iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 2. 2013
17:27 na ČT24

1 2 3 4 5

13 hlasů
26521
zhlédnutí

Retro

Rok 1951

27 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Retro

  • 00:00:20 Dnes zavzpomínáme na události,
    které Čechoslováky
  • 00:00:24 traumatizovaly přes čtyřicet let.
    Jednak uzavření hranic,
  • 00:00:28 ale také sovětizace
    našeho zemědělství.
  • 00:00:31 Abychom ovšem neupadali
    pouze do depresí,
  • 00:00:34 budeme hovořit i o módě
    nových budovatelů socialismu,
  • 00:00:37 která rozhodně nebyla tak ponurá
    jako rok 1951,
  • 00:00:41 o kterém bude dnešní Retro.
  • 00:00:47 Dnes se ještě dozvíme,
    koho můžeme nazvat
  • 00:00:50 otcem železné opony
    na československých hranicích.
  • 00:00:54 Byl to právě Ludvík Hlavačka,
    který nechal zřídit
  • 00:00:57 elektrické zátarasy,
    elektrickou stěnu smrti
  • 00:01:02 a zřídit minová pole.
  • 00:01:05 Finská novinářka žijící
    téměř 70 let v Praze prozradí,
  • 00:01:09 jak si počátkem 50. let ušila
    kabelku z pánského klobouku.
  • 00:01:14 Tak jsem koupila
    největší černý pánský klobouk
  • 00:01:17 na Václavském náměstí u Čekana
  • 00:01:20 a udělala jsem si z toho
    večerní kabelku.
  • 00:01:23 A sovětské experimenty
    v našem zemědělství
  • 00:01:27 vyvrcholí rozdojením kozla.
  • 00:01:30 Víte,
    my jsme také rozdojili kozla.
  • 00:01:32 My jsme ho vlastně nerozdojovali,
    on nám začal dojit sám.
  • 00:01:39 Ještě v únoru roku 1948,
  • 00:01:41 tedy bezprostředně
    po komunistickém puči,
  • 00:01:44 byly československým občanům
    odebrány jejich cestovní doklady.
  • 00:01:48 K definitivnímu uzavření hranic
    ale ovšem došlo až po schválení
  • 00:01:52 zákona o Pohraniční stráži
    právě v roce 1951.
  • 00:01:57 Děkujeme vám, že vy v tyto dny
    svou bojovou ostražitostí
  • 00:02:03 zajišťujete klidnou práci,
    štěstí, mír všech pracujících.
  • 00:02:15 Hranice se začala uzavírat
    únorem 1948,
  • 00:02:19 protože tehdy byla zrušena platnost
    všech cestovních pasů.
  • 00:02:24 11. červenec 1951 je považován
    za významné datum
  • 00:02:32 v dějinách Pohraniční stráže
    a ochrany státní hranice vůbec,
  • 00:02:36 protože tehdy byl přijat zákon,
    který umožňoval přestavbu,
  • 00:02:40 přeměnu státní hranice do podoby,
  • 00:02:43 která zanechala svoje stopy
    až dodnes.
  • 00:02:51 Otcem československé železné opony
    je Ludvík Hlavačka,
  • 00:02:54 který zemřel
    před několika lety v Praze.
  • 00:02:56 Byl to člověk, který byl
    velmi brutální a velmi obávaný.
  • 00:03:00 Později se stal prvním velitelem
    Pohraniční stráže.
  • 00:03:03 Byl to právě Ludvík Hlavačka,
  • 00:03:07 který nechal zřídit
    elektrické zátarasy,
  • 00:03:12 elektrickou stěnu smrti
    a zřídit minová pole.
  • 00:03:21 Ve 14 hodin 57 minut přerazil
    vlak pravidelné linky
  • 00:03:26 Cheb - Aš závoru,
    a tak překročil státní hranici.
  • 00:03:30 V roce 1951 se odehrál velmi
    zajímavý příběh Vlaku svobody,
  • 00:03:35 což byl obyčejný rychlík,
    který unesla skupinka lidí,
  • 00:03:39 kteří se chtěli dostat na Západ,
    a prorazili železnou oponu
  • 00:03:45 do západoněmeckého Selbu
    a zůstali na Západě.
  • 00:03:49 Těch cestujících ve vlaku bylo
    sto deset.
  • 00:03:52 Čtyřiatřicet z těch sto deseti
    se rozhodlo zůstat.
  • 00:03:56 Byla to velká prohra
    pro komunistický režim.
  • 00:03:59 Pak začalo to přemlouvání,
    abyste tam zůstali, ne?
  • 00:04:02 Přemlouvali tam lidi,
    hodně takoví ti finančníci.
  • 00:04:04 Podle mého tam asi žádný nezůstal.
  • 00:04:07 Jenom ti,
    kteří připravili tu akci.
  • 00:04:09 Ano, to byla dvě auta.
  • 00:04:17 Překročení státní hranice stálo
    život do roku 1989 asi 300 lidí.
  • 00:04:22 Zhruba sto zemřelo
    v elektrických drátech.
  • 00:04:27 Nejsou to jenom ti mrtví,
    ale vedle tohoto čísla
  • 00:04:32 je obrovské množství těžce
    zraněných s trvalými následky.
  • 00:04:37 Za celou existenci železné opony
    na ní zahynulo kolem tisíce lidí.
  • 00:04:42 Ta čísla nejsou zcela
    ještě přesně zjištěna.
  • 00:04:47 Většina z nich,
    a to je, myslím, velmi zajímavé,
  • 00:04:52 byli pohraničníci,
    kolem šesti stovek.
  • 00:04:59 Tito soudruzi střežili
    státní hranice ve chvíli,
  • 00:05:03 kdy my jsme zasedli
    ke štědrovečerní večeři.
  • 00:05:06 A z nich celá jedna třetina,
    kolem dvou stovek, byly sebevraždy.
  • 00:05:13 To číslo, myslím,
    stojí velmi za pozornost,
  • 00:05:18 a to z toho důvodu, že
    pravděpodobně nám názorně ukazuje,
  • 00:05:23 jaké podmínky tam asi panovaly
  • 00:05:25 a pod jakým tlakem
    ti pohraničníci byli.
  • 00:05:32 Pohraniční stráž měla
    zhruba 20 000 příslušníků.
  • 00:05:36 Nebyli to jenom důstojníci,
    tedy vojáci z povolání,
  • 00:05:40 ale valná většina z 20 000 byli
    vojáci základní služby,
  • 00:05:45 kteří tam museli nastoupit,
    vykonat vojenskou základní službu.
  • 00:05:57 Střízlivý odhad všech,
    kteří odešli z Československa
  • 00:06:01 do zahraničí v letech 1948 až 1989,
    je asi sto tisíc,
  • 00:06:04 ale to číslo bude nepochybně
    mnohem větší.
  • 00:06:07 Problémem jsou 50. léta,
  • 00:06:09 kdy evidence obyvatel
    nebyla tak dokonalá.
  • 00:06:25 Lieko Zachovalová.
    Vy jste finská novinářka,
  • 00:06:28 která přijela do tehdejšího
    Československa v roce 1948,
  • 00:06:32 vlastně v době,
    kdy tehdy československým občanům
  • 00:06:37 byl odebrán pas
    a nemohli vycestovat do ciziny.
  • 00:06:41 Jak vy jste vlastně nahlíželi
    na ten fakt,
  • 00:06:45 že českoslovenští občané nemohli
    vůbec vycestovat za své hranice?
  • 00:06:50 Já jsem toto vůbec nevnímala
    ze začátku.
  • 00:06:57 Já jsem jela sem za svou láskou
    a takové věci mě vůbec nezajímaly.
  • 00:07:02 A vy jako Finka jste normálně
    mohla cestovat zpátky
  • 00:07:05 za hranice Československa?
  • 00:07:08 To určitě,
    dokud jsem byla finská občanka.
  • 00:07:13 Pak až mně nabídli české občanství
    a já jsem to vzala
  • 00:07:18 coby mladomanželka tady,
    já jsem si řekla,
  • 00:07:23 oni se urazí, když to neberu, tak
    pak teprve i pro mě spadla klec.
  • 00:07:31 Lieko, kdy vy jste se
    poprvé od roku 1948
  • 00:07:34 dostala zpátky do Finska?
  • 00:07:36 Někdy... Kdy to bylo?
  • 00:07:39 Asi v roce 1957 jsem tlumočila
    i panu prezidentu Novotnému,
  • 00:07:45 který měl finskou návštěvu,
    sice ne prezidenta,
  • 00:07:50 ale předsedu parlamentu.
    Pan prezident se ptal,
  • 00:07:55 aby řeč nestála:
    Jezdíte domů?
  • 00:08:00 Já jsem řekla: Nejezdím,
    protože to není tak jednoduché.
  • 00:08:05 V podstatě deset let jste se
    nemohla podívat...
  • 00:08:10 Nějak by se to zařídit dalo,
    pravil.
  • 00:08:14 Za nějakou dobu jsme se šestiletým
    synem a manželem jeli.
  • 00:08:20 Vaše maminka se mohla bez problémů
    dostat do Československa?
  • 00:08:24 Bohužel tenkrát vládla
    v Československu
  • 00:08:28 jakási špionomanie,
    takže matka měla velké potíže
  • 00:08:32 získat sem vízum, takže mnohokrát
    odložila svoji cestu,
  • 00:08:37 ale přece jen potom přijela
    a bylo to samozřejmě
  • 00:08:42 velmi vítané a velmi hezké,
    ale bez potíží to nebylo.
  • 00:08:51 Podle komunistické ideologie
    se zejména pak v 50. letech
  • 00:08:54 řídilo v životě pracujících
    téměř vše.
  • 00:08:57 Výjimkou nebyla ani móda,
  • 00:08:59 a tak se v následující reportáži
    podívejte na to,
  • 00:09:02 jak si nová moc představovala
    tehdejší módní průmysl.
  • 00:09:08 Z iniciativy Ústředního výboru
    Československého svazu mládeže
  • 00:09:12 uspořádal kolektiv zaměstnanců
    Textilní tvorby v pražské Lucerně
  • 00:09:16 přehlídku nových oděvů
    pro mládež.
  • 00:09:21 Pracovní plášť
    pro ženy v kancelářích.
  • 00:09:31 Praktický pánský letní oblek.
  • 00:09:34 Kalhoty a košile jsou
    ze stejného materiálu.
  • 00:09:43 Noví ideologové vymysleli,
    že nová československá móda
  • 00:09:47 musí být odtržena
    od módy světové.
  • 00:09:50 Jeden z takových obecných principů
    byl ten,
  • 00:09:55 že na novém oděvu nesmí být nic,
  • 00:09:57 co by souviselo
    s minulými společenskými útvary,
  • 00:10:00 ať to byl feudalismus
    nebo kapitalismus,
  • 00:10:03 což například vylučovalo kraječky,
    stužky a podobné věci.
  • 00:10:07 Ten nový oděv měl být
    přísně funkční, což znamená,
  • 00:10:11 sukně neměly být úzké, protože
    úzký oděv zamezuje ženám v pohybu.
  • 00:10:16 Neměly být ale používány například
    dekorativní sestavy knoflíků.
  • 00:10:21 To znamená, že i dvouřadové
    zapínání bylo zbytečné.
  • 00:10:26 Neměly se používat
    různé tvary límců,
  • 00:10:29 falešné kapsy, manžety
    a podobné ozdoby.
  • 00:10:32 Pochopitelně že byla obava, že
    takový oděv povede k uniformitě.
  • 00:10:36 A také vedl.
  • 00:10:38 Nejsou to jenom modely.
    Tyto obleky si už dnes
  • 00:10:42 každý kupuje
    v našich obchodních domech.
  • 00:10:49 Nechybí zde ani praktické
    pracovní oblečení.
  • 00:10:54 Dají se najít třeba na stránkách
    tehdy jediného módního časopisu
  • 00:10:59 články velice ostré ideologické
    od Jiřiny Spalové,
  • 00:11:04 které opravdu srší
    třídní nenávistí.
  • 00:11:08 Je pozoruhodné,
  • 00:11:10 že se třeba dají najít
    články i od Slávky Vondráčkové,
  • 00:11:15 která patřila k meziválečné
    levicové inteligenci,
  • 00:11:18 která v roce 1953
    uveřejnila článek:
  • 00:11:20 Problém celý - víc oceli.
  • 00:11:23 Pod tento název se schovala
    jakási reportáž
  • 00:11:28 o módních přehlídkách na Ostravsku.
    Ten název spočíval v tom,
  • 00:11:33 že když půjdou ženy pracovat
    i do těžkého průmyslu
  • 00:11:38 a vyrobí víc oceli, tak se vyrobí
    víc textilních strojů,
  • 00:11:42 a proto ženy budou moci chodit
    lépe oblékané.
  • 00:11:50 Existovala taková představa,
    že každé pracoviště má mít
  • 00:11:55 svůj specifický oděv,
    takže módní návrháři
  • 00:12:00 nebo lépe řečeno designéři
    byli opravdu nuceni odcházet
  • 00:12:05 například do zemědělských družstev,
    kde měli navrhnout
  • 00:12:09 odlišné pracovní zástěry pro ženy,
    které pracují například ve vepříně,
  • 00:12:14 pro ženy,
    které pracují v kravíně.
  • 00:12:21 V hlubokém dojetí a žalu
    přijaly ženy na celém světě zprávu
  • 00:12:25 o smrti největšího bojovníka
    za práva žen soudruha Stalina.
  • 00:12:38 Veliký problém byl oděv
    pro volný čas a oděv společenský,
  • 00:12:43 především oděv společenský,
    protože tam zase noví ideologové
  • 00:12:48 spatřovali nebezpečí,
    že právě tam se nejvíce může
  • 00:12:53 projevit měšťáctví
    a buržoazní myšlenky,
  • 00:12:56 tam se nejvíce může projevit to,
    co má kdo v peněžence,
  • 00:13:01 a hlavně že je to pro ženu
    oděv nedůstojný,
  • 00:13:06 protože v buržoazním státě
    přece žena je závislá
  • 00:13:10 na výhodném sňatku,
    a proto večer nosí
  • 00:13:13 dekoltované oděvy,
    aby muže sváděla
  • 00:13:16 a pro sebe získala dobré zázemí
    pro svůj budoucí život.
  • 00:13:25 Nová vláda komunistická
    hlásala rovnost
  • 00:13:28 a hlásala rovnost i v odívání,
    hlásala,
  • 00:13:33 že už nebudou ty dobře oblečené
    jakoby elity
  • 00:13:36 a vedle toho
    špatně oblečený pracující lid,
  • 00:13:39 ale oni byli první,
    kteří to porušili,
  • 00:13:43 protože oni nezrušili
    významné pražské salony,
  • 00:13:47 jako byl Rosenbaum, Podolská,
    Bárta,
  • 00:13:51 a sami se v nich začali
    hned oblékat.
  • 00:13:55 Klement Gottwald se začal oblékat
    u Bárty,
  • 00:13:58 paní Marta Gottwaldová u Podolské.
    Oni byli první, kteří pochopili,
  • 00:14:02 že kvalitní oděv je důležitý
    nejenom pro osobní pocit,
  • 00:14:07 ale především
    pro mocenskou reprezentaci.
  • 00:14:15 Přišlo vám, že komunistický režim,
    který v podstatě tu ideologii
  • 00:14:20 tehdy v 50. letech vkládal
    téměř do všeho,
  • 00:14:24 ji nevložil i natolik do oblečení,
    že by se ženy,
  • 00:14:28 které se oblékaly v Československu,
    oblékaly jinak než ženy ve Finsku?
  • 00:14:37 Bylo to znát.
  • 00:14:39 Já bych byla bývala poznala Češku
    kdekoliv na světě,
  • 00:14:43 protože ten výběr byl
    dost omezený, ale nechci říci,
  • 00:14:47 že by ta móda byla až ošklivá,
    to vůbec ne.
  • 00:14:56 Kdo měl porci kreativity v sobě,
    tak si pomohl sám.
  • 00:15:01 Já nevím,
    jestli jsem byla moc kreativní,
  • 00:15:05 ale například jsem potřebovala
    malou večerní kabelku,
  • 00:15:10 tak jsem si koupila
    největší černý pánský klobouk
  • 00:15:14 na Václavském náměstí u Čekana
    a udělala jsem si z toho
  • 00:15:18 večerní kabelku.
    Ta byla fakt pěkná.
  • 00:15:26 Československé zemědělství
    se v 50. letech začalo
  • 00:15:30 orientovat na Sovětský svaz
    a implementovala se
  • 00:15:34 sem metoda toho,
    co je sovětské,
  • 00:15:37 to je dobré
    pro československé zemědělství.
  • 00:15:41 Jak jste pohlížela
    třeba na tento fakt?
  • 00:15:44 Nějak to zemědělství bylo pro mě
    tak strašně jiné než ve Finsku.
  • 00:15:50 Například ta kráva,
    ta univerzální česká kráva,
  • 00:15:56 to je těžkotonážník,
    to je hrozně veliké zvíře.
  • 00:16:02 Finská kráva je hubenější?
  • 00:16:07 Já jsem viděla,
    že to používali na tah.
  • 00:16:10 Ve Finsku by nikdo nezapřáhl
    krávu před cokoliv.
  • 00:16:15 Fin by si spíš zapřáhl svou ženu,
    ale nikdy ne krávu.
  • 00:16:24 50. léta přinesla
    do československého zemědělství
  • 00:16:28 nejen kolektivizaci,
    ale řadu inovací,
  • 00:16:32 které se měly stát výkladní skříní
    socialistické společnosti.
  • 00:16:36 Ostatně podívejte se
    v další reportáži,
  • 00:16:39 jaké vědecké poznatky k nám tehdy
    sovětští soudruzi vozili.
  • 00:16:44 Jednotné zemědělské družstvo
    čtvrtého typu ve Veleni
  • 00:16:48 vítá dnes své učitele,
    nejpokrokovější zemědělce světa,
  • 00:16:53 sovětské kolchozníky.
  • 00:17:01 Vynikající mistři
    vysokých sklizní pomohou
  • 00:17:05 také našim družstevníkům
    zvýšit užitkovost a výnosy.
  • 00:17:10 Lysenko například razil myšlenku,
    pak se to říkalo populárněji
  • 00:17:18 poručíme větru, dešti,
    poručíme přírodě,
  • 00:17:23 upravíme si přírodu, neexistuje,
    že by nějaká vlastnost byla
  • 00:17:27 u plodin nebo hospodářských zvířat
    dána geneticky.
  • 00:17:32 Geny, to je nesmysl.
    Je to tak,
  • 00:17:35 že když budeme mít zvíře,
    poskytneme mu dobré podmínky,
  • 00:17:40 budeme tele dobře krmit,
    tak z něj vyroste výborná dojnice.
  • 00:17:44 To je částečně pravda samozřejmě.
    Ale on tvrdil,
  • 00:17:48 automaticky další potomci této
    krávy budou už výbornými dojnicemi,
  • 00:17:53 což je jednak nesmysl,
    protože můžete dobrou krávu
  • 00:17:57 krmit průměrně
    a potomstvo bude dobré,
  • 00:18:00 a mizernou krávu krmit, jak chcete,
    a potomstvo bude zase mizerné.
  • 00:18:05 Ale představte si tu zrůdnost,
    kterou to v sobě neslo.
  • 00:18:10 To totiž mohlo klidně dojít
    až tak,
  • 00:18:13 že by se třeba řeklo,
    že se děti seberou rodičům,
  • 00:18:16 dají se do nějakých ústavů,
    kde se z nich vychovají
  • 00:18:20 profesionální revolucionáři,
    komunisti,
  • 00:18:22 a jejich děti automaticky budou
    rozenými revolucionáři,
  • 00:18:26 což bylo naprosto zrůdné.
  • 00:18:36 Nejznámější takovou oblastí,
    kterou on rozpracoval,
  • 00:18:43 byla takzvaná jarovizace obilovin,
    ale i dalších plodin,
  • 00:18:47 kde využil už století
    známou záležitost,
  • 00:18:52 že když se nechá naklíčit obilí,
    pak se zmrazí nebo ochladí prudce,
  • 00:18:57 tak vydrží přes zimu,
    a když se pak zaseje,
  • 00:19:02 je možné ho urychlit,
    tak on vymyslel,
  • 00:19:06 že se bude sít dvakrát do roka.
    Samozřejmě to teoreticky funguje,
  • 00:19:11 ale v praxi se pak zjistí,
    že nikoliv stoprocentní nárůst
  • 00:19:16 výnosů,
    dokonce ani třicetiprocentní,
  • 00:19:19 když on pak revidoval ta čísla,
    která vytruboval veřejně do světa
  • 00:19:24 hlavně vůči stranickým činitelům,
    ale potom zjistil,
  • 00:19:28 že ani ten desetiprocentní
    přírůstek, což je tak běžné,
  • 00:19:32 se ukázalo,
    že je velmi problematický,
  • 00:19:35 a to z toho důvodu,
    že velká část zrní nevzešla.
  • 00:19:39 Milý pan Lysenko byl nesmírně
    neurvalý a odstranil z cesty
  • 00:19:43 všechny skutečné vědce.
    Akademik Vavilov,
  • 00:19:47 skutečný vědec a zakladatel
    genobanky, skončil v gulagu.
  • 00:19:52 Když jeho vědecké pokusy byly
    dány na ověření do kolchozu,
  • 00:19:58 tak samozřejmě kolchozníci
    měli strach, když to nevyjde,
  • 00:20:02 že budou nařčeni ze sabotáže,
    takže oni v dotaznících vyplňovali:
  • 00:20:06 Ano, osvědčilo se, výborné,
    perfektní, skvělé.
  • 00:20:15 Nikita Sergejevič Chruščov,
    kukuřičník, jak se mu říkalo,
  • 00:20:18 to byla jeho oblíbená plodina,
    tu zaváděl úplně všude.
  • 00:20:22 Když o ní mluvil s oblibou,
    tak se to týkalo
  • 00:20:26 nejenom Sovětského svazu,
    ale i všech jeho satelitů.
  • 00:20:30 Tady u nás se zaváděla kukuřice
    třeba do podhůří, do Podkrkonoší.
  • 00:20:35 Tam pochopitelně neměla šanci,
    aby se na ní něco urodilo.
  • 00:20:43 Znám jeden takový případ, kdy
    lidé byli velice znechuceni tím,
  • 00:20:48 co museli dělat,
    přebíráním sovětských zkušeností.
  • 00:20:53 Je tady z obce Hlízov,
    kde tamější předseda JZD odmítl
  • 00:20:58 pěstovat kukuřici,
    protože JZD Hlízov hospodařilo
  • 00:21:03 na velice úrodných
    zelinářských půdách
  • 00:21:07 a pěstovalo především zeleninu
    a vozilo ji i do zahraničí,
  • 00:21:11 takže bylo velice úspěšné.
  • 00:21:14 Už od druhé poloviny 50. let
    to bylo JZD velice prosperující.
  • 00:21:18 On si dovolil odmítnout
    pěstovat kukuřici,
  • 00:21:21 protože bude malý výnos,
    zatímco by tam mohl mít zelí,
  • 00:21:25 okurky a další plodiny,
    tak musel kukuřici
  • 00:21:28 a otevřeně se proti tomu vzepřel,
    načež přišla kontrola
  • 00:21:30 a zjistila nějaké
    bezvýznamné nesrovnalosti.
  • 00:21:34 On to odnesl dvěma lety vězení.
  • 00:21:44 Sovětský svaz nám i letos pomůže
    při ničení největšího škůdce
  • 00:21:47 úrody brambor,
    mandelinky bramborové,
  • 00:21:50 kterou loni záměrně rozšiřovali
    američtí imperialisté.
  • 00:21:54 Pak tam bylo dalších pár
    takových pavědců jako Lepešina,
  • 00:21:59 akademička, která původně byla
    uklízečka v laboratoři.
  • 00:22:05 Při mytí špinavého nádobí
    si všimla,
  • 00:22:08 že tam narostla nějaká plíseň.
    Usmyslela si,
  • 00:22:12 že plíseň a živé organismy rostou
    z nějaké neznámé substance,
  • 00:22:16 a ona celý život tu substanci
    až do své smrti hledala.
  • 00:22:23 Na pokusné stanici zemědělských
    výzkumných ústavů v Uhříněvsi
  • 00:22:28 provádí kolektiv vědeckých
    pracovníků odchov telat
  • 00:22:32 podle metody slavného sovětského
    zootechnika Steimana.
  • 00:22:39 To se týkalo studeného odchovu
    telat,
  • 00:22:42 ale třeba potom i prasat,
    pro telata je to nejtypičtější.
  • 00:22:45 To byla taková malá budka,
    kam vzali tele od mámy,
  • 00:22:49 šoupli ho ven do boudy,
    kde byl mráz.
  • 00:22:53 Ono to opravdu svým způsobem
    fungovalo.
  • 00:22:56 Bylo otužilé a tele po zdravotní
    stránce prospívalo.
  • 00:23:00 Nicméně lidé si to zjednodušovali,
    a tak místo aby se to tele
  • 00:23:04 mohlo proběhnout,
    místo aby ho pravidelně krmili,
  • 00:23:08 dávali mu tam teplé pití,
    tak ošetřovatelé,
  • 00:23:12 kteří byli znechuceni tím,
    že musí do JZD,
  • 00:23:16 na telata doslova kašlali
    a pak ten úhyn byl obrovský
  • 00:23:20 a ztráty veliké,
    takže se to minulo účinkem.
  • 00:23:24 Mnozí i z mladší generace
    si budou dodnes pamatovat třeba
  • 00:23:29 jméno soudružka Malinina
    a její kráva Poslušnice.
  • 00:23:35 Při návštěvě Jednotného
    zemědělského družstva
  • 00:23:38 ve Václavicích ukazuje vedoucí
    pěstitelské farmy
  • 00:23:41 kostromského skotu Malininova
    václavickým družstevnicím
  • 00:23:45 správnou masáž vemene
    před dojením.
  • 00:23:49 Samozřejmě každý sedlák,
    který měl někdy krávu
  • 00:23:52 nebo i kozu, tak ví,
    že ta masáž má svůj smysl,
  • 00:23:56 pokud trvá půl minuty, minutu.
  • 00:23:59 Soudružka Malinina vymyslela,
    že když budeme masírovat
  • 00:24:05 patnáct minut,
    že tím víc bude ta kráva dojit.
  • 00:24:09 Od minulého roku mění se
    rychle tvář tohoto kraje.
  • 00:24:14 Bažinaté louky mizí
    a mění se v úrodná rýžová pole.
  • 00:24:19 Nejmodernější sovětské stroje
    pomáhají družstevníkům
  • 00:24:24 budovat nová rýžoviště.
  • 00:24:29 Na samém pomezí Čech a Slovenska,
    na jižní Moravě,
  • 00:24:33 zkoušeli v 50. letech pěstování
    rýže na zatopených polích.
  • 00:24:36 Od toho se samozřejmě
    záhy ustoupilo,
  • 00:24:39 protože výnosy byly mizivé,
    nicméně lze to.
  • 00:24:43 Většinu lidí velice překvapí,
    že i u nás lze pěstovat rýži,
  • 00:24:47 ale když se spočítala ekonomika
    toho pěstování,
  • 00:24:51 tak se to samozřejmě nevyrovnalo
    výnosům z pěstování cukrovky,
  • 00:24:55 obilnin, případně zeleniny
  • 00:24:58 v jižních teplých oblastech
    našeho státu.
  • 00:25:01 Vaši jalovici je možno rozdojit
    a jsou schopni na to.
  • 00:25:07 Když jsem se učil v akademii
    Timirjazeva,
  • 00:25:10 dali jsme si za úkol
    rozdojit kozla.
  • 00:25:13 A během dvou měsíců jsme masáží
    vemene kozla rozdojili.
  • 00:25:19 Dává nám sklenici mléka denně.
  • 00:25:24 Vědec Moskalenko rozdojil kozla
    a s úsměvem tam tvrdil,
  • 00:25:29 jak kozel nadojí denně
    sklenici mléka.
  • 00:25:34 Víte,
    my jsme taky rozdojili kozla.
  • 00:25:37 My jsme ho ani nerozdojovali,
    on nám začal dojit sám,
  • 00:25:41 protože totiž koza, morče,
    jeden druh netopýra a člověk
  • 00:25:45 jsou čtyři živočišné druhy,
    u kterých zůstala zachována
  • 00:25:50 funkční mléčná žláza i u samců,
    i když je zakrnělá.
  • 00:25:55 A nějakou zřejmě metabolickou
    cestou se mu splašily hormony,
  • 00:26:00 struky mu narostly
    do značné velikosti
  • 00:26:04 a skutečně produkoval
    jakousi tekutinu,
  • 00:26:08 kterou bych se ovšem neodvážila
    nazvat mlékem.
  • 00:26:12 Určitě bych se jí nenapila.
  • 00:26:15 Takže my jsme pro pobavení návštěv
    ukazovali, jak dojíme kozla.
  • 00:26:20 A zase retro, tuším,
    že zrovna včera měl vyjít
  • 00:26:25 v českém jazyce překlad
    holandského vědce Paula de Vriese,
  • 00:26:30 který tento princip chce
    aplikovat u mužů,
  • 00:26:36 že by muži kojili své děti,
    a tím by mohli nastolit
  • 00:26:41 úplně nové vztahy, jako jsou
    mezi matkou a novorozenětem,
  • 00:26:46 takže by otcové mohli
    tímto způsobem získávat
  • 00:26:50 lepší vztahy se svými dětmi.
  • 00:26:52 Já nevím, jestli tomu mám věřit
    nebo ne.
  • 00:26:55 Přečetla jsem o tom dost.
  • 00:26:57 Jsem zvědava na českou verzi,
    ale i tohle je možné.
  • 00:27:11 Doufám,
    že se vám dnešní Retro
  • 00:27:13 trochu ponurejší
    o roce 1951 líbilo.
  • 00:27:16 Mějte se hezky
    a uvidíme se příští týden,
  • 00:27:19 to už ale v roce 1952.
  • 00:27:37 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2013

Související