná technika se nesmí zapomenout.

00:24:06Sestava je přesně dána.

00:24:09A jde tady o preciznost postojů, úderů, rychlost, dynamiku,

00:24:14tvrdost.

00:24:21Pochopitelně vítězem se stává ten závodník,

00:24:25který se co nejblíže přiblíží k ideálnímu zacvičení té sestavy,

00:24:30tedy udělá co nejméně chyb.

00:24:42V karate stylu shotokan existuje 26 sestav, 26 kata.

00:24:47Od žákovských až po mistrovské.

00:24:50A pochopitelně závodník si volí svou kata,

00:24:54kterou bude prezentovat.

00:24:57Opět taková krátká porada rozhodčích.

00:25:00Pochopitelně nastává ve chvíli, kdy někdo z rozhodčích

00:25:04např. viděl nějakou chybičku nebo se stalo něco,

00:25:08co bylo porušením pravidel.

00:25:15Tady jsme právě viděli docvičit Richarda Hegera,

00:25:19který nakonec s výslednou známkou 31,1 odešel z tatami.

00:25:26A ještě vám nabídneme třetí sestavu.

00:25:37Vybrali jsme si do našeho dnešního magazínu

00:25:41finálové sestavy medailistů, tedy třech

00:25:45nejúspěšnějších závodníků, kteří si z mistrovství ČR

00:25:50České asociace tradičního karate odvezli medaili.

00:25:55Tak abyste dokázali porovnat jednotlivá cvičení.

00:26:01Je to trošičku obtížnější v tom, že první dva závodníci

00:26:07prezentovali stejnou sestavu.

00:26:10Nicméně jak už jsem říkal, 26 sestav stylu shotokan

00:26:15je k dispozici.

00:26:17Zcela logicky se ve finále mistrovství ČR

00:26:21necvičí žákovské sestavy, žákovská kata,

00:26:24protože tyto sestavy jsou, řekl bych, poměrně jednoduché

00:26:29a jsou určeny pro získávání žákovských pásů při zkouškách.

00:26:33Takže závodníci v kategorii 3. kyu až dan,

00:26:38tedy hnědé a černé pásy, už musí zvládat

00:26:42mistrovské sestavy, mistrovská kata.

00:26:45Pak se zcela logicky předpokládá jejich využití

00:26:49i v tomto finálovém souboji.

00:26:52Teď kiai, takový ten výkřik do té finální techniky,

00:26:57s absolutním zpevněním.

00:27:01Tolik tedy kata prezentovaná třetím z finálových závodníků.

00:27:08Opět porada rozhodčích i po této sestavě.

00:27:14Tato rozhodčí teď 7,7, Popelka Filip nakonec 30,8,

00:27:19celkově tedy Richard Heger 1., Filip Popelka 2.

00:27:23a Tomáš Ventura 3.

00:27:26Tolik MAGAZÍN BOJOVÝCH SPORTŮ, někdy příště na shledanou.

00:27:33Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2016