Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
00:00:32 Dobrý večer. Dobrý večer, vážení diváci tady, v Semaforu,
00:00:37 dobrý večer přeju i našim divákům televizním.
00:00:41 Já se tady, možná jste si toho už někdy dřív všimli,
00:00:44 snažím občas kolikrát i vážná témata
00:00:47 nahlížet takovou optikou humoru,
00:00:50 zvlášť, řekl bych, humoru z oblasti lidové tvořivosti.
00:00:53 Já si myslím, že někdy i vážnější téma
00:00:57 to může vystihovat líp, než sáhodlouhý seriózní úvahy.
00:01:02 Uvedu vám příklad.
00:01:04 Vy si určitě vzpomenete a pamatujete,
00:01:07 že jednu dobu tady kolovaly a byly úspěšný vtipy o Vietnamcích.
00:01:12 Voni tomu šli trošku naproti, že málokterej mluvil dobře česky,
00:01:16 tak to jako zabíralo.
00:01:18 Dneska si myslím, že už takový věci,
00:01:21 ani to nekoluje, ani se tomu nikdo nesměje,
00:01:23 protože nikoho ani dneska nepřekvapí, když jde a koupí si,
00:01:26 já nevím, rajčata a banány u Vietnamce, nebo džíny tam koupí,
00:01:32 nebo já nevím co.
00:01:34 Pravda je, že kolikrát ty vtipy o nich,
00:01:38 některý byly trochu ostřejší, některý byly takový vlídnější.
00:01:42 Já vám řeknu jeden z těch podle mě vlídnějších.
00:01:44 Vy za chvilku pochopíte proč o tom mluvím.
00:01:47 Možná jste to už dřív slyšeli, jak někde v tržnici,
00:01:51 jakože zákazník pozoroval chvíli toho prodejce vietnamského
00:01:57 u toho stánku a po chvíli, když ho pozoroval,
00:02:00 tak k němu šel a říkal mu, zcela upřímně mu říkal,
00:02:02 helejte se, já to obdivuju.
00:02:05 Já obdivuju, jak vy tady stojíte za tím pultem
00:02:08 od rána do večera za každýho počasí.
00:02:12 Nemáte křečový žíly? On řek, nemám, ale objednám.
00:02:23 A teď k tomu, proč jsem najel na toto téma,
00:02:26 protože naším dnešním prvním hostem je herec, můžu říct, myslím,
00:02:30 český herec, ovšem vietnamského původu.
00:02:34 Lukáš Tran!
00:02:45 Lukáši musím se vám přiznat, že původně jsem si myslel,
00:02:48 že se budu složitě biflovat vaše vietnamský jméno
00:02:53 a vy se jmenujete vyloženě česky, Lukáš, tam ještě chybí,
00:02:57 no tak Tran, kdybyste se jmenoval Trandovský,
00:03:00 už tam nic vietnamskýho není.
00:03:02 To je váš pseudonym, nebo se opravdu takhle jmenujete?
00:03:05 To je vtipné, protože já si myslím, že postupem času,
00:03:08 ač člověk to neplánuje, nebo nijak jsem to neplánoval,
00:03:13 tak si, myslím, že to bude "možná umělecké jméno",
00:03:17 protože to nemám papírově nikde, to Lukáš, ale Lukáš mi říká
00:03:20 i moje mamka doma mi říká Luky.
00:03:22 Tak dobře, ale jmenujete se doopravdy jak?
00:03:26 Jmenuju se, psáno je to Duy Anh Tran.
00:03:30 Cože? Jako Duj, jako duj, větříčku duj? Jo?
00:03:39 Řekl jste dobrý vtípek na mé jméno,
00:03:41 protože já celý život dostávám vtípky na Tran,
00:03:44 ale na to první jsem ještě nedostal.
00:03:45 -Na Tran?
-Na Tran, no.
00:03:49 Já jsem taky někdy natran.
00:03:53 Lukáši, musím říct divákům, nemusej to všichni vědět,
00:03:56 že vy jste hrál, poměrně nedávno jste natočil film,
00:04:02 hrál jste ve filmu herce a režiséra Jirky Mádla,
00:04:05 film se jmenuje Na střeše.
00:04:07 Je to o dvou chlápcích, jeden mladej Vietnamec,
00:04:10 to všecko vím a jeden starej nerudnej chlápek,
00:04:12 toho hrál pan Švehlík.
00:04:14 A teď, jak vy jste k tý roli přišel?
00:04:18 To by mě zajímalo. To jste byl zrovna ve Vietnamu?
00:04:21 Já jsem byl ve Vietnamu,
00:04:23 tam mi zazvonil v kanceláři telefon...
00:04:25 Počkejte, opravdu, nedělejte si ze mě legraci.
00:04:27 To bysme nebyli kamarádi! Tak co?
00:04:32 -Byl jste někdy ve Vietnamu?
-Byl jsem ve Vietnamu.
00:04:34 -Narodil jste se tam.
-Ne, narodil jsem se v Mostě.
00:04:38 Takže já jsem rozenej Mostečák a vyrůstal jsem v Opavě.
00:04:44 Ale vietnamským rodičům, předpokládám.
00:04:49 Vietnamským rodičům, samozřejmě. Jak jste říkal to...
00:04:52 Kdybyste mně řek, že matka je z Mostu a tatínek z Opavy,
00:04:55 to bych se skácel tady!
00:04:58 Oba dva rodiče jsou z Hanoje, potkali se v Bratislavě.
00:05:02 Narodil jsem se v Mostě a vyrůstal v Opavě.
00:05:04 To jenom, abysme si ten váš rod... A teď ten film.
00:05:08 Jak jste k tomu přišel?
00:05:10 Já, ačkoliv už mi bylo řečeno v backstagi, říkají všichni,
00:05:14 já vypadám na 16, ale..
00:05:15 -V backtagi?
-V zákulisí.
00:05:18 -My tam máme něco?
-Je to vedle vaší kanceláře přece!
00:05:23 Kanceláře? To je šatna, Lukáši, víte? Žádnej kancl.
00:05:34 -S váma to půjde pomalu, ale dobře.
-Snažím se.
00:05:38 Takže, ačkoliv vypadám na 16, 16 mi není.
00:05:42 Bohužel, bohudík, nevím.
00:05:43 Já pravděpodobně budu vypadat na 16 i ve 30, ale...
00:05:47 Takhle vy začínáte, jak jste přišel k tý roli?
00:05:49 Ano, přesně, je to trošku zdlouhavé, když tak řekněte.
00:05:52 Chtěl jsem zas říct anglikanismus, ale zkrátím to.
00:05:56 Jsem měl nakročeno k vyhoření. Máte pěkné boty.
00:06:02 Mám od Vietnamců.
00:06:13 Nejste nějak citlivej na tyhlety věci?
00:06:15 Mám takový jako tiky občas.
00:06:19 Zůstáváme furt u té původní story. Já jsem měl tak jako nakročeno,
00:06:23 protože jsem se přestěhoval za prací, za kariérou do Prahy.
00:06:27 Za prací nebo za kariérou? To jsou dva velký rozdíly.
00:06:31 Za prací tzn. prodávat banány.
00:06:34 Za prací a doufal jsem, že z toho bude kariéra.
00:06:36 Čili jste si pomýšlel na herectví a s tím jste šel do Prahy.
00:06:40 Že tady dostanete...
00:06:41 Já jsem zkoušel kariéru v Opavě a...
00:06:43 Dobře, ale pojďme už k tomu filmu teď.
00:06:45 Tak. Já jsem s tím,
00:06:46 jak jsem se snažil udělat tu kariéru,
00:06:49 tak jsem měl potom rychle nakročeno
00:06:52 i jak jsem se snažil rychle tu kariéru,
00:06:53 tak jsem měl rychle nakročeno k tomu, abych vyhořel.
00:06:56 I když to bylo za hodně krátký časový úsek,
00:07:00 nějakých 2, 3 let.
00:07:02 Vy jste se snažil, abyste vyhořel?
00:07:03 -Ne, já jsem se snažil nevyhořet.
-Říkal jste, abych vyhořel.
00:07:06 Zrovna jsem se chtěl zeptat, jestli teda bydlíte v Sapě.
00:07:10 Protože ta vyhořela mockrát! Chápete to, jo?
00:07:13 -Já nevím o čem mluvíte.
-To vám pak vysvětlím.
00:07:18 Abyste nevyhořel.
00:07:19 Já jsem nevyhořel díky tomu, co se pak stalo a to bylo to,
00:07:23 že jsem viděl, že Jirka Mádl,
00:07:25 což byl režisér a scénárista filmu Na střeše.
00:07:28 -Ne byl! Furt je!
-Je.
00:07:31 -Šel jste na internet?
-Šel jsem na internet.
00:07:33 A viděl jsem, aniž bych Jirku sledoval jakkoliv,
00:07:39 tak jsem viděl náhodně, říkám tomu karma, osud, viděl jsem video,
00:07:43 jak vybízí mladé Vietnamce neherce i herce,
00:07:45 aby přišli na casting.
00:07:46 -Přímo sám to mluvil?
-Přímo on sám.
00:07:49 To je další historka, to tady nebudu rozebírat,
00:07:50 On zjistil, když natočí video pro ty Vietnamce české, nečeské,
00:07:56 že to bude mít větší dopad.
00:07:58 A když zmíní, že tam nejsou žádné choulostivé scény,
00:08:00 ani násilné, že to bude mít nějaký dopad
00:08:03 a že ty lidi opravdu přijdou na casting.
00:08:04 Kdyby jen inzeroval, že je casting pro Vietnamce, tak by se nehlásili?
00:08:09 -Oni se nehlásili.
-Čili vy jste se přihlásil.
00:08:12 Já nevím. Ty co to ještě neviděli...
00:08:15 Neviděl jsem ho. Jo takhle. Budeme dělat, že to je napínavý.
00:08:19 -Takže dostal jste roli.
-Dostal jsem roli.
00:08:22 -Natočil jste.
-Natočil jsem.
00:08:23 To už každej, kdo chce vidět jak a co, tak si to může někde najít,
00:08:29 nebo si zajít do kina.
00:08:31 A to mi řekněte, co rodiče? Řek jste jim, že jedete na casting?
00:08:36 Nebo jste jim až řek, budu hrát ve filmu?
00:08:43 -Pokud možno stručně.
-Já vím. Snažím se.
00:08:47 Já jsem jim řekl, že jedu na casting. Možná, nevím.
00:08:51 Víte, že nevím? Protože to je úplně jedno.
00:08:53 U asijských rodin, u těch rodičů konkrétně, když to není úspěch,
00:08:57 tak to neznamená nic.
00:08:58 V jakým oboru pracují rodiče?
00:09:00 -Oni, abych to zkrátil...
-Ale velmi teda!
00:09:03 Velmi, velmi. Moji rodiče, všichni Vietnamci si myslím,
00:09:07 tahle generace mých rodičů jsou podnikatelé samozřejmě.
00:09:13 Naši sem přijeli v r. 87, pak padla železná opona,
00:09:16 takže měli možnost tady zůstat, nebo ne,
00:09:19 takže tady zůstali, očividně.
00:09:27 -To jste ještě nebyl na světě.
-To jsem ještě nebyl.
00:09:29 Já jsem se narodil 93, to je krásný rok.
00:09:33 A oni viděli tu krásu tady, řekli si, do tohoto prostředí
00:09:35 můžeme počít dítě.
00:09:37 Lukáše. A je to tady. Přesně tak. Lukáše.
00:09:42 -Čili oni podnikají.
-Oni právě, že podnikali.
00:09:45 -Od 86., ne, ne, pardon.
-V zelenině?
00:09:48 Ne, od 90. podnikali a vlastně až do téhle doby...
00:09:53 -Podnikají.
-Právě, že nepodnikají už.
00:09:55 Vlastně 2 roky zpátky začali být poprvé v životě zaměstnanci.
00:10:00 -Zaměstnanci u...
-Jiného Vietnamce.
00:10:03 Ne, právě, že ne. To jsem nechtěl úplně tak, takže u
00:10:05 Čecha proevropsky vypadajícího?
00:10:11 -Korektnost?
-Čecha proevropsky vypadajícího?
00:10:16 Na to si nehrajem? Tak u bílého Čecha. Pardon.
00:10:21 Tak, mně se říká banánové dítě.
00:10:24 Vy jste viděl černýho Čecha někdy, nebo co? Proevropsky vypadajícího!
00:10:29 No, dobře, ale furt ještě nevíme, co oni dělaj.
00:10:33 To už se o tom bavíme 10 minut.
00:10:36 -Ve fabrice dělají teďka.
-Teďka.
00:10:37 -Předtím teda...
-Podnikali.
00:10:39 -Měli stáneček?
-Kdysi dávno. Pak měli obchod.
00:10:44 -A s čím to?
-To byl ten klasický vývoj.
00:10:48 Já radši říkám potom, co byly ty potraviny,
00:10:50 naši jsou megalomanští, takže kupovali velké, to je jedno.
00:10:54 Ale já spíš říkám ty začátky, to je vtipnější,
00:10:56 nebo to je roztomilejší.
00:10:57 Že můj táta měl stánek v Mos-tu, v Mostě?
00:11:02 -Mostě.
-V Mostě. Měl stánek v Mostě.
00:11:05 S takovýma těma kazetkami.
00:11:06 Vy budete asi opravdu takovej rebel trošičku.
00:11:08 Protože jenom co vám vyčuhuje zpod košile, máte tetování,
00:11:11 nevím, jestli u evropských Vietnamců je...
00:11:15 Proevropsky vypadajících Vietnamců, to nejsem právě.
00:11:18 To tetování, můžete to ukázat lidem?
00:11:21 A řekněte co to je.
00:11:22 -Já to můžu ukázat...
-To je symbol nějakej?
00:11:28 -Já to můžu ukázat, ale...
-Co to je, to druhý?
00:11:31 -Já vám to ukážu.
-To je sprostej obrázek nějakej.
00:11:35 Takhle to tady máte vytetovaný? Vztyčenej prostředníček?
00:11:44 -Tak co to je?
-To je špína. Já se omlouvám.
00:11:50 Já jsem teď natáčel 2 dny v kuse nočky, rozumíte.
00:11:54 -Jsou to nějaký symboly?
-Jsou to věci. Já se omlouvám.
00:11:57 Já o tom nemluvím, nevysvětluju to.
00:11:59 Když se někdo zeptá, já to ukážu, ale,
00:12:01 připadá mi to trošku divně narcisticky...
00:12:05 Co?
00:12:06 Že mi to připadá trošku narcistický.
00:12:09 Né, tak vidím to, to je dnes běžný, to má každej druhej.
00:12:13 Právě! To jsem chtěl právě říct!
00:12:16 -Dívky taky už hodně maj.
-Dívky.
00:12:19 -Máte děvče, Lukáši?
-Mám děvče.
00:12:22 -Z jaké komunity?
-Z teplické.
00:12:30 Evropsky vypadající teplické děvče?
00:12:32 Proevropsky vypadající teplické děvče.
00:12:34 -Máte, jo?
-Ano, ano.
00:12:36 Teď mi řekněte, Lukáši. Dobře. Necháme to u ledu. Teď mi řekněte.
00:12:40 Zahrál jste si v jednom filmu. Chcete bejt hercem. Je to tak?
00:12:45 Teď už, teď už vím, že určitě ano.
00:12:48 Zase vám na druhou stranu řeknu, nechci vám brát iluze,
00:12:51 že by se u nás točilo hodně filmů, kde je zapotřebí Vietnamec,
00:12:56 to zase tolik není.
00:12:57 To vám rovnou můžu říct.
00:12:59 Čili, jak si tu svoji hereckou kariéru představujete?
00:13:03 Co?
00:13:04 Kdybyste neviděli, tak to Na střeše jsem točil minulý rok v létě,
00:13:07 v únoru šel do kin a já jsem od té doby stihl natočit
00:13:14 ještě 3 projekty už.
00:13:16 -Chtěl natočit?
-Už jsem natočil.
00:13:18 Hrál jste už ve 3 filmech od té doby? Českých filmech?
00:13:22 V jednom koprodukčním, v jedné britské pohádce jsem hrál
00:13:27 a ve 2 seriálech českých.
00:13:29 Vy prostě neustále vyhledáváte ty castingy.
00:13:32 Snažím se. Už je nějak filtruju, ale snažím se.
00:13:34 To už je natočený, ty 3 další filmy?
00:13:37 -Ano, už je to natočené.
-Po Na střeše?
00:13:40 To jste to rozjel dobře.
00:13:41 Vlastně jeden z nich jsou Zrádci, od pana Viktora Tauše,
00:13:44 který tady byl nedávno.
00:13:47 Vy jste informovanej! To půjde nějak po Novým roce.
00:13:51 A tam vy hrajete?
00:13:51 Tam hraju oproti tomu, abych byl takovej lehký,
00:13:55 nechci dělat žádnou reklamu tady, ale lehký,
00:13:57 Na střeše hraju vietnamskýho kluka, který neumí moc česky,
00:14:02 20tiletej kluk, který se sem čerstvě přistěhoval,
00:14:05 ještě takovej ustrašenej, nechá si všechno líbit,
00:14:09 furt brečí, to je jedno.
00:14:11 A ve Zrádcích naopak hraju toho hlavního záporáka.
00:14:17 Zápornou postavu? Čili tam už hrajete nějaký násilnický scény?
00:14:23 Mračím se tam, nevěřím lidem a jsem sociopatickej.
00:14:30 Hrajete mafiána normálního! Vietnamskýho mafiána!
00:14:34 -Možná.
-Grázla, šmejda!
00:14:37 -Třeba měl jenom těžký dětství.
-Třeba měl těžký...
00:14:42 My se na to podíváme, posoudíme sami!
00:14:44 Lukáš Tran!
00:14:56 Přátelé, naším dalším hostem je mně velice milá herečka
00:15:01 Tereza Brodská!
00:15:14 Posaďte se u nás. Jste taková rozzářená.
00:15:19 -Já jsem spíš nervózní.
-Nervózní? No nebuďte.
00:15:23 Terezo, teď nějak i veřejně to proběhlo,
00:15:26 že jste měla herecký problém, že jste do nějaký role,
00:15:30 na rozdíl od jiných případů, kdy herečka musí zhubnout,
00:15:33 tak vy jste do nějaký role musela ztloustnout.
00:15:36 Že jo? A to nevím, jestli to je jednodušší, nebo ne,
00:15:41 než to hubnutí.
00:15:43 Proč vy jste musela ztloustnout?
00:15:46 No, vy to děláte do otázky, já tady sedím vedle vás,
00:15:50 vy jste slušně vychovanej, tak to neřeknete,
00:15:54 ale pořád to nejde dolů!
00:15:57 Ale to období bylo krásný.
00:16:01 To byla nejkrásnější příprava na film.
00:16:04 Protože já jsem v těch 50 mohla jíst, jako jíst normálně.
00:16:09 Já jsem mohla jíst na co jsem měla chuť, všechno!
00:16:12 Já jsem se nemusela omezovat.
00:16:14 V tom byl limit nějakej? Počet kil, který máte nabrat?
00:16:17 Ne, tam nebyl limit. To byl hrozně hezkej scénář.
00:16:21 To napsala Alice Nellis
00:16:24 a nejen, že jsem tam musela trochu přibrat, no trochu hodně,
00:16:28 tak pak jsem vlastně celou dobu měla vyrážku kolem očí se strupama,
00:16:34 to byly ještě 3 fáze.
00:16:37 -Obludu jste hrála takovou nějakou?
-No, no, no. Ale to bylo
00:16:40 podle skutečnýho příběhu Terezy Kopáčový,
00:16:42 tak já bych moc neříkala...
00:16:44 Neříkal bych obluda. Zajímavá figura prostě.
00:16:49 A pak jsem ještě tam měla další problém, výzvu takovou,
00:16:54 to nikdy nezapomenu.
00:16:56 Ten scénář byl moc hezkej, já jsem si to četla
00:16:59 a tam bylo najednou na str. 52 napsáno:
00:17:03 A ve svém vorvaním těle, který už jsem měla v tý době,
00:17:10 jde v dvoudílných plavkách skočit šipku do vody.
00:17:19 A já jsem nikdy neponořila ani uši. Já jsem nikdy nebyla pod vodou.
00:17:26 Nikdy hlavu pod vodou. Já jsem měla zafixováno,
00:17:29 že člověk logicky pod vodu se musí topit.
00:17:36 -Čili šipku jste neuměla.
-No vůbec, to už vůbec!
00:17:40 Já jsem ani pod tu vodu se neuměla ponořit!
00:17:43 Tak jste odmítla roli?
00:17:44 Ne, já jsem volala tý Tereze hned, Kopáčový, která to režírovala
00:17:48 a říkám, no, ty dvoudílný plavky, o tom si ještě popovídáme,
00:17:55 ale teď jako s tou šipkou tady.
00:17:59 A ona je vždycky odzbrojující a možná to proto to tak funguje.
00:18:03 Protože ona řekla: Ty neumíš šipku do vody?
00:18:06 Já jsem myslela, že každý umí šipku do vody.
00:18:09 No, tak se z toho nějak vylžem. Tak ahoj.
00:18:13 A já okamžitě, jak ji miluju, tak já hned Google:
00:18:18 Trenérka plavání. Já jsem úplně blbá.
00:18:25 -Tak jsem si hledala.
-Tak jste si najala trenérku?
00:18:31 Ono to trvalo, než jsem si ji najala.
00:18:34 Protože není trenérka, jako trenérka.
00:18:36 To byl velkej úkol, najít nějakou trenérku.
00:18:40 -Jste vyzkoušela víc trenérek?
-To jen po telefonu stačilo.
00:18:45 Protože já jsem volala tý první, co na mě vypadla
00:18:49 a ona byla bezvadná, protože říkala,
00:18:51 to jste zavolala úplně tu pravou, paní Brodská.
00:18:56 Já jsem přivezla z Austrálie metodu souznění s vodou
00:19:02 a to je fantastický!
00:19:06 Tady byla paní, která nikdy neplavala
00:19:08 a za měsíc už byla na závodech.
00:19:11 Já jsem říkala, já nepotřebuju závodit.
00:19:15 Já bych potřebovala jen tu šipku. A asi po 20 minutách,
00:19:21 když furt mluvila o tom souznění s vodou,
00:19:22 tak já jsem se ptala, kolik na hodinu bere,
00:19:25 ona řekla 2500,
00:19:29 tak jsem řekla, že zase takhle souznít nepotřebuju.
00:19:34 To bylo spíš souznění s prachama.
00:19:37 Takže nakonec jste si nějakou opravdu?
00:19:39 A chodila jste trénovat někam do Podolí?
00:19:42 Co do Podolí! To by ještě bylo dobrý.
00:19:44 Já jsem si potom našla Marušku.
00:19:46 -Koho?
-Marušku. Maruška se jmenovala.
00:19:50 A ta nikdy nebyla přímo v bazénu, nešla do bazénu do vody.
00:19:54 Já jsem měla 5 lekcí a Maruška mi to ukazovala z břehu.
00:20:00 Takový divný jako.
00:20:02 A přitom plavčice, nebo instruktorka plavání.
00:20:05 -Jo, byla!
-Ale na suchu.
00:20:10 -Teď já měla to vorvaní tělo.
-V dvoudílných plavkách.
00:20:17 No bylo to trapný. Teď jsem měla tu čepičku, ty brejle
00:20:22 a prostě asi 5. hodinu to nevydržel,
00:20:26 tam byl takovej plavčík, starej chlapík,
00:20:29 asi už mu bylo líto mně, přišel a říkal,
00:20:32 jestli by si mě moh půjčit.
00:20:34 Marušce. Ona říkala, jó!
00:20:37 Říkal, vy se tady učíte plavat, paní Brodská?
00:20:40 Já jsem říkala, ne, já bych chtěla šipku!
00:20:47 A on mě to do půl hodiny naučil.
00:20:52 Ale takovým jako, bylo to takový nedůstojný.
00:20:57 Protože, on mi tam přines několik molitanů různejch,
00:21:02 teď tam plavali ti kluci a on říkal:
00:21:06 Teď si klekněte na kolínka,
00:21:10 teď vystrčte ten zadeček, řek zadeček!
00:21:17 Teď mě chytil za ten zadek a takhle mě tam šoupnul.
00:21:25 Takže si užil dědek taky docela, že jo?
00:21:37 Ale povedlo se nakonec.
00:21:39 Pak už při filmování žádnej problém nebyl.
00:21:42 Ale to mi řekněte, to jste častějc absolvovala
00:21:46 nějaký krkolomnosti, abyste do tý role mohla jít?
00:21:51 Nebo tohle bylo výjimečný?
00:21:54 Já mám vždycky u Terezy Kopáčový tyhle krkolomnosti.
00:21:58 -Krkolomnosti?
-No, no.
00:21:59 Vlastně díky ní, jsem se před 8 lety
00:22:03 musela naučit kouřit cigarety.
00:22:05 Já jsem nikdy nekouřila,
00:22:07 to jsme roztočili nějaký film o lesbičkách,
00:22:11 ona měla pocit, že každá lesba kouří.
00:22:17 To ještě chtěla, abych si dala kérku.
00:22:19 To jsem řekla, že ne.
00:22:21 Tak jsem se naučila kouřit a teď už mi to zůstalo.
00:22:27 Tenhle film původně, ono se to jmenuje,
00:22:31 je to taková série 4 celovečerních filmů...
00:22:34 Jo, ta šipka, jo? To jste neřekla, jak se to jmenuje!
00:22:39 A to je pod hlavičkou, jak měla, jsme na český teď?
00:22:46 -Jsme na ČT? Jak měla ČT...
-Nevíte, kde sedíte vůbec.
00:22:56 Nevinný lži, to byl takovej cyklus.
00:23:01 -Nevinné.
-Nevinné lži.
00:23:03 Tak teď je cyklus Jak si nepodělat život.
00:23:07 -Jak si nepodělat život.
-No, no, no.
00:23:09 To je určitě zcenzurovanej název.
00:23:11 No původně to mělo bejt Jak si neposrat život.
00:23:16 Proto to říkám!
00:23:18 Ne, ale oni na to jednu dobu přistoupili, vedení.
00:23:23 To se zvažovalo, že by to možná i šlo.
00:23:27 -No jasně. A co?
-Pak to takhle zcenzurovali.
00:23:30 Tak se to změnilo. To si měla prosadit ta Tereza.
00:23:34 Bolek si taky prosadil Kurvahošigutntág.
00:23:38 Když se zatím jde.
00:23:40 Jak si nepodělat život nikdo neřekne ani.
00:23:44 Podělal jsem si život.
00:23:59 -To je ten, jak jste musela...
-Ten scénář byl pěknej.
00:24:04 Terka mi to nabídla a říkala, ale bude to režírovat muž.
00:24:09 Já jsem říkala, Tery, to je ženský téma,
00:24:13 je to o 50tiletý ženský, která prostě, všichni to řešíme,
00:24:20 nebo většina normálních žen řeší, že už to tělo se sesouvá,
00:24:24 nebo se rozšiřuje a všichni máme problémy.
00:24:31 Tady 2 bříška, 3 brady,
00:24:34 já po otci to mám ještě durch hodně,
00:24:37 tak to nemůže točit chlap přeci!
00:24:42 Ona říkala, no jo, ale já zase připravuju další film,
00:24:47 no tak já to teda budu dělat.
00:24:49 A já jsem ji potom vydírala, ať mi to dá jako k padesátinám,
00:24:52 ať to zrežíruje.
00:24:53 Protože, jak vysvětlíte režisérovi, chlapovi,
00:24:57 že třeba v kabince stahovací prádlo,
00:25:01 ještě si ho nastřihujete, protože to různě vylejzá jinde.
00:25:05 Tak zase nechcete to stahovací prádlo,
00:25:07 aby to vylejzalo tady.
00:25:09 Tak to nastřihnete tady, pak ono to zase,
00:25:13 ty špeky vylejzaj tady, tak si to zase nastřihnete tady,
00:25:18 pak už z toho vlastně není stahovací prádlo.
00:25:23 Není kde střihnout potom. To se chlapovi blbě.
00:25:27 No nejde! Protože já jsem věděla,
00:25:29 že ta Tereza má určitý estetický cítění.
00:25:32 Já jsem jí jen říkal, proboha, Terezo,
00:25:33 zachovejme to estetický cítění i v těchhle situacích.
00:25:37 Ať ten divák nejde potom od tý televize zvracet!
00:25:45 A Tereza vždycky říkala, neboj, neboj.
00:25:47 Víš, jak tě normální ženy budou milovat?
00:25:50 A já jsem říkala, jo? A co ty chlapi?
00:25:54 A ona říkala: V tvým případě to už je úplně jedno.
00:26:04 To se bude teprve vysílat, předpokládám.
00:26:06 To se bude vysílat v listopadu.
00:26:09 Dobře, že jste to řekla, možná by vás některý ani nepoznali.
00:26:14 Já tam tu vyrážku mám pořád totiž.
00:26:18 Jste ve fázi shazování? Kolik jste musela nabrat? 5?
00:26:23 -10.
-10 kilo!
00:26:26 -Jste chodila po cukrárnách?
-Ale shodit to! To je hrozný!
00:26:32 Já jsem gurmet s gurmánem dohromady.
00:26:35 To je vražedná kombinace.
00:26:37 Ještě my máme v ulici takovou tu prodejnu,
00:26:40 která je dlouho otevřená do noci.
00:26:44 A, já se snažím plnit to,
00:26:49 že nesmím říkat to, co se nemůže říkat,
00:26:51 ta prodejna od Ž, co je dlouho otevřená do noci...
00:26:56 -Prodejna od Ž? Nonstop?
-Není nonstop. Je do 12.
00:27:01 Do 11 hod., to vím přesně. Protože tam mají...
00:27:06 Prodejna od Ž? Žereme furt? Nebo jak?
00:27:11 No v mým případě ano! Teď jste to řek!
00:27:20 Ano! To je, žereme...
00:27:26 A tam, přes den já nemám chuť na sladký, ale večer to začne.
00:27:33 -Absťák.
-No, absťák.
00:27:35 Já mám chuť jen na jeden druh zmrzliny.
00:27:39 Jednu značku, jeden druh zmrzliny. A to maj v tom obchodě Žereme furt.
00:27:47 -I v noci!
-Do 11.
00:27:52 A to je strašný. Já už jsem říkala,
00:27:55 jestli do toho nedávaj nějakou drogu,
00:27:57 že jsem na tom tak závislá.
00:27:59 Protože je to trapný. Já tam jdu za večer třeba 3x.
00:28:04 -Na zmrzlinu.
-A po třech špejlích!
00:28:07 To je hrozný! Ale jakmile tam nemaj tady tu, slanej karamel zmrzlinu,
00:28:12 tak já si nekoupím nic.
00:28:15 Já už jsem prosila ty holky, já je znám,
00:28:18 už jsme se zkamarádily, říkám,
00:28:20 prosím vás, neobjednávejte mi tu slanej karamel, prosím.
00:28:24 Vážně vás prosím. Já pak zhubnu. To je jediný, na čem jsem závislá.
00:28:29 Oni říkají, my nemůžeme, Terezko, protože tady je jedna těhotná
00:28:32 a ona na tom taky je závislá.
00:28:37 Takže mně nezbývá nic, než čekat, až ona porodí
00:28:43 a pak už to přestanou objednávat.
00:28:46 Vy máte, někde jsem čet, dospělýho syna.
00:28:49 23.
00:28:52 Umíte si sama sebe představit jako babičku na hlídání?
00:28:56 Jo, jo, jo. Já bych hrozně ráda. Já bych strašně ráda.
00:29:01 Já bych jim to dítě už asi ani nevrátila.
00:29:05 To jste mě překvapila, že byste ráda
00:29:07 vyrazila s kočárkem pro zmrzlinu.
00:29:12 Já bych to mohla svíst na to dítě!
00:29:18 Tohleto je čerstvá věc, jak jsme o tom mluvili,
00:29:20 jak jste musela přibrat na to vorvaní tělo, jste říkala.
00:29:25 Ale tak jsem zaregistroval, že celkem točíte, hrajete.
00:29:30 Nějakej film, Casino se to jmenuje?
00:29:33 Jo, jo, to jsme točili.
00:29:35 -Tam snad máte hlavní roli.
-Né, né, nemám!
00:29:39 Píšou vás v hereckým obsazení první!
00:29:42 -To je možná podle abecedy.
-Ano.
00:29:46 Jsem myslel, že první píšou ty hlavní.
00:29:49 Ne, to jsem vzala kvůli kamarádovi, který dělal léta asistenta režie
00:29:56 a potom se vrátil na Slovensko a byl to jeho 2. celovečerní film
00:30:01 a je to strašně fajn kluk, ale...
00:30:05 -To je slovenskej film?
-To je slovenskej film.
00:30:08 -U nás to nepůjde?
-U nás to asi nepůjde.
00:30:09 Casino se to jmenuje. Pořád jsme byli v tom casinu,
00:30:12 což je hrozný, protože tam samozřejmě není denní světlo
00:30:17 a člověk úplně ztratí pojem o čase.
00:30:20 Ale to byla hezká práce. Až na to,
00:30:22 že já jsem tam musela lítat letadlem.
00:30:27 -Na Slovensko.
-No, do Košic.
00:30:30 Já se strašně bojím lítat. Ale úplně strašně.
00:30:33 Já taky. To bysme si spolu lebedili.
00:30:36 Taky, když vás viděj letušky, hned vám nabízej alkohol?
00:30:40 Co?
00:30:41 -Alkohol vám hned nabízej?
-No samozřejmě.
00:30:44 To mě už chlácholily letušky.
00:30:47 Turbulence, jak to houpne, tak já oči navrch hlavy,
00:30:51 třeba na dovolenou někam.
00:30:53 Teď já jsem letěla poprvé a mělo to mezipřistání v Ostravě.
00:30:58 Tam vystoupili nějaký lidi,
00:31:00 my jsme zůstali sedět v tom letadle, teď jsme vzlítli,
00:31:04 ještě než jsme vzlítli, zavřely se dveře
00:31:07 a ta letuška řekla,
00:31:09 teď se rozesadíte, abysme to letadlo vyrovnali.
00:31:17 Teď já jsem si říkala, proboha, když bude zatáčet doprava,
00:31:21 tak my všichni budem přeskakovat doleva, mě polilo horko!
00:31:28 Já jsem říkala, to je konec!
00:31:32 Teď tam seděl nějakej takovej chlapík
00:31:37 a tykal si s těma letuškama.
00:31:40 A já, jak jsem byla v tom šoku, že letím, teď se to třáslo...
00:31:45 -Přes ty Tatry.
-No! To ani nevím!
00:31:51 A on si s nima tykal.
00:31:53 Já jako neoslovuju moc cizí lidi, ale jak jsem byla v tom stresu,
00:31:58 tak jsem říkala, promiňte, že se vás ptám,
00:32:01 jenom jsem chtěla vědět,
00:32:03 vy jste, tady letíte v civilu, vidím, vy jste zaměstnanec?
00:32:08 Vy jste stevard, nebo něco takovýho?
00:32:13 Hej, ja som pilot. A já jsem říkala, kur...
00:32:21 A sedí někdo v tom kokpitu? A on: Nebojte sa, Terezka.
00:32:30 Tam je Peter. To letí Peter. Ja idem za rodičema na dovolenku.
00:32:37 Na 2 dny a tak.
00:32:39 Tak jsme si začli povídat přes tu uličku, uklidnil mě trošku.
00:32:44 Než se ukázalo, že Petr je autopilot. Ne?
00:32:59 O lítání bysme mohli dlouho, Terezo. Jen vám řeknu jednu věc.
00:33:03 Víte, co mě na celým tom lítání nejvíc vadí?
00:33:08 -To tleskání, když se přistane.
-Jo, to je přiblblý.
00:33:12 Ty lidi tleskaj, ono to ještě jede 300 km rychlostí!
00:33:16 Já už jsem to myslím, někde veřejně říkal.
00:33:19 A ty lidi, já bych zakázal to tleskání!
00:33:22 Protože vždycky říkám, že, myslím, že jsem to i slyšel,
00:33:25 že se stalo, že lidi, jak blbí, že jsou rádi, že jsou na zemi už,
00:33:30 oni tleskaj, že jednou to letadlo škrtlo křídlem o zem,
00:33:36 začalo samozřejmě hořet.
00:33:38 A hasiči potom se divili, když vytahovali vohořelý cestující,
00:33:42 že mají spečený ruce!
00:33:46 Nevěděli proč! Že se ty lidi modlili!
00:33:49 Ne! Blbí! Tleskali brzo! Tleskat se má, až když to stojí!
00:33:56 Až se bude na Tatrama tleskat, tak ty lidi okřikněte,
00:34:00 protože je to nebezpečný.
00:34:04 My jsme netleskali.
00:34:08 To jen jsem vám řek svoji výhradu.
00:34:11 -My jsme nikdo netleskal!
-Spečený ruce, opravdu!
00:34:15 Je třeba si vzpomenout, Spečený ruce.
00:34:17 Hasiči čuměli, co to je.
00:34:20 Ještě, že zejtra nikam neletím. Já bych do toho nesedla!
00:34:28 Terezo, tradičně se ptám herců, hereček, na co byste...
00:34:36 Ne, tak řekněte, na co byste pozvala diváky
00:34:37 v nejbližší době.
00:34:39 Nebo jakou hezkou práci budete točit, máte hezkej scénář
00:34:42 pro 50tiletou ženu nějakej scénář?
00:34:47 Pozvánku takovou.
00:34:48 Nebo i do divadla, jestli v něčem hrajete.
00:34:49 Já divadlo teď nehraju, asi dlouho nebudu,
00:34:55 se omlouvám, ty spečený ruce, to je příšerný!
00:35:01 Co jste natočila, nebo budete točit?
00:35:02 Já teď točím seriál a to je docela fajn.
00:35:07 Já už se neptám o čem to bude, jako spíš kdo tam bude,
00:35:11 protože když s někým děláte seriál a má to třeba 80 dílů,
00:35:15 tak je důležitý se na ty lidi těšit, a bejt tam s fajn partou.
00:35:18 Což se nám tady podařilo.
00:35:19 Takže dělám seriál a je to fajn, zatím je to dobrý,
00:35:23 zatím se furt na sebe těšíme.
00:35:25 Ale jsme u nějakýho 12. dílu a bude jich 80.
00:35:29 A to je seriál pro televizi, v který právě sedíme? Ne!
00:35:37 A tady pro českou nic netočíte?
00:35:40 Tady mě čeká zase natáčení s Terezou Kopáčovou.
00:35:46 To by mělo bejt teď od února,
00:35:49 tam mám takovou menší roli v jednom díle
00:35:52 a pak by mě mělo čekat v r. 2001 na jaře...
00:35:56 -2000 kolik?
-2021, pardon. 2021.
00:36:02 Natáčení televizního seriálu pro ČT zase s Terezou Kopáčovou
00:36:08 a tam bych měla mít moc hezkou roli.
00:36:10 Je to trošku depresivní téma.
00:36:12 Už víte, jak se to jmenuje, ten seriál?
00:36:14 To ještě nemá název. Ale koupili belgický,
00:36:18 se koupil belgický model seriálu
00:36:21 a budu v tom hrát asi s Jirkou Bartoškou.
00:36:23 -Na to se těšíte.
-21. Když vydržím.
00:36:29 I my se budeme těšit. Děkuju, že jste přišla.
00:36:32 Tereza Brodská!
00:36:44 Přátelé, s naším dalším, tedy 3. hostem
00:36:47 zabrousíme pro změnu do světa sportu,
00:36:49 protože on je to sportovec,
00:36:51 je to reprezentant ve sportu, který provozuje,
00:36:55 tím sportem je házená a jmenuje se Leoš Petrovský!
00:37:07 Dobrý večer.
00:37:09 Leoš Petrovský!
00:37:14 Leoši, já vám rovnou musím říct, proč já jsem si pozval z házený,
00:37:19 chtěl jsem říct český házený, ale to je jinej sport.
00:37:22 Můžu vám do toho skočit?
00:37:23 Abychom si to upřesnili, jestli všichni víme, co je házená?
00:37:26 -Víme.
-Ano? Určitě?
00:37:29 -Řekněte mi...
-Co je házená?
00:37:32 Jenom ve zkratce. Nemusíte tam vyprávět, jak Lukáš.
00:37:35 -Jenom ve zkratce.
-To je sport, kde se háže míčem.
00:37:38 -Hrajeme na body, nebo na góly?
-Na góly hrajete.
00:37:41 Můžem pokračovat.
00:37:43 Vy jste sem šel s představou, že jsem takovej debil,
00:37:47 kterej by nevěděl co je házená?
00:37:51 Jenom jsem se chtěl ujistit,
00:37:52 že oba dva víme o čem se budeme bavit.
00:37:55 O jakým sportu, ano.
00:37:56 -Vy jste si mě chtěl vyzkoušet!
-Ano.
00:37:59 Já jsem jen chtěl upřesnit,
00:38:00 že česká házená je trošku jiná házená, než normální házená.
00:38:03 To máte pravdu.
00:38:04 Já vám rovnou řeknu, já jsem nikdy živě na házený nebyl.
00:38:09 Já jsem sportovní fanoušek, mám rad sporty, míčový všecky.
00:38:13 A já jsem několikrát viděl zápas našeho nároďáku,
00:38:18 vy jste reprezentant a mě jste ze všech hráčů zaujal nejvíc vy.
00:38:22 A víte čím? A já nevím, abyste se neurazil.
00:38:26 Že vy teda máte opravdu nadváhu. Kolik vážíte? Neurazíte se?
00:38:32 -Ne.
-Kolik máte?
00:38:33 Teď 123 kg.
00:38:36 A je to u házenkáře normální?
00:38:39 Vy jste mně tam přišel takovej špalíček mezi nima!
00:38:43 My říkáme kladivo. Takové kladivo.
00:38:46 Jak jste to tam rozrážel! Vejšku máte furt stejnou.
00:38:49 -Kolik měříte?
-202. To už snad neporostu, doufám.
00:38:53 Helejte se, je to normální, nebo to není normální,
00:38:57 že házenkář má tolik přes metrák?
00:39:00 -Není.
-Není, že ne.
00:39:03 Potýkal jste se s tím? Řek vám někdy nějakej trenér?
00:39:05 -Pořád.
-Furt, jo?
00:39:07 Každej tejden, když se vážíme v klubu. No.
00:39:10 Ale jsme Češi, dobrý pivo, dobrý jídlo, těžký.
00:39:16 Jsme na tom stejně.
00:39:25 Takhle to není vidět.
00:39:26 Já tady o vás mluvím, jako o nějakým tlouštíkovi,
00:39:28 ale takhle, mikinu, to není vidět!
00:39:31 Ale v dresu, to tričko na holý tělo!
00:39:34 Tím jste mě zaujal. Já vím,
00:39:36 že jsou možná lepší hráči, než jste vy, možná 1, 2 u nás.
00:39:41 Jeden možná. Jeden, jo? Je štíhlejší o něco, že jo?
00:39:45 A mě jste zaujal tím. A hned jsem doma říkal.
00:39:48 Podívej se, ten tlustej, jak je dobrej!
00:39:54 Žena tomu nerozumí, házený, ale šla se na vás podívat,
00:39:57 říkala, no jo, ty jseš štíhlejší, mně řekla.
00:40:03 -Můžeme se poměřit.
-Ne, ne, ne.
00:40:07 -Ale vy hrajete v Německu teďka.
-Ano. Už 3. sezónu.
00:40:13 Čili tady už jste vrcholu nějakýho dosáh. Vy jste hrál v Plzni?
00:40:16 -Ano, já jsem z Krmelína.
-Cože to?
00:40:20 -Z Krmelína.
-Z Krmelína jste.
00:40:23 To je někde?
00:40:24 -Víte co to je?
-Ten Krmelín?
00:40:26 -Srnky k tomu chděj žrát!
-Podobně.
00:40:38 -Můžu?
-No povídejte! To jsem hádal jenom.
00:40:41 To je takovej, když se zasníte, takovej ráj.
00:40:44 -Krmelín?
-Ano.
00:40:46 Kde lišky chodí dávat dobrou noc, jak říkáte, srnky chodí až na ruku.
00:40:51 -To je někde severní Morava, ne?
-U Ostravy.
00:40:54 Mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
00:40:55 Já jsem si říkal, podle toho, jak mluvíte, to je severní Morava.
00:40:59 -Já na to mám uši.
-Vlastně, jak se to vyvíjelo.
00:41:01 Jsem byl v Krmelíně, pak jsem šel,
00:41:03 po základní škole jsem šel do školy do Frýdku-Místku
00:41:06 a tam byl turnaj mezi školama.
00:41:09 A tělocvikář říkal, bude turnaj v házené, říkám, jo, já hraju
00:41:11 sem tam u nás na vesnici, 2 x týdně jsem chodil trénovat
00:41:17 a říkal, tak přijď si zahrát, to je mezi školama.
00:41:21 -To jste o házené ještě neměl...
-Ne, to už jsem hrál.
00:41:24 U nás na vesnici. To bylo takové to 1 x týdně na 4, přišli jsme 4,
00:41:30 tak jsem skončili.
00:41:31 -Branka byly 2 stromy, ne?
-No to ne! Náhodou máme...
00:41:37 Branky máme dobrý. Hřiště máme horší.
00:41:40 -Tam jste asi se prosadil, ne?
-Tam se mi dařilo.
00:41:44 Vlastně od tělocvikáře jsem hrál za Frýdek-Místek.
00:41:48 A byl tam náhodou trenér a po tom turnaji školním mi říkal
00:41:52 ať přijdu na trénink.
00:41:54 A vlastně 3 měsíce na to jsem podepsal první smlouvu
00:41:58 s Frýdkem-Místkem, profi smlouvu.
00:42:00 A šel jste nahoru. Já vím, že jste hrál v Plzni.
00:42:03 Pak jsem šel do Plzně na 3 roky,
00:42:04 2 x jsme dosáhli na mistrovský titul.
00:42:07 Tady jste vlastně vrcholu házenkářskýho dosáh.
00:42:09 -Asi jo.
-Čili pak se jde do ciziny.
00:42:12 Proč zrovna do Německa?
00:42:13 Já jsem ještě předtím byl na 2 roky v Polsku,
00:42:15 jsem si odskočil.
00:42:16 Protože jsem si říkal, že by z toho Česka do toho Německa
00:42:19 byl třeba velký skok pro mě a nemusel bysem to zvládnout.
00:42:24 Jo takhle! Čili Německo je nejvejš pro házenkáře, jo?
00:42:26 No určitě. To je nejlepší na světě, můžeme říct.
00:42:29 -Čili v tom Polsku?
-Tam jsem si to šťouchl 2 roky.
00:42:32 -Co jste si to? Šťouchl?
-Šťouch na 2 roky.
00:42:34 A šel jsem tam, kde jsem celý život chtěl jít. Do Německa.
00:42:36 Do Německa. Tam hrajete Bundesligu?
00:42:38 -Ano, první.
-První.
00:42:39 Když jsem tam šel, tak ten klub spadnul do 2. ligy,
00:42:43 ale jak jsem přišel, tak se nám podařilo
00:42:44 vytáhnout to do té první.
00:42:46 -Vaší zásluhou.
-No to bych neřek.
00:42:49 Ale víte co? Řekneme, že jo, bo Němci se na to dívat nebudou.
00:43:00 Jak se jmenuje to místo, kde teď jste, v tom Německu?
00:43:04 -Bergischer HC se to jmenuje.
-Cože se to jmenuje?
00:43:06 -Bergischer HC.
-Bergischerhasse?
00:43:08 -HC. Jako Handball Club.
-Jo takhle!
00:43:12 Ale město se jmenuje Solingen a Wuppertal,
00:43:14 oni kdysi byly 2 mančafty.
00:43:16 -Solingen a Wo...
-Wopprtal.
00:43:18 Jo Wuppertal.
00:43:23 Já myslel, že to je jméno majitele klubu.
00:43:26 Tak jsem si říkal, že vám vládne nějakej Woppertal.
00:43:30 Oni se spojili a udělali jeden silný stabilní klub.
00:43:36 A kde ono to je? Německo je velký!
00:43:38 Já vůbec nevím, kde je Solingen a Wuppertal.
00:43:41 To se tak krásně, no pro vás to bude...
00:43:45 Je to atraktivní.
00:43:47 Je to přesně asi mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem.
00:43:51 -Tam v těch místech.
-Můžeme říct přesně.
00:43:53 -A jste tam kolik?
-3. sezónu teď.
00:43:55 3. sezónu! A to musel bejt pro vás skok!
00:43:59 -Byl, byl, byl.
-Třeba jazyk. Uměl jste německy?
00:44:03 -A dneska?
-No. Jo.
00:44:06 -Bylo to samozřejmě těžké.
-Našprtat jste se musel tu němčinu.
00:44:10 Nejsem ten typ, co by se učil. Co by samouk, nejsem ten typ.
00:44:13 Měl jsem tam vlastně 2 Čechy, mám tam pořád 2 Čechy.
00:44:17 Vlastně je tam i Polák, aji polsky se domluvím,
00:44:19 takže s Polákem a ještě Slovák.
00:44:22 Takže já jsem vlastně němčinu nepotřeboval.
00:44:24 Je tam nějakej Němec, v tom mančaftu?
00:44:27 -Nějakej Wuppertalec?
-No to zrovna není ani jeden!
00:44:30 -Ani jeden! To je samá cizina?
-Jsou tam 4 Němci.
00:44:36 -Jste říkal, že žádnej!
-Žádnej z Wuppertalu!
00:44:40 Ale abych nekecal, tak máme 4 nebo 5 Němců.
00:44:45 Jak jste se s nima na tom hřišti dorozumíval?
00:44:48 Ti vaši kolegové Češi uměli už německy?
00:44:50 -Jo, ti uměli výborně.
-Čili Němec na vás zařval přihraj!
00:44:54 Většinou to bylo takhle, že vám do toho skáču,
00:44:56 když jsem něco zkazil, trenér seřval Čecha a ten seřval mě.
00:45:04 Už toho bylo dost i pro mě, že jsem takový pako, že ve stresu,
00:45:09 jsem si říkal, to je strašné, on po mně řve.
00:45:11 To je vlastně, můžu říct Tomáš Babák,
00:45:14 on se jmenuje Tomáš Babák, to je můj stájový kolega,
00:45:18 my spolu na repre bydlíme na pokoji jednom i vlastně v klubu,
00:45:24 takže trávíme spolu hodně času.
00:45:26 Nemáme, jen dovolenou.
00:45:28 -Kterej je ten třetí?
-Tomáš Mrkva teďka.
00:45:30 -Gólman? Mrkva.
-Ano.
00:45:33 -Výbornej, z nároďáku!
-Všichni jsme tam z nároďáku.
00:45:35 No jasně! To je krásný. Krásná taková kolonie česká.
00:45:39 Výborný.
00:45:40 Ale to možná ztížilo vám to učení němčiny.
00:45:43 No, moc se mi do toho nechtělo.
00:45:44 Slyšel jsem ze všech stran: Uč se, uč se, dělej, musíš.
00:45:48 Tak jsem se překonal a šel jsem...
00:45:51 Dneska už si umíte německy říct o míč.
00:45:53 Jo, už jsem v pohodě.
00:45:54 Jen problém je, když jdeme k doktorovi,
00:45:56 takový doktorský věci, nebo něco.
00:45:58 Že vás něco bolí, to umíte říct.
00:46:00 Někde mě píchne, doktor přijde, musí zkontrolovat,
00:46:02 můžeš ještě jednou, prosím tě?
00:46:04 Ještě třeba lehčeji to říct? Tam ti Němci jsou hodně ochotní.
00:46:08 Jak se řekne, píchá mě v koleně?
00:46:11 -Ich habe Schmerzen in Knie.
-Jo, ich habe Schmerzen!
00:46:14 To bych uměl taky! Mám bolest. Ale musím říct kde!
00:46:19 -A koleno už nevíte, co?
-Knie.
00:46:21 -Hier?
00:46:22 -Knie.
-Jo, Knie! Knie je koleno?
00:46:25 A když jsem byl první měsíc zraněný, nějaká bolístka,
00:46:30 jsem vždycky přišel a hier au, au!
00:46:42 -Krásná němčina.
-Ale pomohlo!
00:46:44 Odešel jsem jak novej. Bez bolesti.
00:46:46 -Hier au au!
-Pochopil.
00:46:49 Vy jste tam, s rodinou někde bydlíte?
00:46:51 Že se ptám na soukromý věci. S rodinou? Celou.
00:46:54 Ano.
00:46:55 -Kolik vás je?
-3.
00:46:57 -3 jste? Manželka a tchán?
-Dcera. Laura.
00:47:03 -Máte dcerušku? A jak je stará?
-Abych nekecal. 15 měsíců.
00:47:09 15 měsíců. Kdybyste potřebovali paní na hlídání!
00:47:15 Já mám výhodu, že manželka
00:47:18 toho mýho kamaráda veterináře je těhotná, takže já doufám...
00:47:22 To je lepší, než jezdit do Wuppertalu!
00:47:27 Ale já jsem slyšel v zákulisí, že Tereza ráda nakupuje v Německu.
00:47:32 Cože? Co to říkáš?
00:47:36 -Ty voňavky.
-Co to říkáš tady! To neříkej!
00:47:42 To vám řekla, že k Vám přijede na Vánoce nakupovat?
00:47:45 Ne, že má ráda nějaký německý voňavky.
00:47:48 A kdyby jela k nám, tak si může přijít pohlídat malou.
00:47:50 A my půjdem třeba do kina.
00:47:53 Tak já se hlásím. Tady to mám, tady to mám, budu pendlovat
00:47:58 mezi Wuppertalem a...
00:48:04 -Máte, Češku máte nějakou?
-Ano. Brňačku.
00:48:08 Jakou máte smlouvu?
00:48:09 Říkal jste v tom Německu ještě nějakej pátek.
00:48:13 Vy neplánujete, neříkáte si, já se třeba často ptám sportovců,
00:48:17 až pověsíte kopačky...
00:48:19 Vy jste se mě neptal, až teďka!
00:48:23 To je pravda. Tak teď se zeptám. Myslíte, už máte rodinu,
00:48:28 máte určitou zodpovědnost, že třeba až pověsíte,
00:48:31 já nevím, vy nemáte kopačky.
00:48:32 -Co vy máte vůbec?
-Boty. Halovky.
00:48:35 -Co?
-Halovky.
00:48:36 -Halovky máte. Kecky nějaký máte.
-No.
00:48:39 Až pověsíte kecky...
00:48:44 -Já jsem vyučenej zedník.
-Jo, na to se ptám.
00:48:47 -Já jsem vyučenej zedník.
-Takže můžete...
00:48:49 -Možná jo.
-Zadní vrátka?
00:48:52 -No určitě. Já jsem z vesnice.
-Já vím.
00:48:55 -Takže já se práce nebojím.
-Co?
00:48:57 -Já se práce nebojím.
-Vy se práce nebojíte.
00:49:00 Nemám s tím problém, pracovat.
00:49:01 No jasně, napadlo vás, sport jednou skončí!
00:49:04 Jo, určitě.
00:49:05 Já nevím ideální věk, kdy končí házenkáři. 30?
00:49:10 -Víc. 35.
-35?
00:49:13 -Jestli vydržím.
-I házenkáři, co maj nadváhu. 35?
00:49:19 Tak 34.
00:49:29 -Teďka po Novým roce bude to EURO.
-Přijedete se podívat?
00:49:34 -Cože?
-Přijedete se podívat?
00:49:35 -Do Vídně, samozřejmě.
-To máte kousek.
00:49:37 -Po D1 jsem tam hned!
-Možná, abyste vyjel!
00:49:49 Já si nevybavuju,
00:49:51 kdy naposled česká házená přivezla odněkud medaili.
00:49:54 To už bude dlouho.
00:49:55 -Já taky ne.
-Co?
00:49:56 Já taky ne. Naposledy jsme byli 6. v Chorvatsku. Se nám povedlo.
00:50:01 -To není medaile.
-To ne.
00:50:02 -Ale pro nás je to taky úspěch.
-To je pravda.
00:50:05 Ale myslíte si,
00:50:06 že současnej mančaft má na to, postoupit ze skupiny?
00:50:12 Já řeknu, že jo!
00:50:14 -Kolik jich postupuje?
-Jeden, myslím že.
00:50:17 -Jeden postupuje.
-To je právě těžké.
00:50:18 Ale tu skupinu máme takovou, že nám ten los přál,
00:50:21 že je to pro nás reálné.
00:50:23 -Dobrá sestava, jo?
-Ano.
00:50:26 Tak jako, medaile, dá se o tom mluvit v kabině?
00:50:30 -Že pojedeme pro medaili?
-Já věřím v to, že se dá.
00:50:34 Vy věříte v to, že by medaile...
00:50:36 Teď si berte, že hrajete těžký zápas, třeba s Dánskem,
00:50:39 jako jsme je porazili v Chorvatsku.
00:50:41 Oni mají špatný den, my, Češi, dobrý den a jdeme dál!
00:50:47 Takže se může stát ve sportu všecko.
00:50:48 Uvidíme, jaký bude ten den, no.
00:50:58 Přeju vám, abyste na EURU zažili samý ty dobrý dny,
00:51:02 ty nejlepší dny a aby vy, až na vás budu koukat,
00:51:05 abych si řek s tím Leošem já se znám.
00:51:07 Ten, co dává góly, tenhleten špalíček,
00:51:11 tak to je můj nejoblíbenější českej házenkář.
00:51:13 Budeme vám všichni držet palce! Leoš Petrovský!
00:51:25 Přátelé, nadešel čas loučení, já vám přeju, teda ne přeju!
00:51:31 Taky vám přeju šťastnou cestu domů, ale děkuju vám za vaši pozornost
00:51:37 i divákům televizním a tradičně
00:51:40 na závěr poděkuju dnešním hostům, kterými byli: Lukáš Tran,
00:51:46 Tereza Brodská, Leoš Petrovský!
00:51:51 Děkujeme a na shledanou!
00:51:53 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
