iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 11. 2018
16:25 na ČT2

1 2 3 4 5

0 hlasů
1137
zhlédnutí

Sousedé

Shromáždění německých spolků — Babylonfest — Společnost přátel Podkarpatské Rusi — Pocta Dagmar Lieblové

26 min |

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sousedé

  • 00:00:19 -Myslím, že to má cenu.
  • 00:00:22 I když jsou zase nové hrůzy
    po celém světě,
  • 00:00:27 ale myslím, že na tohle
    by se nemělo nikdy zapomenout.
  • 00:00:33 -Říká Jana Dubová,
  • 00:00:34 jedna z pamětnic židovského
    holocaustu
  • 00:00:36 a účastnice projektu
    "Vím, co se stalo".
  • 00:00:39 Než s námi ale navštívíte
    židovské muzeum,
  • 00:00:41 nahlédneme do ediční práce
    Společnosti přátel Podkarpatské Rusi
  • 00:00:45 a zavítáme do dvou dominantních měst
    na Moravě a v Čechách.
  • 00:01:00 Praha se i letos stala místem setkání
    německé menšiny v ČR.
  • 00:01:04 -Dnes jsme se tu sešli,
  • 00:01:07 abychom uskutečnili
    velké kulturní setkání,
  • 00:01:11 shromáždění německých spolků.
  • 00:01:13 Toto setkání pořádáme každý rok
  • 00:01:17 a z jednotlivých svazů
    přijedou zástupci, členové
  • 00:01:22 a program je tvořen kulturními
    vystoupeními jednotlivých svazů.
  • 00:01:31 A další aspekt je,
  • 00:01:33 abychom v našem rodném jazyce
    si vyměnili informace,
  • 00:01:38 promluvili o projektech,
    které se v tom roce udály,
  • 00:01:42 problematice, která nastala,
    úskalích.
  • 00:01:46 Tento projekt má vícero aspektů.
  • 00:01:51 -Jedním z nich bylo i připomenutí
    krojů českých Němců
  • 00:01:54 z různých krajů naší republiky.
  • 00:02:00 -Kroj, který vidíte,
    tak je replika kroje z roku 1870.
  • 00:02:06 Kroj nosili čeští Rusi
  • 00:02:08 v oblasti Bochova,
    Žluticka a Kralovicka,
  • 00:02:12 takže Chebsko,
    okres Plzeň-sever, Karlovy Vary.
  • 00:02:21 Moje maminka byla Němka,
  • 00:02:23 mí předkové od roku 1764
    bydleli ve vesnici,
  • 00:02:26 kde nyní bydlím.
  • 00:02:28 Jsem ze smíšeného manželství,
    ale dědictví předků a to,
  • 00:02:32 co mí předkové vybudovali,
  • 00:02:33 můj pradědeček,
    tak na to navazujeme.
  • 00:02:36 To je identita.
  • 00:02:37 Kroj je vedle lidových písní,
    zpěvů, tance,
  • 00:02:42 také součást identity českých Němců
    tzv. Engerlanďáků.
  • 00:02:53 -Letos v ČR slavíme 100 let
    založení ČSR, respektive ČR,
  • 00:03:01 a to se dotýká
    i nás německé menšiny.
  • 00:03:04 Pro nás Němce,
    kteří tady žijeme více než 800 let,
  • 00:03:10 se situace dramaticky změnila.
  • 00:03:23 Když se podíváme
    na jubileum 100 let ČSR a na to,
  • 00:03:27 jak vypadala německá menšina
    k dnešnímu poměru v roce 1918
  • 00:03:34 před 100 lety, tak je to
    naprosto diametrální rozdíl.
  • 00:03:38 Musíme si uvědomit,
  • 00:03:40 že před 100 lety v ČR žilo
    přes 3 miliony Němců.
  • 00:03:45 Pak přišel zlom,
  • 00:03:47 po 2. světové válce došlo
    k odsunu nebo vyhnání Němců
  • 00:03:52 a zůstalo nás tady kolem 200 tisíc.
  • 00:03:55 Z toho byl ještě odliv
    v 60. a 70. letech.
  • 00:04:00 Vůbec nelze srovnat německou menšinu
    před 100 lety a dnes.
  • 00:04:08 -A když už mluvíme
    o výročí vzniku ČSR,
  • 00:04:11 pochopitelně tu nemohli chybět
  • 00:04:12 ani zástupci německé menšiny
    na Slovensku.
  • 00:04:15 -Odhadujeme, že v současnosti
    na Slovensku žije
  • 00:04:19 kolem 10 tisíc lidí,
  • 00:04:21 kteří se hlásí k německé národnosti.
  • 00:04:24 U nás je trochu jiná situace
    než v Čechách,
  • 00:04:27 máme jen jeden spolek,
  • 00:04:30 jednoho reprezentanta Němců
    žijících na Slovensku,
  • 00:04:34 karpatsko-německý spolek na
    Slovensku.
  • 00:04:37 Tento spolek byl založený
    v roce 1990 a je tradičním regionem,
  • 00:04:43 kde karpatští Němci žili
    a žijí na Slovensku.
  • 00:04:47 To je Bratislava a její okolí,
  • 00:04:49 na středním Slovensku tzv. Hauerland,
  • 00:04:52 to je od Banské Štiavnice,
    Kremnice, Nitrianskeho Pravna
  • 00:04:56 a na východ od Slovenska
    je to Spíš,
  • 00:04:58 který je rozčleněný na Horní Spíš,
    Kežmarok,
  • 00:05:01 Dolní Spíš,
    údolí Bodvy, Medzevu, Košice.
  • 00:05:08 Spolek má kolem 4 tisíc členů
  • 00:05:10 a co je pro nás dost důležité,
    jako nositel identity
  • 00:05:14 karpatských Němců,
    je Muzeum kultury karpatských Němců.
  • 00:05:18 Je to jedno z menšinových muzeí
  • 00:05:20 Slovenského národního muzea
    v Bratislavě.
  • 00:05:33 Jsou 3 hlavní problémy
    této spolkové činnosti,
  • 00:05:36 nazval bych je přestárlost,
  • 00:05:38 druhá věc je problém malého zájmu
    o spolkovou činnost vůbec,
  • 00:05:43 o převzetí zodpovědnosti,
  • 00:05:45 třetí je narůstající administrativa
    a s tím spojené ekonomické problémy.
  • 00:05:50 Jde nám hlavně o to,
  • 00:05:52 abychom co nejvíce zapojili mládež
    do činnosti spolku,
  • 00:05:56 protože mládež je budoucnost.
  • 00:05:58 -Zakládal jsem spolek
    německé menšiny v roce 1991.
  • 00:06:02 Založil jsem spolek,
    taneční skupina existuje asi 18 let.
  • 00:06:07 Duo, můj syn hraje na citeru,
    vystupujeme asi 8 let
  • 00:06:12 a mimo to, že zpívám a tancuji,
  • 00:06:15 tak jsem poslední píšící autor
    v chebském nářečí.
  • 00:06:19 Když pořádám autorské čtení,
    tak to prokládáme písničkami,
  • 00:06:23 čtu ze svých děl,
    egerlandštinu,
  • 00:06:26 pak to předkládám do němčiny
    a češtiny,
  • 00:06:28 o čem to byla, protožre to jr taková
    čínština nebo finština.
  • 00:06:32 Je to snaha zachovat
  • 00:06:36 bohaté kulturní dědictví
    našich předků,
  • 00:06:38 kteří tu byli po staletí.
  • 00:06:40 A to jsme povinovaní našim předkům,
    proto to děláme.
  • 00:06:43 Máme ten dar,
    tak to musíme rozmnožovat.
  • 00:06:46 ZPĚV V NĚMČINĚ
  • 00:06:54 POTLESK
  • 00:07:06 -Brno.
  • 00:07:09 Město, které vnímáme
  • 00:07:10 jako moravskou metropoli
    s bohatou minulostí.
  • 00:07:13 Ale zjišťujeme,
  • 00:07:14 že je to i velmi dynamicky
    se rozvíjející moderní velkoměsto.
  • 00:07:18 Působivý je fakt,
    že nezapomíná na to,
  • 00:07:21 jak barevné je jeho složení,
  • 00:07:23 tedy národnostní.
  • 00:07:24 I letos zahrnulo
    do svého kulturního kalendáře
  • 00:07:27 prezentaci národnostních menšin
    s názvem Babylonfest.
  • 00:07:31 Rozprostřel se téměř do celého týdne
    a nabídnul pestrý program,
  • 00:07:34 počínaje tradiční výsadbou
    národního stromu,
  • 00:07:37 přes přednášky, vernisáže
  • 00:07:39 až po semináře
    s národnostně menšinovou tematikou.
  • 00:07:43 Jeho vyvrcholením byla přehlídka,
  • 00:07:44 která se symbolicky konala
    na Moravském náměstí v Brně.
  • 00:07:50 -Letošní Babylonfest 2018 a program,
    který právě probíhá,
  • 00:07:56 Babylon pod Špilberkem,
  • 00:07:58 toho se účastní 14 spolků
    od 9 národnostních menšin.
  • 00:08:04 Tyto menšiny jsou zástupci menšin,
    které žijí v Brně
  • 00:08:11 a snaží se uchovávat
    své lidové tradice.
  • 00:08:15 Dnešní program je o lidové tvorbě
  • 00:08:19 a uchovávání tradiční lidové kultury,
    ale i gastronomie.
  • 00:08:26 -Město Brno už v monarchii,
    ale i za první republiky,
  • 00:08:30 bylo multikulturním městem
    jako Praha nebo Vídeň.
  • 00:08:34 Slavnosti národnostních menšin
    bývaly už předtím,
  • 00:08:38 např. Žijeme v jednom městě,
  • 00:08:40 ale před 11 lety jsme to pojmenovali
    Babylonfestem.
  • 00:08:45 Babylonfest slouží
    pro vzájemné porozumění menšin,
  • 00:08:50 ale je nutno překonat bariéry,
    předsudky veřejnosti,
  • 00:08:56 lépe nás poznat,
    přiblížit naši kulturu,
  • 00:09:01 tradici, gastronomii.
  • 00:09:04 -A rozhodně bylo na co se dívat
    a co ochutnávat.
  • 00:09:07 Kromě téměř profesionálních
    vystoupení se na náměstí
  • 00:09:11 objevily i stánky
  • 00:09:12 nabízející ochutnávku toho,
    čím kdo obohatil evropskou kuchyni.
  • 00:09:16 Letos se dokonce poprvé objevili
    i Slovinci.
  • 00:09:19 Přivezli košíky jablek,
    ale především dobrou náladu.
  • 00:09:24 -Mě to naplňuje, protože se menšinám
    věnuji spoustu let
  • 00:09:28 a sám jsem tak trochu menšina,
  • 00:09:31 jako Slovák,
    který sem přišel v roce 1978,
  • 00:09:35 a po rozdělení už jsem tady zůstal,
    tak jsem tak trochu menšina.
  • 00:09:40 Ale nevnímám to,
    že Slováci jsou tady menšina.
  • 00:09:43 Spolky dávám dohromady,
    abychom si mohli vzájemnost
  • 00:09:50 a jeden od druhého
    odevzdat zkušenosti.
  • 00:09:55 Mám radost, když můžu přivítat
    další menšinu
  • 00:09:59 jako poslední 2 roky
    vietnamskou menšinu,
  • 00:10:02 která se tady taky představila.
  • 00:10:06 -Vietnamská menšina v ČR
    byla uznána v roce 2013
  • 00:10:13 jako národní menšina
  • 00:10:16 a od té doby se účastníme
    veškeré kulturní akce,
  • 00:10:22 včetně Babylonfestu
    nebo Dne národní menšiny,
  • 00:10:27 který pořádá krajský úřad.
  • 00:10:29 Sice jsme uznáni jako národní
    menšina,
  • 00:10:32 ale naše kultura
    i tradiční kuchyně
  • 00:10:36 se objevují teprve poslední 2 roky.
  • 00:10:44 Chceme zveřejnit
    svou kulturu tradiční kuchyni.
  • 00:10:52 -Menšiny se proměnily,
    vzniká více spolků,
  • 00:10:55 dokonce jedna nová menšina,
    jak jsem vzpomínal, vietnamská.
  • 00:11:02 Ale některé menšiny
    mají spolků více,
  • 00:11:05 např. Řekové mají 3 spolky,
  • 00:11:08 Němci mají 2 spolky.
    Ukrajinská menšina má tady spolek,
  • 00:11:15 Rusové mají spolek,
    Bulhaři mají 2 spolky,
  • 00:11:20 Slováci mají 2 spolky.
  • 00:11:23 Některé spolky se spíš rozšiřují,
    menšiny si zakládají nové spolky
  • 00:11:31 a takhle to funguje,
    což je dobře,
  • 00:11:34 že ve spolkách pracuje
    i mladší generace.
  • 00:11:39 Některé menšiny
    jsou už dost staré a nemají mladé,
  • 00:11:46 aby je mohli do toho zapojit,
    např. německá menšina.
  • 00:11:58 -Letošní třešinkou na pomyslném dortu
    byl večer ve Viet Palace.
  • 00:12:02 Kulturním centru Vietnamců
    z Brna a okolí.
  • 00:12:05 Hostitelé si dali záležet na tom,
    aby se prezentovali tím nejlepším.
  • 00:12:09 Od lahůdek své kuchyně,
    přes ochutnávku
  • 00:12:12 vietnamského folkloru,
  • 00:12:14 až po nahlédnutí do současného
    života.
  • 00:12:16 Během večera tak bylo dost prostoru
    k tomu,
  • 00:12:18 aby se řeč stočila
    i k osobnějším rozhovorům.
  • 00:12:22 -Přijel jsem do tehdejšího ČSR
    v roce 1988.
  • 00:12:26 Pocházím z provincie Ha Nam,
    je to kousek od hlavního města Hanoj.
  • 00:12:32 Nejen pro mě,
  • 00:12:35 ale i pro většinu Vietnamců
    je polévka, ale i hlavní jídlo.
  • 00:12:41 Je tradiční a jíme ji denně.
  • 00:12:53 Čeština je těžká a poprvé jsem ji
    nemohl ani zaregistrovat.
  • 00:13:00 Říkám si, že tady asi nezůstanu,
    protože se nedá naučit česky.
  • 00:13:08 Ale nakonec se mi podařilo
    češtinu naučit,
  • 00:13:13 začalo mě to tady bavit,
    zabydlel jsem se
  • 00:13:17 a už se nechci ani vrátit domů.
  • 00:13:22 Češi jsou slušní a přátelští.
  • 00:13:30 Moravu mám rád,
    slivovici mám taky rád
  • 00:13:34 a rád poslouchám dechovku.
  • 00:13:39 Morava je krásná země.
  • 00:13:46 -Rusíni.
  • 00:13:47 Národ, který se nemůže opřít
    o svůj vlastní stát
  • 00:13:50 a jeho příslušníci jsou rozeseti
  • 00:13:52 především
    ve východní a jihovýchodní Evropě.
  • 00:13:55 A žijí i zde.
  • 00:13:56 Když jsme patřili do tábora vlivu
    Sovětského svazu,
  • 00:13:59 byli řadu desetiletí decimováni
  • 00:14:01 a nesměli se
    ani ke své národnosti hlásit.
  • 00:14:04 I díky tomu jejich řady prořídl,
  • 00:14:06 a tak je doplňují
    i jejich obdivovatelé.
  • 00:14:09 Dnes je zastřešuje
    Společnost přátel Podkarpatské Rusi.
  • 00:14:13 K jejím hlavním úkolům
    patří publikační činnost.
  • 00:14:18 -Vydali jsme paměti,
    vzpomínky Rusínů na jejich mládí
  • 00:14:23 na Podkarpatské Rusi,
    jakož i Čechů.
  • 00:14:27 Jeden z důvodů je naše poslání,
    máme to ve stanovách.
  • 00:14:32 Druhý důvod je,
    a taky podstatný,
  • 00:14:36 že je spousta materiálu.
  • 00:14:38 Je spousta lidí,
    o kterých stojí za to psát.
  • 00:14:42 Např. Tomáš napsal knížku
  • 00:14:43 o velmi známém rusínském fotbalistovi
    a českém učiteli Bokšayovi.
  • 00:14:49 Nebo jak jsem zmiňovala paměti,
  • 00:14:51 tak vzniklo několik
    takových vzpomínkových knížek.
  • 00:14:55 Lidé, mí krajané,
    prožili velmi dramatický život
  • 00:14:59 a čtenáře to zajímá.
  • 00:15:02 -Jednou z nich je nedávno vydaná
    kniha Duše krajiny a lidí
  • 00:15:06 fotografa Rudolfa Štursy,
  • 00:15:08 který se v roce 1927
    narodil ve Volovoji.
  • 00:15:14 -Knížka je velmi univerzální,
  • 00:15:16 je to kniha fotografií
    Rudolfa Štursy.
  • 00:15:19 Ale současně je to i cestopis
    i sociologická záležitost,
  • 00:15:24 protože tam je hodně fotografií lidí
    a starých fotografií starých lidí,
  • 00:15:30 mizejícího světa.
  • 00:15:31 Pak je tam velký rozhovor
    s Rudolfem Štursou.
  • 00:15:34 Zaplať Pánbůh za něj,
    protože v rozhovoru vzpomíná na to,
  • 00:15:38 jak začal fotografovat,
    jak dostal první fotoaparát,
  • 00:15:42 který dodnes má.
  • 00:15:43 V knížce je vyfocený
    jeho první fotoaparát,
  • 00:15:46 když mu bylo 6, nebo 7 let.
  • 00:15:48 Vzpomíná i na cesty,
    částečně polo ilegální v době,
  • 00:15:53 kdy už Podkarpatská Rus patřila
    pod Sovětský svaz a nesmělo se tam,
  • 00:15:58 tak někdy trošku pokoutně
    se tam Rudolfa Štursa dostal.
  • 00:16:02 A potom na cesty po listopadu 1989,
    kdy už se to zase smělo,
  • 00:16:06 tak tam jezdil velmi často.
  • 00:16:13 Rudolfa Štursa až donedávna
    byl velmi čilý pán,
  • 00:16:16 přestože mu je 91 let.
  • 00:16:18 Chodil, byl na vernisáži,
    křtu knížky tady v Praze,
  • 00:16:23 přijel z Brna,
    to už mu bylo 91 let.
  • 00:16:26 Byl velmi aktivní,
    minimálně v 90. letech,
  • 00:16:32 když vznikla Společnost přátel
    Podkarpatské Rusi,
  • 00:16:35 tak patřil ke členům,
    kteří ji zakládali.
  • 00:16:38 Jezdil na akce,
  • 00:16:40 podnikli jsme několik cest
    na Podkarpatskou Rus.
  • 00:16:44 Nemyslím my dva,
    ale ve větší skupině.
  • 00:16:50 Pobíhal po Podkarpatské Rusi
    s fotoaparátem a bylo vidět,
  • 00:16:54 jak pookřál.
  • 00:16:55 Říkal: tady to vypadalo
    před 30, 50 lety takhle,
  • 00:17:00 dneska to je trošku jinak.
  • 00:17:02 Ale bylo vidět,
    že mu svítilo v očích,
  • 00:17:04 když viděl místa,
    která znal ze svého dětství.
  • 00:17:07 Z Podkarpatské Rusi odešel,
    když mu bylo 8-9 let,
  • 00:17:12 tak tam strávil rané dětství.
  • 00:17:15 Byl velmi čilý, pobíhal,
    předbíhal celou skupinku.
  • 00:17:19 Měli jsme co dělat,
    abychom ho dohnali a stíhali.
  • 00:17:27 Bylo vidět,
    že k tomu má velký vztah
  • 00:17:29 a s velkou nostalgií
    o těch místech mluvil
  • 00:17:32 a pořád fotil.
  • 00:17:40 -Vy, kteří ještě
    neměli možnost zažít
  • 00:17:43 Francouzský podzim v Ostravě,
    neváhejte.
  • 00:17:46 Vybrat si můžete z Matinée
    v Klubu Parník,
  • 00:17:49 Soirée s novým francouzským regionem
    Hauts-de-France,
  • 00:17:53 ale i filmovým či bretaňským večerem.
  • 00:17:55 Podrobné informace najedete na webu
    www.alliancefrancaise.cz.
  • 00:18:03 Výstavu inspirovanou
    100. výročním vzniku ČSR
  • 00:18:06 připravila Národní knihovna
    ve spolupráci se Slovanskou knihovnou
  • 00:18:10 a Společnostní přátel
    Podkarpatské Rusi.
  • 00:18:13 Tématy jsou podkarpatské a rusínské
    inspirace a výzvy v české literatuře.
  • 00:18:18 Navštívit ji můžete každý den,
    kromě neděle,
  • 00:18:20 v prostorách Národní knihovny
    v Klementinu.
  • 00:18:28 Koncem září se v prostorách oddělení
    pro vzdělávání a kulturu
  • 00:18:31 Židovského muzea v Praze
    sešli účastníci projektu,
  • 00:18:34 nazvaného Připomínání,
  • 00:18:36 který vyhlásili pro studenty
    základních a středních škol.
  • 00:18:43 -Projekt jsme vymysleli
    v souvislosti
  • 00:18:46 s připomínkou 27. ledna,
  • 00:18:48 kdy došlo k osvobození koncentračního
    vyhlazovacího tábora Osvětim.
  • 00:18:52 Chtěli jsme studentům zprostředkovat
    možnost setkat se s někým,
  • 00:18:56 kdo přežil období holocaustu
  • 00:18:59 a paní Dagmar Lieblová
    nám v tom velmi pomáhala.
  • 00:19:02 Vzhledem k tomu,
  • 00:19:03 že Dagmar Lieblová
    náhle v březnu zemřela,
  • 00:19:06 tak jsme projekt přejmenovali
  • 00:19:08 na Vím, co se stalo,
    pocta Dagmar Lieblové.
  • 00:19:11 Dneska bychom se měli setkat
    se studenty,
  • 00:19:13 kteří byli ocenění v rámci soutěže,
  • 00:19:17 kterou jsme s nimi společně
    absolvovali a vyhlásili.
  • 00:19:20 Soutěž spočívala v tom,
    že studenti se setkali s pamětníkem,
  • 00:19:24 pak jsme navštívili
    památník obětí šoa,
  • 00:19:27 Pinkasovu synagogu,
  • 00:19:28 kde měli možnost se podívat
    na blízké příbuzné,
  • 00:19:31 rodinné příslušníky pamětníka,
    se kterým měli besedu.
  • 00:19:35 Na základě toho pak měli vytvořit
    jakékoliv dílo.
  • 00:19:39 Mohla to být koláž,
    výrobek 3D modelu, esej.
  • 00:19:44 Příspěvky nám byly postupně posílány,
    vyhodnotili jsme je
  • 00:19:49 a dneska oceníme ty,
    kteří zvítězili.
  • 00:19:53 Zvítězili všichni,
    protože se projektu zúčastnili,
  • 00:19:56 ale oceněn může být jen někdo.
  • 00:19:58 Nejdůležitější je,
  • 00:20:00 že dneska by měli mít možnost
    opět vidět pamětníky,
  • 00:20:03 se kterými se setkali,
  • 00:20:04 mimo paní doktorku Dagmar Lieblovou,
    které celý tento večer věnujeme.
  • 00:20:12 -Nabízí se samozřejmě otázka,
    co bude s projektem dál?
  • 00:20:19 -Myslím, že to má cenu.
  • 00:20:21 I když jsou zase nové hrůzy
    po celém světě,
  • 00:20:27 ale myslím,
    že nejen lidstvo,
  • 00:20:30 ale i planeta
    se nějakým způsobem brání.
  • 00:20:35 Myslím, že na tohle
    by se nemělo nikdy zapomenout.
  • 00:20:40 Byl to specifický program
    záměrného vraždění od psacích stolů.
  • 00:20:53 O to to bylo hrůznější.
  • 00:21:07 -K projektu mám citový vztah,
    ale vzdálený.
  • 00:21:12 Začínalo to už od Zmizelých sousedů,
  • 00:21:17 které začínal
    a pak hodnotil Arnošt Lustig.
  • 00:21:22 S ním jsem to prožívala
    a pak mě tyto věci zajímají.
  • 00:21:30 Pro mladou generaci
    je to velmi důležité,
  • 00:21:34 zvlášť v současnosti,
    kdy se diskutuje,
  • 00:21:38 jestli si máme vzít děti sirotky,
    nebo ne.
  • 00:21:43 Přichází mi to na mysl,
    jak se nám snažili pomoct,
  • 00:21:49 a to nemyslím jen Anglii,
    co dělal Winston, ale mnozí jiní.
  • 00:21:56 To ve mně zůstává.
  • 00:22:00 -Jak začaly první transporty
    v říjnu 1941,
  • 00:22:04 tak od té doby
    v židovských rodinách jediné téma,
  • 00:22:11 o kterém se hovořilo,
  • 00:22:13 byla příprava do Terezína
    a do transportu.
  • 00:22:19 Každý věděl,
    že smíme mít 50 kg na osobu,
  • 00:22:23 tak se přemýšlelo, co s sebou,
    co bude člověk všechno potřebovat.
  • 00:22:29 I když to nebylo úplně jasné,
    protože to byla zima 1941-1942
  • 00:22:35 a tenkrát to nevypadalo,
    že by válka hned skončila,
  • 00:22:39 že by bylo jasné,
    na jak je to dlouho.
  • 00:22:53 -Vždycky mi naskočí úžasná dáma
    plná energie,
  • 00:22:57 která byla vždy otevřená
    ke všem projektům,
  • 00:22:59 které jsme realizovali.
  • 00:23:01 Hodně nám chybí, myslím,
    že nechybí jen mně,
  • 00:23:04 ale i Terezínské iniciativě
  • 00:23:06 a všem pamětníkům,
    kteří tady s námi díky Bohu jsou.
  • 00:23:14 -Pro mě to bylo velice krásné
    a dojemné.
  • 00:23:18 S Danou Lieblovou jsme prošly
    stejnou cestu z Terezína do Osvětimi,
  • 00:23:28 Hamburku a Bergen-Belsenu,
  • 00:23:31 a měly jsme na to
    úplně stejný názor.
  • 00:23:34 Terezín byl pro nás oáza,
  • 00:23:40 kde jsme to my mladí prožívali
    mnohem lépe,
  • 00:23:46 pro rodiče to byla tragédie,
    když se rozbil rodinný život,
  • 00:23:51 ale my jsme byly v dívčím domově
  • 00:23:56 a tam s námi pracovali
    velice vzdělaní lidé.
  • 00:24:02 Pak Osvětim,
  • 00:24:04 a když jsme se odtamtud
    se selekcí dostali,
  • 00:24:08 tak Hamburk byl svým způsobem
    osvobození a připomnělo mi to,
  • 00:24:14 abych to převedla do současnosti,
  • 00:24:18 že mi zemřela maminka v Neugrabenu
    a před 2 roky,
  • 00:24:23 nevím, jak mě objevili,
    že žiju
  • 00:24:26 a maminka tam zemřela,
  • 00:24:28 tak německý spolek tam mamince
    se studenty gymnázia,
  • 00:24:33 složili se na to,
    dali Stolpersteine,
  • 00:24:37 to je ten kámen.
  • 00:24:39 Maminka tam má poslední sbohem.
  • 00:24:47 -Nabízí se otázka,
    co bude s projektem dál?
  • 00:24:51 -Nemyslím si, že to byl solitér,
  • 00:24:53 ale projekt velmi závisí
    na pamětnících.
  • 00:24:56 Dokud budou mít pamětníci
    síly mít besedy se studenty,
  • 00:25:00 tak budeme rádi,
    když projekt budeme realizovat,
  • 00:25:03 ale uvědomuje si,
  • 00:25:04 že projekt možná budeme muset
    nahradit nějakým jiným projektem,
  • 00:25:08 který bude jiným způsobem připomínat
    období šoa.
  • 00:25:13 -Šla jsem tady,
    protože jsem chtěla.
  • 00:25:16 Bylo to označené
    jako pocta Daně Lieblové,
  • 00:25:19 velice jsme se přátelily,
    tak jsem ani netušila,
  • 00:25:23 jak krásné to bude.
  • 00:25:26 To si představuji,
  • 00:25:27 kdyby se s mladými lidmi
    takhle pracovalo,
  • 00:25:30 aby si byli vědomi,
    co se dělo v minulosti,
  • 00:25:34 ale aby žili krásný,
    šťastný život
  • 00:25:37 a byli si vědomi toho,
    co dneska mladí lidi získávají.
  • 00:25:45 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2018

Související