iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 3. 2017
20:35 na ČT2

1 2 3 4 5

159 hlasů
445940
zhlédnutí

Modrá krev 8/8

(I. řada)

Kinští

Bůh, čest, vlast. Tak zní rodové heslo Kinských, v jejichž erbu jsou tři vlčí zuby.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Modrá krev - Kinští

  • 00:00:16 -V mnoha zemích světa
    patří aristokraté mezi celebrity.
  • 00:00:20 Téměř každý jejich pohyb
    neunikne pozornosti tisku.
  • 00:00:24 A nejen bulvárního.
  • 00:00:26 U nás je ale moc neznáme.
  • 00:00:28 Je to hořký důsledek perzekuce
    z časů komunistické totality,
  • 00:00:33 kdy českým
    aristokratům byly vyvlastněny
  • 00:00:36 jejich rodinné statky,
    mnozí emigrovali
  • 00:00:38 a ti, co zůstali,
    skončili často ve vězení,
  • 00:00:41 nebo přežívali
    v potupných životních podmínkách.
  • 00:00:44 Je na čase tento dluh splatit.
  • 00:00:57 Maria František
    Jan Emanuel Sylvestr Alfons
  • 00:01:00 hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.
  • 00:01:06 -V jejich erbu jsou tři vlčí zuby,
    jejich rodové heslo je:
  • 00:01:10 Bůh, čest, vlast.
  • 00:01:12 Mezi jejich předky
    byli mnozí významní muži i ženy,
  • 00:01:16 např. čtyři kancléři
    království českého.
  • 00:01:19 Měl bych spíše říci mezi mými předky,
  • 00:01:22 protože tentokrát vám budu vyprávět
    o své rodině.
  • 00:01:36 Chtěl jsem se zeptat,
    jestli znáš všechna svá jména?
  • 00:01:40 -Doufám, že znám všechna.
  • 00:01:42 -A jak jsou?
  • 00:01:43 -Maria Kristián Josef Alan Cyril
    Metoděj František.
  • 00:01:49 -Marie Barbora Žofie Norberta
    Cordi Jesus.
  • 00:01:53 A když jsem někomu řekla,
    co to znamená,
  • 00:01:56 tak z toho byla velká legrace.
  • 00:01:58 -No jo, protože "Cordi Jesus"
    je "srdce Ježíšovo".
  • 00:02:00 -Nikdo nechápal,
    proč se jmenuje srdce Ježíšovo.
  • 00:02:03 -Protože jsi byla
    na ten den pokřtěná.
  • 00:02:06 -To vím.
  • 00:02:07 -Jan Giovanni Saladino
    Zdenko Radslav.
  • 00:02:11 -A ty?
  • 00:02:12 -Já mám jen dvě jména,
    Michelle Marsh.
  • 00:02:15 -Francesco Alessandro.
  • 00:02:17 -Constantin Norbert Octavian.
  • 00:02:20 -Marie Gabriela Henriette.
  • 00:02:26 -Kořeny rodu Kinských sahají
    až do doby vlády Přemysla Otakara I.
  • 00:02:31 Prvním známým
    předkem je vladyka Martin z Medvědiče
  • 00:02:35 v roce 1209.
  • 00:02:37 Kinští se zapsali
    do našich dějin zlatým písmem
  • 00:02:41 jako velcí vlastenci,
    mecenáši věd a umění
  • 00:02:44 i důležitých národních institucí.
  • 00:02:47 Do stavu říšských hrabat
    byli povýšeni v 17. století,
  • 00:02:52 konkrétně to byl hrabě Vilém,
    kterého pak zavraždili v Chebu
  • 00:02:56 společně s Albrechtem z Valdštejna
    roku 1634.
  • 00:03:00 O století později dosáhla jedna větev
    rodu i na titul knížecí.
  • 00:03:08 -Jsme na Novém zámku
    v Kostelci nad Orlicí,
  • 00:03:11 sídle kostelecké rodiny Kinských.
  • 00:03:15 Pojďte prosím dál, půjdu až po vás.
  • 00:03:19 Já jsem tady doma.
  • 00:03:28 Nyní se nacházíme v jídelně
    a tento prostor vždycky byl jídelnou.
  • 00:03:33 Nábytek, který vidíte okolo,
    tak je původní
  • 00:03:37 a i ten stál v této místnosti.
  • 00:03:40 Jenom v době, kdy se vrátil,
    po restituci,
  • 00:03:44 tak byl totálně devastovaný
    a každý kus, který uvidíte,
  • 00:03:48 prošel rukama restaurátora.
  • 00:03:52 Jsme v pokoji, který byl vždycky
    dědečkovou pracovnou
  • 00:03:56 a tohle je dokonce jeho psací stůl.
  • 00:03:58 Jeden z mála kusů nábytku,
    který si směl odtud odnést,
  • 00:04:01 když ho odtud vyhodili.
  • 00:04:03 Můj dědeček byl vášnivý kuřák fajfek
    a jedna je tady.
  • 00:04:08 Ta je dokonce
    fotograficky zdokumentovaná,
  • 00:04:11 ještě na zámku dědečkovi
    zapaluje fajfku malý,
  • 00:04:14 blonďatý, roztomilý chlapeček - já.
  • 00:04:21 -Dědečkovi hraběti Františku Josefovi
  • 00:04:24 byl kostelecký zámek
    vyvlastněn po únoru 1948.
  • 00:04:29 Jeho syn, otec současného majitele,
    hrabě Josef Kinský,
  • 00:04:33 byl uvězněn a pracoval
    v uranových dolech.
  • 00:04:37 Po desetiletí se k rodovému sídlu
    nepřiblížil.
  • 00:04:40 Aby nemusel přihlížet,
  • 00:04:42 jak se z něj stal
    Výzkumný ústav chovu prasat.
  • 00:04:47 -Žádný ptáček se nevrací do hnízda,
    které bylo zničené.
  • 00:04:52 A naše hnízdo bylo zničené.
  • 00:04:57 -Maria Josef
    hrabě Kinský z Vchynic a Tetova,
  • 00:05:00 otec Františka Kinského.
  • 00:05:05 Naštěstí se dožil toho,
  • 00:05:07 že se spravedlnost vrátila zpět
    do této země.
  • 00:05:10 A zpustošený zámek zpátky rodině.
  • 00:05:17 -Vždycky říkám, že každákoruna,
  • 00:05:20 kteroudo zachování
    tohoto zámků dávám,
  • 00:05:25 je ekonomicky sebevražda.
  • 00:05:29 Ta koruna se už nikdy nevrátí.
  • 00:05:32 A já k tomu přidávám:
  • 00:05:37 jsem starý dost,
    abys tu sebevraždu riskoval,
  • 00:05:41 protože následky ponesou mí synové.
  • 00:05:47 A to už budu pryč.
  • 00:05:57 -Nový empírový zámek
    v Kostelci nad Orlicí
  • 00:06:00 nechal roku 1829 vystavět na návrh
    rodinného architekta Jindřicha Kocha
  • 00:06:06 hrabě Josef Ervín Kinský.
  • 00:06:10 Poslední čtvrtstoletí
  • 00:06:12 zasvětil Josef Kinský
    a jeho syn František
  • 00:06:15 k nápravě brutální devastace objektu
    za času totality.
  • 00:06:19 V hodině dvanácté zachránili
    rodové sídlo před zřícením.
  • 00:06:23 Jak se jim to podařilo,
  • 00:06:25 dnes oceňují návštěvníci
    při zámeckých prohlídkách.
  • 00:06:32 ODBÍJENÍ KOSTELA
  • 00:06:41 -Na tomto obraze je znázorněn
    celý rodokmen rodiny Kinských
  • 00:06:46 a v 18. století došlo k tomu,
    že se rod rozdělil na několik větví,
  • 00:06:54 přičemž tato větev,
    tzv. primogenitura,
  • 00:06:59 těm se říká chlumečtí Kinští.
  • 00:07:01 Zde se odděluje další větev,
    které se říká tzv. knížecí větev.
  • 00:07:06 A od knížecí se oddělují
    tzv. kostelečtí Kinští,
  • 00:07:12 můj otec, já, můj bratr
    a mé děti Barbora a Kristián.
  • 00:07:20 -Kdy jsi poprvé přijel do Kostelce?
  • 00:07:24 -V tu dobu mi mohlo být 14-15 let.
  • 00:07:27 Vzpomínám si, že dům byl obehnaný
    žlutým vlnitým plotem,
  • 00:07:33 panely zarostlé kopřivami,
    trávou do výšky 2 metrů
  • 00:07:40 a celý dům padal.
  • 00:07:42 Říkal jsem si: potěš Pánbůh.
  • 00:07:46 -Maria Kristián Josef Alan Cyril
    Metoděj František
  • 00:07:49 hrabě Kinský z Vchynic a Tetova,
    syn Františka Kinského.
  • 00:07:56 -Do Kostelce jsem poprvé přijela
    až po revoluci, po restitucích
  • 00:08:00 a mé dvě nejživější vzpomínky byly,
    že kuriózní,
  • 00:08:05 ač jsem do té doby tady nikdy nebyla,
    tak jsem měla pocit,
  • 00:08:09 ne že to tu znám,
    ale cítila jsem se tady dobře
  • 00:08:13 a jako doma.
  • 00:08:13 A ten pocit od té doby
    nikdy nepřestal.
  • 00:08:16 Druhá vzpomínka, kterou mám, je,
  • 00:08:19 že když jsme vstoupili
    dovnitř do domu,
  • 00:08:22 že byl tak vlhký,
    že se dalo nehty malovat do omítky.
  • 00:08:26 -Marie Barbora Žofie Norberta
    Cordis Jesus Jarošová,
  • 00:08:29 rozená komtesa Kinská,
    dcera Františka Kinského.
  • 00:08:37 -Měl jsi při první návštěvě pocit,
    že sem patříš nebo že jsme odtud?
  • 00:08:44 -Neřekl bych.
  • 00:08:46 Tento pocit jsem získával
    velmi pozvolna a ve chvíli,
  • 00:08:51 kdy jsem skočil základní školu,
    když jsem byl v 8. třídě,
  • 00:08:56 tak proběhla Sametová revoluce.
  • 00:08:58 A dědeček začal usilovat
    o navrácení jeho odebraného majetku.
  • 00:09:07 Měl vizi a plán,
    že bych jeho následovníkem měl být já
  • 00:09:14 a tvou generaci
    a tvého bratra by vynechal
  • 00:09:19 a rovnou by se přešlo na mě,
  • 00:09:21 protože už máte zavedenou
    svou kariéru, své životy,
  • 00:09:25 což mě v té době spíš vyděsilo.
  • 00:09:27 -Tak jsi to vyřešil odchodem
    na Nový Zéland.
  • 00:09:33 -Ano.
  • 00:09:36 -Jsi připraven, že to jednou
    budeš celé vést a řídit?
  • 00:09:41 -Troufám si říct, že jo.
  • 00:09:43 V tuhle chvíli už ano.
  • 00:09:45 -Těšíš se?
  • 00:09:47 -Docela těším.
  • 00:09:51 Už si to užíváním v tuto chvíli
    a možná mám trochu obavu z toho,
  • 00:09:56 že to celé bude viset na mně.
  • 00:09:59 Teď jsem spokojený,
    že všechny tyto věci,
  • 00:10:02 pokud se něco děje,
    tak mám ještě autoritu nad sebou,
  • 00:10:06 což jsi ty.
  • 00:10:07 Za kterou můžu přijít
    a radit se, ptát se atd.
  • 00:10:13 -Na tomto obrazu
    je císařská hofmistryně,
  • 00:10:17 kněžna Karolína Kinská,
    rozená paní z Kerpen.
  • 00:10:21 A k té se řadí velmi roztomilá
    historka mého dědečka,
  • 00:10:25 protože ten vždycky říkal:
  • 00:10:27 dokud se krev Kinských nesmísila
    s krví Kerpenů,
  • 00:10:32 byli Kinští malí, oškliví, zlí,
    ale chytří.
  • 00:10:40 A poté byli Kinští velcí,
    krásní, hodní, ale...
  • 00:10:48 ...taky chytří.
  • 00:10:52 Kdy si tví spolužáci uvědomili
    nebo předhodili ti někdy jméno Kinský
  • 00:11:00 v souvislosti s příslušností
    k rodinnému klanu?
  • 00:11:05 -Když to náhodou zjistili,
    že to třeba před nimi řekl někdo jiný
  • 00:11:11 nebo se o tom zrovna mluvilo
    v dějepise,
  • 00:11:15 tak se zeptali klasickou otázkou:
    a ty jsi ten Kinský?.
  • 00:11:20 Řekl jsem jim ano
    a vždycky to byla atrakce.
  • 00:11:25 A říkali mi hrábě
    a spoustou jiných vtipných přezdívek,
  • 00:11:32 ale to bylo asi tak všechno.
  • 00:11:40 -Kubo, Anče, kde jste kdo?
  • 00:11:44 Jak se sem dostal ten dopis
    s baronskou pečetí?
  • 00:11:48 -Milostpane,
    já se celý den nehnu z kuchyně.
  • 00:11:51 -Já štípu na dvoře dříví.
  • 00:11:53 -Holoto líná,
    baronského posla propasou.
  • 00:11:56 Pustili by sem třeba
    lupičskou bandu.
  • 00:12:00 -Určitou část svého života
    jsi prošla pozorováním Večerníčků
  • 00:12:04 a tam byly prezentovaný
    typy aristokratů.
  • 00:12:08 - Tyhle kontexty mi došly
    až v dospělosti,
  • 00:12:11 kdy přišlo na řeč,
    že by se na to mohly dívat moje děti.
  • 00:12:15 I se na ně dívaly.
  • 00:12:16 Když jsem to pak viděla,
    tak jsem se zhrozila,
  • 00:12:20 jak neuvěřitelně plíživě cpali
    tu ideologii
  • 00:12:23 do malých předškolních dětí.
  • 00:12:26 Další takový příklad je Rumcajs,
    který je snad ještě horší
  • 00:12:30 než Krakonošské pohádky.
  • 00:12:31 Nebyl to jen špatný pohled na šlechtu
    nebo na panstvo,
  • 00:12:35 ale i vynášení nepříliš charakterních
    vlastností na piedestal.
  • 00:12:42 U Rumcajse,
    největší hrdina je loupežník
  • 00:12:46 a největší hrdinství
    je někoho šikovně okrást,
  • 00:12:50 aby si toho nevšiml.
  • 00:12:52 -A za chvíli se od Jičína přihnal
    knížepán se zlatým kbelíkem.
  • 00:13:00 "Sakbrlé", povídá,
  • 00:13:02 "vždyť já k té vodě nedosáhnu".
  • 00:13:06 "To by se knížepán musel
    pořádně shýbnout",
  • 00:13:09 poradil mu Cipísek.
  • 00:13:21 -Tady bych ukázal horní díl špacírky
    mého dědečka
  • 00:13:25 a to je v podstatě cestopis.
  • 00:13:27 Můj dědeček, každé místo,
    které poprvé navštívil,
  • 00:13:31 tak si nechal vyrýt na tuto hůl.
  • 00:13:35 První záznamy jsou z roku 1898
    a poslední z roku 1908.
  • 00:13:40 To nevím, jestli je to kvůli tomu,
    že už se víc nevešlo,
  • 00:13:45 nebo protože se roku 1908 oženil.
  • 00:13:49 -Vzala sis bezvadného kluka,
    ale není aristokratického původu.
  • 00:13:55 -Taky se mě na to lidí ptají:
  • 00:13:57 jak to, že sis mohla vzít někoho,
    kdo není aristokrat.
  • 00:14:00 Říkala jsem:
  • 00:14:01 koho bych si tu asi vzala,
    všechno to byli mí příbuzní.
  • 00:14:05 Nikdy jste mě k tomu nenutili,
    taky by to bylo asi trochu legrační,
  • 00:14:10 vzhledem k tomu, že moje maminka
    taky není aristokratka,
  • 00:14:14 tak by to bylo komické,
    kdybyste zrovna vy mě k tomu nutili.
  • 00:14:17 -Nemrzelo tě někdy,
    že jsi přišla o své jméno?
  • 00:14:21 I když ty jsi o něj úplně nepřišla,
    protože používáš obě jména.
  • 00:14:27 -Díky tobě jsem o něho nepřišla,
    protože jsem měla v plánu,
  • 00:14:30 že budu mít jen jedno příjmení,
    manželovo.
  • 00:14:32 A ty jsi mi tehdy říkal:
  • 00:14:34 víš, a nešlo by třeba,
    kdyby, trošku, možná,
  • 00:14:36 malinko tam ta Kinská
    trochu zůstala?.
  • 00:14:39 SVATEBNÍ HUDBA
  • 00:14:45 -Vítám vás u mě doma, dobrý den.
  • 00:14:48 Vítám vás u mě na zahradě.
  • 00:14:50 Ještě mě napadá jedna věc,
    dneska je 13. srpna,
  • 00:14:56 slavný den, že?
  • 00:15:00 Už jen pro vás, pane ženichu.
  • 00:15:04 Každého třináctého
    včas doma a s květinou.
  • 00:15:14 Slibujete?
  • 00:15:17 -Pradědeček Františka Kinského,
  • 00:15:20 hrabě Bedřich Karel
    se v 19. století
  • 00:15:22 stal prvním starostou okresního
    zastupitelstva v Kostelci nad Orlicí.
  • 00:15:28 Jeho pravnuk dnes vykonává
    v Kostelci stejnou funkci.
  • 00:15:32 Kostelečtí si ho zvolili na radnici
    nejvyšším počtem preferenčních hlasů.
  • 00:15:38 -Pomalu vykráčím, užijte si to!
    -Děkujeme.
  • 00:15:46 -Měl jsi pocit, že způsob,
    jakým jsi v rodině vychovávaný,
  • 00:15:50 je jiný,
    než měli tvoji spolužáci?
  • 00:15:54 Že bys měl "aristokratickou" výchovu?
  • 00:16:00 -Když nepočítám věci,
    že jsem věděl,
  • 00:16:03 jak se správně drží příbor u stolu
    a že mám mítlokty blízko u těla,
  • 00:16:09 a že nemám mlaskat,
    protože se to jinak rychle dozvím,
  • 00:16:16 ale jinak jsem neměl pocit,
  • 00:16:20 že bych byl nějakým speciálním
    způsobem vychovávaný.
  • 00:16:24 -Výchovu, chování člověk přejímá
    od svých rodičů od dětství jako vzor.
  • 00:16:30 Historka o píchání vidličkou,
    abychom na ni nezapomněli.
  • 00:16:37 To, že můj bratr, když byl malý,
    musel tetičkám líbat ruku,
  • 00:16:41 což asi taky nebylo v této době
    v ČSR úplně obvyklé.
  • 00:16:45 Věděli jsme, že se neodbíhá od stolu,
    když je tam společnost,
  • 00:16:49 že se dospělým neskáče do řeči,
    ale to mám pocit,
  • 00:16:53 že patří k normální výchově,
    kterou by měli mít všichni.
  • 00:16:57 -Vím, že jsem byl pověstný tyran.
  • 00:17:00 Píchání vidličkou,
    to je hrozně jednoduché,
  • 00:17:04 to pravidlo znáš,
    nebudu to říkat já...
  • 00:17:07 -Ne, ale mě se na to taky každý ptá.
  • 00:17:10 -Proč?
  • 00:17:11 -Když člověk jí, má tendence
    se k tomu uložit,
  • 00:17:14 opřít si oba lokty o stůl,
    hezky daleko od těla,
  • 00:17:18 a protože to je velmi nezpůsobné,
    tak už tě to nebavilo,
  • 00:17:22 tak jsi do loktu píchnul vidličkou.
  • 00:17:25 Ale stalo se to jednou
  • 00:17:26 a vznikla z toho
    taková velká historka.
  • 00:17:29 -Dědeček je dobrý a není přísný.
  • 00:17:31 Nesmíme mít lokty na stole.
  • 00:17:34 Ale nepíchá nás vidličkou
    do loktů jako maminku.
  • 00:17:42 -Alexius Kristián František Petr
    Bonifác Jaroš.
  • 00:17:46 Maxmilián Michal
    Josef Justin Calist Jaroš,
  • 00:17:50 synové Barbory Kinské Jarošové.
  • 00:17:55 -Máš dvě dcery.
    -Ano.
  • 00:17:58 -Nevymřeme po meči?
  • 00:18:01 -Nevím, Tomáš Černín mi jednou říkal,
    není to tak dlouho,
  • 00:18:05 že cesta k synům je dlážděná dcerami,
    tak zatím dláždím.
  • 00:18:10 Uvidíme,
    jestli to nějak dodláždím.
  • 00:18:13 Zase aby to nebyl moc dlouhý chodník.
  • 00:18:17 -Jsme na schodišti do 2. parta zámku.
  • 00:18:20 Tady sice ještě visí
    nějací mí předkové,
  • 00:18:23 ale jinak horní patro je jiný svět.
  • 00:18:26 To je svět výstav a umění.
  • 00:18:30 V tuto chvíli zde máme výstavu
    bratří Formanů
  • 00:18:33 "Třináct nepokojů
    kosteleckého zámku".
  • 00:18:40 -Nejen zámecké sály,
    ale i expozice v galerii Kinských
  • 00:18:44 je oblíbeným výletním cílem.
  • 00:18:47 Pokud už tady nestihnete
    zrovna hravý svět bratří Formanů
  • 00:18:51 a kabinety Stáni Stuchlé,
    nevěšte hlavu.
  • 00:18:54 Výstavní program je úžasný stále.
  • 00:19:10 Opouštíme Kostelec nad Orlicí,
  • 00:19:12 abychom mohli představit
    další objekty,
  • 00:19:15 které jsou spojeny s rodem Kinských.
  • 00:19:19 Dolní zámek v Benešově nad Ploučnicí
    získal v roce 1614
  • 00:19:23 Radslav Vchynský z Vchynic,
    vynikající finančník,
  • 00:19:27 který se zařadil mezi 13 nejbohatších
    šlechticů v zemi,
  • 00:19:31 což mu vyneslo přezdívku "Boháč".
  • 00:19:38 Pozoruhodný hrad ve Sloupu v Čechách
    nedaleko Nového Boru,
  • 00:19:42 unikátní stavba
    na těžko dostupné skále,
  • 00:19:45 která strmě vyčnívá
    30 metrů nad okolím,
  • 00:19:48 patřil spolu
    s okolním panstvím rodu Kinských
  • 00:19:51 od roku 1710 přes 2 staletí.
  • 00:20:03 Zámek v Chlumci nad Cidlinou
    dal postavit roku 1721
  • 00:20:08 hrabě František Ferdinand Kinský.
  • 00:20:11 Plány vypracoval
    Jan Blažej Santini-Aichl
  • 00:20:14 a stavbu pak vedl
    známý barokní stavitel
  • 00:20:17 František Maxmilián Kaňka.
  • 00:20:19 Na počest návštěvy císaře Karla VI.
    dostal nový zámek jméno
  • 00:20:24 Karlova Koruna.
  • 00:20:27 Gotický klenot v Českém ráji,
    hrad Kost ze 14. století,
  • 00:20:32 je jedním z mála zbývajících
    středověkých sídel v ČR.
  • 00:20:36 Legenda praví,
    že hrad dostal jméno Kost,
  • 00:20:40 protože je pevný jako kost.
  • 00:20:43 Nebyl dobyt více než jednou.
  • 00:20:51 Poutní kostel
    Svatého Jana Nepouckého,
  • 00:20:53 památka UNESCO,
  • 00:20:55 je dnes propojen
    s církevně-zámeckým areálem
  • 00:20:58 ve Žďáru nad Sázavou.
  • 00:21:00 Řadu šlechtických vlastníků
    pozoruhodného komplexu
  • 00:21:04 uzavírá roku 1925 rodina Kinských.
  • 00:21:11 Připravte se prosím,
    budeme přistávat.
  • 00:21:16 -Historie žďárského kláštera
    začíná ve 13. století.
  • 00:21:23 V 17. století byla část kláštera
    přestavěná na zámek.
  • 00:21:27 Dnes ho obývá další
    z rodiny Kinských, Constantin.
  • 00:21:32 Vyrostl ve francouzském exilu
  • 00:21:34 a dnes již ovládá bravurně
    nelehkou řeč svých předků.
  • 00:21:39 -Vždycky říkám, že jsem první Kinský,
    který neumí pořádně skloňovat,
  • 00:21:44 a ještě mám francouzský přízvuk
  • 00:21:46 a za to se stydím.
  • 00:21:48 -Constantin Norbert Octavian,
    hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.
  • 00:21:53 -Narodil jsem se ve Francii,
    otec utekl v roce 1958
  • 00:21:57 a oženil se s mou matkou.
  • 00:22:00 Vrátil jsem se v roce 1997
    a od té doby tady žijeme.
  • 00:22:05 -A ty ses od svého otce učil česky
    už ve Francii?
  • 00:22:10 -Ano, otec vždycky s námi mluvil
    česky, byly asi dva důvody.
  • 00:22:15 První, aby se nezapomněla tradice
    a abychom viděli,
  • 00:22:19 že to bude někdy k použití a druhý,
    aby nasral komunisty.
  • 00:22:23 -Kde ses naučila tak neuvěřitelně
    dobře česky?
  • 00:22:26 -Děkuji ti za podporu.
  • 00:22:28 -Opravdu, úžasně.
  • 00:22:31 -Jsem tady 19 let.
  • 00:22:34 -A měla jsi učitele?
    -Samozřejmě.
  • 00:22:39 -Marie Gabriela Henriette,
    hraběnka Kinská,
  • 00:22:44 rozená komtesa
    de Crevoisier d'Hurbache,
  • 00:22:48 manželka hraběte Constantina.
  • 00:22:52 -Je nějaké české slovo,
    které je pro tebe nejtěžší?
  • 00:22:56 -Mám velmi rád jednu knihu,
    nevím, jestli ji znáš,
  • 00:23:00 je to Šmírbuch jazyka českého.
  • 00:23:02 -Ne.
  • 00:23:03 -Je to super kniha,
    dostaneš to na Vánoce.
  • 00:23:07 Jsou tam super výrazy,
  • 00:23:09 jako třeba
    "čumí jak pionýr na lokomotivu".
  • 00:23:12 -Kolika mluvíš řečí?
  • 00:23:16 -Jen francouzsky, anglicky,
    němčině, čeština,
  • 00:23:20 když se zpívá,
    tak trošku italsky nebo gruzínsky.
  • 00:23:24 -Kdy jsi poprvé přijel do Čech?
  • 00:23:27 -V roce 1976, bylo mi 14 let.
  • 00:23:35 Velmi dobře si to pamatuji,
    dělal jsem, že nerozumím česky,
  • 00:23:40 když jsme jeli vlakem přes hranice.
  • 00:23:43 Chlapi s kulometem
    si tam se mnou trošku točili,
  • 00:23:48 bylo to ve 3 hodiny ráno
    a bylo to docela nepříjemné.
  • 00:23:52 Ale věděl jsem, že můžu ven.
  • 00:23:54 Takže to není to samé,
    jako člověk, co žil tady.
  • 00:23:57 Pamatuji si,
    jak Praha byla hrozně smutná.
  • 00:24:02 -Tady jsme vešli na původní podlahu?
    -Ano, to je důvod, proč to takhle...
  • 00:24:08 -Proč to křupe a houpe.
  • 00:24:10 -Nám se to líbí, všichni říkají,
    že bychom to měli odstranit,
  • 00:24:14 ale určitě ne.
  • 00:24:15 Co se dá zachránit,
    to se zachrání.
  • 00:24:18 -Dovedla sis představit,
    že budeš žít v Čechách?
  • 00:24:21 -Vůbec, když jsem se setkala
    s Constantinem,
  • 00:24:24 tak tady nebylo možné žít.
  • 00:24:27 Vzali jsme se v roce 1987.
  • 00:24:31 Přijít tady, to bylo úplně...
  • 00:24:35 -A jaké to bylo,
    když jsi přišla do Čech?
  • 00:24:38 -Očekávala jsem, že to bude
    trošku jiné než ve Francii,
  • 00:24:43 taky to bylo jiné,
    ale postupně se rozdíly zmenšovaly
  • 00:24:48 a zůstanou hodně zajímavé rozdíly.
  • 00:24:54 -Když jsem tady byl poprvé,
    tak to vypadalo úplně jinak.
  • 00:25:02 -Jestli si pamatuješ
    na mého otce Radslava,
  • 00:25:05 tak ten tady zahájil
    první rekonstrukci.
  • 00:25:08 Stav katastrofální,
    fresky úplně zmizely, zdevastované.
  • 00:25:12 Po restituci
    jsme se nejdříve starali o střechy.
  • 00:25:18 Všechny střechy jsou teď v pořádku.
  • 00:25:22 -Někdo říká, že středověký zámek
    je spíše trest než něco jiného,
  • 00:25:27 protože je s tím více starostí
    než užitku.
  • 00:25:30 -Radslav Jiří, hrabě Kinský
    z Vchynic a Tetova,
  • 00:25:34 otec hraběte Constantina.
  • 00:25:37 -Naštěstí otec si trošku pamatoval,
    jak to bylo.
  • 00:25:40 Řeknu ti tajemství.
  • 00:25:43 Byly místa, kde si pamatoval,
    nebo bylo vidět, co bylo.
  • 00:25:47 Ale tady byla ohromná díra,
    tak se ptali otce,
  • 00:25:51 jestli si pamatuje, co tam bylo.
  • 00:25:53 Říkal: nevím, ale nakreslím vám to.
  • 00:25:56 Nakreslil,
    jak chodí se psem lovit přes most.
  • 00:26:01 Takové tajné moderní baroko.
  • 00:26:27 -Dovedl si tvůj otec představit,
    že se vrátí domů?
  • 00:26:30 -Asi spíš ne, měl vždycky vztah.
  • 00:26:33 Měli jsme hodně lidí,
  • 00:26:35 kteří nás z Čech navštívili
    ve Francii.
  • 00:26:38 Pracovně, přátelsky, rodinně,
    ale že bychom se tady vrátili,
  • 00:26:42 to asi nevěřil.
  • 00:26:45 -Jak ho tady lidi přijali?
  • 00:26:48 -Výborně, myslím,
    že místní vztahy byly a jsou výborné.
  • 00:26:53 To pochází i z další generace,
    přírodních rezervací,
  • 00:26:58 Žákova hora nebo rašelina,
    to založil můj dědeček s babičkou.
  • 00:27:04 První přírodní rezervace
    na soukromém majetku
  • 00:27:07 a přežilo to i komunistické doby.
  • 00:27:10 A pořád to žije.
  • 00:27:11 -Pořád ten prales existuje?
  • 00:27:14 -Nejen prales, který založili,
  • 00:27:16 ale i způsob hospodaření
    blízko k přírodě.
  • 00:27:20 Náš úkol není hospodařit,
    ale pomoct přírodě, aby hospodařila,
  • 00:27:25 protože příroda je mnohem šikovnější,
    chytřejší, moudřejší než jsme my.
  • 00:27:31 Tady je původní rajská zahrada a tady
    je základ kláštera.
  • 00:27:38 Stavělo se vždycky tam,
    kde byla voda.
  • 00:27:42 Je tady tzv. studniční kaple
    a takhle stavěl Santini.
  • 00:27:47 -Tím stylem gotické...
    -Gotické baroko.
  • 00:28:07 Osobně se cítím doma tam,
    kde mám šanci něco vybudovat.
  • 00:28:11 V Čechách je mnoho věcí,
  • 00:28:13 co můžeme společně dělat
    a snažíme se.
  • 00:28:15 A skutečně se cítím jako Evropan.
  • 00:28:18 Když jezdíme autem
    ze Žďáru do Bretaně,
  • 00:28:22 potřebujeme moře aspoň 1x do roka,
    tak máme pocit,
  • 00:28:27 že z jednoho regionu,
  • 00:28:29 do druhého, třetího, čtvrtého
    a je to moje země.
  • 00:28:33 KOSTELNÍ ZPĚV
  • 00:28:51 -Jsi finančník a hospodář.
  • 00:28:54 -Snažím se.
  • 00:28:56 -Cítíš se víc finančníkem, nebo
    hospodářem?
  • 00:29:00 -Myslím, že všichni
    jsme hlavně romantičtí blbci.
  • 00:29:14 -Mezinárodní festival Corespondance
    je přehlídka
  • 00:29:17 současného tance a pohybového umění.
  • 00:29:20 Každé léto ji hostí zámek
    i město Žďár nad Sázavou.
  • 00:29:24 Už v pořadí 7. ročník představil
    na 140 umělců z 15 zemí světa.
  • 00:29:32 Hlavním tématem je propojení tance
    a scénografie s geniem loci,
  • 00:29:37 s barokní architekturou
    Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
  • 00:29:42 Ředitelkou festivalu
    je paní hraběnka Marie Kinská.
  • 00:29:49 -Vždycky říkám, že slovo "zámek"
    je špatně, znamená zamykat,
  • 00:29:53 ale my to chceme otevřít.
  • 00:29:55 To je jeden z důvodu,
    proč Muzeum nové generace.
  • 00:29:59 -Muzeum nové generace je klíčem
  • 00:30:03 k poznání a pochopení
    celého areálu
  • 00:30:05 bývalého kláštera
    a dnešního zámku ve Žďáru.
  • 00:30:09 A není to expozice ledajaká,
  • 00:30:11 zdejší muzeum naplňuje
    původní význam slova,
  • 00:30:15 které stvořily múzy.
  • 00:30:18 Pojem "nedotýkat se tu"
    neexistuje.
  • 00:30:20 Ba právě naopak.
  • 00:30:22 Dotýkejte se, hrajte si,
  • 00:30:25 ochutnávejte všechno
    plnými smysly.
  • 00:30:45 -Jsme ve Vídni.
  • 00:30:47 Nejedna česká aristokratická rodina
    si vybudovala své sídlo v metropoli
  • 00:30:52 rakousko-uherské monarchie.
  • 00:30:54 Být blízko císařskému dvoru
    bylo řečeno slovníkem dnešní doby in.
  • 00:30:59 A nejen proto najdeme
    ve Vídni i Palác Kinských.
  • 00:31:05 -Jeden z nejkrásnějších
    vídeňských barokních paláců
  • 00:31:08 stvořil počátkem 18. století
    architekt Hildebrandt
  • 00:31:12 pro hraběte Dauna.
  • 00:31:14 Roku 1777 ho získali Kinští.
  • 00:31:21 -No prosím, tady ho máme, Palác
    Kinských.
  • 00:31:24 A v krásném novém kabátě.
  • 00:31:32 -Na konci 20. století
  • 00:31:34 koupil tuto tehdy značně chátrající
    budovu miliardář Karl Wlaschek,
  • 00:31:39 zakladatel slavného řetězce
    supermarketů.
  • 00:31:42 A nechal palác nákladně opravit.
  • 00:31:45 Pak ho věnoval rakouskému státu.
  • 00:31:47 Dobře totiž věděl,
    že rubáš nemá kapsy.
  • 00:31:51 Dožil se 97 let.
  • 00:31:59 -Když chtěl Ludwig van Beethoven
    opustit Vídeň,
  • 00:32:03 tak to bylo Vídeňákům
    a v Rakousku líto
  • 00:32:06 a chtěli si ho udržet ve Vídni.
  • 00:32:10 Tehdy se dohodli 3 pánové ?
  • 00:32:12 kníže Kinský, kníže Lobkovic
    a kníže Lichtenštejn,
  • 00:32:16 že budou společně vyplácet
    Beethovenovi rentu
  • 00:32:19 ve výši 2 tisíc zlatých.
  • 00:32:22 Když nešťastnou náhodou
    kníže Ferdinand Kinský zahynul
  • 00:32:26 pádem z koně
    a Beethoven ještě žil,
  • 00:32:29 jeho manželka odmítla pokračovat
    ve vyplácení renty,
  • 00:32:34 protože podíl hraběte Kinského
    byl nejvyšší, byl 1600 zlatých.
  • 00:32:39 Když však otevřeli závěť,
    zjistilo se,
  • 00:32:43 že jsou dědici mu tuto rentu
    vyplácet dál.
  • 00:32:49 -Paláce Kinských najdeme i v Praze.
  • 00:32:52 Jeden je na jižním svahu
    vrchu Petřína.
  • 00:32:55 Vypadá téměř jako dvojče zámku
    v Kostelci nad Orlicí.
  • 00:32:59 Není divu, stejná doba vzniku,
    Stejný architekt:
  • 00:33:03 Heinrich Koch.
  • 00:33:05 -Často se mi stává,
    když se představím jako Kinský,
  • 00:33:09 že se mě lidé ptají,
    zda byl tento palác náš.
  • 00:33:12 Tak nebyl, patřil sice rodině,
    ale jiné větvi.
  • 00:33:16 -Předseda vlády Klement Gottwald
    objasnil shromáždění situaci.
  • 00:33:21 -A tak mohu říct,
    že jsem tomu rád,
  • 00:33:23 protože ty notoricky
    nechvalně známé záběry
  • 00:33:26 se soudruhem Gottwaldem
    na tomto balkoně
  • 00:33:29 nebyly natáčeny u nás doma.
  • 00:33:31 -Rokokový palác Kinských
    na Staroměstském náměstí
  • 00:33:35 byl postaven roku 1755 podle plánů
    Kiliána Dientzenhofera.
  • 00:33:41 Narodila se tu
    i komtesa Bertha Kinská,
  • 00:33:44 provdaná Suttnerová,
  • 00:33:46 nejslavnější žena rodu.
  • 00:33:48 Roku 1905 jako první žena světa
    získala Nobelovu cenu míru.
  • 00:33:54 Rakušané si ji obzvlášť považují,
  • 00:33:57 a tak se její podobizna
    objevila i na platidlech.
  • 00:34:01 Není moc známo,
    že palácem hrabat Kinských
  • 00:34:05 býval v 18. a 19. století
    i dnešní
  • 00:34:08 Lidový dům v pražské
    Hybernské ulici.
  • 00:34:11 Minulé století přineslo
    do paláce zcela jiné
  • 00:34:14 než šlechtické moresy.
  • 00:34:17 -Ani nemusíte být z Prahy,
    abyste poznali,
  • 00:34:19 že tady v Hybernské ulici číslo 7
    je Muzeum Vladimíra Iljiče Lenina.
  • 00:34:31 -Tady na návrší
    nad Chlumcem nad Cidlinou
  • 00:34:34 se Kinští usídlili
    už před 4 stoletími.
  • 00:34:37 I je minulý režim vypudil ze země,
    a tak zapustili kořeny v Itálii.
  • 00:34:41 Dnes jsou však zpět.
  • 00:34:43 I když by se mohlo zdát,
    že ve slunné Itálii
  • 00:34:46 je mnohem vlídněji než v Čechách,
    kořeny rodu nelze přesadit.
  • 00:34:51 -Giovanni Saladino Zdenko Radslav,
    hrabě Kinský dal Borgo.
  • 00:34:57 -Kde ses narodil?
  • 00:34:58 -V Itálii 1949.
  • 00:35:03 -Ty ses narodil v Itálii?
    -Ano, v Pise.
  • 00:35:06 -Francesco Alessandro,
    hrabě Kinský dal Borgo,
  • 00:35:10 syn hraběte Giovanniho.
  • 00:35:12 -Narodila jsem se v USA,
    v Louisianě.
  • 00:35:16 -Michelle March,
    hraběnka Kinská dal Borgo,
  • 00:35:19 manželka hraběte Giovanniho.
  • 00:35:22 -A kde jste se poznali?
  • 00:35:24 -Poznali jsme se v Itálii.
  • 00:35:29 -U moře.
  • 00:35:32 -Byli jste tam jako turisté?
  • 00:35:35 -Ne, moje matka byla Italka.
  • 00:35:39 -Slyšel jsi někdy během svého dětství
    od otce o Chlumci?
  • 00:35:45 O místě, odkud pocházel?
  • 00:35:49 -Říkali, že tento život skončil.
  • 00:35:52 Pamatuju si, že můj otec s maminkou
    mluvili česky,
  • 00:35:58 protože to byla řeč,
    kterou užívali,
  • 00:36:02 abychom jim my děti nerozuměly.
  • 00:36:06 To vysvětluje, že si byli jistí,
    že se nikdy nevrátí.
  • 00:36:12 Gottwald určitě nebyl člověk,
    který by je v této zemi lákal.
  • 00:36:19 -Kolik máte dětí?
  • 00:36:22 -Dvě.
  • 00:36:25 -Francesco pracuje tady,
    takže ho dobře znáte.
  • 00:36:29 A moje dcera se teď snaží závodit
    na koni zaČR.
  • 00:36:35 Už je taky Češka
  • 00:36:37 a trénuje paralympioničku
    Nasťu Vištalovou v para drezúře
  • 00:36:42 na koních Kinských na olympiádu.
  • 00:36:44 Jedou spolu do Ria,
    jsem na ni pyšný.
  • 00:36:54 -Koně Kinských jsou speciálně
    vyšlechtěné plemeno,
  • 00:36:57 které se právem dá nazvat
    českým národním klenotem.
  • 00:37:01 Jsou buď zlatí s bílou hřívou,
    to jsou žluťáci či isabely,
  • 00:37:05 nebo zlatí s černými žíněmi
    a spodními částmi nohou - plaváci.
  • 00:37:11 Jejich chov založil
    roku 1832
  • 00:37:15 vynikající znalec a chovatel
    Oktavián hrabě Kinský,
  • 00:37:19 který stál i u zrodu
    Velké pardubické.
  • 00:37:23 Koně Kinští se tu stali
    nejednou vítězi.
  • 00:37:26 A Karel kníže Kinský
    je prvním cizincem,
  • 00:37:30 kterému se podařilo vyhrát
    nejslavnější dostih světa
  • 00:37:33 Velkou národní steeplechase
    v Liverpoolu.
  • 00:37:39 -Tady je Oktavián Kinský.
  • 00:37:42 Tady vidíš, jak loví s kočárem
    v oboře. Byl takový kaskadér.
  • 00:37:48 A tady sedí na chlumeckém plaváku.
  • 00:37:52 -Jo to je pravý chlumecký plavák.
    -Jo.
  • 00:37:57 -Které české slovo
    je pro tebe největší jazykolam?
  • 00:38:02 -Jazykolam, ty jo...
  • 00:38:05 ŠPATNĚ VYSLOVUJE
    Třeba Ř nebo hořká.
  • 00:38:11 -Jo hořká.
  • 00:38:16 -Nebo vesnice Hoštka
    a vždycky se někdo splete Hošťka.
  • 00:38:26 ŠTĚKÁNÍ PSŮ
  • 00:38:45 -Dovedla sis představit,
  • 00:38:47 že někdy ve svém životě přijedeš
    do Chlumce a budeš tady žít?
  • 00:38:53 -Měli jsme dva obrazy,
    jeden byl Kost a druhý Chlumec.
  • 00:39:00 Můj tchán řekl: kdyby to bylo,
    jak to mělo být,
  • 00:39:05 tak jste paní domu,
    ale nikdy to nebude.
  • 00:39:15 Ale najednou se to stalo.
  • 00:39:18 -Zázrak.
  • 00:39:20 -Je to zázrak.
  • 00:39:23 -Jediné, jak jsem znal
    Chlumec a Kost,
  • 00:39:26 bylo z černobílých fotek.
  • 00:39:29 Barvy jsem objevil
    až po svém příchodu sem v roce 1992.
  • 00:39:35 -Kdy jsi poprvé přijel do Chlumce?
  • 00:39:39 -Poprvé, co si pamatuji,
    tak jsem měl 6 let.
  • 00:39:43 Bylo to zajímavé,
    protože si pamatuji,
  • 00:39:46 že jak jsem poprvé přišel,
    tak všechno bylo šedivé
  • 00:39:49 a hodně jsem cítil uhlí.
  • 00:39:51 -Jak se topí.
  • 00:39:54 -Ale nebyl jsem na to zvyklý.
  • 00:39:58 Druhý rok jsem pozoroval,
    že začaly kvést zahrady,
  • 00:40:03 lidi začali malovat domy.
  • 00:40:07 Každý rok, jak jsem se vracel,
    že se něco mění.
  • 00:40:12 -Jednu věc si pamatuji.
  • 00:40:16 První dny, kdy jsme dostali majetek
    v restituci, mě požádali,
  • 00:40:21 abych si promluvil s lidmi,
    co pro nás pracovali tady ve firmě.
  • 00:40:26 Nelíbilo se jim mít šéfa,
    co přišel z ciziny,
  • 00:40:30 protože oni byli Češi
    a já tehdy absolutně ne.
  • 00:40:35 Řekl jsem jim: můžu vám slíbit,
  • 00:40:39 že budu investovat
    do majetku v Čechách,
  • 00:40:43 protože potřebuje peníze na obnovu.
  • 00:40:46 A slibuji vám, že od této chvíle
    nikdy neodvezu z českého majetku
  • 00:40:51 jedinou korunu do ciziny.
  • 00:40:55 A to jsem udělal.
  • 00:40:57 Dokázal jsem,
    že držím slovo.
  • 00:41:00 -Stále tady bydlím já
    a můj bratranec Carlo,
  • 00:41:03 abychom zastupovali já mého otce,
    Carlo mého strýce.
  • 00:41:09 Oniřídí firmu a my jsme tady,
    učíme se a snažíme se pomáhat.
  • 00:41:19 Vystudoval jsem zemědělskou
    univerzitu, 3 roky,
  • 00:41:23 pak jsem šel do Holandska,
  • 00:41:25 kde jsem studoval
    ochranu životního prostředí.
  • 00:41:29 -Vím, že se tady staráš
    o lesy a půdu,
  • 00:41:32 tak máš to nejlepší studium,
    co člověk může vůbec mít.
  • 00:41:40 -Našel jsem práci v Bruselu
    a pak jsem začal pracovat
  • 00:41:43 na projektu v Čechách.
  • 00:41:45 Pak jsem si řekl,
  • 00:41:47 co dělám
    v tom ošklivém městě Bruselu,
  • 00:41:50 tak jsem se odstěhoval tady.
  • 00:41:52 -Do krásného města
    Chlumec nad Cidlinou?
  • 00:41:55 -Krásného města
    a určitě krásnější příroda.
  • 00:41:58 Nikdy jsem nebyl člověk,
    co může stále žít ve městě.
  • 00:42:02 Mám raději venkov.
  • 00:42:04 -Stýská se ti po Itálii?
  • 00:42:06 -Trochu, spíš ten styl života
    a kamarádi,
  • 00:42:10 které jsem znal odmalička.
  • 00:42:13 Tradice, aperitivy, žít venku,
    skleničku vína.
  • 00:42:19 Ale tady v Čechách
    jsou jiné pěkné věci, příroda,
  • 00:42:25 pivo je dobré.
  • 00:42:27 -Co se ti ještě líbí v Čechách?
  • 00:42:30 Oženil ses tady, napovím ti.
  • 00:42:33 -Ano, právě proto nemůžu odpovědět.
  • 00:42:39 -Je tady vidět
    neuvěřitelný kus práce.
  • 00:42:42 Je to tvoje práce,
    nebo práce tvých rodičů
  • 00:42:46 a ty ji jen vykonáváš?
  • 00:42:49 -Je to naše práce.
  • 00:42:50 Společná s rodiči a se zaměstnanci,
    kteří tady pracují.
  • 00:43:05 -Je další den ráno
    v Kostelci nad Orlicí.
  • 00:43:08 Jediný, kdo nám až dosud
    o sobě vlastně nic nepověděl,
  • 00:43:12 je náš průvodce František Kinský.
  • 00:43:15 Je na čase to napravit.
  • 00:43:21 -Řekni mi, znáš všechna svá křestní
    jména?
  • 00:43:24 -Jmenuji se Maria František
    Jan Emanuel Sylvestr Alfons.
  • 00:43:28 A jednou mě toto jméno zachránilo
    před gigantickou pokutou,
  • 00:43:32 zjistilo se, že můj občanský průkaz
    je prošlý 15 let bez obnovy,
  • 00:43:37 což se v té době už rovnalo zločinu.
  • 00:43:40 Tím, že jsem se narodil
    před rokem 1948,
  • 00:43:43 tak jsem neměl rodný list,
    ale mám křestní list.
  • 00:43:47 Na křestním listě
    jsou všechna jména vypsána,
  • 00:43:50 to jsem tam dal policajtovi,
    podíval se na to,
  • 00:43:54 pak zvednul oči,
    podíval se na mě,
  • 00:43:57 tam stála vousatá mánička.
  • 00:44:00 Beze slova se zvednul
    a s doklady odešel.
  • 00:44:04 Otevřely se dveře,
    z nich někdo vykoukl
  • 00:44:09 a zase se zavřely.
  • 00:44:10 Pak zase další dveře se otevřely,
    zase někdo vykoukl,
  • 00:44:13 zase se zavřely.
  • 00:44:15 Pak přišel ještě pořád zkoprnělý
    policajt a řekl:
  • 00:44:17 tak to je v pořádku,
    děkuji vám.
  • 00:44:20 Tím mě zachránilo
    mé mnoho jmenní.
  • 00:44:22 -Vnímal jsi, že by se tvá výchova
    nějakým způsobem lišila
  • 00:44:27 od výchovy tvých vrstevníků?
  • 00:44:30 -Asi ano, bylo to vidět i z vnějšku,
    protože všichni mí vrstevníci,
  • 00:44:37 spolužáci v základní škole,
  • 00:44:40 většina z nich chodila v teplákách
    a měli zmijovku.
  • 00:44:45 Některé věci mě štvaly,
  • 00:44:48 že jsem nesměl nosit
    klasické červené trenýrky,
  • 00:44:52 musel jsem mít šortky,
    ale dalo se to přežít.
  • 00:44:56 -Je něco, co jsi chtěl dělat
    a díky svému původu
  • 00:45:00 jsi v minulé době nemohl dělat?
  • 00:45:03 -Byl jsem první z naší generace,
    který se dostal na střední školu.
  • 00:45:08 Kdybych byl jen o rok starší,
    tak jsem neměl šanci
  • 00:45:12 a musel bych jít k černému řemeslu.
  • 00:45:15 -A jak to pokračovalo dál,
    co jsi studoval?
  • 00:45:18 -Jedno jsem věděl určitě, že poté,
  • 00:45:21 co jsem dostudoval
    stavební průmyslovku,
  • 00:45:24 tak něco,
    co nechci ve svém životě dělat,
  • 00:45:27 je polír na stavbě.
  • 00:45:29 Měl jsem štěstí,
    že díky přátelům a známým
  • 00:45:34 jsem se dostal do televize.
  • 00:45:37 Pak si v televizi všimli,
    že jsem Kinský
  • 00:45:40 a tam trošku to vadilo,
    tak jsem dostal vteřinovou výpověď.
  • 00:45:45 Pak jsem se na chvíli pokorně vrátil
    ke stavařině
  • 00:45:49 a zbytek života
    jsem se pohyboval v reklamě.
  • 00:45:57 Představil bych vám poslední majitele
    zámku před rokem 1948,
  • 00:46:01 můj dědeček František
    a jeho manželka Pavla,
  • 00:46:04 která byla rozená Bellegarde.
  • 00:46:07 Tady ti malí, to je můj tatínek
    a moje maminka.
  • 00:46:12 Je to fotografie pořízená
    k jejich stříbrné svatbě.
  • 00:46:16 A to je můj bratr Antonín,
    který už je bohužel 4 roky po smrti.
  • 00:46:22 Tady je fotografie ze srazu,
    který jsme organizovali.
  • 00:46:26 Příbuzenský sraz,
    který proběhl v roce 2010,
  • 00:46:31 sešlo se nás včetně dětí
    zhruba asi 240.
  • 00:46:35 Nejvzdálenější země - Bolívie.
  • 00:46:41 -Pamatuješ si, jak vás Kostelečtí
    po návratu přijali?
  • 00:46:45 -Můj otec velmi rychle
  • 00:46:47 byl přijat nesmírně vřele Kostelcem
    jako takovým,
  • 00:46:51 protože se tady okamžitě etabloval,
    koupil cihelnu, začal podnikat.
  • 00:46:57 Všichni ho znali,
    jeho výraznou, vysokou postavu.
  • 00:47:02 Věděli, že to je slušný
    a pořádný chlap.
  • 00:47:06 Když jsem tady přišel,
    tak jsem vstoupil do jeho bot.
  • 00:47:11 Při rozhovoru v pánském pokoji
    se někdy může stát,
  • 00:47:15 že nevíte a pak hledáte v knihách.
  • 00:47:22 -Jaké postavení ve společnosti
    má podle tebe šlechta v 21. století?
  • 00:47:27 -Jsou to ti,
    co spravují nějaké majetky.
  • 00:47:30 Jsou to manažeři soukromého podniku.
  • 00:47:34 Jediné, co mají,
  • 00:47:36 tak je zodpovědnost
    vůči svým předkům.
  • 00:47:40 Soukromý podnik, který řídí
    a manažerují - nezpronevěřit.
  • 00:47:46 Udržovat, a pokud možno vylepšovat.
  • 00:47:49 -A že by měla
    nějakou společenskou funkci?
  • 00:47:53 -Někteří touží po tom býti politiky,
    někteří jsou dokonce politiky,
  • 00:47:58 tak by měli reprezentovat vlastnosti,
  • 00:48:01 které by měly být politikovi
    vepsány do duše.
  • 00:48:07 To je čestnost, otevřenost,
    přímost, pravdomluvnost,
  • 00:48:14 je toho hodně.
  • 00:48:17 -To by bylo skvělé.
  • 00:48:21 -Na tomto obraze je výjev
    z bitvy u Aspernu,
  • 00:48:24 což byla bitva,
    která se odehrávala v květnu 1809,
  • 00:48:28 ve které Rakušané porazili Napoleona.
  • 00:48:32 Všechny figury, co na obrazu vidíte,
    jsou skutečné osobnosti,
  • 00:48:37 které se bitvy zúčastnily.
  • 00:48:39 Arcivévoda Karel,
    kníže Lichtenštejn.
  • 00:48:41 A tady ten malý hnědý vzadu
    je kníže Ferdinand Kinský,
  • 00:48:46 kterého můžeme vidět zde.
  • 00:48:49 Zachoval se nesmírně statečně
  • 00:48:51 a byl přímo na bitevním poli
    arcivévodou Karlem vyznamenán
  • 00:48:55 křížem Marie Terezie.
  • 00:48:59 -Existuje nějaká typická vlastnost
    Kinských?
  • 00:49:02 -Kromě mě jsou všichni vysocí
    a krásní.
  • 00:49:07 -Vždycky chodí všude pozdě.
  • 00:49:10 -Z toho důvodu mám nedochvilnost
    hrozně ráda.
  • 00:49:14 Mám ji ráda i u ostatních lidí,
    protože mám pocit,
  • 00:49:18 že nedochvilní lidi
    jsou velkorysejší.
  • 00:49:20 -Nos a jazyky.
  • 00:49:22 Zaplať Pánbůh, ten nos nemám.
  • 00:49:25 -Jsme dlouzí, jazyky.
  • 00:49:29 -Mezinárodnost.
  • 00:49:31 -Jsou to opravdoví Češi.
  • 00:49:38 Jsou to Češi.
  • 00:49:40 -Někdy jsou nesnesitelní,
  • 00:49:42 ale když něco opravdu chtějí udělat,
    udělají to.
  • 00:49:47 -Chtěl bych mít vlastnost
    a nemám ji - enormní pracovitost.
  • 00:49:53 Neznám svého otce jinak
    než pracujícího.
  • 00:49:58 Je to jedno,
    jestli to bylo fyzicky nebo duševně.
  • 00:50:07 -Není lepšího rozloučení
    s rodem Kinských
  • 00:50:10 než slova pana hraběte Josefa
    z novoročního přípitku
  • 00:50:13 v prvním roce nového tisíciletí:
  • 00:50:17 "Je jedno, zda známe své předky
    až bůhví do kterého kolena,
  • 00:50:23 ale své jméno neseme nyní,
  • 00:50:25 a tak těm známým
    nebo neznámým předkům,
  • 00:50:29 kteří ho nesli před námi,
  • 00:50:32 nedělejme svými skutky ostudu.
  • 00:50:35 Starejme se o věci nám svěřené."
  • 00:50:41 -Máš modrou krev?
  • 00:50:43 -Vzhledem k tomu,
    že funguju v hospodě,
  • 00:50:46 vařím v hospodě
    a nejsem úplně profesionální kuchař,
  • 00:50:49 musím furt něco krájet,
    tak vím, že nemám modrou krev.
  • 00:50:53 -Já modrou krev nemám,
    mám ji fialovou.
  • 00:50:56 Modrá krev ke mně ladí,
    protože mám pořád studené
  • 00:51:00 a tím pádem fialové ruce.
  • 00:51:03 -Jako šlechtic?
  • 00:51:05 Ano, mám modrou krev.
  • 00:51:10 Ale v dnešním smyslu slova
    by se spíš řeklo,
  • 00:51:18 že si člověk vzal moc pilulek Viagry.
  • 00:51:25 -Máš modrou krev?
  • 00:51:27 -Jsem jediný ze všech,
    který ji má.
  • 00:51:30 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2017

Související