Pocta Dagmar Lieblové a ohlédnutí za dalším ročníkem Babylonfestu v servisním magazínu Sousedé. Připravili: M. Růžičková, K. K. Keteleš, M. Rek a K. Řezníčková
00:00:19-Myslím, že to má cenu.
00:00:22I když jsou zase nové hrůzy po celém světě,
00:00:27ale myslím, že na tohle by se nemělo nikdy zapomenout.
00:00:33-Říká Jana Dubová,
00:00:34jedna z pamětnic židovského holocaustu
00:00:36a účastnice projektu "Vím, co se stalo".
00:00:39Než s námi ale navštívíte židovské muzeum,
00:00:41nahlédneme do ediční práce Společnosti přátel Podkarpatské Rusi
00:00:45a zavítáme do dvou dominantních měst na Moravě a v Čechách.
00:01:00Praha se i letos stala místem setkání německé menšiny v ČR.
00:01:04-Dnes jsme se tu sešli,
00:01:07abychom uskutečnili velké kulturní setkání,
00:01:11shromáždění německých spolků.
00:01:13Toto setkání pořádáme každý rok
00:01:17a z jednotlivých svazů přijedou zástupci, členové
00:01:22a program je tvořen kulturními vystoupeními jednotlivých svazů.
00:01:31A další aspekt je,
00:01:33abychom v našem rodném jazyce si vyměnili informace,
00:01:38promluvili o projektech, které se v tom roce udály,
00:01:42problematice, která nastala, úskalích.
00:01:46Tento projekt má vícero aspektů.
00:01:51-Jedním z nich bylo i připomenutí krojů českých Němců
00:01:54z různých krajů naší republiky.
00:02:00-Kroj, který vidíte, tak je replika kroje z roku 1870.
00:02:06Kroj nosili čeští Rusi
00:02:08v oblasti Bochova, Žluticka a Kralovicka,
00:02:12takže Chebsko, okres Plzeň-sever, Karlovy Vary.
00:02:21Moje maminka byla Němka,
00:02:23mí předkové od roku 1764 bydleli ve vesnici,
00:02:26kde nyní bydlím.
00:02:28Jsem ze smíšeného manželství, ale dědictví předků a to,
00:02:32co mí předkové vybudovali,
00:02:33můj pradědeček, tak na to navazujeme.
00:02:36To je identita.
00:02:37Kroj je vedle lidových písní, zpěvů, tance,
00:02:42také součást identity českých Němců tzv. Engerlanďáků.
00:02:53-Letos v ČR slavíme 100 let založení ČSR, respektive ČR,
00:03:01a to se dotýká i nás německé menšiny.
00:03:04Pro nás Němce, kteří tady žijeme více než 800 let,
00:03:10se situace dramaticky změnila.
00:03:23Když se podíváme na jubileum 100 let ČSR a na to,
00:03:27jak vypadala německá menšina k dnešnímu poměru v roce 1918
00:03:34před 100 lety, tak je to naprosto diametrální rozdíl.
00:03:38Musíme si uvědomit,
00:03:40že před 100 lety v ČR žilo přes 3 miliony Němců.
00:03:45Pak přišel zlom,
00:03:47po 2. světové válce došlo k odsunu nebo vyhnání Němců
00:03:52a zůstalo nás tady kolem 200 tisíc.
00:03:55Z toho byl ještě odliv v 60. a 70. letech.
00:04:00Vůbec nelze srovnat německou menšinu před 100 lety a dnes.
00:04:08-A když už mluvíme o výročí vzniku ČSR,
00:04:11pochopitelně tu nemohli chybět
00:04:12ani zástupci německé menšiny na Slovensku.
00:04:15-Odhadujeme, že v současnosti na Slovensku žije
00:04:19kolem 10 tisíc lidí,
00:04:21kteří se hlásí k německé národnosti.
00:04:24U nás je trochu jiná situace než v Čechách,
00:04:27máme jen jeden spolek,
00:04:30jednoho reprezentanta Němců žijících na Slovensku,
00:04:34karpatsko-německý spolek na Slovensku.
00:04:37Tento spolek byl založený v roce 1990 a je tradičním regionem,
00:04:43kde karpatští Němci žili a žijí na Slovensku.
00:04:47To je Bratislava a její okolí,
00:04:49na středním Slovensku tzv. Hauerland,
00:04:52to je od Banské Štiavnice, Kremnice, Nitrianskeho Pravna
00:04:56a na východ od Slovenska je to Spíš,
00:04:58který je rozčleněný na Horní Spíš, Kežmarok,
00:05:01Dolní Spíš, údolí Bodvy, Medzevu, Košice.
00:05:08Spolek má kolem 4 tisíc členů
00:05:10a co je pro nás dost důležité, jako nositel identity
00:05:14karpatských Němců, je Muzeum kultury karpatských Němců.
00:05:18Je to jedno z menšinových muzeí
00:05:20Slovenského národního muzea v Bratislavě.
00:05:33Jsou 3 hlavní problémy této spolkové činnosti,
00:05:36nazval bych je přestárlost,
00:05:38druhá věc je problém malého zájmu o spolkovou činnost vůbec,
00:05:43o převzetí zodpovědnosti,
00:05:45třetí je narůstající administrativa a s tím spojené ekonomické problémy.
00:05:50Jde nám hlavně o to,
00:05:52abychom co nejvíce zapojili mládež do činnosti spolku,
00:05:56protože mládež je budoucnost.
00:05:58-Zakládal jsem spolek německé menšiny v roce 1991.
00:06:02Založil jsem spolek, taneční skupina existuje asi 18 let.
00:06:07Duo, můj syn hraje na citeru, vystupujeme asi 8 let
00:06:12a mimo to, že zpívám a tancuji,
00:06:15tak jsem poslední píšící autor v chebském nářečí.
00:06:19Když pořádám autorské čtení, tak to prokládáme písničkami,
00:06:23čtu ze svých děl, egerlandštinu,
00:06:26pak to předkládám do němčiny a češtiny,
00:06:28o čem to byla, protožre to jr taková čínština nebo finština.
00:06:32Je to snaha zachovat
00:06:36bohaté kulturní dědictví našich předků,
00:06:38kteří tu byli po staletí.
00:06:40A to jsme povinovaní našim předkům, proto to děláme.
00:06:43Máme ten dar, tak to musíme rozmnožovat.
00:06:46ZPĚV V NĚMČINĚ
00:06:54POTLESK
00:07:06-Brno.
00:07:09Město, které vnímáme
00:07:10jako moravskou metropoli s bohatou minulostí.
00:07:13Ale zjišťujeme,
00:07:14že je to i velmi dynamicky se rozvíjející moderní velkoměsto.
00:07:18Působivý je fakt, že nezapomíná na to,
00:07:21jak barevné je jeho složení,
00:07:23tedy národnostní.
00:07:24I letos zahrnulo do svého kulturního kalendáře
00:07:27prezentaci národnostních menšin s názvem Babylonfest.
00:07:31Rozprostřel se téměř do celého týdne a nabídnul pestrý program,
00:07:34počínaje tradiční výsadbou národního stromu,
00:07:37přes přednášky, vernisáže
00:07:39až po semináře s národnostně menšinovou tematikou.
00:07:43Jeho vyvrcholením byla přehlídka,
00:07:44která se symbolicky konala na Moravském náměstí v Brně.
00:07:50-Letošní Babylonfest 2018 a program, který právě probíhá,
00:07:56Babylon pod Špilberkem,
00:07:58toho se účastní 14 spolků od 9 národnostních menšin.
00:08:04Tyto menšiny jsou zástupci menšin, které žijí v Brně
00:08:11a snaží se uchovávat své lidové tradice.
00:08:15Dnešní program je o lidové tvorbě
00:08:19a uchovávání tradiční lidové kultury, ale i gastronomie.
00:08:26-Město Brno už v monarchii, ale i za první republiky,
00:08:30bylo multikulturním městem jako Praha nebo Vídeň.
00:08:34Slavnosti národnostních menšin bývaly už předtím,
00:08:38např. Žijeme v jednom městě,
00:08:40ale před 11 lety jsme to pojmenovali Babylonfestem.
00:08:45Babylonfest slouží pro vzájemné porozumění menšin,
00:08:50ale je nutno překonat bariéry, předsudky veřejnosti,
00:08:56lépe nás poznat, přiblížit naši kulturu,
00:09:01tradici, gastronomii.
00:09:04-A rozhodně bylo na co se dívat a co ochutnávat.
00:09:07Kromě téměř profesionálních vystoupení se na náměstí
00:09:11objevily i stánky
00:09:12nabízející ochutnávku toho, čím kdo obohatil evropskou kuchyni.
00:09:16Letos se dokonce poprvé objevili i Slovinci.
00:09:19Přivezli košíky jablek, ale především dobrou náladu.
00:09:24-Mě to naplňuje, protože se menšinám věnuji spoustu let
00:09:28a sám jsem tak trochu menšina,
00:09:31jako Slovák, který sem přišel v roce 1978,
00:09:35a po rozdělení už jsem tady zůstal, tak jsem tak trochu menšina.
00:09:40Ale nevnímám to, že Slováci jsou tady menšina.
00:09:43Spolky dávám dohromady, abychom si mohli vzájemnost
00:09:50a jeden od druhého odevzdat zkušenosti.
00:09:55Mám radost, když můžu přivítat další menšinu
00:09:59jako poslední 2 roky vietnamskou menšinu,
00:10:02která se tady taky představila.
00:10:06-Vietnamská menšina v ČR byla uznána v roce 2013
00:10:13jako národní menšina
00:10:16a od té doby se účastníme veškeré kulturní akce,
00:10:22včetně Babylonfestu nebo Dne národní menšiny,
00:10:27který pořádá krajský úřad.
00:10:29Sice jsme uznáni jako národní menšina,
00:10:32ale naše kultura i tradiční kuchyně
00:10:36se objevují teprve poslední 2 roky.
00:10:44Chceme zveřejnit svou kulturu tradiční kuchyni.
00:10:52-Menšiny se proměnily, vzniká více spolků,
00:10:55dokonce jedna nová menšina, jak jsem vzpomínal, vietnamská.
00:11:02Ale některé menšiny mají spolků více,
00:11:05např. Řekové mají 3 spolky,
00:11:08Němci mají 2 spolky. Ukrajinská menšina má tady spolek,
00:11:15Rusové mají spolek, Bulhaři mají 2 spolky,
00:11:20Slováci mají 2 spolky.
00:11:23Některé spolky se spíš rozšiřují, menšiny si zakládají nové spolky
00:11:31a takhle to funguje, což je dobře,
00:11:34že ve spolkách pracuje i mladší generace.
00:11:39Některé menšiny jsou už dost staré a nemají mladé,
00:11:46aby je mohli do toho zapojit, např. německá menšina.
00:11:58-Letošní třešinkou na pomyslném dortu byl večer ve Viet Palace.
00:12:02Kulturním centru Vietnamců z Brna a okolí.
00:12:05Hostitelé si dali záležet na tom, aby se prezentovali tím nejlepším.
00:12:09Od lahůdek své kuchyně, přes ochutnávku
00:12:12vietnamského folkloru,
00:12:14až po nahlédnutí do současného života.
00:12:16Během večera tak bylo dost prostoru k tomu,
00:12:18aby se řeč stočila i k osobnějším rozhovorům.
00:12:22-Přijel jsem do tehdejšího ČSR v roce 1988.
00:12:26Pocházím z provincie Ha Nam, je to kousek od hlavního města Hanoj.
00:12:32Nejen pro mě,
00:12:35ale i pro většinu Vietnamců je polévka, ale i hlavní jídlo.
00:12:41Je tradiční a jíme ji denně.
00:12:53Čeština je těžká a poprvé jsem ji nemohl ani zaregistrovat.
00:13:00Říkám si, že tady asi nezůstanu, protože se nedá naučit česky.
00:13:08Ale nakonec se mi podařilo češtinu naučit,
00:13:13začalo mě to tady bavit, zabydlel jsem se
00:13:17a už se nechci ani vrátit domů.
00:13:22Češi jsou slušní a přátelští.
00:13:30Moravu mám rád, slivovici mám taky rád
00:13:34a rád poslouchám dechovku.
00:13:39Morava je krásná země.
00:13:46-Rusíni.
00:13:47Národ, který se nemůže opřít o svůj vlastní stát
00:13:50a jeho příslušníci jsou rozeseti
00:13:52především ve východní a jihovýchodní Evropě.
00:13:55A žijí i zde.
00:13:56Když jsme patřili do tábora vlivu Sovětského svazu,
00:13:59byli řadu desetiletí decimováni
00:14:01a nesměli se ani ke své národnosti hlásit.
00:14:04I díky tomu jejich řady prořídl,
00:14:06a tak je doplňují i jejich obdivovatelé.
00:14:09Dnes je zastřešuje Společnost přátel Podkarpatské Rusi.
00:14:13K jejím hlavním úkolům patří publikační činnost.
00:14:18-Vydali jsme paměti, vzpomínky Rusínů na jejich mládí
00:14:23na Podkarpatské Rusi, jakož i Čechů.
00:14:27Jeden z důvodů je naše poslání, máme to ve stanovách.
00:14:32Druhý důvod je, a taky podstatný,
00:14:36že je spousta materiálu.
00:14:38Je spousta lidí, o kterých stojí za to psát.
00:14:42Např. Tomáš napsal knížku
00:14:43o velmi známém rusínském fotbalistovi a českém učiteli Bokšayovi.
00:14:49Nebo jak jsem zmiňovala paměti,
00:14:51tak vzniklo několik takových vzpomínkových knížek.
00:14:55Lidé, mí krajané, prožili velmi dramatický život
00:14:59a čtenáře to zajímá.
00:15:02-Jednou z nich je nedávno vydaná kniha Duše krajiny a lidí
00:15:06fotografa Rudolfa Štursy,
00:15:08který se v roce 1927 narodil ve Volovoji.
00:15:14-Knížka je velmi univerzální,
00:15:16je to kniha fotografií Rudolfa Štursy.
00:15:19Ale současně je to i cestopis i sociologická záležitost,
00:15:24protože tam je hodně fotografií lidí a starých fotografií starých lidí,
00:15:30mizejícího světa.
00:15:31Pak je tam velký rozhovor s Rudolfem Štursou.
00:15:34Zaplať Pánbůh za něj, protože v rozhovoru vzpomíná na to,
00:15:38jak začal fotografovat, jak dostal první fotoaparát,
00:15:42který dodnes má.
00:15:43V knížce je vyfocený jeho první fotoaparát,
00:15:46když mu bylo 6, nebo 7 let.
00:15:48Vzpomíná i na cesty, částečně polo ilegální v době,
00:15:53kdy už Podkarpatská Rus patřila pod Sovětský svaz a nesmělo se tam,
00:15:58tak někdy trošku pokoutně se tam Rudolfa Štursa dostal.
00:16:02A potom na cesty po listopadu 1989, kdy už se to zase smělo,
00:16:06tak tam jezdil velmi často.
00:16:13Rudolfa Štursa až donedávna byl velmi čilý pán,
00:16:16přestože mu je 91 let.
00:16:18Chodil, byl na vernisáži, křtu knížky tady v Praze,
00:16:23přijel z Brna, to už mu bylo 91 let.
00:16:26Byl velmi aktivní, minimálně v 90. letech,
00:16:32když vznikla Společnost přátel Podkarpatské Rusi,
00:16:35tak patřil ke členům, kteří ji zakládali.
00:16:38Jezdil na akce,
00:16:40podnikli jsme několik cest na Podkarpatskou Rus.
00:16:44Nemyslím my dva, ale ve větší skupině.
00:16:50Pobíhal po Podkarpatské Rusi s fotoaparátem a bylo vidět,
00:16:54jak pookřál.
00:16:55Říkal: tady to vypadalo před 30, 50 lety takhle,
00:17:00dneska to je trošku jinak.
00:17:02Ale bylo vidět, že mu svítilo v očích,
00:17:04když viděl místa, která znal ze svého dětství.
00:17:07Z Podkarpatské Rusi odešel, když mu bylo 8-9 let,
00:17:12tak tam strávil rané dětství.
00:17:15Byl velmi čilý, pobíhal, předbíhal celou skupinku.
00:17:19Měli jsme co dělat, abychom ho dohnali a stíhali.
00:17:27Bylo vidět, že k tomu má velký vztah
00:17:29a s velkou nostalgií o těch místech mluvil
00:17:32a pořád fotil.
00:17:40-Vy, kteří ještě neměli možnost zažít
00:17:43Francouzský podzim v Ostravě, neváhejte.
00:17:46Vybrat si můžete z Matinée v Klubu Parník,
00:17:49Soirée s novým francouzským regionem Hauts-de-France,
00:17:53ale i filmovým či bretaňským večerem.
00:17:55Podrobné informace najedete na webu www.alliancefrancaise.cz.
00:18:03Výstavu inspirovanou 100. výročním vzniku ČSR
00:18:06připravila Národní knihovna ve spolupráci se Slovanskou knihovnou
00:18:10a Společnostní přátel Podkarpatské Rusi.
00:18:13Tématy jsou podkarpatské a rusínské inspirace a výzvy v české literatuře.
00:18:18Navštívit ji můžete každý den, kromě neděle,
00:18:20v prostorách Národní knihovny v Klementinu.
00:18:28Koncem září se v prostorách oddělení pro vzdělávání a kulturu
00:18:31Židovského muzea v Praze sešli účastníci projektu,
00:18:34nazvaného Připomínání,
00:18:36který vyhlásili pro studenty základních a středních škol.
00:18:43-Projekt jsme vymysleli v souvislosti
00:18:46s připomínkou 27. ledna,
00:18:48kdy došlo k osvobození koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim.
00:18:52Chtěli jsme studentům zprostředkovat možnost setkat se s někým,
00:18:56kdo přežil období holocaustu
00:18:59a paní Dagmar Lieblová nám v tom velmi pomáhala.
00:19:02Vzhledem k tomu,
00:19:03že Dagmar Lieblová náhle v březnu zemřela,
00:19:06tak jsme projekt přejmenovali
00:19:08na Vím, co se stalo, pocta Dagmar Lieblové.
00:19:11Dneska bychom se měli setkat se studenty,
00:19:13kteří byli ocenění v rámci soutěže,
00:19:17kterou jsme s nimi společně absolvovali a vyhlásili.
00:19:20Soutěž spočívala v tom, že studenti se setkali s pamětníkem,
00:19:24pak jsme navštívili památník obětí šoa,
00:19:27Pinkasovu synagogu,
00:19:28kde měli možnost se podívat na blízké příbuzné,
00:19:31rodinné příslušníky pamětníka, se kterým měli besedu.
00:19:35Na základě toho pak měli vytvořit jakékoliv dílo.
00:19:39Mohla to být koláž, výrobek 3D modelu, esej.
00:19:44Příspěvky nám byly postupně posílány, vyhodnotili jsme je
00:19:49a dneska oceníme ty, kteří zvítězili.
00:19:53Zvítězili všichni, protože se projektu zúčastnili,
00:19:56ale oceněn může být jen někdo.
00:19:58Nejdůležitější je,
00:20:00že dneska by měli mít možnost opět vidět pamětníky,
00:20:03se kterými se setkali,
00:20:04mimo paní doktorku Dagmar Lieblovou, které celý tento večer věnujeme.
00:20:12-Nabízí se samozřejmě otázka, co bude s projektem dál?
00:20:19-Myslím, že to má cenu.
00:20:21I když jsou zase nové hrůzy po celém světě,
00:20:27ale myslím, že nejen lidstvo,
00:20:30ale i planeta se nějakým způsobem brání.
00:20:35Myslím, že na tohle by se nemělo nikdy zapomenout.
00:20:40Byl to specifický program záměrného vraždění od psacích stolů.
00:20:53O to to bylo hrůznější.
00:21:07-K projektu mám citový vztah, ale vzdálený.
00:21:12Začínalo to už od Zmizelých sousedů,
00:21:17které začínal a pak hodnotil Arnošt Lustig.
00:21:22S ním jsem to prožívala a pak mě tyto věci zajímají.
00:21:30Pro mladou generaci je to velmi důležité,
00:21:34zvlášť v současnosti, kdy se diskutuje,
00:21:38jestli si máme vzít děti sirotky, nebo ne.
00:21:43Přichází mi to na mysl, jak se nám snažili pomoct,
00:21:49a to nemyslím jen Anglii, co dělal Winston, ale mnozí jiní.
00:21:56To ve mně zůstává.
00:22:00-Jak začaly první transporty v říjnu 1941,
00:22:04tak od té doby v židovských rodinách jediné téma,
00:22:11o kterém se hovořilo,
00:22:13byla příprava do Terezína a do transportu.
00:22:19Každý věděl, že smíme mít 50 kg na osobu,
00:22:23tak se přemýšlelo, co s sebou, co bude člověk všechno potřebovat.
00:22:29I když to nebylo úplně jasné, protože to byla zima 1941-1942
00:22:35a tenkrát to nevypadalo, že by válka hned skončila,
00:22:39že by bylo jasné, na jak je to dlouho.
00:22:53-Vždycky mi naskočí úžasná dáma plná energie,
00:22:57která byla vždy otevřená ke všem projektům,
00:22:59které jsme realizovali.
00:23:01Hodně nám chybí, myslím, že nechybí jen mně,
00:23:04ale i Terezínské iniciativě
00:23:06a všem pamětníkům, kteří tady s námi díky Bohu jsou.
00:23:14-Pro mě to bylo velice krásné a dojemné.
00:23:18S Danou Lieblovou jsme prošly stejnou cestu z Terezína do Osvětimi,
00:23:28Hamburku a Bergen-Belsenu,
00:23:31a měly jsme na to úplně stejný názor.
00:23:34Terezín byl pro nás oáza,
00:23:40kde jsme to my mladí prožívali mnohem lépe,
00:23:46pro rodiče to byla tragédie, když se rozbil rodinný život,
00:23:51ale my jsme byly v dívčím domově
00:23:56a tam s námi pracovali velice vzdělaní lidé.
00:24:02Pak Osvětim,
00:24:04a když jsme se odtamtud se selekcí dostali,
00:24:08tak Hamburk byl svým způsobem osvobození a připomnělo mi to,
00:24:14abych to převedla do současnosti,
00:24:18že mi zemřela maminka v Neugrabenu a před 2 roky,
00:24:23nevím, jak mě objevili, že žiju
00:24:26a maminka tam zemřela,
00:24:28tak německý spolek tam mamince se studenty gymnázia,
00:24:33složili se na to, dali Stolpersteine,
00:24:37to je ten kámen.
00:24:39Maminka tam má poslední sbohem.
00:24:47-Nabízí se otázka, co bude s projektem dál?
00:24:51-Nemyslím si, že to byl solitér,
00:24:53ale projekt velmi závisí na pamětnících.
00:24:56Dokud budou mít pamětníci síly mít besedy se studenty,
00:25:00tak budeme rádi, když projekt budeme realizovat,
00:25:03ale uvědomuje si,
00:25:04že projekt možná budeme muset nahradit nějakým jiným projektem,
00:25:08který bude jiným způsobem připomínat období šoa.
00:25:13-Šla jsem tady, protože jsem chtěla.
00:25:16Bylo to označené jako pocta Daně Lieblové,
00:25:19velice jsme se přátelily, tak jsem ani netušila,
00:25:23jak krásné to bude.
00:25:26To si představuji,
00:25:27kdyby se s mladými lidmi takhle pracovalo,
00:25:30aby si byli vědomi, co se dělo v minulosti,
00:25:34ale aby žili krásný, šťastný život
00:25:37a byli si vědomi toho, co dneska mladí lidi získávají.
00:25:45Skryté titulky: Lucie Richterová Česká televize, 2018
Pocta Dagmar Lieblové a ohlédnutí za dalším ročníkem Babylonfestu v servisním magazínu Sousedé. Připravili: M. Růžičková, K. K. Keteleš, M. Rek a K. Řezníčková
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 1
