iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 3. 2020
20:05 na ČT2

1 2 3 4 5

43 hlasů
104906
zhlédnutí

České tajemno

Utajené svatyně

Ukrývá nitro beskydských hor dosud neznámou historii?

39 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

České tajemno - Utajené svatyně

  • 00:00:43 -Beskydy nám dnes povětšinou
    nastavují přátelskou tvář.
  • 00:00:48 Ale nad jejich minulostí
    leží temný stín.
  • 00:00:52 Pověsti vyprávějí
    o tajuplných věšteckých obřadech,
  • 00:00:55 utajené podzemní svatyni,
  • 00:00:57 pokladech nedozírné ceny,
  • 00:01:00 a taky o záhadných úmrtích těch,
    kteří se je pokusili získat.
  • 00:01:26 Nové překvapivé objevy
    tyto domnělé báchorky nevyvrátily.
  • 00:01:31 Naopak, potvrzují,
  • 00:01:33 že život v Beskydech
    byl daleko tajemnější,
  • 00:01:36 než bychom čekali.
  • 00:01:37 I v odlehlých koutech tohoto pohoří
    se dochovali podivní svědci
  • 00:01:42 nám dosud neznámé historie.
  • 00:01:45 -Jsme na frýdeckém zámku,
    kde je také Muzeum Beskyd.
  • 00:01:49 Právě zde pracuje
    Mgr. Jaromír Polášek,
  • 00:01:52 který se zajímá o pověsti a legendy
    zdejšího kraje
  • 00:01:55 a napsal o nich
    i několik zajímavých publikací.
  • 00:01:59 -V regionu, kde se myslelo,
    že kromě uhlí a oceli,
  • 00:02:02 nic není,
  • 00:02:03 tak nacházíme tady
  • 00:02:05 v předpokládané zalesněné
    pralesní oblasti
  • 00:02:08 veliké množství pravěkých památek.
  • 00:02:13 -Na zalesněných úbočích
    podél dravé říčky Tyrky
  • 00:02:16 se lidé usadili až poměrně nedávno.
  • 00:02:19 Alespoň tak se soudilo
    podle dochovaných záznamů.
  • 00:02:26 Ojedinělý archeologický nález
  • 00:02:28 na východním svahu
    Javorového vrchu dokazuje,
  • 00:02:31 že kdosi zde již
    před 3 tisíci léty
  • 00:02:34 zřídil astronomickou pozorovatelnu
    a vykonával obřady,
  • 00:02:38 o jejichž podobě a účelu
    nemáme ani tušení.
  • 00:02:45 O senzační objev se postarali
    turisté.
  • 00:02:48 Při procházení lesem
    mimo tradiční stezky
  • 00:02:51 narazili pouhých pár stovek metrů
    nad asfaltovou silnicí
  • 00:02:55 na velký, uměle opracovaný
    a podivně zdobený kamen.
  • 00:03:01 -To je on.
  • 00:03:03 Po zimě ho není skoro poznat.
  • 00:03:05 -Je to obrovská hmota.
  • 00:03:07 -Uprostřed brdku je kámen,
    který je opatřen
  • 00:03:11 velice zvláštními dolíky.
  • 00:03:14 Na tom by nebylo nic divného,
    může to být něco přirozeného,
  • 00:03:18 ale některé dolíky
    jsou hranaté a jiné kulaté.
  • 00:03:24 -Jeho první výzkum provedli
    dva amatérští archeologové,
  • 00:03:27 dnes již zesnulý Vladimír Knýbel
    a Eva Haltofová.
  • 00:03:39 -Objevily se tady důlky a rýhy.
  • 00:03:46 K čemu asi sloužily?
  • 00:03:51 -Dlouho jsme nad tím
  • 00:03:52 s mým archeologickým kolegou panem
    Knýblem uvažovali,
  • 00:03:56 a protože byl hvězdář,
    tak mu bylo jasné,
  • 00:03:59 že stojíme
    před astronomickou pozorovatelnou.
  • 00:04:03 Přinesl z hvězdárny přístroj
    a prováděl různá měření.
  • 00:04:08 Zjistil, že důlky odpovídají
    východům slunce
  • 00:04:12 o slunovratech a rovnodennostech.
  • 00:04:19 -Snad již na samém úsvitu dějin
    se lidé snažili porozumět
  • 00:04:23 chodu nebeských těles.
  • 00:04:24 Bedlivě sledovali
    Slunce, Měsíc a hvězdy.
  • 00:04:28 S jejich pomocí nejprve určili
    denní i roční čas.
  • 00:04:31 Později sestavili celý kalendář.
  • 00:04:33 V Evropě se kamenné pozorovatelny
    objevují
  • 00:04:36 před více než 4 tisíci léty.
  • 00:04:43 Nejdůležitější pomůckou
    prvních astronomů
  • 00:04:46 se stala kolmo vztyčená tyč.
  • 00:04:48 Podlé délky a směru stínu,
    který vrhala,
  • 00:04:51 pozorovatel určil
    všechny astronomicky významné dny.
  • 00:04:54 Při letním slunovratu
    byl stín nejkratší,
  • 00:04:57 při zimním nejdelší.
  • 00:04:58 Jarní a podzimní rovnodennost
    se dala vyčíst
  • 00:05:01 z pohybu konce stínu během dne.
  • 00:05:04 Ten se pouze v tyto dva dny
    nepohyboval po hyperbole,
  • 00:05:07 ale vytvářel přímku.
  • 00:05:11 Sloužil kámen z Tyry
  • 00:05:13 jako prastará
    astronomická pozorovatelna?
  • 00:05:16 Malou pochybnost vyvolává,
    že není umístěn na brdku,
  • 00:05:19 ze kterého je kruhový obhled
    360 stupňů,
  • 00:05:22 ale k pozorování sloužila
    jen omezená výseč.
  • 00:05:26 Proč nebyl vybrán
    mnohem vhodnější pahorek v krajině,
  • 00:05:29 se můžeme jen dohadovat.
  • 00:05:31 Mělo toto místo
    ještě nějaký jiný význam
  • 00:05:34 nebo bylo zvoleno jen proto,
  • 00:05:36 že právě tady se nacházel
    dostatečně velký kámen?
  • 00:05:40 Badatelé zjistili,
  • 00:05:41 že největší a zároveň centrální důlek
    ozáří slunce
  • 00:05:45 při svém východu 1. května.
  • 00:05:47 Toto datum bylo velmi důležité.
  • 00:05:51 -První máj není z astronomického
    hlediska ničím výjimečný.
  • 00:05:55 Proč mu tedy stavitele vizíru
    věnovali takovou důležitost?
  • 00:06:00 -Podle prastarého přesvědčení
    se o poslední dubnové noci
  • 00:06:03 otvírají brány podsvětí,
  • 00:06:05 temná moc se dere na povrch,
  • 00:06:07 Satan se zkouší ujmout vlády.
  • 00:06:10 Jeho služebnice se slétají
    na vysokých kopcích k sabatu.
  • 00:06:15 Příliv zla zastaví
    až první sluneční paprsek.
  • 00:06:19 Keltové na 1. máje slavili Beltin,
  • 00:06:23 svátek k uctění boha Belena.
  • 00:06:26 Byla to oslava jara,
    léčivých vod a očistného ohně,
  • 00:06:29 který měl lidi i zvířata
    symbolicky zbavit neduhů
  • 00:06:33 a nečistých myšlenek,
  • 00:06:34 které se nashromáždily
    v temném zimním období.
  • 00:06:39 -Můžeme z toho usoudit,
  • 00:06:41 že sluneční kalendář z Tyry
    je dílem Keltů?
  • 00:06:44 To by ale znamenalo,
  • 00:06:46 že jako vizír slouží
    více než 2 tisíce let.
  • 00:06:51 Můžeme i pro toto tvrzení
    najít ještě další důkazy?
  • 00:06:56 -Datace je velice komplikovaná,
  • 00:06:59 protože nemáme žádný přímý
    datovatelný archeologický materiál.
  • 00:07:05 Středověk to určitě nebude.
  • 00:07:07 S Valachy to nemá nic společného.
  • 00:07:09 S velkou pravděpodobností
    to může být starší,
  • 00:07:12 nebo mladší doba železná,
    možná i doba bronzová.
  • 00:07:17 -Eva Haltofová
    upozorňuje na zajímavou shodu.
  • 00:07:21 -Pan Knýbl pracoval
    dlouho na hvězdárně
  • 00:07:24 a nakreslil důlky,
    jak jsou na kameni.
  • 00:07:29 Zjistili jsme,
    že archeo-astrolog pan Zdeněk Ministr
  • 00:07:36 vypracoval podobnou růžici
    keltských svátků.
  • 00:07:40 Přiložíme tady jejich, tak vidíme,
  • 00:07:44 že šipky směřují
    přesně na naše důlky.
  • 00:07:50 Tento jde na letní slunovrat,
  • 00:07:53 rovnodennost jarní a podzimní,
  • 00:07:55 tady je další svátek Keltů
  • 00:07:58 a tady je další.
  • 00:08:01 -Kámen ale jistě nesloužil
    jen jako astronomická pozorovatelna.
  • 00:08:05 Některé z otvorů spojují kanálky.
  • 00:08:07 Několik z nich směřuje
    k prostřednímu důlku.
  • 00:08:11 -To je velmi zvláštní.
  • 00:08:13 K čemu tato mělká řečiště sloužila?
  • 00:08:16 Protékala jimi
    nějaká tekutina?
  • 00:08:23 Souviselo to s jakousi
    neznámou technologií či výrobou?
  • 00:08:29 Ta by ale nemohla být prováděna
    na tak odlehlém místě.
  • 00:08:34 Proudila mezi vyhloubenými důlky
    voda nebo krev?
  • 00:08:40 Byl kámen využíván
    jako oltář
  • 00:08:42 pro magické či náboženské úkony
    pohanských kněží?
  • 00:08:48 KULTICKÝ OBŘAD
  • 00:09:29 -Postupný výzkum
    amatérských archeologů
  • 00:09:32 odhalil hned několik dalších
    pozoruhodných skutečností.
  • 00:09:36 Centrální kámen se nachází
    na uměle upraveném pahorku,
  • 00:09:40 který byl obehnán ochozem.
  • 00:09:42 Místy ho zpevňovala
    až 2 metry vysoká zeď z kamenů
  • 00:09:45 spojených na sucho.
  • 00:09:48 Výzkum dnes ztěžuje vegetace,
  • 00:09:50 která zde ještě
    před několika léty nebyla.
  • 00:09:53 Dobře se dalo rozeznat,
    že vizír nestál osamoceně,
  • 00:09:56 ale uprostřed většího
    kultovního místa.
  • 00:10:00 -Tady začíná kamenné zpevnění.
  • 00:10:03 Myslím si,
    že tohle byla brána,
  • 00:10:06 protože tu jsou dva vstupní balvany.
  • 00:10:10 To už necháme působit fantazii,
    jak to asi mohlo vypadat.
  • 00:10:16 -Mohl to být český Stonehenge.
    -Ano.
  • 00:10:19 -Tady vám ještě ukážu
    zbytek zachovalé zpevňovací zídky,
  • 00:10:25 která měla držet ochoz.
  • 00:10:31 Fotky jsem poslala
    do tří muzeí v Anglii
  • 00:10:34 a mailem mi odepsali,
  • 00:10:36 že to zařazují do oddělení Keltů
    a pravěku.
  • 00:10:41 -Vladimír Knýbel
    se pokusil rekonstruovat
  • 00:10:44 podobu tohoto kultovního místa.
  • 00:10:47 Stáří celého objektu odhadl
    na téměř 4 tisíce let.
  • 00:10:51 A to je problém.
  • 00:10:52 Nejzazší kořeny Keltů
    sice sahají
  • 00:10:55 až do poloviny 2. tisíciletí
    před naším letopočtem,
  • 00:10:59 ale u nás se usadili
    až o tisíc let později.
  • 00:11:02 Navíc v podhůří Beskyd obývali
    zřejmě jen lokalitu Šutyrova studánka
  • 00:11:07 na katastru Kopřivnice,
  • 00:11:08 která je od Tyry vzdušnou čárou
    skoro 50 kilometrů daleko.
  • 00:11:13 Postavili tedy tento vizír
  • 00:11:17 příslušníci nějaké jiné
    a zřejmě mnohem starší kultury?
  • 00:11:24 -Před sebou mám měděnou sekyrku,
  • 00:11:26 kterou jsme nechali datovat
    profesionálním archeologům,
  • 00:11:30 a ti mi sdělili,
    že měděná sekyrka je opravdu stará,
  • 00:11:34 z doby měděné, z tzv. eneolitu.
  • 00:11:37 Je to doba
    mezi dobou kamennou a železnou.
  • 00:11:41 Sekyrku jsme našli
    při stavbě posedu úplně vzadu v Tyře.
  • 00:11:48 Je to asi 2 km od kultovního kamene.
  • 00:11:52 Je předpoklad,
    že už v té době tady buď procházeli,
  • 00:11:55 projížděli nebo žili nějací lidé,
    před 4 i více tisíci léty.
  • 00:12:01 -Rozhodli jsme se prozkoumat
    další záhady této prastaré svatyně.
  • 00:12:07 -Na západní straně bych vám
    chtěla ukázat takový zvláštní důlek,
  • 00:12:11 který je obložený kameny.
  • 00:12:13 Myslíme si, že zda mohl být totem.
  • 00:12:18 -Myslíte,
    že to nějak souviselo s kamením?
  • 00:12:22 -Myslíme si, že jo.
  • 00:12:25 Je to na západní straně.
  • 00:12:27 -Tady jsou obložené kameny.
  • 00:12:34 Šlo skutečně o totem?
  • 00:12:36 Sloužil takový kůl
  • 00:12:39 spíše k náboženským,
    nebo praktickým účelům?
  • 00:12:42 Rekonstruovat původní uspořádání
    staveb tady na pahorku
  • 00:12:46 je asi nemožné,
  • 00:12:48 protože většina kamenů
    skončila v základech,
  • 00:12:50 zdech a zídkách
    zdejších chalupářů a chatařů.
  • 00:12:56 -Na vizíru v Tyře se nacházejí
    i rytiny,
  • 00:12:59 které k těm původním zjevně přibyly
    až v mladším období.
  • 00:13:04 -Tady někde jsem viděl kříže.
  • 00:13:06 -Kříže jsou určitě pozdější,
  • 00:13:08 protože jsou i jinak zpracované,
    jsou plytčí.
  • 00:13:11 Jsou to tři kříže.
  • 00:13:13 Tam je kůlový, tady je svastika,
  • 00:13:15 která už zanikla,
    není moc vidět.
  • 00:13:18 A na východní straně
    je ondřejovský kříž.
  • 00:13:20 Tady jsme našli torzo
    litinového pohárku,
  • 00:13:24 který jsme nechali zanalyzovat
    docentu Krétovi na VŠB.
  • 00:13:30 Závěr byl takový,
  • 00:13:33 že litinový pohárek
    je z primitivně dělané rytiny.
  • 00:13:39 A přesně patří tady do důlku,
    tak si myslíme,
  • 00:13:43 že sloužil ke křesťanským obřadům.
  • 00:13:46 Při pátrání v okolí kamene
    jsme odstraňovali vrchní
  • 00:13:50 a zjistili jsme,
    že na východní straně,
  • 00:13:52 pod ondřejovským křížem,
  • 00:13:55 je vydlážděná plocha
    asi 120 x 80 cm plochými kameny.
  • 00:14:04 -A z žádné jiné strany nic nebylo,
    jen z této?
  • 00:14:07 -Nebylo nic.
  • 00:14:08 -To byla asi ústřední.
  • 00:14:10 Jestliže tady někdo dělal
    magii, nebo...
  • 00:14:14 -Kázání.
    -To je jedno co.
  • 00:14:18 -Tak to bylo asi tady.
  • 00:14:22 I některé další objevy
    vyvolávají spoustu dohadů.
  • 00:14:26 K čemu byl sluneční kámen
    na jednom rohu
  • 00:14:28 tak zvláštním způsobem otesán?
  • 00:14:31 Stávala zde nějaká malá modla,
    nebo měla výseč ryze praktický účel?
  • 00:14:36 Z jakého důvodu
    jsou dva velké důlky kulaté
  • 00:14:39 a všechny ostatní
    mají čtvercový tvar?
  • 00:14:45 -Ještě jsme tady objevili
    zvláštní důlek
  • 00:14:48 a od něho jsou důlky na prsty.
  • 00:14:55 Tady je otisk dlaně.
  • 00:15:02 -Je přinejmenším zajímavé,
  • 00:15:04 že v Beskydech se vypráví
    stará legenda
  • 00:15:07 o tajemné skále s vyhloubenými žlábky
    pro dívčí dlaň.
  • 00:15:11 Pokud do nich vloží ruku panna
    a její nevinná krev steče po kameni,
  • 00:15:15 země se prý otevře
    a vydá ukryté poklady.
  • 00:15:20 -V okolí jsme našli plno střepů.
  • 00:15:23 -Dávali jste to někam analyzovat?
  • 00:15:27 -Ano, poslala jsem to
    profesionálním archeologům
  • 00:15:31 a ti zjistili,
    že střepy jsou novější,
  • 00:15:34 16. až 19. století.
  • 00:15:37 Jsou tady s glazurou
    i bez glazury.
  • 00:15:44 -Kámen, který původně sloužil
    jako sluneční kalendář,
  • 00:15:48 byl později nepochybně používán
    i k jiným účelům.
  • 00:15:52 Nevíme, kdo všechno k němu přicházel
    a co tu dělal.
  • 00:16:02 -Objevili tento kámen slovanští žreci
    z nedalekého hradiště v Chotěbuzi?
  • 00:16:08 Uchýlili se na toto odlehlé místo
    v bouřlivých dobách
  • 00:16:12 po nástupu křesťanství,
  • 00:16:14 uložili zde své bůžky,
    vztyčili dřevěné modly
  • 00:16:17 a pokračovali v pohanských rituálech?
  • 00:16:21 Naznačují kříže vyryté do kamene,
    že nakonec i tady dorazili křesťané
  • 00:16:26 a svými posvátnými symboly
    vymítali temné síly
  • 00:16:29 ze Satanova oltáře?
  • 00:16:35 Tuto domněnku podporuje
    sice jen několik indicií,
  • 00:16:39 ale rozhodně by nešlo
  • 00:16:40 o jedinou utajenou svatyni
    v Beskydech,
  • 00:16:43 v níž se slovanské kněžstvo
    snažilo uchovat svou víru.
  • 00:16:50 -Jaká tajemství
    toto kultovní místo skrývá?
  • 00:16:54 Co by tady objevili
    profesionální archeologové?
  • 00:17:00 I když jde možná o jedno
  • 00:17:02 z nejstarších
    a nezajímavějších nalezišť,
  • 00:17:05 tak je možná škoda,
    že tady nebyl proveden
  • 00:17:09 oficiální výzkum.
  • 00:17:27 Hora Radhošť byla v dávných dobách
  • 00:17:30 významným náboženským centrem
    starých Slovanů.
  • 00:17:33 Na jejím vrcholu stával
    posvátný háj s řadou dřevěných bůžků.
  • 00:17:38 Vždy o letním slunovratu
    se tam scházel dav poutníků,
  • 00:17:41 kteří přiváděli ovce nebo býky
    k uctění boha Radegasta,
  • 00:17:46 a přihlíželi, jak velekněz
    pod jeho modlou
  • 00:17:49 vykonává tajemné rituály.
  • 00:17:51 Po předložení patřičných obětin
    vypukly hotové orgie.
  • 00:17:57 Všichni začali hodovat
    a tančili až do rána.
  • 00:18:01 -Je to jen pověst,
    nebo ozvěna dávné minulosti?
  • 00:18:06 Nacházel se na Radhošti
  • 00:18:07 doposud neobjevený chrám
    starých Slovanů?
  • 00:18:12 Byl v něm skutečně uctíván
    bůh války a věštby Radegast?
  • 00:18:17 Získala právě po něm hora
    své jméno?
  • 00:18:21 Co se zde odehrávalo
    o magické noci letního slunovratu?
  • 00:18:27 -Označení hory Radhošť,
    její pojmenování Radhost Mons,
  • 00:18:31 převedené do latiny,
  • 00:18:33 se nám objevuje
    na Komenského mapě Moravy.
  • 00:18:38 U nás je nejznámější vydání
  • 00:18:41 z roku 1617.
  • 00:18:44 Různých příběhů,
    pověstí a záhad o druidech,
  • 00:18:48 kteří se tam vyskytovali,
    je vícero.
  • 00:18:51 Svědčí to o tom,
  • 00:18:53 že skupina pohanských kněží
    se tam vyskytovala.
  • 00:18:57 Určitě tam byli kněží
    bez přítomnosti žen.
  • 00:19:02 Jinak by jejich moc pominula.
  • 00:19:06 Žena, jako osoba nečistá,
    musela být vyloučena.
  • 00:19:09 Pohanské kněžky bydlely
    na vrcholu Kněhyně,
  • 00:19:14 a o tom, jakým způsobem tančily,
    je taky otázka.
  • 00:19:46 -Spisovatel Arnošt Vašíček
    se již dlouho zabývá záhadami,
  • 00:19:50 které obklopují vrchol
    této tajemné hory.
  • 00:19:54 -Radhošť byl vždy posvátným místem.
  • 00:19:57 Dneska je tady křesťanská kaple,
    ale v dobách Slovanů
  • 00:20:00 se právě tady konaly
    slavnosti slunovratu.
  • 00:20:04 Tanečníci vydrželi zůstat
    v pohybu celou noc.
  • 00:20:07 Díky nesmírné fyzické námaze
    propadali dokonalému transu,
  • 00:20:12 bořili brány reality
    a navazovali kontakty s božstvy.
  • 00:20:19 -Slované rozhodně nebyli jediní,
    kdo využívali tuto techniku.
  • 00:20:23 Severoameričtí Indiáni
    křepčili dlouhé hodiny v kuse,
  • 00:20:27 aby se spojili s bytostmi odjinud.
  • 00:20:31 Tančící derviši se otáčejí
    kolem své osy v šíleném rytmu,
  • 00:20:35 aby si navodili dokonalou extázi.
  • 00:20:38 Podobné předkřesťanské praktiky
  • 00:20:41 zachovali i ruští chlysti -
    "boží lidé".
  • 00:20:45 Usilovali o mystické spojení
    s božstvím transem,
  • 00:20:49 kterého dosahovali rytmickými tanci,
    písněmi a výkřiky.
  • 00:20:59 -Traduje se,
    že na zvláštním prostranství
  • 00:21:02 poblíž nejsvětějšího místa chrámu
    stála Radegastova modla.
  • 00:21:07 Její vzhled byl prý děsivý.
  • 00:21:10 Měla tvář připomínající
    spíš démona než modlu,
  • 00:21:14 strašlivou helmu v podobě býčí hlavy
  • 00:21:17 a silný pancíř na mohutném těle.
  • 00:21:21 Je to jen legenda,
  • 00:21:23 nebo tato záhadná socha
    skutečně existovala?
  • 00:21:26 A pokud ano,
  • 00:21:27 nakolik se její podoba shodovala
  • 00:21:30 se vzhledem proslulého díla
    Albína Poláška,
  • 00:21:33 jehož replika stojí na Radhošti dnes?
  • 00:21:39 -V Moravské zemské knihovně v Brně
    pracuje doktorka Jindra Pavelková.
  • 00:21:43 S její pomoci jsme se pokusili
    poodhalit původní podobu sochy.
  • 00:21:51 -Jedno z nejstarších vyobrazení
    Radegasta
  • 00:21:54 se nachází
    ve Svatých dějinách Moravy,
  • 00:21:57 které sepsal na začátku 18. století
  • 00:22:01 jeden z nejstarších
    moravských historiografů,
  • 00:22:05 Jan Jiří Středovský.
  • 00:22:08 Jeho vyobrazení odpovídá tomu,
  • 00:22:11 jak si Češi a Moravané
    nebo lidé v 18. století
  • 00:22:16 mohli představovat božstva
    nebo postavy z pradávné minulosti.
  • 00:22:23 Z doby,
    kterou neměli podchycenou.
  • 00:22:26 Nejčastěji je vyobrazovali
    jako antické bohy.
  • 00:22:34 -Hranický lékař a zakladatel
    první lidové knihovny u nás,
  • 00:22:37 Josef Heřman Agapet Galáš,
  • 00:22:40 v roce 1820 popsal
    Radegastovu sochu méně lichotivě.
  • 00:22:47 -Už se do toho promítá
    nějaká znalost
  • 00:22:49 keltských nebo germánských
    vyobrazení,
  • 00:22:53 proto je Radegast zobrazován jinak,
  • 00:22:56 nemá už antickou podobu,
  • 00:22:59 ale je podoben spíše
    germánskému nebo keltskému bohu.
  • 00:23:06 -Radegastově soše se přisuzuje
    jedna tajemná vlastnost.
  • 00:23:10 Dovedla promlouvat lidským hlasem.
  • 00:23:14 Sama prý věštila,
    odpovídala věřícím na dotazy
  • 00:23:17 a popřípadě rozhodovala jejich spory.
  • 00:23:24 Je na těchto fascinujících zvěstech
    alespoň něco pravdivého?
  • 00:23:28 Stála na Radhošti skutečně
    velká dutá socha z ryzího zlata?
  • 00:23:34 A pokud ano,
    kam zmizela?
  • 00:23:37 Byla zničena,
    nebo leží někde dobře ukrytá
  • 00:23:41 a stále čeká na své objevení?
  • 00:23:45 -Když podle pověsti
    v 9. století dorazili do kraje
  • 00:23:49 věrozvěstové Cyril a Metoděj,
  • 00:23:51 rozkázali vykácet posvátný háj
    a bůžky spálit.
  • 00:23:55 Zlatou sochu ale velekněží
    včas ukryli do útrob hory.
  • 00:23:59 Spolu s dalšími poklady
    je uložena na dně jeskyně
  • 00:24:02 za podzemní říčkou,
    přes kterou vede úzká lávka.
  • 00:24:06 Překonat ji dokáže jen zasvěcený.
  • 00:24:09 Masivní vchod do sluje
    hlídá drak plivající oheň.
  • 00:24:13 Jinými slovy řečeno:
  • 00:24:15 vstup do nejtajnějších prostor
  • 00:24:17 je obklopen celou řadou
    rafinovaných pastí
  • 00:24:20 a mechanických nástrah.
  • 00:24:22 -Je to jen legenda,
  • 00:24:23 nebo pod vrcholem
    jedné z nejvyšších beskydských hor
  • 00:24:27 se opravdu skrývá
  • 00:24:28 přísně tajná podzemní svatyně
    s nesmírným bohatstvím?
  • 00:24:34 -Tato romantická představa
    může mít reálné jádro.
  • 00:24:37 Pod celým Radhoštěm se rozkládá
  • 00:24:40 velký labyrint podzemních chodeb
    a pseudokrasových jeskyní.
  • 00:24:45 Domorodci je využívali jako sklepy.
  • 00:24:48 Často přímo na ústí těchto děr
    do podzemí stavěli své koliby.
  • 00:24:53 Traduje se,
    že ještě v 15. století
  • 00:24:55 se dalo projít skrz celou horou
  • 00:24:57 a tak si zkrátit cestu
    z Rožnova do Frenštátu.
  • 00:25:03 -V roce 1755 profesor Monse zhotovil
    dokonce plán podzemního města.
  • 00:25:08 O jeho věrohodnosti
    se ale vedou spory.
  • 00:25:13 Monse údajně
    nikdy v Beskydech nebyl.
  • 00:25:17 Zajímavé svědectví podává
    i spisovatel Svatopluk Čech,
  • 00:25:22 kterého v září roku 1881
  • 00:25:25 provázel jeden hovorný Valach
    po Radhošti
  • 00:25:28 a o místních pokladech řekl,
  • 00:25:30 že stále ještě je vidět
    otvor zasypané podzemní chodby,
  • 00:25:34 kterou černokněžníci chodili
    do hlubin hory pro zlato a stříbro.
  • 00:25:40 Ta chodba táhne
    prý se celým beskydským pohořím.
  • 00:25:58 Profesor Petr Skupien
  • 00:25:59 z Katedry geologického inženýrství
    VŠB v Ostravě
  • 00:26:03 považuje tyto zprávy
    za poněkud přehnané.
  • 00:26:08 -Že by se táhl nějaký prostor
    napříč horou nebo kopcem,
  • 00:26:13 to neexistuje.
  • 00:26:16 Nikdo nic takového neobjevil
    za posledních 100 let.
  • 00:26:21 Podzemí Radhoště je tvořeno
    tzv. pseudokrasem,
  • 00:26:25 pseudokrasovými jeskyněmi,
  • 00:26:27 které vznikají v sesuvech,
    v puklinách.
  • 00:26:31 Jsou to prostory velikosti
    od pár centimetrů
  • 00:26:36 až po několik desítek metrů výšky.
  • 00:26:40 Většinou jsou přístupné,
    obtížně průchodné
  • 00:26:47 a navzájem nepropojené.
  • 00:26:49 Jsou to tvrzené prostory,
    do kterých se dá jít,
  • 00:26:52 ale s velkou opatrností
    a nejsou nijak zvlášť zajímavé.
  • 00:27:04 -Speleolog Josef Wagner
    zkoumá podzemí Radhoště
  • 00:27:07 již několik desítek let.
  • 00:27:09 -Momentálně jsme na Pustevnách,
    to je bájný hřeben Radhoště,
  • 00:27:13 kde je nejdelší pseudokrasová jeskyně
    v této oblasti
  • 00:27:18 a druhá nejdelší v ČR.
  • 00:27:21 Po našich objevech za 30 let,
    co tam děláme,
  • 00:27:25 tak se zvětšila o 400 metrů délky.
  • 00:27:27 -Objevili jste v některých jeskyních
    zbytky nebo stopy toho,
  • 00:27:32 že by se tam pohybovali lidé,
    kdysi bydleli,
  • 00:27:35 měli to jako sklady?
  • 00:27:37 -Jediné stopy, které tady jsou,
    jsou stopy po badatelích.
  • 00:27:42 Na stěnách po sobě nechali
    vytesané nápisy.
  • 00:27:45 Pak jsou i nápisy tady u vchodu,
    jsou nečitelné,
  • 00:27:49 údajně i byly čitelné,
    po hledačích pokladů.
  • 00:27:53 Byly to znaky,
  • 00:27:54 které si vytesali po Beskydech
    do kamenů
  • 00:27:57 a takové znaky hledačů
    byly tady nad vstupem.
  • 00:28:00 Bylo jich víc,
    zrovna tady nějaké zůstávají,
  • 00:28:04 ale jsou pod mechem.
  • 00:28:12 -Máte tam měřidla,
    která budete kontrolovat?
  • 00:28:15 -Ano, máme tam dvě terčová měřidla,
    která jsou schopná
  • 00:28:19 s přesností 0,01 mm zaznamenat
    ve všech třech osách
  • 00:28:23 pohyby skalních bloků,
    které tam jsou.
  • 00:28:30 -Masiv Radhoště je tedy proděravěn
  • 00:28:33 nesčetnými přírodními chodbami
    a malými sály.
  • 00:28:36 Byla v jednom z nich ukryta
    zlatá socha boha Radegasta?
  • 00:28:40 Objevíme pro toto podezření
    alespoň nějaké důkazy?
  • 00:28:48 -V Moravské zemské knihovně v Brně
  • 00:28:50 nacházíme další zajímavou zprávu.
  • 00:28:53 -Taková významná lokalita
    jako Radhošť k sobě poutala,
  • 00:28:57 když ne centrum nějaké říše,
    tak minimálně kultické,
  • 00:29:03 mýtické místo,
    kde bylo nutno,
  • 00:29:05 aby byl zakopán poklad.
  • 00:29:08 Jedny z prvních výzkumů
    se orientovaly
  • 00:29:10 na hledání různých podzemních úkrytů
    a celých katakomb nebo chodeb,
  • 00:29:18 které měly být spojeny s legendou
    o Radhošti a ukrytém pokladu.
  • 00:29:24 Článek zaměřený na výzkumy Radhoště
    vyšel v Časopise turistů v roce 1913
  • 00:29:34 a je z pera Josefa Vitáska.
  • 00:29:49 -Ředitel školy v Trojanovicích
    J. R. Vitásek
  • 00:29:52 sepsal výpověď syna hajného,
  • 00:29:54 který se prý v roce 1848 zúčastnil
    výpravy do podzemí.
  • 00:30:01 Odvážlivci nebloudili
    ve skalních chodbách naslepo.
  • 00:30:05 Jiný účastník výpravy,
    jakýsi Šaron Vokáč,
  • 00:30:08 měl tlustou knihu,
    částečně tištěnou
  • 00:30:11 a částečně psanou rukou.
  • 00:30:13 Obsahovala i plán cesty.
  • 00:30:40 -Podívej, to je ono.
  • 00:30:45 -Po dlouhém putování skalními
    chodbami se prý dostali
  • 00:30:49 ke skoro 5 metrů široké průrvě,
  • 00:30:51 přes kterou byl položen
    ztrouchnivělý kmen.
  • 00:30:55 Přejít po něm se už nedalo.
  • 00:30:59 Všimli si ale,
    že na druhé straně jsou vrata,
  • 00:31:02 které uzavírají vstup
    do dalšího prostoru.
  • 00:31:06 Před nimi se cosi černala silueta
    jakéhosi zvířete.
  • 00:31:11 Šaron z knihy vyčetl,
    že je to hlídač,
  • 00:31:14 který ale nikomu neublíží,
  • 00:31:16 pokud ho člověk obejde
    z dostatečné vzdálenosti.
  • 00:31:22 -To jsou velmi zajímavé detaily.
  • 00:31:25 O jakou knihu s plánem podzemí
    asi šlo?
  • 00:31:28 Byla tištěná a psaná rukou.
  • 00:31:30 Její majitel si do vytištěné knihy
    psal poznámky.
  • 00:31:37 Získat tento výtisk
    by mělo cenu zlata,
  • 00:31:40 a to možná doslova.
  • 00:31:42 Není ukryt třeba na půdě
    některé z beskydských chalup?
  • 00:31:47 Na výpravu tuto knihu
    přinesl jakými Šaron.
  • 00:31:51 Podle jména muž židovského původu.
  • 00:31:54 To naše pátrání dost zužuje,
  • 00:31:56 protože Židé v horách
    nikdy moc nežili.
  • 00:31:59 A je tady ještě jedna naděje.
  • 00:32:02 Pokud kniha byla tištěná,
  • 00:32:04 možná se někde dochoval další výtisk.
  • 00:32:13 -Není pochyb o tom,
    že podzemí Radhoště
  • 00:32:16 přitahovalo odvážné dobrodruhy
    už od poloviny 18. století,
  • 00:32:20 kdy do útrob posvátné hor
    pronikla první expedice.
  • 00:32:24 V roce 1830 sepsal Jan Šebesta
    dokonce návod,
  • 00:32:28 jak postupovat:
  • 00:32:30 Od Pusteven
    jdi asi 400 kroků k jihu.
  • 00:32:35 Tam mezi velkými kameny
    najdeš vchod do skály.
  • 00:32:41 -V tom se Šebesta nemýlil.
  • 00:32:43 Přesně na tom místě
    se skutečně dalo proniknout
  • 00:32:46 do podzemí na stovky metrů daleko.
  • 00:32:49 Dnes je už ale většina
    této skalní chodby zavalena
  • 00:32:53 a vchod do ní uzavřen.
  • 00:32:56 Takže se nemůžeme přesvědčit,
    zda má pravdu
  • 00:32:59 i další část popisu cesty,
    který tvrdí,
  • 00:33:01 že v podzemí je třeba projít
    mezi dvěma oválnými kameny,
  • 00:33:06 za nimi nalézt díru v podlaze,
  • 00:33:08 spustit se dolů,
    následovat znamení
  • 00:33:10 a pak už jen přes dřevěnou lávku
    nad říčkou
  • 00:33:14 dorazit ke komoře plné zlata.
  • 00:33:22 -Šebesta stejně
    jako syn hajného z Trojanovic
  • 00:33:25 se zmiňuje o hlídači pokladu.
  • 00:33:28 Má jím být drak,
    který se vymrští proti tomu,
  • 00:33:31 kdo vstoupí na lávku.
  • 00:33:33 Je to jakási umělá figurína,
    zařízení,
  • 00:33:37 které má odehnat
    a zastrašit vetřelce.
  • 00:33:42 Její pohyb se spouští
    sešlápnutím drátu,
  • 00:33:46 který je natažen na konci lávky.
  • 00:33:49 Toto mechanické zařízení
    je možná dalším důkazem toho,
  • 00:33:52 že za lávkou se nachází
    něco cenného.
  • 00:33:56 -Některé výpravy do podzemí
    skončily tragicky.
  • 00:34:00 Mnozí odvážlivci se nikdy nevrátili,
  • 00:34:02 zmizeli navždy,
  • 00:34:04 další byli nalezeni mrtví,
  • 00:34:06 třeba jen kousek od vchodu,
    k němuž se už nedokázali vrátit.
  • 00:34:10 Zabloudili?
  • 00:34:12 Došly jim svíce?
  • 00:34:14 Těla byla někdy netknutá,
    jindy roztrhaná na kusy.
  • 00:34:18 Rozsápala je lesní zvěř
    nebo zabilo něco jiného?
  • 00:34:26 -Tahle záhada by se možná
    dala vysvětlit.
  • 00:34:29 Pod Radhoštěm leží
    obrovské ložisko metanu.
  • 00:34:33 Tento plyn se dokáže puklinami
    v zemi prodrat až na povrch.
  • 00:34:37 Je bezbarvý, bez zápachu.
  • 00:34:40 Pokud zůstane v uzavřeném prostoru,
    tak se v něm člověk udusí,
  • 00:34:45 protože vytěsňuje kyslík.
  • 00:34:47 Navíc je prudce výbušný,
    vznětlivý, hořlavý.
  • 00:34:50 Dovedu si představit,
  • 00:34:52 když se metan nahromadil
    do podzemní chodby
  • 00:34:56 a vešli tam lidé
    se zapálenými loučemi,
  • 00:34:58 tak zákonitě došlo k výbuchu.
  • 00:35:01 VÝBUCH
  • 00:35:02 -Máme alespoň nějakou naději,
  • 00:35:05 že podzemní chrám na Radhošti
    bude přece jen objeven?
  • 00:35:09 Napomůže tomu moderní technika,
  • 00:35:11 nebo spíše rozbor a vyhodnocení
    všech dostupných faktů?
  • 00:35:16 A možná, že nám něco uniká,
  • 00:35:18 že ve všech dobových záznamech
    i v starých pověstech
  • 00:35:22 je ukrytý důležitý detail,
  • 00:35:24 klíč k bráně do nitra hory.
  • 00:35:27 -Všechny verze se shodují,
  • 00:35:29 že do podzemí vedly
    tři hlavní vchody.
  • 00:35:31 První z nich nedaleko Pusteven,
  • 00:35:33 který používali všichni
    známí dobyvatelé ztraceného pokladu,
  • 00:35:37 je již prokazatelně neprůchodný.
  • 00:35:39 -Každý rok zjišťujeme,
    že část v jeskyni se změní,
  • 00:35:42 zbortí, spadnou obrovské bloky.
  • 00:35:45 Beskydy jsou vrstva,
  • 00:35:46 kdy se střídají měkké jílovce
    s tvrdými pískovci,
  • 00:35:50 a jílovce slouží jako kluzná plocha.
  • 00:35:54 -Druhý vchod se nacházel
    na místě zvaném Volařka.
  • 00:35:58 Právě nad ním prý stála
    dutá socha Radegasta,
  • 00:36:01 ze které ukrytí kněží volali
    své věštby ke shromážděným Slovanům.
  • 00:36:06 A touto,
    tedy nejkratší cestou,
  • 00:36:08 měla být později přenesena
    do podzemního chrámu.
  • 00:36:12 -Tady scházíme v místě
    zvaném Záryje.
  • 00:36:16 Podle místních badatelů
    a pověstí
  • 00:36:19 právě tady se měla propadnout
    jeskyně,
  • 00:36:23 která vedla z Cyrilky
    do jeskyně Volářka.
  • 00:36:27 -Lze to nějakým způsobem prokázat?
  • 00:36:29 -Pouze ručně.
  • 00:36:31 V místech,
    která jsou propadlá a v zimě,
  • 00:36:34 kde máme tzv. mastné fleky.
  • 00:36:36 Tzn., místo,
    kde stoupá teplý vzduch z podzemí,
  • 00:36:39 roztaje sníh, my si to označíme
    a potom na jaro nebo v létě přijdeme
  • 00:36:43 a snažíme se to prokopat
    někam do podzemí.
  • 00:36:46 Občas se nám to tady podařilo.
  • 00:36:48 Jsou tady jeskyně,
    ale žádná není propojená.
  • 00:36:55 Dole je vykopaná díra,
    není veliká,
  • 00:36:58 úzké chodby, asi 40 metrů.
  • 00:37:00 -To je vaše práce?
    -Jo.
  • 00:37:04 -Pod námi je Liščí díra,
    jak je kapradí.
  • 00:37:08 To je maličká jeskyně.
  • 00:37:10 Je průchozí, jedním vstupem
    se vejde
  • 00:37:12 a druhým se vyleze ven.
  • 00:37:14 Ale je to malá díra,
    asi 10 metrů dlouhá.
  • 00:37:16 Teď zkusíme najít Radegasta.
  • 00:37:18 Máme ji.
  • 00:37:20 -Nevidím, je zamaskovaná.
  • 00:37:22 -Táhle.
  • 00:37:23 Nelze vyloučit,
    že tu jsou jiné díry,
  • 00:37:26 které už dneska nejsou,
    ale tehdy byly.
  • 00:37:28 Mohly tady být lokality,
  • 00:37:30 které mohly být využívány
    k náboženským účelům, rituálům apod.
  • 00:37:35 Ale dneska už bohužel neexistují.
  • 00:37:41 -Třetím,
    pro nás naprosto neznámým vchodem,
  • 00:37:43 byla tzv. Radochova studna.
  • 00:37:47 Své jméno dostala
    podle vladyky Radocha,
  • 00:37:49 který si na Radhošti postavil hrad.
  • 00:37:52 Přímo na jeho katastru,
    nebo poblíž opevnění,
  • 00:37:55 ústila úzká propast,
    nebo spíš skalní komín,
  • 00:37:58 snad i s vytesaným schodištěm
    a pramenem na dně.
  • 00:38:02 Tady se otevírala obrovská
    prostorná chodba
  • 00:38:05 vedoucí až ke svatyni.
  • 00:38:10 -Údajně tam protéká jeskynní
    Stříbrný potok,
  • 00:38:14 přes který vedl můstek.
  • 00:38:16 Některé pověsti říkají,
    že můstek hlídal velký pes.
  • 00:38:20 Při našich hledáních
    jsme nic takového nenašli,
  • 00:38:23 ale jeskyně jsou významné
    z jiného důvodu.
  • 00:38:26 Kromě toho, že jsou dokladem
    geologické činnosti této oblasti,
  • 00:38:31 tak pro nás jsou významné tím,
  • 00:38:33 že jsou velkými zimovišti
    chráněných druhů netopýrů.
  • 00:38:42 -Dnes už ale nikdo neví,
    kde se Radochova studna nachází.
  • 00:38:45 Uzavřel ji horský otřes?
  • 00:38:48 Byla zavalena lidmi,
    nebo stále čeká na své objevení?
  • 00:38:52 Podaří se ji někdy nalézt
  • 00:38:57 a konečně proniknout
    do tajného podzemního chrámu?
  • 00:39:00 Pokud ano, bude tím
  • 00:39:01 odhaleno jedno z největších tajemství
    moravských Slovanů.
  • 00:39:06 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2020

Související