iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 2. 2010
15:30 na ČT2

1 2 3 4 5

31 hlasů
7506
zhlédnutí

Zasvěcení

Salesiánky

26 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Zasvěcení - Salesiánky

  • 00:00:22 Srdečně vás vítáme při sledování
    přímého přenosu polední modlitby
  • 00:00:26 Anděl Páně z Vatikánu.
  • 00:00:30 Když jsem byla v 7. třídě,
    tak se naskytla příležitost
  • 00:00:33 připravovat se na přijetí
    Svátosti biřmování.
  • 00:00:38 A ve farnosti, kam jsem jezdila
    do školy na 2. stupeň, působil
  • 00:00:42 kněz, Salesián, otec Ludvík
    Otrádovec, a já jsem k němu
  • 00:00:46 měla velkou důvěru.
  • 00:00:48 Tak jsem za ním šla a říkala jsem
    mu, jak se rozhoduji o tom,
  • 00:00:51 co mám dál dělat v životě.
  • 00:00:53 A on mi tenkrát říkal,
    že jeho sestra je v Itálii
  • 00:00:59 a že ten řád, u kterého působí,
    se jmenuje Dcery Panny Marie,
  • 00:01:05 pomocnice křesťanů.
  • 00:01:07 A mně se strašně líbil ten název
    a říkala jsem mu,
  • 00:01:11 že k těmto sestrám
    bych chtěla vstoupit.
  • 00:01:15 A on mi říkal, že je totalita,
    že to nejde.
  • 00:01:19 A já jsem mu říkala, že si myslím,
    že to půjde a jestli by mi
  • 00:01:23 v tom nepomohl.
  • 00:01:26 Začátkem 19. století založil
    italský kněz Jan Bosco Společnost
  • 00:01:30 svatého Františka Saleského,
    jejímž posláním byla péče
  • 00:01:33 o chudé chlapce z ulice.
  • 00:01:36 Dnes je tato kongregace známější
    pod názvem Salesiáni Dona Boska.
  • 00:01:42 Jako odpověď na rostoucí potřebu
    výchovy a vzdělávání děvčat
  • 00:01:45 založil sv. Jan Bosco, spolu se
    sv. Marií Dominikou Mazzarellovou,
  • 00:01:49 řeholní kongregaci Dcer Panny Marie
    Pomocnice - Salesiánky.
  • 00:01:54 Stalo se to r. 1872 v Mornese.
  • 00:01:58 Marie Dominika s několika dalšími
    mladými ženami složila do rukou
  • 00:02:02 Dona Boska své první řeholní sliby.
  • 00:02:05 Stala se 1. představenou
    nového společenství.
  • 00:02:14 Marie Dominika napsala dopisy -
    vlastně to je jediný dokument,
  • 00:02:17 který máme od ní psaný.
  • 00:02:20 Takový jeden nejznámější citát,
    který se líbí i mně, je:
  • 00:02:24 "Radost je znamením srdce,
    které velmi miluje Pána."
  • 00:02:31 V r. 1877 odjely první sestry
    na misie do Ameriky.
  • 00:02:35 Tehdy to vlastně bylo na celý
    život, ony věděly,
  • 00:02:38 že se už nevrátí.
  • 00:02:41 Dneska máme letadla, ale tehdy
    věděly, že už se nevrátí.
  • 00:02:44 Takže jediný kontakt s jejich
    Matkou byl tady přes ty dopisy.
  • 00:02:50 A je to bohatství i pro nás,
    je to pořád obohacující,
  • 00:02:53 pořád v tom nacházíme život.
  • 00:02:57 Dnes řeholní Institut Dcer Panny
    Marie Pomocnice, jehož hlavní
  • 00:03:00 představená Arada sídlí v Římě,
    působí v 92 zemích světa.
  • 00:03:04 Má výchovné poslání misijního rázu.
  • 00:03:07 Více než 14 000 sester se věnuje
    dětem a mládeži.
  • 00:03:18 Já jsem se k Salesiánkám dostala
    přes Salesiány.
  • 00:03:23 Až po totalitě, v r. 1991, jsme
    zjistily, že k nám do vesnice
  • 00:03:32 na jednu chalupu jezdili Salesiáni,
    na tzv. Chaloupky, na ty tábory.
  • 00:03:37 A já jsem se pak začala zajímat,
    co Salesiáni dělají.
  • 00:03:42 Moc se mi líbil způsob,
    jakým komunikovali s kluky
  • 00:03:46 u nás ve farnosti.
  • 00:03:48 Protože když jsme se s nimi
    seznámili, přišli na mši svatou
  • 00:03:51 do naší kaple, tak oni potom
    pozvali kluky na fotbal na hřiště.
  • 00:03:56 A my děvčata jsme se na ně dívaly,
    povzbuzovaly jsme je,
  • 00:04:01 nebo jsme si zahrály spolu
    nějaké hry.
  • 00:04:04 A potom na konci ty kluky
    vyzvali k modlitbě.
  • 00:04:08 A oni říkali, můžeme si spolu
    zazpívat písničku
  • 00:04:11 a bude to jako taková modlitba.
  • 00:04:14 A zpívali píseň "Krásný je vzduch".
  • 00:04:16 A ti naši kluci, ministranti,
    byli malí a neznali to,
  • 00:04:19 ale chtěli zpívat.
  • 00:04:21 Měli zpěvník před sebou,
    tak řvali jenom takovým jako...
  • 00:04:25 ...chtěli zpívat, tak prostě řvali.
  • 00:04:28 Pak při jednom setkání s jedním
    klukem jsem vyslovila větu,
  • 00:04:32 že chci být sestrou Salesiánkou.
  • 00:04:34 Já jsem si do té doby netroufala
    jít k sestrám.
  • 00:04:38 Já jsem říkala, že na to nemám,
    že nejsem tak hodná, tak svatá.
  • 00:04:42 A potom při jednom rozhovoru jsem
    řekla tady tu větu.
  • 00:04:47 Já jsem si to až potom uvědomila,
    co jsem vlastně řekla.
  • 00:04:50 A byla jsem strašně ráda,
    když jsem si to uvědomila.
  • 00:04:54 To je těžko vysvětlit, ale měla
    jsem takový pokoj v srdci a radost.
  • 00:05:06 Spoustu řádů pracuje s mládeží,
    ale každý jiným způsobem.
  • 00:05:11 Kdežto Salesiáni jsou spontánní.
  • 00:05:14 Hrají s nimi hry, jezdí na výlety,
    je to strašně radostná
  • 00:05:18 spiritualita, tak mě to zaujalo.
  • 00:05:26 Před těmi 12 lety mi bylo 18,
    tak by to mohlo být takové
  • 00:05:30 mladistvé nadšení.
  • 00:05:31 Ale to nadšení pro tuhle kongregaci
    mi zůstalo,
  • 00:05:36 tak jsem sem nakonec vstoupila.
  • 00:05:40 Teď mě čeká život tady
    v té komunitě, vychovávat
  • 00:05:44 v Domově mládeže.
    Jsem vychovatelkou.
  • 00:05:48 Pak uvidíme. Rozjíždějí se různé
    kroužky i možnosti.
  • 00:05:53 Spíš se tak jako dívám,
    co bych mohla dát ještě víc,
  • 00:05:56 než jenom třeba být
    tou vychovatelkou.
  • 00:05:59 Jak můžu využít třeba toho,
    že hraju na kytaru,
  • 00:06:02 moje dovednosti.
  • 00:06:06 Posláním institutu je být znamením
    a projevem Boží lásky a mateřské
  • 00:06:11 starostlivosti Panny Marie dětem,
    zvláště dívkám, které mají
  • 00:06:14 nejmenší možnosti uplatnit se
    ve společnosti.
  • 00:06:16 Např. v Praze-Karlíně působí sestry
    v mateřské školce,
  • 00:06:20 škole a na internátě.
  • 00:06:25 Do naší školy přicházejí dívky,
    kterým chceme dát novou šanci.
  • 00:06:28 Jsou to zvláště dívky, které si
    prožily nějaké těžké zkušenosti
  • 00:06:32 nebo mají za sebou nejrůznější
    problémy, ať už s výchovou,
  • 00:06:37 nebo se vzděláním.
  • 00:06:43 Nebo jsou to dívky, které jsou
    ze sociálně znevýhodněného
  • 00:06:47 prostředí, nebo mají zdravotní
    postižení nebo nějaké
  • 00:06:51 sociální znevýhodnění.
  • 00:06:56 Přicházejí k nám dívky z dětských
    domovů, z Domů na půli cesty,
  • 00:07:00 i z diagnostických ústavů.
  • 00:07:02 Máme tady nyní jednu dívku
    z psychiatrické léčebny.
  • 00:07:07 Máme tu dívky, které se sem
    dostanou nejrůznějším způsobem.
  • 00:07:15 Hlavními rysy našeho charismatu
    je preventivní systém,
  • 00:07:21 který se opírá o 3 body:
    laskavost, zbožnost
  • 00:07:27 nebo náboženství,
    transcendentno a rozum.
  • 00:07:34 Tenhle preventivní systém se
    snažíme žít v našem společenství,
  • 00:07:38 v komunitě, ale i všude,
    kde pracujeme.
  • 00:07:41 Tzn. že třeba se snažíme
    o laskavý přístup k dětem,
  • 00:07:45 nejen laskavý, ale i pevný.
  • 00:07:49 Potom se snažíme nějakým způsobem
    předávat tu naši prožitou zkušenost
  • 00:07:55 boží bezprostřední lásky.
  • 00:07:58 A samozřejmě tam nesmí chybět
    rozumová složka, kdy děti a mladí
  • 00:08:04 se musejí rozvíjet celkově.
  • 00:08:17 Přijde mi hrozně důležité
    navázat osobní vztah.
  • 00:08:19 Poznat každou dívku v našem
    prostředí osobně, i tu její cestu,
  • 00:08:25 ať už byla krkolomná
    nebo jednoduchá.
  • 00:08:27 Vychází z různých rodinných
    prostředí, někdy lepších,
  • 00:08:30 někdy horších.
  • 00:08:32 Je hrozně důležité poznat každou
    tu dívku a objevit - to říkal
  • 00:08:36 Don Boska, to se mně moc líbí,
    objevit takový ten konkrétní bod,
  • 00:08:39 na kterém se dá stavět.
  • 00:08:42 Nějaké takové místo, co je v té
    dívce krásného, co se dá rozvíjet.
  • 00:08:47 To je u každé dívky jiné,
    u každého toho mladého člověka
  • 00:08:50 něco jiného.
  • 00:08:55 Já jsem přišla z rodného města
    Přelouče z gymplu sem
  • 00:08:58 na biskupské gymnázium,
    a tím pádem i k Salesiánkám.
  • 00:09:03 Jsem nevěřící, takže rodiče
    to nijak neprobírali,
  • 00:09:08 ale přesto mě tady nechali,
    protože to bylo jediné místo,
  • 00:09:11 kde jsem mohla bydlet.
  • 00:09:13 Zpočátku jsem se bránila jakékoli
    víře, s tím na mě nechoďte,
  • 00:09:19 ale postupem času jsem o tom začala
    nějak přemýšlet, i to prostředí
  • 00:09:25 tady bylo dobrý, že jsme měli
    co dělat, různé aktivity,
  • 00:09:30 hráli jsme různé hry,
    i to společenství.
  • 00:09:34 Tak jsem párkrát šla,
    že se na tu mši podívám.
  • 00:09:39 Teda jako potají, aby mě tam
    náhodou nechtěli zatáhnout.
  • 00:09:44 A ono to bylo úplně naopak,
    bylo to takové otevřené prostředí,
  • 00:09:49 tak jsem se začala připravovat
    s jedním knězem i na křest.
  • 00:09:54 Sestry mi v tom pomáhaly, takže mi
    zodpověděly jakékoli otázky,
  • 00:10:00 o Bohu, o víře, křesťanství a tak.
  • 00:10:11 My vlastně máme takové světové
    logo: Je to zeměkoule
  • 00:10:14 a v té zeměkouli jsou 3 písmena:
    FMA - je to latinsky
  • 00:10:19 a česky to znamená:
    Dcery Panny Marie Pomocnice.
  • 00:10:25 To je takové jednoduché logo.
  • 00:10:27 A potom v ČR máme vycházející
    slunce na louce.
  • 00:10:32 Jsou tam taky ta 3 písmena FMA.
  • 00:10:35 Jsou to dvě postavy,
    které jsou otočené k sobě
  • 00:10:39 a komunikují spolu.
    Chceme ukazovat cestu.
  • 00:10:42 Je to jenom začátek, my je nechceme
    nikam tlačit, oni potom musí dojít
  • 00:10:47 na tu svoji cestu,
    najít si to své místo.
  • 00:10:53 V současné době je v ČR
    v 6 řeholních domech 34 sester.
  • 00:10:56 Společně se 2 komunitami v Litvě
    tvoří Inspektorii
  • 00:10:59 Panny Marie Neposkvrněné.
  • 00:11:05 Máme jednoduché šedé šaty,
    bílé tričko, kterému říkáme
  • 00:11:08 modestin, a jednoduchý závoj.
  • 00:11:10 A potom máme křížek,
    na kterém jsou ta 3 písmenka FMA,
  • 00:11:14 a ten křížek máme stejný.
  • 00:11:20 Některé sestry chodí v civilu,
    některé v hábitě,
  • 00:11:23 ale křížek máme stejný.
  • 00:11:26 Takže podle toho křížku a písmenek
    FMA poznáte, že máte před sebou
  • 00:11:30 sestru Salesiánku.
  • 00:11:32 V naší ČR jsme se domluvily,
    nejdřív to bylo z důvodu
  • 00:11:36 apoštolátu, protože třeba chodit
    po horách, hrát na hřišti fotbal,
  • 00:11:42 volejbal, je trošku náročnější
    v šatech, tak jsme se domluvily,
  • 00:11:46 že z důvodu apoštolátu
    budeme používat i civil.
  • 00:11:49 A dneska už některé sestry
    používají stále civil,
  • 00:11:52 nemají ani hábit.
  • 00:11:58 To se mi stalo kolikrát,
    že třeba jsem šla po ulici,
  • 00:12:00 ještě když jsme nosily hábity,
    ze začátku jsme se nosily
  • 00:12:03 a pak jsme přestaly.
  • 00:12:05 Asi i proto, že když jsem pracovala
    v Praze s holkama, tak ony hábit
  • 00:12:09 braly úplně jako takovou zeď.
  • 00:12:13 Tak tehdy jsem se rozhodla,
    že ten hábit nebudu nosit.
  • 00:12:16 Naštěstí jsme si mohly vybrat,
    jestli budeme chodit v hábitu
  • 00:12:19 nebo v civilu.
  • 00:12:21 Ale když jsem chodila ještě
    v hábitu, tak se mi kolikrát stalo,
  • 00:12:26 že si třeba lidi uplivli, fuj,
    nebo když šla jenom jedna jeptiška,
  • 00:12:29 tak to byla smůla, když jsme šly
    dvě, tak to bylo štěstí.
  • 00:12:33 Jednou byla taková veselá scénka,
    že jsme šly dvě, jedna byla
  • 00:12:36 v hábitu, druhá v civilu, teď nás
    kdosi potkal, jé, to budu mít
  • 00:12:40 smůlu, jenom jedna jeptiška!
  • 00:12:42 Já jsem říkala, můžu vás uklidnit,
    já jsem taky,
  • 00:12:44 tak budete mít štěstí.
  • 00:12:47 Rád bych nyní připomněl,
    že na příští rok se připravuje
  • 00:12:51 zvláštní zasedání Synodu biskupů
    ze středního Východu.
  • 00:12:56 Při příležitosti mé návštěvy Kypru
    budu mít to potěšení předat
  • 00:13:01 Instrumentum laboris
    z tohoto sněmu.
  • 00:13:09 Jedno období, myslím si, že to byla
    postní doba před Velikonocemi
  • 00:13:12 toho roku, jsem si nechala
    takové rozlišení, proč v hábitu,
  • 00:13:15 nebo proč v civilu.
  • 00:13:18 Tak jsem si říkala, nevěsta,
    když čeká na svého ženicha,
  • 00:13:23 tak ho taky nečeká v riflích.
  • 00:13:27 A ten řeholní život je takové
    znamení toho, že ta nevěsta očekává
  • 00:13:33 toho ženicha, že ten život má
    přesah, že život smrtí nekončí.
  • 00:13:39 A ten řeholník je toho
    jakýmsi svědectvím.
  • 00:13:44 Počátky díla Dcer Panny Marie
    Pomocnice u nás jsou úzce spjaty
  • 00:13:47 s českými Salesiány, kteří
    pod vedením pátera Ignáce Stuchlého
  • 00:13:51 začali r. 1927 ve Fryštáku
    u Holešova působit
  • 00:13:55 v ústavu pro chlapce.
  • 00:13:57 Právě oni vyslali první 3 dívky,
    které projevily zájem
  • 00:14:00 o salesiánskou spiritualitu,
    na formaci do Itálie
  • 00:14:04 k sestrám Salesiánkám.
  • 00:14:07 Po komunistickém převratu
    r. 1948 byly sestrám cesty
  • 00:14:10 do zahraničí zakázány.
  • 00:14:12 A budoucí sestry v dalších letech
    pracovaly jen v ilegalitě.
  • 00:14:24 Já jsem byla první, která jela
    na Slovensko v r. 1949-50.
  • 00:14:30 A tady jsme noviciát ještě neměly.
  • 00:14:32 Co jsme byly, tak že budou stěhovat
    ten noviciát do Itálie.
  • 00:14:38 Ale oni nás mezitím vzali
    do internace a sestry tam byly
  • 00:14:46 z 11 řeholních společností.
  • 00:14:50 Nám řekly, že žádnou z nás
    nechtějí, že jsme ještě mladá
  • 00:14:54 děvčata, že se můžeme ještě
    rozmyslet, kdepak, to dávno nebude.
  • 00:15:01 A stalo se, že jsme tu,
    že jsme to prokousaly těch 40 roků,
  • 00:15:07 nebo 50, a jsme tu zase.
  • 00:15:12 R. 1980 složily v Čechách řeholní
    sliby první 3 sestry.
  • 00:15:17 Od tohoto roku u nás působí
    řeholní kongregace
  • 00:15:19 Dcer Panny Marie Pomocnice.
  • 00:15:23 My jsme se připravovaly v totalitě
    tak, že jsme tady v Hradci učily,
  • 00:15:30 my tři děvčata,
    náboženství po rodinách.
  • 00:15:32 Díky jednomu knězi, kterému právě
    patřil i tento kostel, tak nám dal
  • 00:15:37 tipy rodin, které chtějí připravit
    své děti nejen na 1. svaté
  • 00:15:43 přijímání, ale vůbec pokračovat
    v náboženství.
  • 00:15:50 Takže to byla velice pěkná doba.
    15 roků jsme učily.
  • 00:15:53 Našima rukama prošlo asi 120 dětí,
    od 1. až do 9. třídy.
  • 00:16:03 Název Chaloupky je pojmem,
    jehož počátky spadají do doby
  • 00:16:05 komunistické totality.
  • 00:16:07 Jednalo se o krycí název pro tajně
    konané Salesiánské tábory.
  • 00:16:15 Hlavní prsty v tom měl, že to
    takhle řeknu, dnešní biskup
  • 00:16:19 Karel Herbst.
    Ten psal tzv. témátka.
  • 00:16:24 To byla taková kostra, co všechno
    by se mělo na Chaloupkách probírat.
  • 00:16:33 Nejen náboženství,
    ale typy her, výlety atd.
  • 00:16:38 Takže to bylo pokryté tak úžasně
    ve všech možných aspektech,
  • 00:16:43 a proto taky ta děcka
    na ty Chaloupky vzpomínají.
  • 00:16:49 A dodneška ti staří mazáci,
    ty staré páky, se scházívají.
  • 00:16:54 Takže to je taková nesmrtelná věc.
  • 00:17:01 Dneska to funguje taky,
    ale už jsou to normální tábory.
  • 00:17:04 Ale tenkrát to mělo patinu
    dobrodružství, tajuplnosti,
  • 00:17:09 protože to bylo všechno strašně
    nebezpečné. Kolikrát se nám stalo,
  • 00:17:15 když jsme byly třeba v Malé Úpě,
    měly jsme tam asi 30 děcek,
  • 00:17:22 tak někdo z okolí to udal,
    že je tam nějak moc mládeže.
  • 00:17:28 Ta přišla pohraniční stráž -
    a teď 30 botiček za dveřmi, že.
  • 00:17:40 To odpoledne by asi bylo dobrý
    rozdělit.
  • 00:17:41 A pak ten večerní program
    zase můžeme být dohromady,
  • 00:17:44 aby se nějak poznali.
    A v pátek taky.
  • 00:17:49 Ve 12 letech mě moje sestřenice,
    která je o 4 dny starší než já,
  • 00:17:55 přemluvila, abych jela
    na moji první Chaloupku.
  • 00:17:58 A tam se mi to tak líbilo,
    že jsem začala jezdit i další roky,
  • 00:18:02 do svých patnácti.
  • 00:18:05 A když mi bylo 15, tak mi vedoucí
    řekly, jestli nechci jezdit
  • 00:18:09 na Asky, což jsou vedoucí,
    kteří vlastně vedou tu Chaloupku.
  • 00:18:15 Taková Salesiánská animátorka,
    neboli aska, může to být kdokoliv,
  • 00:18:21 je dobré, když je to holka, která
    má kladný vztah k náboženství,
  • 00:18:26 k víře, protože víc zapadne
    do toho Salesiánského ducha.
  • 00:18:30 Nebo dokáže ho lépe prožívat.
  • 00:18:33 My se snažíme hned po příjezdu
    seznámit a stmelit holky dohromady,
  • 00:18:38 aby z nich byl jeden tým.
  • 00:18:40 Aby se vzájemně poznávaly
    a dokázaly se skamarádit.
  • 00:18:46 Nemusí být člověk zrovna Salesián,
    aby něco dělal s mládeží
  • 00:18:52 v salesiánském duchu.
    To je i pro laiky.
  • 00:18:55 Nebo třeba existují salesiánští
    pomocníci, kteří většinou
  • 00:18:58 jako manželé, kteří žijí nějakým
    stylem, také něco dělají s mládeží,
  • 00:19:04 a prostě dělají to
    v tom stylu Dona Boska.
  • 00:19:09 Tak i ti moji kamarádi z farnosti
    se vlastně oženili,
  • 00:19:16 akorát ta moje kamarádka
    a já jsme se staly sestrami.
  • 00:19:21 Dá se Bůh ukecat?
  • 00:19:22 - SMĚJÍ SE -
  • 00:19:24 -Co?
    -Asi ne.
  • 00:19:27 -Jako že proti jeho vůli?
    -Proti jeho vůli ne.
  • 00:19:37 Jak se prostě píše v bibli,
    proste a bude vám dáno.
  • 00:19:40 Tak když budu jednou prosit,
    tak nám to třeba nedá,
  • 00:19:42 když budu dýl, tak už by mohl.
  • 00:19:48 Já jsem na misiích byla
    jenom krátkou dobu,
  • 00:19:51 byla jsem tam asi jenom 5 měsíců.
  • 00:19:55 Protože nejdřív jsem se učila
    jenom španělštinu,
  • 00:19:59 abych se vůbec domluvila,
    pak jsem byla ve Venezuele,
  • 00:20:03 v té amazonské oblasti
    mezi Indiány.
  • 00:20:10 Dostala jsem se na měsíc přímo
    mezi kmen, který se jmenuje
  • 00:20:13 Janomami, a tam jsem zjistila,
    že i když jsem se učila
  • 00:20:17 španělštinu, že v podstatě
    mně to na nic není.
  • 00:20:22 Oni mají svůj jazyk, ve kterém
    hodně mluví, takže s nimi jsem se
  • 00:20:27 víceméně dorozumívala rukama
    nohama, tak jak to šlo.
  • 00:20:34 A potom jsem byla 4 měsíce
    na jednom internátu,
  • 00:20:37 kde bylo víc těch indiánských
    kmenů. Bylo nás tam 5 sester.
  • 00:20:41 Taky tam bylo i 5 Salesiánů.
    Pracovali jsme společně.
  • 00:20:50 Jednak to byl internát pro kluky
    a holky, takže o kluky se starali
  • 00:20:55 Salesiáni a my jsme se staraly
    o holky.
  • 00:21:12 Indiánský pokřik: Ať žije Jižní
    Amerika a Indiáni, kterým můžeme
  • 00:21:15 pomáhat, tři dva jedna: Hů-hů-hů.
  • 00:21:20 Ve farnosti se děcka hodně scházela
    a dělaly jsme spolu nejrůznější
  • 00:21:23 aktivity, blbly jsme a tak.
  • 00:21:26 Ale tam mě to ještě nenapadlo,
    že bych mohla něco takového dělat.
  • 00:21:29 Tam jsem si ještě myslela,
    že budu mamka, že budu mít 4 děti,
  • 00:21:34 už jsem to tak měla naplánované,
    a o nějakém zasvěceném
  • 00:21:36 nebo řeholním životě, to mě teda
    opravdu ani ve snu nenapadlo.
  • 00:21:41 Spíš mě to odpuzovalo, než lákalo.
  • 00:21:45 A potom jsem začala studovat
    v Praze, to ještě byla totalita,
  • 00:21:50 a jeden kněz, to byl tajný kněz,
    který normálně chodil
  • 00:21:53 do zaměstnání, ale odpoledne se
    věnoval děckám, tak s ním jsem se
  • 00:21:57 setkala, on shodou okolností
    pocházel z naší farnosti,
  • 00:22:01 ale v Praze bydlel a žil.
  • 00:22:03 Ten mě tak nahlodával,
    že není jenom cesta manželství,
  • 00:22:07 ale že si myslí, že bych mohla
    dělat i něco jiného.
  • 00:22:13 Ale možná právě, že to bylo
    asi i trochu na doporučení,
  • 00:22:16 tak ačkoli jsem se rozhodla,
    že touto cestou půjdu,
  • 00:22:19 tak to potom neobstálo.
    Odešla jsem od sester.
  • 00:22:23 Ale pak jsem se zase vrátila,
    protože někde v hloubi srdce
  • 00:22:26 jsem chápala, že asi možná to bude
    něco, co Hospodin po mně chce.
  • 00:22:33 Myslím, že když jsem udělala
    to 1. rozhodnutí, které bylo
  • 00:22:36 opravdu vnitřním bojem, tak pak už
    jsem viděla, že toto je opravdu
  • 00:22:40 moje cesta, že si to Pánbůh přeje,
    ale i já, že je to pro mě
  • 00:22:45 takové životní naplnění.
  • 00:22:48 Že život, který žiji, je opravdu
    životem plným, takovým naplněným.
  • 00:22:56 Já myslím, že od prvních slibů
    se změnilo dost.
  • 00:22:59 Od těch věčných už je to takový
    nějaký asi pozvolný.
  • 00:23:03 Nebo něco takovýho.
  • 00:23:05 První sliby, to člověk dělá
    s takovým určitým nadšením,
  • 00:23:09 ještě nemá tolik jasnou představu,
    jaký těžkosti to přinese,
  • 00:23:14 že nějaký budou, tak prostě jde,
    tak, Pane Ježíši, tady mě máš.
  • 00:23:20 Tady mě máš celou.
  • 00:23:23 No, potom časem zjistím, že něco
    třeba pro sebe bych si taky chtěla
  • 00:23:29 nechat, že to není vždycky
    tak jednoduchý.
  • 00:23:31 No ale zase si myslím,
    že člověk u toho nějak roste.
  • 00:23:36 Jednou jsem šla na rehabilitaci,
    mám nemocná záda, a ještě,
  • 00:23:40 než jsem tam přišla, tak tady
    v Ostravě je hodně Romů,
  • 00:23:44 na lavičce sedělo děvče s chlapcem,
    jak mě viděli, jak jsem vyšla
  • 00:23:49 od keře, tak to děvče hned,
    jeptiška!
  • 00:23:53 A potřebovala na mě jakoby
    upoutat pozornost.
  • 00:23:57 Na sebe a na mě.
  • 00:24:00 A potom mě volala k sobě a říkala,
    sestro, můžete se za mě modlit,
  • 00:24:06 já jsem hodně nemocná.
  • 00:24:08 Tak jsem si k ní sedla, ptala jsem
    se, jak se jmenují s tím chlapcem,
  • 00:24:12 a říkám, můžeš se modlit i ty?
  • 00:24:14 On říká, já se neumím modlit,
    já jsem se nikdy nemodlil.
  • 00:24:17 Říkám, dobře, tak já se budu modlit
    a když s tím budeš souhlasit,
  • 00:24:20 tak nakonec řekneš amen.
    Tak on, že ano.
  • 00:24:24 A to děvče, když jsem skončila,
    tak do něho, řekni amen, amen.
  • 00:24:31 A zatímco jsem byla na té lavičce
    s nimi, tak už za keřem čekala
  • 00:24:37 další paní a říkala, sestro,
    já jsem viděla, že jste se věnovala
  • 00:24:41 tady těm lidem, můžete se teď
    věnovat mně?
  • 00:24:45 Tak jsme si sedly na další lavičku
    a ona mi povykládala svůj příběh
  • 00:24:50 a taky prosila o modlitbu.
  • 00:24:53 A když jsem jí říkala, že
    i ona se může modlit, tak říkala,
  • 00:24:57 víte, já vůbec nic neumím,
    můžete mi napsat nějakou modlitbu?
  • 00:25:01 Tak jsem jí psala modlitbu Otčenáš
    na nějaký lísteček.
  • 00:25:04 A ona, úplně šťastná, si odnášela
    ten velký poklad té modlitby.
  • 00:25:12 Ten řeholní život si člověk
    sám nevymyslí, to musí dostat
  • 00:25:15 pozvání od Pánaboha.
  • 00:25:17 To je taková zvláštní věc,
    že najednou člověk ví,
  • 00:25:23 že Pán si ho volá.
    A může říct ano, může říct ne.
  • 00:25:31 A když řekne ano, tak to znamená
    teda potom naplno.
  • 00:25:54 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2009

Související