iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 4. 2021
22:00 na ČT2

1 2 3 4 5

3 hlasy
44709
zhlédnutí

Zemřel vestoje aneb Partyzáni bez legend

Osudy partyzánské jednotky Miloše Uhra skrze paměti lékaře, generála, profesora, dělníka a mluvčího Charty 77 Bedřicha Placáka.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Zemřel vestoje aneb Partyzáni bez legend

  • 00:00:17 -Pamatuješ, jak jsme tady byli
    v 80. letech?
  • 00:00:20 -Já si to pamatuju docela živě,
  • 00:00:23 protože jsme se potkávali
    s opravdickýma partyzánama.
  • 00:00:30 Jsme šli po stopách tvýho táty
  • 00:00:33 a ostatních lidí
    ze Stalinovy brigády
  • 00:00:35 a ostatních odbojových skupin.
  • 00:00:41 A bylo hrozně zvláštní,
  • 00:00:43 že přestože ve škole to do nás
    ty komunisti pořád bušili,
  • 00:00:47 tak my jsme přesto obdivovali
    hrdiny povstání.
  • 00:00:50 Protože jsme strašně nenáviděli
    komunisty,
  • 00:00:53 že jsme obdivovali lidi, co se
    se zbraní v ruce a s rizikem života
  • 00:00:58 a týrání a mučení
    postavili nacistům.
  • 00:01:05 -Komunisti si partyzánský boj
    chtěli přivlastnit,
  • 00:01:09 přitom tady v horách
    bylo za války asi 2000 lidí.
  • 00:01:13 Podle otce byl z těch 2000
    jeden z nich komunista
  • 00:01:17 a ještě se to nevědělo jistě.
  • 00:01:28 To je opravdu kvalitní sklo,
    doporučuju, podívej se.
  • 00:01:34 Když otec s několika lidma
    přecházeli Vlárský průsmyk,
  • 00:01:38 tak tam jelo auto s esesákama
    a oni ho zlikvidovali,
  • 00:01:43 a tohle je dalekohled
    po tom jednom esesákovi.
  • 00:03:43 Otec byl lékař, který měl medicínu
    za své životní poslání.
  • 00:03:47 Události minulého století mu ale
    toto poslání značně zdramatizovaly.
  • 00:03:52 Ačkoli to byl humanitně založený
    antimilitarista,
  • 00:03:55 ocitl se dvakrát ve válce,
    skončil jako lékař v armádě.
  • 00:03:59 Ačkoli byl člověk apolitický,
  • 00:04:02 po válce vstoupil
    do komunistické strany
  • 00:04:04 z vlasteneckých důvodů.
  • 00:04:07 Ze stejných důvodů se s ní rozešel
  • 00:04:10 a stal se z něj
    přesvědčený antikomunista.
  • 00:04:13 V tomto dokumentu se vydávám
    po stopách jeho životních paradoxů.
  • 00:05:34 Toto je potomek hostinského Tučka,
    který organizoval spojení do hor.
  • 00:05:40 Tady byla ta hospoda.
  • 00:05:43 To bylo první místo,
    kde otec na Slovensku za války byl.
  • 00:05:48 Krčma to byla jako kterékoli jiná
    v Kopanicích.
  • 00:05:52 Výčep, na něj navazující
    dlouhá tmavá jizba
  • 00:05:56 s dřevěnou naolejovanou podlahou...
  • 00:05:59 -To bylo tady?
    -Tady ten barák.
  • 00:06:01 -Půjdeme tam.
    -Ukážeš nám to, jo?-Ukážu.
  • 00:06:07 Mraky kouře...
    To už tam asi není, viď?
  • 00:06:10 Strašný řev, pach slivovice,
    klobás a rumu.
  • 00:06:14 Prostředí, v němž lidé
    sice řvali jak bejci,
  • 00:06:17 ale dorozumívali se spíše
    temperamentní gestikulací
  • 00:06:21 za účasti celého těla.
  • 00:06:24 Tato krčma byla
    po celou dobu povstání
  • 00:06:27 jedním z opěrných bodů
    partyzánských skupin.
  • 00:06:30 Danyš a celá jeho rodina
    pomáhali partyzánům, jak jen mohli.
  • 00:06:34 On sám měl schovanou flintu.
  • 00:06:37 V noci si ji brával
    a chodíval hlídkovat.
  • 00:06:40 -Statečný lidi!
    -Ano! To je ono! Přesně.
  • 00:06:50 -4. října 1944
    oddílem pod velením Uhra
  • 00:06:55 byl do povětří vyhozen železniční
    most na trati Stará Turá - Myjava,
  • 00:06:59 dlouhý 60 metrů, široký 10 metrů.
    Most strážilo 40 Němců.
  • 00:07:04 Po 30minutovém boji Němci měli
    10 mrtvých a 4 raněné
  • 00:07:09 a odstoupili.
  • 00:07:12 Tohle je taky 1 z akcí,
  • 00:07:15 kterou otec
    ve svých pamětech popisuje.
  • 00:07:18 -A vchod byl tady?
    -Tady byl kdysi vchod.
  • 00:07:22 Placák tam s partyzány popíjeli
    a došla hláška, že jdou Němci.
  • 00:07:29 Chudáci všechno nechali tady,
    zbraně, tady byla stodola,
  • 00:07:35 tchýně to všechno zahrabala
    do toho seníku.
  • 00:07:41 Říkám si, Pane Bože,
    někdy to tam najdu...
  • 00:07:45 Tady byly lavice,
    partyzáni a všichni tady sedávali.
  • 00:07:52 To se střídalo Němci, partyzáni.
  • 00:07:55 Krčma byla krčma,
    všichni chodili sem.
  • 00:07:58 Muselo se vycházet
    i s těmi, i s těmi.
  • 00:08:02 -Když jsi byl partyzán,
    tak jsi byl partyzán,
  • 00:08:05 ale krčma byla pro všechny.
    To byl osud obyvatel.
  • 00:08:19 ZPĚV
  • 00:08:21 Vyhorela Stará Turá, Brezová,
    vyhorela Stará Turá, Brezová.
  • 00:08:27 Zapálila, zapálila
    kucharenka kňazova.
  • 00:08:36 -Petr je syn Bedřicha Placáka,
    který byl partyzánský lékař.
  • 00:08:40 -To jsme slyšeli.
  • 00:08:42 -A máme dalekohled,
    který ukořistil esesákům.
  • 00:08:45 Petře, ukaž ten dalekohled!
  • 00:08:48 -Velitel družstva byl v boji
    v Kopcovém raněn úlomkem miny,
  • 00:08:52 která mu způsobila
    hlubší ránu na bérci
  • 00:08:54 s vytržením kousku kosti
    na přední straně holeně.
  • 00:08:58 Kopcové je tak 2 kilometry,
    kilometr a půl dolů.
  • 00:09:01 Bylo to v okamžiku,
  • 00:09:04 kdy pod tlakem zhuštěné
    nepřátelské palby a paniky
  • 00:09:07 způsobené požárem
    zasaženého objektu,
  • 00:09:10 a v důsledku naší tenkrát ještě
    malé bojové zkušenosti,
  • 00:09:14 se dala část našich na útěk
    a strhla s sebou i ostatní.
  • 00:11:00 -Je to 5 kilometrů
    z toho Kopcového sem.
  • 00:11:04 -5?
    -Určitě. To je 5 kilometrů.
  • 00:11:12 -To bylo v zimě nebo kdy?
    -V zimě.
  • 00:11:15 -Tenkrát bylo hodně sněhu.
    -To klobouk dolů.
  • 00:11:19 RECITACE
  • 00:11:21 Ej, Javorina naše,
    přišli jsme se podívat
  • 00:11:24 na známá místa.
  • 00:11:27 Prořídly a zešedivěly nám vlasy,
  • 00:11:29 kolem nás je mír
    a my se znovu setkáváme.
  • 00:11:35 -Když Dibrov přišel k nám,
    tak měl kolem 50 roků.
  • 00:11:40 -Ne. Tehdy měl už 53 roků.
    -Jsme mu říkali "Baťko".
  • 00:11:45 -Lidé ho měli rádi,
    stejně tak i partyzáni.
  • 00:11:51 Ale štěstí na Javořině mu nepřálo.
  • 00:11:55 -A Rudovi Vrbovi, když jsem s ním
    debatovával, tak mu nešlo do hlavy,
  • 00:11:59 proč dali starého pána
    na partyzánský boj,
  • 00:12:05 20, 18, 30letí, ale 50letého...,
    proč ho sem dali.
  • 00:12:09 A on tehdy přemýšlel,
  • 00:12:12 proč ho poslali sem
    i s nějakými NKVDsty.
  • 00:12:15 Aby ho zlikvidovali.
  • 00:12:17 KOMENTÁŘ Z FILMOVÉHO DOKUMENTU
  • 00:12:20 -Po boji s německou posádkou
    ve Staré Turé
  • 00:12:23 jsme museli ustoupit do hor.
  • 00:12:26 Bylo brzké ráno.
    Vepředu šel Dibrov.
  • 00:12:32 VÝSTŘEL
  • 00:12:40 Zákeřná kulka nepřátelské hlídky
    na moravsko-slovenských hranicích
  • 00:12:44 zhasnula drahý život.
  • 00:12:49 Zahynul náš Baťko.
  • 00:12:54 -Zdá se to neuvěřitelné,
  • 00:12:57 ale v Bratislavě žije poslední
    svědek smrti Dibrova,
  • 00:13:01 96letý partyzán Samuel Baran.
  • 00:13:04 -Tehdy jsem viděl zblízka
    vašeho otce,
  • 00:13:08 jak utíká po tom výstřelu.
  • 00:13:15 Bylo to blízko protektorátní
    hranice a nebylo jasné,
  • 00:13:19 jestli ten výstřel šel
    z německé strany.
  • 00:13:25 -Od samého začátku,
    a zvláště po ohledání mrtvého,
  • 00:13:29 se mi všechno zdálo být divné.
  • 00:13:31 I to, že po mně někteří Rusové
    chtěli lékařskou zprávu,
  • 00:13:35 a to ve 4 vyhotoveních
    mi také připadalo divné.
  • 00:13:38 I když jsem pro ten podivný pocit
    neměl žádné vysvětlení.
  • 00:13:42 Táta tam bezprostředně poté
    sepsal zprávu o tom,
  • 00:13:45 že byl střelenej
    z bezprostřední blízkosti
  • 00:13:48 připravenou střelou dum dum,
    která měla uříznutou špičku,
  • 00:13:52 takže zanechala po sobě
    ohromnou spoušť.
  • 00:13:56 Takže to byl atentát,
    to bylo jasný.
  • 00:15:18 Dibrov byl starej frontovej
    voják a oni to dělali často tak,
  • 00:15:22 že ruským kriminálníkům dali
    k rozhodnutí být 20 let v gulagu,
  • 00:15:26 anebo je vysadí.
  • 00:15:29 A Dibrov držel Rusy zkrátka
    vojenskou rukou
  • 00:15:33 a evidentně ho 1 z nich
    zezadu zastřelil.
  • 00:15:38 KOMENTÁŘ Z FILMOVÉHO DOKUMENTU
  • 00:15:40 Po osvobození jsme se s ním loučili
    ještě jednou.
  • 00:15:44 Jeho tělo
    převezli do jeho vlasti.
  • 00:15:46 -Potom 1 družstvo,
    kde byli Rusi, v oddíle Hurban,
  • 00:15:50 vzali kulomety, zbraně a utekli.
    -S vysílačkou.
  • 00:15:55 -I s vysílačkou samozřejmě.
    A Miloš podle tvrzení řekl:
  • 00:16:00 S takovouhle bandou
    bojovat nebudeme! Myslel Rusy.
  • 00:16:06 -Oni byli rádi, že odešli...
  • 00:16:09 -Těm Rusům se nechtělo bojovat.
    Je to vaše zem, vy bojujte.
  • 00:16:17 Jenže o tom se 40 roků
    nesmělo mluvit.
  • 00:16:20 Byli dlouhé roky zavření,
    a když se vrátili,
  • 00:16:24 tak na každém setkání výročí oslav
  • 00:16:27 tam seděl celý okresní výbor strany
    z Trenčína a z Bratislavy...
  • 00:16:32 A Brunovský, Placák a partyzáni
    tam byli za stánkama,
  • 00:16:38 někde popíjeli,
    debatovali a vzpomínali.
  • 00:16:41 Ale na tribuně byli jiní,
    ti co si to přivlastnili.
  • 00:16:45 ZPĚV SLOVENSKY
  • 00:16:47 Po dolinach i po horách,
    všade vidíš belieť stan.
  • 00:16:55 A před každým s puškou v ruke,
    hrdo stojí partizán.
  • 00:17:08 -Proč jste do těch hor šel?
    Z nějakého vlastenectví nebo proč?
  • 00:17:13 -Jako všechno dozrává,
    tak dozrávalo i mé přesvědčení,
  • 00:17:20 to bylo hlavní
    proti nacistické ideologii.
  • 00:17:36 Ty parády, co předváděli tehdejší
    vládcové v gardistických uniformách
  • 00:17:44 a brigadýrkách
    podobných esesáckým...
  • 00:17:53 Nechávali se slyšet:
    My křesťané, my křesťané, katolíci.
  • 00:18:03 To jsem si poprvé řekl:
    Co jste vy za křesťany...
  • 00:18:09 A potom u mě byla i ta otázka,
  • 00:18:14 že jsem měl nastoupit do armády,
    ale nechtěl jsem.
  • 00:18:25 -Když vzniklo povstání,
    tak bylo samozřejmé,
  • 00:18:28 že my, jako protestantská obec,
  • 00:18:31 je třeba říct, že Lubina byla
    dlouho čistě evangelická obec,
  • 00:18:35 se přidala na stranu povstalců.
  • 00:18:39 Vedl ji náš rodák Miloš Uher.
  • 00:18:42 Miloš Uher byl, dalo by se říct,
    svým způsobem Čechoslovák,
  • 00:18:47 člověk,
    který odmítal Slovenský stát.
  • 00:18:55 -Tady chtěl otevřít toto,
    a jak byl zohnutý,
  • 00:19:00 tak někdo střelil
    a tady padl.
  • 00:19:07 -Tady vidíte, jak byl střelený
    zákeřně zezadu.
  • 00:19:12 -Mohla jít ta kulka od tam.
    To byla jedna.
  • 00:19:22 -Tady možná taky?
    -Ano.
  • 00:19:26 A tady, to byly ty kulky.
  • 00:19:30 -Ten Miloš jako by podvědomě
    cítil, že na něho někdo míří,
  • 00:19:35 trhal tu latu a říká mu:
    To mě nevidíš?
  • 00:19:39 A zaklel.
  • 00:19:42 Paní Uhrová nám říkala,
    že tam byl takový zmatek,
  • 00:19:46 že nikdo nikoho nepoznal.
  • 00:19:49 A tehdy Jakubík začal křičet,
    že když padl otec,
  • 00:19:53 tak ať padnou i děti
    a utíkal k potoku.
  • 00:21:45 -A ti Edelweiss byli Slováci?
  • 00:21:47 -Ano, to byl Nižňanský,
    jestli vám to něco říká.
  • 00:21:51 Ten byl jejich velitelem.
  • 00:21:54 -Paní Uhrová říkala,
    že najednou přišli jiní partyzáni,
  • 00:21:59 byli přesně tak oblečení jako naši.
  • 00:22:03 -Měli všechno.
    Ušanky, červené hvězdy,
  • 00:22:06 měli takové uniformy
    jako Rusi nebo partyzáni,
  • 00:22:11 to už já nevím.
    Já jsem u toho všeho byla,
  • 00:22:16 protože jsem spávala
    s babičkou v kuchyni.
  • 00:22:19 -Co se týká smrti Miloše Uhra,
    tak se tam hovoří o více verzích.
  • 00:22:24 Jedna je taková,
  • 00:22:27 že za jeho smrtí mohli stát
    i příslušníci vlastní skupiny.
  • 00:22:31 Souvisí to i s tím, že Uher
    byl velmi autoritativní osobnost
  • 00:22:36 a říkal, že s některými partyzány,
    kteří okrádali oddíl,
  • 00:22:42 se po válce vypořádá.
  • 00:22:45 -On byl vysvlečený ráno.
    -Uher, jo?
  • 00:22:49 -Ano, do spodků.
  • 00:22:52 Měl ušité kožené kalhoty a takovou
    typickou velitelskou bundu.
  • 00:22:57 Pěkné to bylo.
  • 00:23:00 -Můj názor je,
    že mohlo jít o zbloudilou kulku,
  • 00:23:03 protože všechny verze se shodují
    v tom, že v době přestřelky
  • 00:23:07 tam byl hrozný chaos.
  • 00:23:09 -Když zemřel Miloš Uher,
  • 00:23:12 tak skupina zůstala
    nesmírně oslabená.
  • 00:23:16 Jak říkal Kavický, Bím, Vrba,
    byli na pokraji zoufalství.
  • 00:23:25 A tehdy si s nimi doktor Placák
    promluvil, a tím je zachránil.
  • 00:23:35 Řekl jim, že i Miloš Uher
    by si přál,
  • 00:23:38 aby se jeho spolubojovníci
    nevzdávali, aby bojovali dále.
  • 00:23:44 -Ten útok na Cetunu
    to byla past?
  • 00:23:47 -To byla past,
    protože toto byla skupina,
  • 00:23:50 kterou Němci nikdy nedostali.
  • 00:23:54 -Jak probíhal všední den partyzána?
  • 00:23:57 -Byly to strážní služby,
    a když přišel ze stráže,
  • 00:24:03 tak měl volno,
    pokud se nic nevyskytlo.
  • 00:24:12 Ale bylo potřeba čistit zbraně,
  • 00:24:15 bylo třeba i prohodit slovo
    s kamarády,
  • 00:24:20 bylo třeba pomoct i v kuchyni.
  • 00:24:28 Nástup na...
    jak se říká na žranici,
  • 00:24:32 to bylo velmi důležité
    pro tolik mladých krků,
  • 00:24:37 to člověk potřeboval.
  • 00:24:40 Potom bylo potřeba i cvičit.
  • 00:24:44 Nebylo ojedinělé,
    že někdo i zazmatkoval.
  • 00:24:50 A postavil se tak,
  • 00:24:53 že by ho na první pohled
    někdo odpravil.
  • 00:25:01 -Když boj utichl,
    tak odešli na Turianské Kopanice,
  • 00:25:05 postupně se léčili z ran
  • 00:25:08 a osvobození je zastihlo
    až 4. dubna na Brezové.
  • 00:25:18 -Otec také organizoval
    1. partyzánský ples.
  • 00:25:22 To bylo už v Praze.
    Z kterého byl úsměvný incident.
  • 00:25:27 Protože jakýsi Gustav Husák
    se tam opil
  • 00:25:31 a střílel opilý pistolí do stropu
  • 00:25:35 a otec ho nechal odzbrojit
    a vyvést ven.
  • 00:25:42 A podle jedné verze
    mu ještě přitom nafackoval.
  • 00:25:45 Gustav Husák ho potom degradoval,
    z plukovníka na vojína,
  • 00:25:52 když se stal prezidentem.
  • 00:25:56 -V době socialismu se udělalo
    dost chyb i v nápisech na tabulích.
  • 00:26:06 Tak například na vrchu Roh
    je napsané,
  • 00:26:09 že velitelem 2. Stalinové brigády
    byl Miloš Uher.
  • 00:26:13 To nebylo správně,
    byl to Brunovský.
  • 00:26:16 Jenže Brunovský byl v té době
    zavřený v Leopoldově.
  • 00:26:21 -On se stal obětí
    toho poúnorového režimu,
  • 00:26:24 což je strašně málo známá historie.
  • 00:26:27 Většina partyzánských velitelů
    byla zavřená,
  • 00:26:31 komunisti nezavírali jen lidi
    ze západního odboje,
  • 00:26:35 stejně tak i z východního,
    i z těch partyzánů.
  • 00:26:39 Prostě všechny ty,
    o kterých si mysleli,
  • 00:26:43 že by mohli být nějak nebezpeční.
  • 00:26:45 -Brunovský za tohle dostal hodně
    a odseděl 8 a půl roku.
  • 00:26:51 Když ho chytili,
    tak ho vyslýchali StBáci
  • 00:26:55 a 1 z nich byl i bývalý partyzán,
    Slávik se jmenoval.
  • 00:27:00 Tady mu říkali Opoldáš.
  • 00:27:03 A Brunovský řekl:
    -Já jsem tvůj velitel.
  • 00:27:06 -Teď jsem tvůj velitel já!
  • 00:27:08 A Brunovského to rozčílilo,
    vzal psací stroj a hodil ho na něj.
  • 00:27:12 Samozřejmě StBáci ho svázali
    a zkopali tak,
  • 00:27:16 až varlata vytekla,
    nos, zuby, všechno vytlučené.
  • 00:27:28 -Z tohoto místa
    mám smíšené pocity,
  • 00:27:31 protože bolševik si to přivlastnil,
    zneužíval to.
  • 00:27:35 Jsou tady všude jeho symboly,
  • 00:27:39 přitom tady s tím odbojem v horách
    neměl co dočinění.
  • 00:27:47 A tady ty věci dole jsou přidělaný
    po listopadu 1989.
  • 00:27:52 Tak to částečně mají napravovat.
  • 00:27:55 Oba dva, jak Jozef Brunovský,
    tak František Bím,
  • 00:27:59 byli v 50. letech zavření.
  • 00:28:03 -Franta Bím odseděl nejvíc,
    15 roků.
  • 00:28:08 40 dní obcházel asi všechny vesnice
    v Československu, utíkal,
  • 00:28:14 chytili ho na hranicích,
    zavřeli ho do Plzně na Bory.
  • 00:28:19 Tam sekl bachaře,
    sebral mu pistoli,
  • 00:28:25 odemkl se a utekl.
    Zase ho chytili.
  • 00:28:29 Takže dostal doživotí.
  • 00:28:31 -A tohle je 1 z nejmladších členů
    té skupiny. Franta Bím.
  • 00:28:36 -Jsem se na něj vrhl,
    zmáčknul na krku,
  • 00:28:42 on omdlel, padl jsem na něj,
    chtěl jsem mu vzít zbraň,
  • 00:28:47 viděl jsem, že je to jistá smrt,
    že ty stráže už to slyší.
  • 00:28:51 Už jsme mu jenom vzali zbraň
    a prchali jsme.
  • 00:28:55 K 7 letům přišlo 20 let
    za toto přepadení,
  • 00:28:58 kde zase namontovali velezradu,
  • 00:29:02 soud tehdá z trestu smrti,
    který nám navrhoval prokurátor,
  • 00:29:07 nám slevil na 27 let
    a navždy pevnost.
  • 00:29:11 -Zradil je a tuto činnost
    vykonával Milan Kyselica,
  • 00:29:16 vynikající kulometčík, dobrý chlap,
    který mezi prvními utíkal,
  • 00:29:22 někde u Českých Budějovic
    chtěl překročit hranici,
  • 00:29:26 chytili ho, a tak ho bili,
    že podepsal spolupráci s StB.
  • 00:29:30 A potom chodil do Lubiny
    po obchodech...
  • 00:29:33 -Jako provokatér.
    -Jako provokatér.
  • 00:29:36 -Přesné jméno bylo Pavel Kyselý.
    -Jak?
  • 00:29:38 Kyselý, ne Kyselica.
    Pardon, omlouvám se.
  • 00:29:41 -Tam byl ten problém,
    že už se mluvilo o novém režimu,
  • 00:29:45 oni byli ozbrojení,
  • 00:29:46 a pro tu státní moc
    svým způsobem nebezpeční.
  • 00:29:50 Čistý odhad desítky lidí
    50-60 lidí. Stoprocentně.
  • 00:30:35 -Všechno zkazili
    a nakazili,
  • 00:30:38 i věci, který byly úžasný
    a hodný ocenění,
  • 00:30:43 protože Slovenský národní povstání
  • 00:30:47 je podle mě jedna z nejsvětlejších
    událostí celých slovenských dějin.
  • 00:30:53 -Občanské průkazy si připravte.
    -Nazdar.
  • 00:30:58 -Další český dítě...
  • 00:31:02 -Po válce vstoupil
    do komunistický strany,
  • 00:31:06 za což mohlo jeho angažmá
    ve Slovenském národním povstání,
  • 00:31:11 věřil tomu.
  • 00:31:13 Máma se vždy chechtá,
    s úsměvem vzpomíná,
  • 00:31:16 jak jí vyprávěl o tom,
    jak to bude za komunismu.
  • 00:31:19 Táta se nechlubil
    partyzánskou minulostí.
  • 00:31:23 Asi o ní nemluvil...
    -Ne, já jsem o něm neslyšel.
  • 00:31:26 Kunc mi říkal,
    že seděli v místnosti pro doktory
  • 00:31:31 a najednou přišel Bedřich
    v partyzánským,
  • 00:31:35 takhle měl ty patrony na tom pásu,
    a měl nějaký kalašnikov.
  • 00:31:41 Přišel s těmi náboji,
    a to si dal do skříňky.
  • 00:31:45 Od té doby se ho všichni báli.
  • 00:31:49 -Po únoru 1948 otec odjel
    jako dobrovolník do Jugoslávie,
  • 00:31:53 pomáhal
    budovat mostarskou nemocnici.
  • 00:31:57 Tu musel opustit
    po roztržce mezi Titem a Stalinem.
  • 00:32:01 VYPRÁVĚNÍ ZE ZÁZNAMU
  • 00:32:03 -Vojenské nemocnice
    byly v hrozném stavu.
  • 00:32:06 Byly nemocnice,
    a nebyli doktoři.
  • 00:32:08 Strana si vymyslela
    takovou geniální věc,
  • 00:32:11 že poslala náboráře do nemocnic
    a oslovila komunisty lékaře
  • 00:32:16 a dala jim jako stranickou
    povinnost jít do nemocnic.
  • 00:32:25 -On vlastně nebyl voják,
  • 00:32:28 on se k tomu dostal
    jako slepej k houslím.
  • 00:32:31 Na základě toho Čepičkova zákona
    o povolávání odborníků do armády.
  • 00:32:36 Podle mě si nikdy na vojáky nehrál.
  • 00:32:42 Já si pamatuju,
    jak jsem byl jako malé dítě,
  • 00:32:45 tak jsem z něj chtěl vydolovat,
    kolik zastřelil nácků.
  • 00:32:56 A on mi říkal,
    že střílel většinou do vzduchu.
  • 00:32:59 A to mě vždycky tak nasralo.
  • 00:33:02 Tak on nedostal možná ani jednoho.
    To mě hrozně rozčilovalo.
  • 00:33:07 KOMENTÁŘ Z FILMOVÉHO DOKUMENTU
  • 00:33:10 Celé dny a noci
  • 00:33:12 putují těžce nemocní Korejci
    po rozbitých cestách
  • 00:33:16 do československé nemocnice
    Červeného kříže v Čondzinu.
  • 00:33:22 -Otec byl právě
    v té zdravotnické skupině v Koreji.
  • 00:33:27 Měl tam jet už s tou první,
  • 00:33:30 která tam jela od dubna 1952,
    myslím,
  • 00:33:33 ale tehdy na něj přišlo
    nějaké udání,
  • 00:33:37 že měl zastřelit toho Dibrova,
    zavraždit.
  • 00:33:44 A potom jel do Koreje
    s tou druhou skupinou o rok později
  • 00:33:50 a zažila už jenom 5 měsíců války,
    než skončila.
  • 00:33:57 -Ale zažila tvrdých 5 měsíců války,
  • 00:34:00 protože zažili
    to pekelný stěhování,
  • 00:34:04 protože Číňani měli obavy,
  • 00:34:08 že neudrží při další americký
    ofenzivě frontu,
  • 00:34:12 tak se ta nemocnice stěhovala
    do Chičonu,
  • 00:34:18 což bylo téměř nemožný,
    protože se mohlo jet pouze v noci,
  • 00:34:24 vlaky musely přes den
    zůstávat v tunelech,
  • 00:34:28 a nemocnice nebyla vybudovaná.
  • 00:34:31 Ani ta první nebyla vybudovaná,
  • 00:34:34 museli to tam pomáhat budovat
    sami ti zdravotníci a doktoři.
  • 00:34:41 -Musím říct,
    že to byli to hrdinové,
  • 00:34:44 protože pracovali
    ve strašných podmínkách.
  • 00:34:48 Byli hrdinové skutečně.
    -Zemljanky, bez vody...
  • 00:34:58 -Když člověk věděl,
    co měl všechno za sebou...
  • 00:35:01 A myslím, že pro něj byla
    důležitá ta korejská válka.
  • 00:35:05 Válečný chirurg na plný pecky
    v těchto hrůzách, tak bylo jasný,
  • 00:35:12 že tenhle člověk už necouvne.
  • 00:35:18 -Byli v Koreji
    a tam měl konflikt.
  • 00:35:27 -Myslím, že s tím Babkou.
    Že mu dal do huby.
  • 00:35:30 -On se tam Bedřich
    pravděpodobně trochu nalil
  • 00:35:34 a tomu Babkovi dal přes hubu.
  • 00:35:37 A Babka tam byl
    jako politický pracovník,
  • 00:35:41 a to byl velkej konflikt,
    který se táhl velmi dlouho.
  • 00:35:46 Ti kluci, kteří tam byli,
    o tom nesměli vůbec mluvit.
  • 00:35:54 -On byl zcela upřímnej
    a věřil tomu, co dělá,
  • 00:35:57 a když jel do Koreje,
  • 00:36:00 tak nepochybně ho motivovalo to,
    aby pomohl.
  • 00:36:03 -Tehdy byl stoprocentně
    přesvědčenej o tom,
  • 00:36:06 že Severní Korea byla napadena,
    vůbec netušil, že to bylo obráceně.
  • 00:36:14 -On byl přímo magnet na průsery.
  • 00:36:17 Jednou v noci náčelník nemocnice
    Franta Engel, generál,
  • 00:36:21 zavolal Kunce,
    aby jel pro Bedřicha.
  • 00:36:28 Bedřich se tam napálil
  • 00:36:30 a dal přes držku
    tomu politickému pracovníkovi.
  • 00:36:34 A ještě ke všemu tam Bedřich byl
    v uniformě, aby to byl jo průser.
  • 00:36:42 A Kunc pro něj musel v noci jet
    a přivezl ho domů.
  • 00:36:49 -Potom měl domácího zaracha,
    Nebo něco takovýho.
  • 00:36:52 -Při operování nikdy nekřičel,
    ale když byl rozčílenej,
  • 00:36:57 tak vždycky svým kolegům říkal
    "ty dědku?.
  • 00:37:00 To byla jediná taková nadávka.
  • 00:37:03 A když mu něco nešlo,
    tak vždycky říkal: "To je svízel."
  • 00:37:07 -Před Kuncem jsem ho nazval
    demagogem, Bedřich po mně skočil,
  • 00:37:13 chytil mne za klopy pláště
    a Kunz nás musel od sebe odtrhnout.
  • 00:37:21 -Ale jinak puntičkář nebyl nebo jo?
    -Byl velkorysý, to nemůžu říct.
  • 00:37:26 To se těžko dá vysvětlit.
  • 00:37:29 -Byl první, který operoval
    v mimotělním oběhu.
  • 00:37:33 -Začali jsme v 6 ráno
    a končili jsme v 6 večer.
  • 00:37:37 A nedávno jsem mluvila s doktorem
    Pavkem a oni nechtěli věřit tomu,
  • 00:37:42 že se to tady dělo.
    Ale dělalo se to,
  • 00:37:45 protože vojáci měli peníze
    a ten extrakorporál koupili.
  • 00:37:49 -Můj otec zemřel v 1969,
    bylo mi 13.
  • 00:37:52 Ale když jsem o tom přemýšlel,
    tak jsem si říkal,
  • 00:37:56 že co je spojovalo,
  • 00:37:59 tak to bylo zaprvé profesionalita
    v oboru, který dělali.
  • 00:38:05 Každej teda jinej...
    -To je dobrý. To by mě nenapadlo.
  • 00:38:10 To máš pravdu,
    respektovali se vzájemně.
  • 00:38:15 -A druhá věc,
    kterou jsem marně hledal,
  • 00:38:19 asi obecnej humanismus,
  • 00:38:23 který byl nad všema ideologiema
    i náboženstvím.
  • 00:38:28 Což u mého otce bylo jasný
  • 00:38:32 a u vašeho otce
    to bylo, tuším, asi podobný.
  • 00:38:39 -Ale postupem času,
  • 00:38:42 jak zkušenosti
    s reálným socialismem
  • 00:38:45 nebo komunismem,
    nebo co to bylo,
  • 00:38:49 to jeho přesvědčení
    dostávalo zřejmě trhliny,
  • 00:38:52 nicméně se z něj stal
    kritickej komunista,
  • 00:38:55 ale pořád komunista.
  • 00:38:58 Že je potřeba ten režim
    nějak reformovat, nebo tak.
  • 00:39:06 A poslední kapkou,
    kdy se od toho odpoutal,
  • 00:39:09 byl 21. srpen 1968.
  • 00:39:20 A svědectví profesora Beneše,
    jak Placák běhal po nemocnici,
  • 00:39:25 křičel, že to je okupace
    a že se musíme bránit.
  • 00:39:28 -Nemohlo to jinak dopadnout,
    než že ho vyhodili.
  • 00:39:32 -Z vojenské nemocnice ho odvolal
    generál Dzúr, myslím.
  • 00:39:40 To bylo přímo z operačního sálu
    od operace.
  • 00:39:44 -On mi říkal,
    že nemůže dělat ani na dole,
  • 00:39:49 protože by ty horníky
    ovlivňoval politicky.
  • 00:39:56 Ani na dole závodního doktora.
  • 00:39:58 -Tady teda otec měl v 1969 projev,
  • 00:40:03 na základě kterého ho potom
    vyhodili z nemocnice i z KSČ.
  • 00:40:13 Po zahájení přednesl hlavní referát
    soudruh Štefan Šebesta,
  • 00:40:17 ministr dopravy
    Slovenské socialistické republiky,
  • 00:40:21 který měl velice hodnotný referát
    a ve skutečnosti na úrovni,
  • 00:40:26 kde vyzvedával význam SNP,
  • 00:40:29 nutnost konsolidace
    naší společnosti.
  • 00:40:32 Dále hovořil,
  • 00:40:34 jak strana musela
    v ilegalitě připravovat
  • 00:40:37 Slovenské národní povstání.
  • 00:40:40 Dále bylo uděleno slovo
    dr. Placákovi z Prahy,
  • 00:40:43 který ve svém vystoupení
  • 00:40:46 znehodnotil vystoupení
    soudruha Šebesty, když prohlásil,
  • 00:40:49 že komunistická strana
  • 00:40:52 neměla nic společného
    se Slovenským národním povstáním.
  • 00:40:56 Není pravda,
    že povstání připravovala,
  • 00:40:59 že on měl 120 chlapců,
    že ani 1 nebyl členem KSČ,
  • 00:41:03 za což dostal
    veliký potlesk přítomných.
  • 00:41:06 Dále hovořil o okupaci fašismu
  • 00:41:10 a závěrem tohoto vyjádření
    použil výraz,
  • 00:41:13 že tento národ nesnese
    žádnou okupaci, nechť je jakákoliv,
  • 00:41:18 za což měl
    velký potlesk přítomných.
  • 00:41:21 V Novém městě nad Váhem
  • 00:41:24 4. září 1969, člen OKRK Kryško,
    vlastní rukou.
  • 00:41:33 -Ještě bych řek, že mě fakt zajímá
    tenhle člověk Bedřich Placák doteď,
  • 00:41:38 protože mám pocit, že to,
  • 00:41:40 že chodil v roce 1935
    do hospody U Kocoura,
  • 00:41:43 že prodělal II. světovou válku,
  • 00:41:46 že se stal komunistou v době,
    kdy to lze pochopit,
  • 00:41:50 že se pak na komunismus vykašlal,
  • 00:41:53 že se stal aktivním odpůrcem
    režimu, disidentem.
  • 00:42:00 -Jirko, měl bys tady mít kroniku
    Charty 77, co dával táta dohromady,
  • 00:42:06 doufám,
    že jsi ji neprodal do antikvariátu.
  • 00:42:09 -Červenou kroniku.
    Za tu bych dostal hodně peněz.
  • 00:42:12 -A ukážeš nám to?
  • 00:42:15 Táta se rozhodl takový projekt
    tady dělat, 15. dubna 1978,
  • 00:42:19 kdy začal obcházet
    všechny signatáře Charty 77,
  • 00:42:25 aby mu napsali vlastní výpověď,
  • 00:42:29 proč se rozhodli podepsat
    Chartu 77.
  • 00:42:37 Což si myslím, že je úžasná věc
    a je samozřejmě naprosto unikátní,
  • 00:42:41 existuje v jednom exempláři.
  • 00:42:44 Věnoval tomu několik let,
    sbíral to,
  • 00:42:48 nevím kolik jich tady je,
    několik set.
  • 00:42:51 CITACE
  • 00:42:53 Dnešní náš režim hravě mění
    věrnost ve zradu,
  • 00:42:56 zásadovost v bezzásadovost,
    znásilnění v bratrskou pomoc.
  • 00:43:04 Václave, ty jsi dělal mluvčího
    Charty 77 v roce 1981,
  • 00:43:09 co to bylo za dobu?
    Dělal jsi to tenkrát s mým tátou.
  • 00:43:14 -Tak to byla doba velmi tvrdá,
  • 00:43:17 protože v tehdejším Polsku
    vrcholila činnost Solidarity,
  • 00:43:20 která měla až 10 milionů členů.
  • 00:43:23 A samozřejmě u nás vládnoucí
    byli velmi nervózní,
  • 00:43:27 a tudíž si dali zvlášť záležet
    na disidentech.
  • 00:43:30 To byl nejhorší rok
    během celých dějin Charty,
  • 00:43:34 protože mnoho lidí emigrovalo,
  • 00:43:37 mnoho lidí utlumilo své aktivity
    a doslova nás bylo jenom pár,
  • 00:43:41 kteří jsme drželi
    a řekli jsme:
  • 00:43:44 Musíme jít dál, nemůžeme přestat,
    to by byla naše prohra.
  • 00:43:48 Dneska dělá každý ze sebe hrdinu,
    já to nerad říkám,
  • 00:43:51 nebudu jmenovat ty lidi,
  • 00:43:54 ale bylo pravda,
    že člověk byl pod určitým tlakem.
  • 00:43:57 -V archívu 4. zprávy StB
  • 00:44:00 se zachovalo k mému otci
    asi 100 fotek
  • 00:44:03 a z toho je 95 fotek,
  • 00:44:06 jak nesou kontraband,
    takový balíky,
  • 00:44:08 z Florence nebo z Hlavního nádraží,
  • 00:44:11 každý balík obsahoval zázračnou
    podjavorinskou vodu.
  • 00:44:16 Několik fotek je z toho,
  • 00:44:19 jak přijeli ze Slovenska
    Štefan Roháček
  • 00:44:22 a další známí
    z těch dob poválečných,
  • 00:44:25 bylo jich asi 6,
  • 00:44:27 a tohle fotil zřejmě někdo
    z protějšího baráku,
  • 00:44:31 jak jdou s těma balíkama do domu.
    Takže úžasný.
  • 00:44:38 -A nakonec, už na starý kolena,
    porozuměl hnutí České děti,
  • 00:44:43 což bylo monarchistický hnutí,
    ale samozřejmě parodický,
  • 00:44:47 ve kterém byla recese, černý humor
  • 00:44:51 a tomu, myslím, spoustu starších
    lidí nemohlo porozumět.
  • 00:44:54 Že Český děti si dělaJÍ srandu
    nejen z komunistů, to bylo povinný,
  • 00:44:59 ale dělaJÍ si srandu
    i z disidentů.
  • 00:45:02 On, tenhle člověk,
  • 00:45:04 který byl voják 2. Stalinovy
    brigády, tomu porozuměl,
  • 00:45:08 to bylo fakt obdivuhodný.
  • 00:45:13 Bylo v tom hodně zhrzenosti,
  • 00:45:15 hoši i dívky dostali
    od světa facku moc brzo
  • 00:45:19 a moc brzo uviděli,
    že mapa je černá.
  • 00:45:22 Dostali to ve vývinu
    a žili v odposlouchávaných bytech.
  • 00:45:26 A schůze byly ponurý,
  • 00:45:28 dokud Čáp nevynalezl
    své učení týkající mravenců,
  • 00:45:32 ale to už jsem říkal.
  • 00:45:35 Dostávali jsme z historie nápady
  • 00:45:39 a dostávali jsme z historie
    záchvaty
  • 00:45:42 a Čáp hovořil
    o plukovníku Bedřichu Placákovi,
  • 00:45:45 o Slovenským povstání,
    o těžkých horách,
  • 00:45:48 těžkých kulometech,
    ale bylo to tajný.
  • 00:45:53 Protože tehdy se mlčelo v té době,
    nemohlo se mluvit úplně otevřeně.
  • 00:46:00 -My jsme s Jáchymem
    založili Český děti.
  • 00:46:03 Takovou odbojovou skupinu.
    Tak neměli jsme zbraně, že jo.
  • 00:46:08 Ale letáky a tak,
    to jsme dělali.
  • 00:46:14 Nejstarší člen Českých dětí
    byl právě otec, který říkal,
  • 00:46:18 že na starý kolena
    se dopracoval k týhle moudrosti,
  • 00:46:22 že by za nic na světě nebojoval
    pro něco, ale vždy proti něčemu.
  • 00:46:27 -V tomhle mají výhodu ti,
  • 00:46:30 co dokážou přiznat
    svoje životní omyly
  • 00:46:33 a to on dokázal.
    -Ale úplně totálně.
  • 00:46:37 -Kdežto ti,
    kteří byli vždy pravověřící,
  • 00:46:40 tak se už těžko můžou
    nějak názorově měnit,
  • 00:46:43 kdežto on to dokázal.
  • 00:46:47 -Musím říct, že on se měnil
    až do posledního...
  • 00:46:51 -Kvůli tomuhle jsem si ho
    velmi vážil, Bedřicha Placáka,
  • 00:46:55 že byl schopný nahlídnout,
    že to nejsou lidi,
  • 00:46:59 což si někdo dodnes myslí,
    že to je chyba toho systému,
  • 00:47:03 celý systém je špatně.
  • 00:47:06 Byl schopný překročit i tu propast,
    i generační, zpátky k synům
  • 00:47:12 a stoupnut si
    a postavit se za ně.
  • 00:47:16 -On vlastně se potom
    ke konci života pohyboval
  • 00:47:19 mezi našima kamarádama
    z undergroundu.
  • 00:47:22 -To byl možná jediný
    z téhle generace.
  • 00:47:25 -V závěru života jsem ho vnímal
    nejen jako člověka,
  • 00:47:30 kterého mám velmi rád
    a vážím si ho,
  • 00:47:33 ale jako svého blízkého kamaráda,
    protože měl mladý myšlení.
  • 00:47:37 -Otec byl pracovitý člověk,
  • 00:47:43 takže si našel jako koníčka
    překládání všeho možného.
  • 00:47:52 -Mám tady 3 knížky,
    prej jich je teda víc,
  • 00:47:56 ale já mám jenom 3.
  • 00:47:59 -Teď vyšel Teorie destruktivity,
    jeden překlad od něj.
  • 00:48:04 -Toto je Zdravá společnost,
    Nespoutáni iluzí
  • 00:48:09 a třetí je Obstojí člověk?
    -Jasně.
  • 00:48:19 -A v té době
    jsem se s Bedřichem sblížil.
  • 00:48:24 Já jsem si s ním konečně rozuměl.
  • 00:48:27 On se změnil k dobrému,
    a pak jsem ho jednou potkal,
  • 00:48:33 jak jsme šli od tramvaje.
    šli jsme spolu a on mi říká:
  • 00:48:44 Vladimíre, já jsem jediný
    chartista, který hlídá
  • 00:48:48 církevní poklady v Loretě
    a má nabitou pistoli.
  • 00:48:51 A tu pistoli skutečně vytáhl.
  • 00:49:03 -Tak pánové,
    tady jste byli někdy před 40 lety.
  • 00:49:09 -V té první verzi výpovědi,
  • 00:49:12 tam bylo,
    že nenaplňuje nějaké předpoklady.
  • 00:49:16 On ztratil právo
    sloužit se zbraní.
  • 00:49:21 -V rámci toho, že ho připravili
    o všechno, o řidičák,
  • 00:49:25 Petr by mohl vyprávět,
  • 00:49:28 tak jako bývalý plukovník
    České armády,
  • 00:49:31 tak ztratil právo
    sloužit se zbraní.
  • 00:49:57 -Otec v psychickém
    i fyzickém zdraví
  • 00:50:01 naštěstí dožil listopadu 1989,
    který velmi uvítal,
  • 00:50:07 a do poslední chvíle překládal
  • 00:50:12 a žil normálně
    společenským životem.
  • 00:50:17 -Ten den, když zemřel, jsme spolu
    seděli asi do půl třetí do rána
  • 00:50:22 a povídali jsme si.
  • 00:50:25 Teprve později jsem pochopil,
    že se se mnou loučí,
  • 00:50:28 což jsem tu noc netušil.
  • 00:50:36 -Potom si diagnostikoval sám sobě
  • 00:50:39 zhoubný nádor na tlustým střevu
    už v pokročilém stádiu
  • 00:50:45 a poslední operaci svého života
    provedl sám na sobě.
  • 00:50:55 Odešel vzpřímenej chlapík
    ještě s veškerýma silama.
  • 00:51:25 ZPĚV
  • 00:51:28 Kteroupak vezmeme,
    tuhletu velikou,
  • 00:51:32 marš, bestie líná,
    bleskem do hlavy.
  • 00:51:51 Za nohy visí,
    něco z ní teče,
  • 00:51:56 dobytku líná,
    bleskem do hlavy.
  • 00:52:02 Skryté titulky: Jitka Cívková
    Česká televize, 2021.

Související