iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 6. 2009
16:00 na ČT2

1 2 3 4 5

81 hlasů
15262
zhlédnutí

Zasvěcení

Dominikánky

26 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Zasvěcení - Dominikánky

  • 00:00:18 Mnišky kazatelského řádu,
    klauzurované dominikánky,
  • 00:00:25 děkují za svůj vznik
    svatému Dominikovi,
  • 00:00:27 který je shromáždil
    v jižní Francii
  • 00:00:30 a založil pro ně klášter
    Panny Marie.
  • 00:00:32 Šlo o ženy, které byly obráceny
    z albigenské hereze.
  • 00:00:36 Jejich úkolem bylo podporovat
    modlitbou a zajišťovat zázemí
  • 00:00:42 kazatelům dominikánům při jejich
    misích po jižní Francii.
  • 00:00:50 Když se podíváme na úplně
    prenatální stav našeho řádu,
  • 00:00:52 tak musíme uvidět těhotnou ženu.
  • 00:00:56 A tou těhotnou ženou je maminka
    svatého Dominika, blahoslavená
  • 00:00:58 Jana z Asy, která když čekala
    svatého Dominika, měla sen:
  • 00:01:04 Uviděla psa s pochodní v hubě
    a ten měl touto pochodní zapálit
  • 00:01:13 celý svět.
    A to byl odkaz na Dominika,
  • 00:01:17 který svým kázáním, svým slovem
    o Bohu měl zapálit celý svět
  • 00:01:23 pro boží tajemství.
  • 00:01:26 Svatý Dominik se narodil někdy
    okolo roku 1170.
  • 00:01:30 Tradice říká, že pocházel z nižší
    šlechtické rodiny,
  • 00:01:34 byl dán na vychování ke strýci,
    který byl knězem,
  • 00:01:40 učil se svobodná umění, později se
    stává knězem a kanovníkem.
  • 00:01:47 My můžeme říci, že již
    za Dominikova života došlo k našemu
  • 00:01:53 řádovému boomu, protože Dominik
    chtěl, aby kláštery byly
  • 00:02:00 v těch největších evropských
    univerzitních městech.
  • 00:02:05 Chtěl, aby bratři byli přítomni
    na univerzitách, na křižovatkách
  • 00:02:09 tehdejší vzdělanosti.
    A to také způsobilo,
  • 00:02:13 že řád se obrovsky rychle rozšířil
    po celé střední Evropě.
  • 00:02:17 A později samozřejmě i za moře.
  • 00:02:21 Dominikáni přicházejí do Čech
    a na Moravu velmi záhy.
  • 00:02:24 Vlastně v 1. polovině 13. století
    už vznikají kláštery v Čechách,
  • 00:02:31 konkrétně v Praze.
  • 00:02:36 Za pozornost stojí, že v době
    křížových výprav se tento řád snažil
  • 00:02:40 obracet heretiky na pravou víru
    nikoli zbraněmi,
  • 00:02:43 ale vzdělaností a kázáním
    a životem v chudobě.
  • 00:02:47 K nám do Čech se první dominikánky
    dostaly již v r. 1239.
  • 00:02:52 Sice jím byl založen klášter
    u svaté Anny
  • 00:02:55 na Starém Městě pražském, který je
    svým způsobem ojedinělý,
  • 00:03:00 protože nebyl za husitských válek
    zničen.
  • 00:03:04 Podle tradice proto, že jednou
    z řeholnic byla sestra
  • 00:03:08 Jana Žižky z Trocnova.
  • 00:03:10 Tento klášter zrušil Josef II.,
    jako všechny ostatní,
  • 00:03:13 a tím byla potlačena činnost
    dominikánek na našem území.
  • 00:03:17 Až v r. 1948 páter Metoděj Habáň,
    známý a osvícený dominikán,
  • 00:03:24 je obnovil. Nejprve v Ústí n/L,
    v r. 1950 byly přemístěny
  • 00:03:29 do Litoměřic, kde ovšem téhož roku
    na podzim byly definitivně
  • 00:03:34 potlačeny komunisty.
  • 00:03:37 - DOBOVÝ KOMENTÁŘ -
  • 00:03:38 Ten řeholní oděv se vám, sestro,
    časem ušpiní a roztrhá.
  • 00:03:42 Nevadí, dostanete nový.
  • 00:03:45 Ale na svou bezvýhradnou lásku
    k Bohu, kterou ten oděv znamená,
  • 00:03:50 nedovolíte sáhnout špinavýma rukama
    ničemu, nikomu a nikdy.
  • 00:04:02 Náš oděv se skládá z bílé řízy
    neboli hábitu.
  • 00:04:05 Ze škapulíře, který Panna Maria
    darovala nemocnému bratrovi,
  • 00:04:09 potom máme řemen, patnáctidesátkový
    růženec a pak máme hlavně závoj.
  • 00:04:17 To má být znak Kristovy koruny,
    a hlavně pokory.
  • 00:04:23 A nahoru si bereme takový plášť
    bez rukávu, říkáme tomu kápa.
  • 00:04:29 Tak to si bereme, když jdeme
    na slavnosti nebo do kostela.
  • 00:04:33 Tohle je pracovní zástěra,
    je zalátaná, takže tu si na sebe
  • 00:04:38 hodíme, a mívám do práce na sobě
    i černou řízu.
  • 00:04:46 A když je moc horko,
    tak si vezmu bílý závoj.
  • 00:04:54 V r. 1990 se sestry vrátily
    do Bojkovic.
  • 00:04:57 Ty, které byly do řádu přijaty
    tajně, se k němu mohly přihlásit
  • 00:05:01 veřejně a vyměnit civil
    za řeholní šat.
  • 00:05:05 Kongregace se mohla vrátit
    k činnosti, která byla
  • 00:05:08 jejím původním posláním.
  • 00:05:11 Dnes působí v Brně, Střelicích,
    Olomouci, Jablonném v Podještědí,
  • 00:05:17 Praze a Bojkovicích 74 sester.
  • 00:05:23 Jsme v Bojkovicích.
  • 00:05:26 To, co tady můžete vidět,
    to je jednak budova konventu
  • 00:05:34 sester dominikánek, tzn. jednoho
    správního celku České kongragace
  • 00:05:40 sester dominikánek.
  • 00:05:43 A zároveň v té budově v 1. patře
    sídlí Církevní střední
  • 00:05:46 odborná škola. Už od r. 1991.
  • 00:05:50 Od podzimu 1990 jsou tu
    i sestry dominikánky.
  • 00:05:56 K té budově jsme přišly tak,
    že ve 30. letech daroval sestrám
  • 00:06:00 někdo z místních obyvatel pozemek
    na to, aby si tady postavily
  • 00:06:04 budovu, ve které by mohly žít,
    a postavit sirotčinec.
  • 00:06:11 Sirotčinec sv. Václava byl otevřen
    v r. 1937 a byl v provozu
  • 00:06:16 do r. 1950, kdy byly dominikánky
    vystěhovány.
  • 00:06:20 Po revoluci se sem sestry vrátily
    a otevřely školu.
  • 00:06:27 Učíme převážně děvčata,
    která mají zájem o sociální práci.
  • 00:06:32 Jsme střední škola, máme
    2 maturitní obory:
  • 00:06:37 sociální pečovatelství
    a sociální vychovatelství.
  • 00:06:40 Od září zkoušíme i nematuritní obor
    ošetřovatel.
  • 00:06:43 Vše je směřované pro přípravu osob,
    které mají pracovat
  • 00:06:47 v sociální sféře.
  • 00:06:49 Když jsme se sem v 90. roce
    vrátily, tak už to bylo
  • 00:06:53 i s úmyslem založení školy,
    protože jsme měly na co navazovat,
  • 00:06:58 na tradici pořádaných kurzů
    a té ošetřovatelské školy,
  • 00:07:03 která tady fungovala před tím,
    než byly odsud sestry vyvezeny.
  • 00:07:09 Takže jsme byly vlastně přijaty
    celkem s nadšením,
  • 00:07:13 protože Bojkovice jako město v té
    době nemělo žádnou střední školu.
  • 00:07:19 A myslím si, že střední škola
    k městu patří,
  • 00:07:22 byly jsme od začátku podporovány.
  • 00:07:33 Do Bojkovic jsem byla asignovaná,
    tzn. že jsem byla představenými
  • 00:07:36 určena do tohoto domu
    a do této komunity.
  • 00:07:40 Vyučuji na střední církevní škole
    výtvarné obory.
  • 00:07:45 Já mám 2 roky sliby, jsem ve fázi,
    které se říká juniorát,
  • 00:07:52 tzn. že už jsem skládala sliby
    čistoty, poslušnosti a chudoby,
  • 00:07:58 ale zatím na dobu určitou.
  • 00:08:02 Střední školu jsem vystudovala
    v Brně jako módní návrhářka
  • 00:08:06 a vysokou v Hradci Králové
    na Pedagogické fakultě,
  • 00:08:10 obor textilní tvorba.
    Já mám hodně ráda barvy,
  • 00:08:13 což se teď zrovna nijak
    nerealizuje.
  • 00:08:20 To je složitá otázka, jak jsem se
    rozhodla jít do řádu?
  • 00:08:23 Je to prostě výběr.
  • 00:08:25 Stejně tak jako si člověk vybírá,
    jestli chce dělat nějakou věc,
  • 00:08:30 nebo jestli chce vstoupit
    do manželství.
  • 00:08:34 Tam je vždycky ta volba.
  • 00:08:37 Tak stejně tak já jsem si vybrala,
    co je pro mě z mého hlediska
  • 00:08:41 to větší dobro. Pro moje rodiče
    to určitě bylo těžké,
  • 00:08:45 protože jsem vždycky chtěla mít
    rodinu, fůru dětí.
  • 00:08:48 Já myslím, že pochybnosti
    přicházejí dnes a denně,
  • 00:08:52 a to nejen v tomhle povolání.
  • 00:08:56 Myslím si, že je to součást
    svobody, která člověka provází.
  • 00:09:01 Ve volném čase jsem nucena
    studovat, ale ráda sportuji
  • 00:09:06 nebo chodím do přírody, na výlety,
    na kolo, různě.
  • 00:09:13 Na kolo chodím většinou v teplákách
    nebo v nějakých sportovních
  • 00:09:18 elasťácích, ale to je spíš
    v té chvíli, kdy si opravdu
  • 00:09:24 chci zasportovat.
  • 00:09:26 Pokud se pouze někam přemísťuji,
    dá se to zvládnout i v hábitu.
  • 00:09:29 Ale je to trošku nebezpečné.
  • 00:09:34 V současné době studuje na Církevní
    střední škole v Bojkovicích
  • 00:09:38 42 studentek, a některé z nich bydlí
    v Domově mládeže,
  • 00:09:43 který vedou dominikánky.
  • 00:09:46 Ačkoli zřizovatelem je církev,
    pravidla jsou zde stejná
  • 00:09:50 jako na státních internátech.
  • 00:09:54 To, co je jinak, vyplývá z toho,
    že ten internát je maličký.
  • 00:09:57 To je vlastně jenom jedna
    výchovná skupina.
  • 00:10:02 Jsem konvertita.
  • 00:10:03 Někdy v době dospívání jsem nějak
    přišla na to,
  • 00:10:05 že to křesťanství není až tak velký
    přežitek minulosti.
  • 00:10:09 Já jsem vždycky měla ráda historii,
    tak jsem ji taky vystudovala,
  • 00:10:12 pro jistotu.
  • 00:10:13 A dokonce jsem konvertovala takovým
    způsobem, že jsme se kamarádily
  • 00:10:17 s jednou holkou a já jsem jí
    říkala, ty, já asi budu věřící.
  • 00:10:21 A ona říkala, jo?
    Jak se ti to projevuje?
  • 00:10:23 Tak jsem jí vysvětlila symptomy.
    A ona říkala, vidíš,
  • 00:10:26 to já asi budu taky.
    Takže takhle jsme konvertovaly obě.
  • 00:10:30 A pak už jsme nějak hledaly
    společenství nějaké církve.
  • 00:10:33 A během studií čím dál víc člověk
    slyšel to volání k tomu...
  • 00:10:44 ...k tomu úplnému odevzdání.
    Moji rodiče jsou nevěřící.
  • 00:10:48 Tatínek to celkem nijak neřešil,
    maminka byla hodně naštvaná,
  • 00:10:54 protože očekávala něco
    hodně jiného.
  • 00:10:58 Jednu chvíli si mysleli,
    že jsem se úplně zbláznila.
  • 00:11:05 Myslím si, že dneska máme docela
    dobrý vztah.
  • 00:11:09 A i v tom dobrý, že maminka nějak
    usoudila, že by ten Pánbůh
  • 00:11:14 přece jen mohl být, když já už
    12 let v tom klášteře jsem.
  • 00:11:20 Že bych asi neuvěřila jen tak
    něčemu. A že by možná
  • 00:11:23 nějaký Pánbůh opravdu mohl být.
  • 00:11:26 Teda ještě to nemáme jisté, to ne,
    ale jako možná.
  • 00:11:36 Když jsme dělaly poprvé přijímací
    zkoušky, když začínala škola,
  • 00:11:40 tak jsem zažila, že přede mnou
    sedělo v lavicích 30 děvčat,
  • 00:11:46 v tom věku 14 nebo 15 roků,
    a já si velice dobře pamatuji
  • 00:11:53 ten moment, kdy jsem se na ně
    dívala a směla jsem prožít to,
  • 00:11:59 že to jsou moje děti.
  • 00:12:02 Prostě tyhle děti mi Pán dal
    na to, aby byly moje.
  • 00:12:06 Ne ve smyslu vlastnění, ale abych
    k nim mohla přistupovat jako matka,
  • 00:12:11 která se dává.
  • 00:12:26 Vlastně tady naše paní učitelka
    vede tenhle dramatický kroužek.
  • 00:12:30 Několikrát do roka, když
    nacvičujeme nějaké představení,
  • 00:12:33 tak většinou pro mateřské školky
    nebo třeba i pro 1. stupeň ZŠ.
  • 00:12:39 Hrajeme nějakou pohádku
    nebo nějaké krátké divadlo.
  • 00:12:47 Jaké jsou děti?
  • 00:12:48 Skvělé.
  • 00:12:53 No... jo, já myslím, že všechny
    děti jsou úžasné v tom,
  • 00:12:57 že jsou nepopsané a úžasně se snaží
    najít orientaci v tom dnešním
  • 00:13:02 světě, a to hledání je
    strašně krásná záležitost.
  • 00:13:09 Já jsem strašně vděčná za to,
    že u toho můžu být.
  • 00:13:12 To, jak objevují ten svět
    a spoustu věcí, které v něm jsou,
  • 00:13:16 jak se z toho radují,
    někdy se z toho rmoutí,
  • 00:13:19 někdy z toho mají, jak ony říkají -
    deprese, tak to všechno patří
  • 00:13:24 k tomu životu. A mě to obohacuje.
  • 00:13:30 Olomouc - tady žije malá komunita
    4 sester v nenápadném řadovém domku,
  • 00:13:35 který se klášteru nepodobá
    ani vzdáleně.
  • 00:13:38 2 sestry důchodkyně
    a 2 v produktivním věku zde sdílejí
  • 00:13:43 společenství v mnohém odlišné
    od ruchu Bojkovic.
  • 00:13:46 Zajímalo nás, zda je možné,
    aby ženy, ať už v menší či větší
  • 00:13:51 komunitě, dokázaly žít spolu
    bez hádek a sporů?
  • 00:13:56 To někdo se vyjádřil, že se diví,
    že tolik žen se ještě nepopere
  • 00:14:00 mezi sebou. Ale já myslím,
    že každá se snaží.
  • 00:14:05 Dělá to všechno pro Pánaboha
    a snaží se být lepší,
  • 00:14:08 všechny se snažíme o dokonalost,
    takže tím se stává, že se snášíme.
  • 00:14:21 Ráda pracuji, já nejsem studijní
    typ. Já vám to říkám upřímně.
  • 00:14:26 Já jsem spíš typ pracovní.
  • 00:14:36 Dominikánky jsou typ apoštolátu -
    výchova, vyučování mládeže
  • 00:14:40 a charitativní činnost v domovech.
  • 00:14:42 Já jsem spíš zažila tu činnost
    v charitativních domovech.
  • 00:14:45 To jsem se starala o různé staré
    dědečky, babičky,
  • 00:14:49 nakonec i sestřičky.
  • 00:14:52 Nejvíc v Kadani.
    Tam jsem prožila 10 let s nimi.
  • 00:14:59 Letos už budu v řádu víc jak
    20 let, protože jsem vstupovala
  • 00:15:03 k dominikánkám ještě před revolucí.
  • 00:15:06 Tehdy to bylo neveřejně, tajně.
  • 00:15:10 To jsem končila
    Matematicko-fyzikální fakultu,
  • 00:15:14 byla jsem tehdy v 5. ročníku.
  • 00:15:16 Víceméně naše formace tehdy
    vypadala tak, že jsme za staršími
  • 00:15:20 sestrami, které mohly žít
    shromážděně, protože byly vyvezeny
  • 00:15:26 z klášterů ještě někdy
    před totalitou a vstoupily
  • 00:15:29 před tím, než nastoupil
    komunistický režim,
  • 00:15:32 takže k nim jsme jezdívali
    do jejich společenství.
  • 00:15:35 Ale samozřejmě, že jsme nosily
    civilní oblečení, žily jsme
  • 00:15:38 v malých skupinkách pohromadě.
  • 00:15:40 Já jsem konkrétně žila
    s ještě jednou sestrou v Praze
  • 00:15:44 a pracovala tam.
  • 00:15:45 A potom se to samozřejmě změnilo
    po roce 89, protože jsme mohly
  • 00:15:50 oficiálně se přihlásit k řádu,
    takže jsme oblékly hábit.
  • 00:15:56 Samozřejmě se začaly ty komunity,
    ve kterých žijeme, konstituovat
  • 00:16:00 nějak jinak. Já ještě s jednou
    sestrou jsme se přestěhovaly sem
  • 00:16:06 do Olomouce a mohly jsme pokračovat
    veřejně v teologických studiích.
  • 00:16:12 Takže jsem pak nějakou dobu byla
    zase studentkou.
  • 00:16:18 Sestra Gabriela studovala v Římě
    a ke svému původnímu titulu
  • 00:16:21 doktorky přírodních věd přidala
    i titul doktorky teologie.
  • 00:16:26 A vrátila se do Olomouce.
  • 00:16:29 V současné době tady přednáší
    na Cyrilometodějské fakultě,
  • 00:16:33 na katedře biblických věd,
    všeobecný úvod do Písma svatého,
  • 00:16:37 úvod do Starého zákona, biblické
    základy řeholního života,
  • 00:16:42 biblickou hebrejštinu, a vede další
    odborné biblické kurzy.
  • 00:16:49 Kromě toho vykonávám v těchto
    letech funkci děkanky fakulty.
  • 00:16:53 Vlastně je to poprvé v dějinách
    naší země, kdy v čele
  • 00:16:57 Teologické fakulty stojí žena,
    takže noviny tomu věnovaly
  • 00:17:03 dostatečnou pozornost. Televize.
  • 00:17:09 Bylo to tehdy takové živé.
    Lidé si toho všimli.
  • 00:17:14 Jsme v Praze v Černé ulici,
    kde je Domov mládeže
  • 00:17:18 vedený sestrami dominikánkami.
  • 00:17:22 Co vám tady nejvíc vadí?
  • 00:17:24 Ty papírový sádrokartónový stěny,
    protože my tady nemůžeme
  • 00:17:27 v noci vůbec nic dělat.
  • 00:17:30 Nemůžeme tady dělat bordel.
  • 00:17:32 Musíme být v 10 hodin ticho a spát.
  • 00:17:34 Domov mládeže je na tomto místě
    již 100 let.
  • 00:17:36 Samozřejmě ho v době totality
    musely sestry opustit
  • 00:17:40 a proměnil se ve státní instituci.
  • 00:17:42 Pak se sem sestry dominikánky
    vrátily a obnovily činnost.
  • 00:17:46 Naše zařízení, Domov mládeže,
    má úplně stejné parametry
  • 00:17:49 Jako každý jiný domov mládeže
    po republice.
  • 00:17:52 A to, co lidi trkne jako první,
    když sem přijdou, je to,
  • 00:17:55 že na ně dýchne jiný duch.
  • 00:17:58 To je cítit, že děcka
    jsou tu přijímána.
  • 00:18:02 To přijetí je o tom,
  • 00:18:06 že děcka má člověk rád,
    s láskou na ně čeká,
  • 00:18:09 chce jim naslouchat.
  • 00:18:11 Děcka jsou v tomhle období puberty
    a dospívání hodně sama,
  • 00:18:14 plné různého napětí.
  • 00:18:19 Doma s dospělákama už komunikovat
    nechtějí, chtějí být dospělá,
  • 00:18:22 ale ještě jim to nejde.
  • 00:18:24 A my jsme opravdu takový most,
    kdy ony mohou překlenout
  • 00:18:29 to svoje napětí, kdy ještě
    potřebují trochu dospělákům věřit,
  • 00:18:34 potřebují se to učit, a na druhou
    stranu už chtějí být samy sebou.
  • 00:18:38 Já ráda říkám, že tady si to mohou
    zkoušet nanečisto.
  • 00:18:42 Pak už život nebude čekat.
    Ale tady kolikrát můžou.
  • 00:18:46 My na to jdeme takovou výchovnou
    metodou vložené důvěry
  • 00:18:50 v toho dospívajícího člověka.
  • 00:18:53 Chceme, aby právě rostly
    k té odpovědnosti,
  • 00:18:57 ale aby rostly, aby se to učily,
    aby se o tom učily mluvit.
  • 00:19:01 Aby se nebály přiznat, přišla jsem
    pozdě, co se stalo?
  • 00:19:04 Vyříkat si to s tím dospělákem,
    protože vychovatelky je čekají,
  • 00:19:08 mají o ně obavu, strach.
  • 00:19:10 Kupa dětí vám řekne, nikdy mi nikdo
    nevěřil, proč zrovna vy
  • 00:19:13 byste mi teď měla věřit?
  • 00:19:16 Já říkám, ale Hedviko, já ti chci
    věřit, ty rosteš v dospělého
  • 00:19:19 člověka, tobě mají věřit
    další lidi. Pro ně je to novum.
  • 00:19:23 Velké novum.
  • 00:19:26 Většina děvčat je tady nevěřících,
    nepraktikujících,
  • 00:19:29 možná jsou pokřtěné,
    ale to je všechno.
  • 00:19:34 Jsou to tedy křesťané,
    kteří nepraktikují.
  • 00:19:37 Ale není to podmínka pro přijetí.
  • 00:19:39 Děvčat je tady celkem 80,
    jsou hodně z různých škol,
  • 00:19:43 já vám teď nepovím ten počet,
    ale od uměleckých, přes chemické,
  • 00:19:48 gymnázia, máme tady děvčata
    i ze zdravotních a sociálních škol,
  • 00:19:52 takže je to pestře namíchané.
  • 00:19:55 Mně je těch děcek hodně líto.
  • 00:19:58 My jsme klasický vzorek současné
    společnosti - každá 2. holka
  • 00:20:02 je z rozbité rodiny.
    Ta děcka opravdu nemají zázemí.
  • 00:20:06 Málokdo kdy vůbec zažil,
    že je někdo měl rád,
  • 00:20:11 že je někdo čekal.
  • 00:20:12 Byť dneska třeba holky přijdou
    z vycházky o 5 minut později,
  • 00:20:16 ale ony vědí, že je tady čekáme.
  • 00:20:19 Proč jste si vybraly
    tento domov mládeže?
  • 00:20:21 Tak třeba z mý stránky,
    protože prostě jsem myslela,
  • 00:20:25 že tady bude větší klid.
    Bude větší klid na učení,
  • 00:20:28 prostě z toho důvodu, že je to
    křesťanský, katolický.
  • 00:20:34 Každý rok se někomu z děvčat
    rozpadne rodina.
  • 00:20:38 To je pro ně rozpad veškerých
    jistot.
  • 00:20:41 Každý rok někdo z děvčat přijde
    o někoho velmi blízkého,
  • 00:20:45 i z rodičů. Z prarodičů ano,
    ale taky i ze spolužáků ve škole.
  • 00:20:50 To jsou životní zkušenosti,
    kdy ony se existenciálně setkají
  • 00:20:54 se smrtí, a co teď?
  • 00:20:57 Splnily se vaše představy?
  • 00:20:59 Myslím si, že jo.
  • 00:21:01 Když si povídáme s holkama
    z ostatních intrů, tak jo,
  • 00:21:04 i ty aktivity tady.
  • 00:21:06 Prostě všechno mi vyhovuje, já jsem
    taková tvořivá, takže pohoda.
  • 00:21:13 Tak, nech to, pak mi sjedeš dolů
    a já řeknu,
  • 00:21:15 co se tenhle týden bude dít, jo?
  • 00:21:19 Co se tento týden děje
    v našem domě?
  • 00:21:23 V úterý, to tedy už máme dneska,
    v 17 - ne špatně! - v 7 večer,
  • 00:21:30 v 19 h na knihovně vyhlášená čtená
    zkouška divadelního spolku Škopek.
  • 00:21:36 No, jak je to dál?
  • 00:21:37 Ještě se mi na příklad nestalo...
  • 00:21:40 Ještě se mi např. nestalo, že bych
    jel ve vlaku a k nějaké by nedošlo.
  • 00:21:44 Co to píšete, pane továrníku
    Bierhansle?
  • 00:21:48 Víc citově.
  • 00:21:51 Je dobré být připraven na vše.
  • 00:21:53 V 19:15 v kapličce: biblické téma
    "Ženy v Novém zákoně".
  • 00:21:58 Dokončuji tuhle knížku, je krásná,
    "7 žen z evangelií".
  • 00:22:02 A tady je to podobenství
    7 modliteb.
  • 00:22:07 A dneska večer ve 20 zkouška
    u klavíru. To je úterý.
  • 00:22:22 Každá ze sester jsme zaměstnaná.
    Máme plat.
  • 00:22:26 Tzn. já, když jsem ekonomka,
    tak mám vlastně plat,
  • 00:22:29 jako bych byla civilní člověk.
  • 00:22:32 Jsem zaměstnaná v tom
    Domově mládeže.
  • 00:22:34 Stejně tak sestra, která by chodila
    do práce někde jinde.
  • 00:22:37 Jsou sestry, které pracují
    v zaměstnání i mimo komunitu.
  • 00:22:41 Každá z nás dostává plat
    a pak ten plat dáváme dohromady
  • 00:22:45 do naší sesterské společné kasy.
  • 00:22:50 Když ušetříme peníze, tak jednak
    určitou částku dáváme do společné
  • 00:22:54 celokongregační kasy a z těchto
    peněz se potom rozděluje dál
  • 00:22:59 na opravy domu, na potřeby domu,
    na financování sociálně slabších
  • 00:23:04 studentů v různých zařízeních.
  • 00:23:07 Docela značnou částku
    rozdáme taky na dary.
  • 00:23:12 Myslím si, že poslání řádu jako
    takové zůstává pořád stejné,
  • 00:23:16 ale mění se forma,
    v jaké se uskutečňuje.
  • 00:23:22 Protože kdybychom měli mluvit
    o našem poslání, tak dominikáni
  • 00:23:26 vám vždycky řeknou, naše heslo
    je pravda a jiné z našich hesel
  • 00:23:30 nebo pravidel je "kontemplata
    aristradee", tzn. to,
  • 00:23:34 co jsi prorozjímal, to předávej
    druhým a snaž se žít pravdivě.
  • 00:23:42 Proto taky třeba jednou z priorit
    našeho řádu, nebo alespoň
  • 00:23:45 naší kongregace, je předávat to,
    co považujeme za pravdivé
  • 00:23:51 a správné, tzn. vychovávat.
  • 00:23:54 Takže výchova patří k jedné
    z priorit.
  • 00:24:00 Samozřejmě, že jednoho krásného dne
    narazíte na to,
  • 00:24:03 kdy se jednou rozejde mínění
    vaší představené
  • 00:24:06 a vaše vlastní mínění.
  • 00:24:07 A narazíte na to v nějakých malých
    věcech, a pak na to samozřejmě
  • 00:24:11 můžete narazit kvůli velké věci,
    pro vás podstatné.
  • 00:24:14 A je pravda, že říct znovu ano
    k tomu slibu poslušnosti,
  • 00:24:19 to stojí nějaké boje.
  • 00:24:22 A někdy to stojí opravdu těžké
    boje, ale když ho znovu řeknete,
  • 00:24:26 tak z toho vyplynou
    obrovské milosti.
  • 00:24:29 Stojí to za to, i když je pravda,
    že je to škola, kterou bych si sama
  • 00:24:33 podruhé dobrovolně nevybrala.
    Ale funguje to.
  • 00:24:37 Je v tom obrovská milost,
    když člověk nakonec poslechne,
  • 00:24:40 i když se bouří.
  • 00:24:43 - ZPÍVAJÍ ANGLICKY -
  • 00:25:03 Předsudky, ty se týkají toho,
    že nic neděláme
  • 00:25:05 a že nás lidi živí ze svých daní.
    Tak to je teda těžký předsudek,
  • 00:25:10 protože jsme všechny řádně
    zaměstnané a chodíme do práce.
  • 00:25:13 Příhoda z ulice?
  • 00:25:16 Maminka jde s malou slečnou,
    prvňačka, druhačka,
  • 00:25:20 starší být nemohla, a když mě
    potkaly, maminka říká,
  • 00:25:25 když budeš zlobit,
    tak takhle dopadneš.
  • 00:25:28 Na to se nedá nereagovat!
  • 00:25:30 Tak jsem jí řekla, že to je
    za odměnu, že to není za zlobení.
  • 00:25:34 Že to je dar, být řeholníkem.
  • 00:25:56 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize 2009

Související