iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 6. 2018
22:50 na ČT1

1 2 3 4 5

33 hlasů
218565
zhlédnutí

Všechnopárty

Štěpán Dvořák — Luboš Veselý — Dana Emingerová

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:31 Dobrý večer, vážení diváci,
  • 00:00:34 dobrý večer,
    vážení diváci televizní.
  • 00:00:37 Máme tady léto a zajímavý je,
  • 00:00:39 že doktoři
    v souvislosti s létem tvrděj,
  • 00:00:42 že ze všech lidských pohybů
    je pro zdraví nejlepší běh.
  • 00:00:47 Běhání. A opravdu se to množí.
  • 00:00:50 Těch lidí co běhaj
    určitě pro zdraví, je hodně.
  • 00:00:54 Já to často vidím z auta.
  • 00:00:58 Např. doktoři tvrděj,
    aby ty lidi nalákali na to běhání,
  • 00:01:02 že to vyplavuje stres, ten běh.
  • 00:01:05 Podle mě je to blbost, protože
    když jen chvilku musím někam běžet,
  • 00:01:09 tak to ve mně stres vyvolává.
  • 00:01:11 Že musím běžet. Nebo, to jsem se
    taky někde dověděl,
  • 00:01:15 nějakej doktor dokonce tvrdí,
  • 00:01:17 že běh je prej
    výborný afrodisiakum.
  • 00:01:21 Chápete to? Taková kravina.
  • 00:01:24 Člověk, kterej třeba má v nohách
    10 km, že by přišel domů,
  • 00:01:27 ani se nezul
    a sápal se po manželce,
  • 00:01:29 jako, že teď je rozjetej?
  • 00:01:33 Nesmysl. Já říkám, já nejsem
    vyznavačem toho běhání.
  • 00:01:37 Ale zajímá mě to, jestli to zdraví
    se opravdu tak utužuje.
  • 00:01:41 Oni se teď hodně běhaj
    ty maratony, půlmaratóny.
  • 00:01:44 V Praze velice často.
  • 00:01:46 Já jsem se jako divák
    na to byl dokonce jednou podívat,
  • 00:01:49 protože mě to zajímalo zblízka.
  • 00:01:50 Takhle normálně na chodníku
    se koukat a to víte,
  • 00:01:52 oni už na 20. kilometru,
  • 00:01:54 ty lidi, kdybyste jim řekli,
    že běžej pro zdraví,
  • 00:01:57 tak vám dají facku!
  • 00:01:58 Protože to jsou trosky! Trosky.
  • 00:02:01 A tak jsem to pozoroval zblízka,
    někde v Pařížský ulici, nebo kde.
  • 00:02:06 A byl jsem tam sám,
    takhle víc diváků nás bylo,
  • 00:02:09 vedle mě stál nějakej chlápek,
    tak abych s kým měl komunikovat.
  • 00:02:13 Nějakej se blížil osamocenej.
    Ale ten opravdu skoro jenom šel.
  • 00:02:17 A já mu říkám, vidíte,
    támhle se blíží
  • 00:02:20 nějakej běžec s červenou kravatou.
  • 00:02:22 On mi říkal, to není kravata.
    To je jazyk.
  • 00:02:27 Že prej pro zdraví. No.
  • 00:02:29 Přátelé, mluvím o tom proto,
  • 00:02:30 protože naším dnešním prvním hostem
    je ultramaratonec
  • 00:02:35 Štěpán Dvořák.
  • 00:02:46 Abysme se v tom, Štěpáne, nějak,
    vy jste přiběh odněkud, ne?
  • 00:02:50 -To je běžecká obuv?
    -Taková letní.
  • 00:02:51 Letní obuv.
    A v tom běháte taky, ne?
  • 00:02:53 Já běhám v botách, to jsou sandále.
  • 00:02:55 -V čem?
    -V botách.
  • 00:02:57 -Tohle nejsou boty?
    -Sandál.
  • 00:02:59 Sandále.
  • 00:03:00 -Tak ale, luftuje to.
    -Padaj do toho kamínky.
  • 00:03:02 A pak se dělaj puchejře.
    To není dobrý.
  • 00:03:05 Štěpáne, abysme si to vysvětlili.
    Maraton víme. To je 42,5 km.
  • 00:03:11 42,195.
  • 00:03:14 Já to neříkám,
    abyste mě opravoval.
  • 00:03:16 Já to můžu říct, že zhruba to je
    42 km a něco.
  • 00:03:19 Ale ultramaraton je tedy co?
    Jednou tolik?
  • 00:03:23 Všechno, co je víc.
  • 00:03:25 I kdyby to byl metr,
    už je to ultramaraton.
  • 00:03:28 I kdyby to bylo 43 km,
    už je to ultramaraton.
  • 00:03:30 -Dobře. Vy běháte ultramaratony.
    -Ano.
  • 00:03:34 Ty se běhaj podle mě, sólo.
    To není, že vyběhne chumel lidí.
  • 00:03:37 Taky. Dělaj se závody,
    může tam být tisíc lidí.
  • 00:03:41 -Běží se.
    -No dobře.
  • 00:03:42 -Já o takovejch závodech nevím.
    -Tak nemáte takovej přehled.
  • 00:03:52 Ta moucha přilítla s vámi?
    Nebo tady je od začátku?
  • 00:03:55 -To je doprovod.
    -Cože?
  • 00:03:57 To je doprovod.
  • 00:03:59 Čili ultramaraton, nejde o mě.
    Jde o diváky. Aby věděli.
  • 00:04:03 Ale vy běháte většinou sólo.
    Takový ty svoje rekordy.
  • 00:04:06 Sám si naplánuju trať
    a sám ho běžím.
  • 00:04:08 -Podle nějaký navigace.
    -Přesně tak.
  • 00:04:11 -Šířeji by to nešlo?
    -Tak navigaci.
  • 00:04:14 Naplánuju si to v mapách,
    přetáhnu si to do hodinek
  • 00:04:16 a vlastně běžím podle hodinek,
    který mi ukazujou kde jsem
  • 00:04:19 a co mi ještě zbývá.
  • 00:04:21 Jo a to taky dělaj
    ty chytrý telefony, že jo?
  • 00:04:23 Jo. Ale ty tolik nevydržijou,
    žerou hodně baterku.
  • 00:04:26 -Ty tolik nevydržijou? Jste říkal?
    -No, tam je slabší baterka.
  • 00:04:30 Mě zajímalo to nevydržijou.
    Ne slabší baterka.
  • 00:04:35 -Odkaď jste přiběh, Štěpáne?
    -Dneska jsem přijel autem.
  • 00:04:38 -Jo? Ale odkaď?
    -Z Třebíče.
  • 00:04:41 Vy jste z Třebíče!
    Proto nevydržijou!
  • 00:04:45 -Kolik tak denně běháte?
    -Letos to vychází na 28 km denně.
  • 00:04:49 -Čili to běháte každej den?
    -Když se to zprůměruje, tak ano.
  • 00:04:53 Samozřejmě, ne každej den.
  • 00:04:54 Někdy mi to nevyjde,
    někdy běžím víc. Průměr je 28.
  • 00:04:57 Vy někde pracujete?
    Nebo jste běžec na volné noze?
  • 00:05:00 Já pracuju jako hasič
    na jaderné elektrárně Dukovany.
  • 00:05:04 -Jako hasič?
    -Ano.
  • 00:05:06 -Tam někdy hořelo?
    -Naštěstí ještě ne.
  • 00:05:10 Tak to máte čas na běhání!
    Tím pádem.
  • 00:05:14 Tak v práci neběhám,
    ale běhám z práce každý den dom.
  • 00:05:16 V 6 vyběhnu a v 9 jsem doma.
  • 00:05:19 -Asi nějak nespěcháte domů, že ne?
    -Ne.
  • 00:05:23 Štěpáne, pojďme k tomu běhání.
    Vy máte spoustu rekordů.
  • 00:05:27 Kterýho si nejvíc ceníte rekordu?
    Asi kam jste nejdál doběh, že jo?
  • 00:05:33 Na počet kilometrů. Nebo i ten čas?
  • 00:05:35 Spíš ty kilometry. Čas neřeším.
  • 00:05:37 Kolik máte v jednom kuse
    nejvíc uběhnuto?
  • 00:05:39 -666 km.
    -666 km?
  • 00:05:48 -Ano.
    -Za jak dlouho jste to uběh?
  • 00:05:52 124 hod. 11 minut přesně.
  • 00:05:55 -Když odečtete spánek?
    -Ten byl jen 3 hod. za celou dobu.
  • 00:06:00 Za celou dobu
    vy jste jen si zchrupnul 3 hod.?
  • 00:06:04 Ano. Stačilo mi to.
  • 00:06:06 Chodíte k doktorům?
    Měřej tlak a tyhlety věci.
  • 00:06:10 Samozřejmě chodím,
    protože jako hasič
  • 00:06:12 musím každej rok
    chodit na preventivní prohlídku.
  • 00:06:15 -Jako hasič! Ne, jako běžec!
    -Jako běžec nechodím.
  • 00:06:17 Protože to nedělám profesionálně,
    tak nepotřebuju žádnýho doktora.
  • 00:06:20 To jste si prostě naplánoval,
    těch 666, nebo jste odněkad vyběh
  • 00:06:25 a řek jste si, poběžím tak dlouho,
    dokud můžu
  • 00:06:28 a ono to hodilo těch 666?
  • 00:06:30 To jsem plánoval,
  • 00:06:31 byl to nejzápadnější bod
    a nejvýchodnější bod ČR.
  • 00:06:34 -Odněkad ze západu jste běžel?
    -Přesně tak.
  • 00:06:38 -Odněkad od Aše, ne?
    -Nejzápadnější bod.
  • 00:06:40 To je přímo hraniční kámen.
    To se tak jmenuje.
  • 00:06:42 Až přímo nejzápadnější.
    Od nějakýho šutru jste se odpích?
  • 00:06:49 -Sám?
    -Ano, sám. Úplně sám.
  • 00:06:52 A běžel, kam jste to měl
    naplánováno? Kam to je 666?
  • 00:06:55 -To nejsou Košice ještě.
    -To byl Jablunkov. Bukovec.
  • 00:07:00 -Já jsem už na Slovensku. Pardon.
    -Jenom Česko.
  • 00:07:03 Jenom Česko! Tam někde na hranici
    se Slovenskem jste běžel.
  • 00:07:07 Tam je Polsko. Slovensko je níž.
  • 00:07:14 -Jako Jablunkov, to je Slovensko.
    -Jablunkov je u nás. Pak je Písek.
  • 00:07:19 Pak je Bukovec, poslední vesnice,
    pak je hraniční přechod s Polskem.
  • 00:07:22 A u toho leží
    nejvýchodnější bod ČR.
  • 00:07:25 -A to jste běžel sám.
    -Ano.
  • 00:07:28 -Není to nuda, běžet sám?
    -Tak běžel jsem to celý sám.
  • 00:07:31 Ale po cestě se ke mně přidávali
    různí běžci, kteří kus odběhli
  • 00:07:34 a zase se vrátili, odkaď začali.
  • 00:07:37 Počkejte. Vy prostě běžíte
  • 00:07:40 a za stromem už číhá
    nějakej běžec, kterej ví,
  • 00:07:43 že tamtudy poběžíte.
  • 00:07:45 Já mám s sebou GPSku,
  • 00:07:46 která se dá sledovat přes internet
    online,
  • 00:07:47 takže lidi přesně vijou, kde jsem
  • 00:07:49 a můžou mě takhle odchytit
    a přidat se.
  • 00:07:51 Lidi vijou kde jste?
  • 00:07:57 Já to nechci zlehčovat.
  • 00:07:58 Ale to víte, zase nenarazím
    na Moraváka tak často.
  • 00:08:02 Čili lidi vijou kde jste
    a nějakej běžec kratších tratí...
  • 00:08:05 -I dlouhých tratí.
    -I dlouhých tratí se přidá.
  • 00:08:08 -A to si povídáte?
    -Jo, o čemkoliv.
  • 00:08:11 -A vy ho neznáte!
    -Ne. Nebo neznal jsem.
  • 00:08:14 -Teď už je znám.
    -Jasně.
  • 00:08:15 Ale v tu chvíli jste ho neznal.
    Se připojil nějakej.
  • 00:08:18 Vy jste řek, ahoj, já jsem Štěpán.
  • 00:08:20 No, třeba. Samozřejmě,
    tohle nebyla moje první trať.
  • 00:08:23 Někteří lidi
    se přidávají opakovaně,
  • 00:08:25 takže už je znám z minula.
  • 00:08:26 -Ale oni zase nějak odpadnou.
    -Časem.
  • 00:08:29 -Po nějakej kilometrech.
    -Záleží na nich, co uběhnou.
  • 00:08:33 Já je do ničeho nenutím.
  • 00:08:34 Ale vy už zase víte,
  • 00:08:35 že za jiným stromem
    čeká někdo jinej.
  • 00:08:38 Celou cestu máte takhle
    nějakej doprovod?
  • 00:08:40 No, teď to bylo po celou dobu.
    Víceméně jsem neběžel ani km sám.
  • 00:08:45 Ani km jste neběžel sám. Aha.
  • 00:08:47 A kolik se jich na vás vystřídalo?
    To je blbý.
  • 00:08:52 Kolik se jich vedle vás vystřídalo?
  • 00:08:54 My jsme to nepočítali přesně,
    ale myslím, že přes 100 jich bylo.
  • 00:08:57 Přes 100 jich bylo. Jak vy jste to?
    Sám jste to nepočítal!
  • 00:09:00 Nebo vy máte nějakej doprovod?
  • 00:09:02 Mám s sebou doprovodný vozidlo,
    v kterým je posádka,
  • 00:09:05 která mi chystá jídlo, pití,
    případně oblečení
  • 00:09:07 a čekají na mě
    vždycky tak po hodině.
  • 00:09:09 Vy si uděláte nějakou pauzičku.
  • 00:09:11 No, abych třeba vyměnil to pití,
    vzal si nějakou tyčinku,
  • 00:09:13 nebo přezul boty, oblečení.
  • 00:09:16 Hodně musíte pít,
    když takhle běžíte.
  • 00:09:19 Za celej běh jsem vypil 120 litrů.
  • 00:09:21 To kdybych měl nést na zádech,
    tak nevím, jak bych vypadal.
  • 00:09:24 Taky musíte zastavit
    u nějakýho stromečku.
  • 00:09:30 Ke konci už...
  • 00:09:31 Nebo jdete do motorestu?
    Nebo jak to děláte, tyhle věci?
  • 00:09:33 -Stromeček stačí.
    -Stromeček stačí.
  • 00:09:36 Ke konci už to bylo tak hrozný,
  • 00:09:38 že já jsem ten organizmus
    měl v takovým stavu,
  • 00:09:40 že když jsem něco vypil,
    tak do 5 minut to šlo hned ven.
  • 00:09:43 Takže to bylo nepříjemný.
  • 00:09:44 -To ani nebyl běh.
    -Připadal jsem si jak průtokáč.
  • 00:09:49 To musí bejt rasovina
    nejen na nohy, ale taky na boty.
  • 00:09:53 To doběhnete 666 km
    v jedněch botách?
  • 00:09:56 No, jde to. Pokud to boty
    vydržijou, tak ano.
  • 00:10:07 Jo, tahle, tahle je z Třebíče,
    vidím, ano.
  • 00:10:12 Máte vůbec nějakej volnej čas,
    když furt běháte?
  • 00:10:16 Docela dost volnýho času mám.
    Já pracuju na směny.
  • 00:10:19 Jsem 12 hod. v práci, 2 x po sobě,
    pak 2 x v noci,
  • 00:10:23 takže vlastně 4 dny jsem v práci,
    4 dny doma.
  • 00:10:26 A protože běhám hlavně z práce,
    tak jsem 96 hod. doma.
  • 00:10:30 To je docela dost volnýho času.
  • 00:10:33 -96 hod. měsíčně?
    -Za 8 dnů. Můj tejden má 8 dnů.
  • 00:10:39 Za těch 8 dnů máte spočítáno,
    že jste doma těch 96?
  • 00:10:42 -To jsou 4 dny, polovina.
    -To jsou doma rádi? Nebo...
  • 00:10:46 Já jsem doma sám,
    tak tam to nikdo neřeší.
  • 00:10:48 -Vy jste doma sám.
    -Ano.
  • 00:10:51 -Vy jste sólo běžec.
    -Ano.
  • 00:10:52 Jo? No jo, tak jako...
    Čili za holkama neběháte!
  • 00:10:58 -Abych to zestručnil.
    -Ne.
  • 00:11:00 -Ještě vás žádná nedoběhla.
    -Ne.
  • 00:11:03 Přiběhne taky nějaká,
    když běžíte trasu nějakou?
  • 00:11:06 Teď na těch 666 km
    mě jedna doháněla 160 km.
  • 00:11:12 Pak sedla na vlak a musela domů.
  • 00:11:15 -Vy jste ji znal?
    -To je kamarádka.
  • 00:11:18 Odněkad na trase?
    Vy jste si schválně dal trasu...
  • 00:11:21 Ne, ona bydlí tam kousek
    od Třebíče, občas přijede
  • 00:11:23 a jdeme si zaběhat.
  • 00:11:25 -Je to běžkyně taky?
    -Ano.
  • 00:11:27 160 km holka vydržela s váma běžet.
    To už je takový, co?
  • 00:11:33 Je to hodně.
  • 00:11:35 -To už jste si blízcí.
    -Za tu dobu jo.
  • 00:11:40 -No jo, tak vás domů nic nežene.
    -Odpočinek akorát.
  • 00:11:44 Abych moh zase druhý den vyběhnout.
  • 00:11:46 -Kolik je vám, Štěpáne?
    -33.
  • 00:11:48 33. Kristovy roky. Co? Dobře.
  • 00:11:53 Štěpáne, když běžíte tu trasu,
    já se radši vrátím, já nechci,
  • 00:11:57 já se nerad hrabu
    v tom soukromí, víte.
  • 00:12:00 Nakonec ty základní věci už víme.
    Že jste doma sám.
  • 00:12:07 Proto radši vyběhnete vždycky ven.
    Abyste neplakal.
  • 00:12:13 Štěpáne, děláte ještě nějakej
    jinej sport, než je to běhání?
  • 00:12:17 Předpokládám, že už
    na nic jinýho nezbyde.
  • 00:12:19 Ještě toho mám docela dost.
    Ještě plavu, jezdím na kole,
  • 00:12:22 lezu, běžky, sjezdovky
    a slackline.
  • 00:12:29 -Ještě jednou. Plavu...
    -Kolo, běžky.
  • 00:12:33 To kombinujete?
  • 00:12:35 V létě zrovna běžky
    kombinovat nejdou.
  • 00:12:38 Ale ano, kombinuju to.
  • 00:12:41 Dělám to tak,
    že většinou vezmu kolo,
  • 00:12:43 do kola si hodím boty,
    popřípadě neopren, někam jedu,
  • 00:12:47 tam kolo zamču, jdu si zaplavat,
    nebo zaběhat.
  • 00:12:50 -Kolo zamču?
    -Zamknu.
  • 00:12:54 Všichni vijou, že to je vaše, ne?
    Tak vám ho nikdo nešlohne.
  • 00:13:00 Já to většinou řeším tak,
    že se s někým domluvím.
  • 00:13:02 A schovám si ho k někomu domů.
  • 00:13:05 Kam poběžíte teď v létě
    o prázdninách?
  • 00:13:07 Máte nějakou trasu vymyšlenou?
  • 00:13:09 Teď už nic dlouhýho
    běžeckýho nemám.
  • 00:13:11 -Až zase příští rok.
    -Proč ne nic dlouhýho?
  • 00:13:13 Protože mám teď plavání nachystaný
    a kolo.
  • 00:13:16 -Čili vy pověsíte na hřebík.
    -Nepověsím je na hřebík.
  • 00:13:21 Akorát zkrátím tratě,
    budu běhat prostě kratší
  • 00:13:25 a přesedlám teď do vody,
    budu plavat.
  • 00:13:28 -Budete plavat. Závodně?
    -Ne, chcu přeplavat Slapy.
  • 00:13:31 Za měsíc.
  • 00:13:33 Vy chcete přeplavat Slapy.
    Ty jsme přeplaval i já, Štěpáne!
  • 00:13:36 Ale podélně.
  • 00:13:41 -Podélně! Dyť se to klikatí!
    -Hodně se to klikatí.
  • 00:13:46 To ještě nikdo nepřeplaval?
    Slapy podélně?
  • 00:13:48 To jsem se nedíval.
    To mě až tak nezajímá.
  • 00:13:50 Ale chcu to přeplavat já.
  • 00:13:51 -Vy poplavete k hrázi.
    -Od hráze k hrázi.
  • 00:13:54 Od hráze k hrázi. Jak bych to řek?
    Po proudu poplavete.
  • 00:14:00 Ano. On teda proud žádnej není,
    protože přehrady jsou stojatá voda.
  • 00:14:04 Ale po proudu.
  • 00:14:08 Dyť je to Vltava.
    Štěpáne, nedělejte ze mě zase...
  • 00:14:11 Štěpána, teda, Štěpána!
    Vltava odněkud někam teče, ne?
  • 00:14:17 Tak proteče taky přehradou
    na Slapech, to je jasný.
  • 00:14:20 Já vím, že tam velkej proud není.
    Já jsem na Slapech byl xkrát!
  • 00:14:24 Na lodičce.
  • 00:14:27 Vy to přeplavete
    od rána do večera?
  • 00:14:29 Chcu vyplavat přesně o půlnoci,
    abych to do západu slunce stihl.
  • 00:14:32 Zase si to budete měřit?
  • 00:14:33 Máte vodotěsný hodinky,
    předpokládám.
  • 00:14:36 Dokonce, když jsem plaval
    minulý rok přes Lipno,
  • 00:14:38 tak jsem plaval podle navigace.
  • 00:14:40 Protože to Lipno je tak široký,
    tak abych trefil správně tu trať,
  • 00:14:43 kterou jsem měl naplánovanou.
  • 00:14:45 Abych neplaval
    do nějaký tý zátoky tam.
  • 00:14:47 Ty hodinky vám řekly co?
  • 00:14:50 Mám tam čáru,
    podle který musím plavat
  • 00:14:51 a držel jsem se jí.
  • 00:14:53 Protože Lipno má v nejširším místě
    5 km,
  • 00:14:54 tak abych náhodou nezahnul
    do nějaký tý zátoky.
  • 00:14:56 Ono v tom středu opravdu není vidět
    kam to teče.
  • 00:14:59 Vy plavete takhle?
  • 00:15:00 Čas od času na to kouknu,
    jestli jsem na trati.
  • 00:15:03 -Co čas od času?
    -To zkontroluji.
  • 00:15:06 Čas od času kouknete na hodinky,
    jestli plavete podle tý lajny, jo?
  • 00:15:10 Přesně tak.
  • 00:15:11 To byl taky nějakej rekord
    na tom Lipně?
  • 00:15:13 -Můj osobní akorát.
    -Kolik km jste...
  • 00:15:16 Lipno má 34, stejně,
    jako kanál La Manche.
  • 00:15:20 Lipno má 34,
    stejně, jako kanál La Manche?
  • 00:15:22 -Ano.
    -A ten jste už plaval?
  • 00:15:24 -Ne.
    -To bych vám doporučil teď v létě.
  • 00:15:27 Těch Čechů zase moc není.
    Venclovský byl první.
  • 00:15:31 -Znáte to jméno?
    -Ne. To mi nic neříká, tady to.
  • 00:15:36 Vy nevíte, že to je první Čech,
    kterej přeplaval kanál La Manche?
  • 00:15:43 A víte, co řek, když vylez na břeh?
  • 00:15:46 Ne.
  • 00:15:47 Já su tak šťastné!
    Takže to byl Moravák, jako jste vy!
  • 00:15:51 -Nemáte to v plánu?
    -Ono to je o penězích.
  • 00:15:55 -Cože?
    -Že to je o penězích.
  • 00:15:56 Takže kvůli tomu nemám.
  • 00:15:58 Štěpáne, já vám na to
    klidně půjčím,
  • 00:16:01 ale kdybyste přeplaval
    kanál La Manche,
  • 00:16:04 tak bych si tady na podzim
    o tom velmi rád s vámi popovídal.
  • 00:16:08 Zkuste o tom přemýšlet! Jo?
    Štěpán Dvořák!
  • 00:16:20 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je herec
  • 00:16:22 Luboš Veselý!
  • 00:16:33 To není pro vás, pane Šípe,
    Jen abysme to tu měli hezčí.
  • 00:16:39 -Jen proto jste to přines?
    -Přijde dáma.
  • 00:16:43 -Posaďte se.
    -Děkuju vám.
  • 00:16:45 To je hezký, že přijde dáma,
    ale mě za tím není vidět!
  • 00:16:49 -To jsem chtěl palmu přinýst!
    -Fakt, jo?
  • 00:16:52 To jste tam někde vzadu našel?
    Nebo jste to přines z domova?
  • 00:16:54 -Vedle je květinářství.
    -Vedle je květinářství, aha.
  • 00:16:57 Já nevím, jestli všecky kamery
    nás uviděj.
  • 00:17:00 No tak můžeme to tak nechat.
  • 00:17:03 -Neurazí vás, když to dám na zem?
    -Mě ne. Ukažte.
  • 00:17:09 Jak jste na tom s kolenama?
    Dobrý?
  • 00:17:10 Já?
  • 00:17:14 Běhám.
  • 00:17:17 No, takhle to necháme!
    To není tulipán. Co to je?
  • 00:17:23 -Byl by dobrej. Žlutej tulipán.
    -V Semaforu.
  • 00:17:27 -Právě. Ale je to slunečnice.
    -Slunečnice. Dobře.
  • 00:17:30 Já vám hned zkraje,
  • 00:17:31 protože pak bych na to
    možná zapomněl, musím říct,
  • 00:17:33 že některejm věcem
    v souvislosti s váma nerozumím.
  • 00:17:37 Některejm rozumím,
    ale některejm nerozumím.
  • 00:17:40 Např. jsme narazil u vašeho jména,
    že máte 3 jména.
  • 00:17:45 Narazil jsem na 3 jména,
    Luboš Pazderka Veselý.
  • 00:17:49 Tomu nerozumím. Proč?
    Proč Luboš, to bych pochopil.
  • 00:17:54 Já jsem myslel, že na to půjdete
    trošku chytřeji, ale dobře.
  • 00:18:01 Já jsem čekal třeba otázku,
    že řeknete:
  • 00:18:04 Luboši, vy blondýnky, nebo brunety?
  • 00:18:07 A já bych říkal, jo,
    brunety i blondýnky.
  • 00:18:10 A třeba i blbý blondýnky?
  • 00:18:11 A já bych říkal,
    ano i blbý blondýnky.
  • 00:18:13 -A jsme u tý Pazderkový, že jo.
    -Vy si kladete otázky sám.
  • 00:18:19 Ano, Iva Pazderková
    byla mojí ženou,
  • 00:18:21 já jsem byl jejím mužem.
  • 00:18:23 Jak to já mám asi vědět?
  • 00:18:25 Ten Pazderka, to vás mohlo trknout.
  • 00:18:28 To mě teda netrklo!
    Ta blondýna, co dělá stand-upy.
  • 00:18:35 -Čili to je vaše...
    -Minulá druhá žena.
  • 00:18:42 -Bejvalá manželka.
    -Ano, bejvalá manželka.
  • 00:18:44 A vy jste převzal její příjmení?
  • 00:18:46 Já jsem tenkrát převzal
    její příjmení.
  • 00:18:48 Protože Ivuška už věděla,
    že bude slavná.
  • 00:18:51 -Sňatkem?
    -Sňatkem se to stalo.
  • 00:18:53 A já jsem si říkal,
    je to docela dobrý,
  • 00:18:55 protože existuje ještě jeden
    Luboš Veselý,
  • 00:18:58 který teď má Xavera mezi tím.
  • 00:19:00 -Luboš Xaver Veselý.
    -To není herec, to je moderátor!
  • 00:19:03 To je moderátor.
  • 00:19:04 A já v době, kdy jsem si říkal,
    tady je ten Luboš Veselý,
  • 00:19:07 že bych si tam dal Xavera?
  • 00:19:10 Mohla nastat situace,
  • 00:19:12 že by byli najednou 2
    Lubošové Xaverové Veselí!
  • 00:19:15 Ta situace mohla nastat.
    Ale naštěstí jsem to neudělal.
  • 00:19:19 A později jsem si vzal Ivu,
    nebo Iva si vzala mě, vzali jsme se
  • 00:19:25 a já jsem si vzal její příjmení.
  • 00:19:27 -To byla vaše první manželka?
    -Ne, druhá.
  • 00:19:30 Vaše druhá. A od tý první
    jste už měl taky nějaký příjmení?
  • 00:19:34 -Ta byla Veselá?
    -Ta byla Veselá. Pořád je Veselá.
  • 00:19:39 -Vy jste co za svobodna?
    -Já jsem Veselý.
  • 00:19:42 Ale ona byla Veselá až potom,
    co jsme se vzali.
  • 00:19:44 -Jo takhle.
    -Jo, jo.
  • 00:19:49 -Už je to jasný?
    -Cože?
  • 00:19:53 -Jestli už je vám to jasný?
    -Mně zhruba jo.
  • 00:19:55 Dobře.
  • 00:19:56 To se po každý otázce
    budete takhle ptát?
  • 00:19:58 Ne, když jste říkal,
    že několik nejasností,
  • 00:20:00 jestli tohle jsme uzavřeli,
    pojďme dál!
  • 00:20:04 Musím říct, když vás vidím,
  • 00:20:06 co já si, jako divák,
    vybavím v první chvíli.
  • 00:20:09 Dost se opakujou ty Sametoví vrazi.
    Film Sametoví vrazi.
  • 00:20:14 V tom vy hrajete.
    Ale víte co mi utkvělo?
  • 00:20:17 Že vy tam hrajete kriminalistu,
  • 00:20:20 kterej kdykoliv je v noci
    volanej do práce, tak musí opustit,
  • 00:20:26 jak bych to řek, činnost...
  • 00:20:30 -Podstatně příjemnější.
    -Takovou. Ano.
  • 00:20:33 Kriminalista zaseknutej
    v milostném, jak to říct?
  • 00:20:39 Prostě vás vytáhli...
    Já doufám, že to lidi viděli!
  • 00:20:48 A teď přijde moje otázka!
    To opravdu ve skutečnosti,
  • 00:20:52 ten film je
    podle skutečných událostí.
  • 00:20:54 Skutečně je ta vaše figura
    podle pravdivý figury?
  • 00:20:59 Opravdu byl nějakej kriminalista
    takovej erotoman,
  • 00:21:03 jako vy ho hrajete?
  • 00:21:07 Tak to by byla otázka asi,
    já uhnu, to by byla otázka
  • 00:21:13 na scéno, scénaristy,
    děkuju mockrát.
  • 00:21:18 A na pana Jiřího Svobodu.
    Možná na toho kriminalistu,
  • 00:21:23 kterýho jsem představoval
    v tom filmu, na mě určitě ne.
  • 00:21:26 Jako ty herci,
    my jsme to jen hráli, samozřejmě.
  • 00:21:31 Ale byla to skutečná figura, ne?
    Podle nějaký...
  • 00:21:32 Byla to skutečná figura.
  • 00:21:34 To vám neřekli,
    že on byl takovejhle?
  • 00:21:36 Že ho museli vždycky
    vytáhnout z postele?
  • 00:21:37 To mně řekli, že byl hodně prudkej,
    to jo,
  • 00:21:41 dokonce jsme se tam
    na tom natáčení potkali.
  • 00:21:45 -S tímhletím?
    -S tímhletím pánem.
  • 00:21:48 On říkal, jé super, to je dobrý,
    že to hrajete vy zrovna.
  • 00:21:51 Já jsem říkal, děkuju mockrát
    a tím to skončilo.
  • 00:21:53 Tím to skončilo?
  • 00:21:54 Ale mám k tomu jednu
    veselou historku ne z natáčení.
  • 00:21:58 Můžu? Máme čas? Není dlouhá!
  • 00:22:03 Moje současná přítelkyně,
    když mě chtěla představit,
  • 00:22:06 ještě předtím, než tam přijedu
    k nim, do Volar, tak říkala,
  • 00:22:10 babi, já ti pustím
    nějaký filmy s Lubošem.
  • 00:22:13 A babička říkala tak jo.
    A pustila tyhlety Sametový vrahy.
  • 00:22:17 Babička: Ježíši!
    Teď měla ty prsty takhle!
  • 00:22:20 Ježíši Marjá, Bohdanko!
    Tak říkala, dobrý, babi, dobrý!
  • 00:22:27 Já pustím nějakej jinej film.
    A to bylo nemlich to samý.
  • 00:22:31 -Zase tam byla nějaká taková...
    -Erotická scéna.
  • 00:22:34 -Která byla ještě horší.
    -Pro vás lepší, ne?
  • 00:22:37 -Ano, ano, samozřejmě.
    -Horší pro babičku!
  • 00:22:40 Horší pro babičku! Ježíš!
    Já už to nechci vidět!
  • 00:22:45 Takže potom pustili babičce
    nějakej kreslenej film,
  • 00:22:48 aby se vzpamatovala.
  • 00:22:53 To vypadá, že takovýhle role,
    že to je nějakej záměr,
  • 00:22:58 že vám tyhle věci dávaj!
  • 00:23:00 -Že s tím nemáte problém, ne?
    -Nemám s tím problémy.
  • 00:23:05 Jsou herci, herečky, který s tím,
    to jsem tady slyšel mockrát.
  • 00:23:08 Nemám s tím problém.
  • 00:23:11 Že to je pokaždý,
    že se k tomu vracím,
  • 00:23:14 v těch Sametovejch vrazích,
    že to je pokaždý,
  • 00:23:15 když vás v noci volali...
  • 00:23:16 -Jiná.
    -Cože?
  • 00:23:18 Jiná žena pokaždé.
  • 00:23:19 Pokaždý je tam s váma pod peřinou
    jiná žena.
  • 00:23:21 -Ano.
    -Čili kriminalista prase.
  • 00:23:27 Toho, co jsem hrál já, ano.
    Ne ten pán ve skutečnosti.
  • 00:23:30 -Já nevím!
    -Něco tam muselo bejt společnýho.
  • 00:23:33 To jsem jen chtěl vědět.
    Oni to zase budou opakovat.
  • 00:23:37 Aby už lidi věděli, že jste to vy,
    kdo tam...
  • 00:23:40 -Že to jen hrajem.
    -Že to jen hrajete.
  • 00:23:42 Jasně.
  • 00:23:43 Vy jste hrál, možná to byla
    vaše první filmová role,
  • 00:23:46 já si na ten film pamatuju.
  • 00:23:48 Vít Olmer, Antonyho šance
    se to jmenuje.
  • 00:23:52 Tam jste hrál hlavní roli,
    toho Antonyho.
  • 00:23:54 To byla vaše první filmová role?
  • 00:23:57 Já si to až tak dobře nepamatuju,
  • 00:23:59 ale myslím si, že první role
    byla u pana Jiřího Svobody,
  • 00:24:03 Skalpel, prosím,
    kde jsem hrál medika.
  • 00:24:07 Ale Antony byla hlavní role, ano.
  • 00:24:14 Film, kde se podával skalpel,
    jsem přehlídnul.
  • 00:24:18 -Přehlédnutelnej jste tam byl.
    -Asi jo. Roušku jsem měl a čepici.
  • 00:24:24 To měla pustit babičce, tohleto!
    Vaše přítelkyně.
  • 00:24:29 To byla vaše, to jste asi
    nějakej konkurz, ne?
  • 00:24:33 -Našel si vás někde Vít Olmer?
    -Nebyl žádnej konkurz,
  • 00:24:35 Já jsem v tý době se nějak
    dohádal s divadlem.
  • 00:24:39 Mám takové výkyvy, čím jsem starší,
    jsou v delších intervalech.
  • 00:24:46 Že najednou mě napadne,
    že divadlo dělat nebudu.
  • 00:24:49 Tohle byl jeden z těch výkyvů,
    řekl jsem si, kašlu na to
  • 00:24:51 a odjel jsem do Votic
    do státního statku,
  • 00:24:54 kde jsem byl ošetřovatelem dojnic.
  • 00:24:58 Se to tak jmenuje. Byl jsem
    ošetřovatelem dojnic.
  • 00:25:00 Jste nějakej ulítlej.
    Teď je mi to jasný.
  • 00:25:03 Asi po 3 měsících objevil se tam
    Ondra Pavelka, kterej říkal,
  • 00:25:07 vykašli se tady na to,
    prosím tě, pojď.
  • 00:25:09 Olmer točí film a potřebuje
    nějakýho blázna.
  • 00:25:12 A já jsem mu nabídl tebe.
    A on říkal, no, ten by mě zajímal.
  • 00:25:17 Takže jsem přijel, setkali jsme se
    s panem Vítkem Olmerem.
  • 00:25:21 Ten říkal, já o vás stojím,
    pojďme do toho.
  • 00:25:25 Ten Pavelka o vás věděl,
    že jste...
  • 00:25:28 Ondra Pavelka, to je ještě tak,
    že jeho maminka vedla s tatínkem,
  • 00:25:32 Soňa Pavelková vedla
    v Ostrově nad Ohří,
  • 00:25:35 odkud jsem, tak vedla...
  • 00:25:37 -Vy jste z Ostrova nad Ohří?
    -Ano.
  • 00:25:39 -Tak vedla, znáte to? Ostrov?
    -Ostrov nad Ohří?
  • 00:25:44 -Běžel jste skrz Ostrov nad Ohří?
    -Ohře mi něco říká.
  • 00:25:48 Samozřejmě znám Ostrov nad Ohří.
  • 00:25:52 A ta maminka tam vedla
    ten dramatickej kroužek.
  • 00:25:55 -Maminka toho Pavelky.
    -Ondry Pavelky.
  • 00:25:57 A Ondra Pavelka byl můj vzor.
  • 00:25:59 V době, kdy já jsem v 11 letech
    přišel do toho dramaťáku,
  • 00:26:04 tak Ondra už byl 16ti,
    17tiletej kluk, který lajdačil
  • 00:26:09 a dělal kulisáka v Karlových Varech
    a pak ho vzali na DAMU.
  • 00:26:12 A já vlastně s Ondrou
    to ještě pokračovalo dál,
  • 00:26:15 že jsme chodili do Disku
    se dívat na něho,
  • 00:26:18 na představení s Ondrou Vetchým.
  • 00:26:21 On hrál představení
    s Ondrou Vetchým?
  • 00:26:23 Ne. S Ondrou Vetchým,
    který byl můj spolužák,
  • 00:26:25 tak jsme chodili se dívat
    na Ondru Pavelku,
  • 00:26:27 kterej hrál v tom Disku.
  • 00:26:30 -Pavelka.
    -Já vím. Teď se ptám na Vetchýho.
  • 00:26:33 -Ten je z Ostrova nad Ohří?
    -Ne, ten je z Jihlavy.
  • 00:26:40 -Ten je ale z Třebíče.
    -Já vím. A to je kousek.
  • 00:26:43 -30 km.
    -Cože?
  • 00:26:44 -30 km.
    -To je denní sazba.
  • 00:26:49 Já jsem byl normálně do 15 let.
    Konzervatoř je od 15 let, pane Šíp.
  • 00:26:53 -To víte.
    -Jak to mám vědět?
  • 00:26:57 -Já nemám žádnou konzervatoř.
    -Ne? To je střední škola.
  • 00:26:59 Já tak jen vypadám, že ji mám.
  • 00:27:03 Vy vypadáte na DAMU.
  • 00:27:07 Já jsem se někde dočet,
    teď můžete dementovat různý drby,
  • 00:27:12 že jste třeba tajně přespával
    na kolejích na Petříně.
  • 00:27:18 -Je to možný? Proč tajně?
    -Na holčičích kolejích.
  • 00:27:24 -To už ty zdroje neuváděj.
    -Takže to bylo tajně, no.
  • 00:27:29 Proč jste tam lezl?
    Abyste se jenom někde jako...
  • 00:27:36 Je to tady ještě někomu jinému
    nejasné?
  • 00:27:45 Vy nemáte DAMU už vůbec
    a konzervatoř nedodělanou.
  • 00:27:50 Já jsem se hlásil na JAMU,
    to byla taková možnost,
  • 00:27:53 že když člověk nemá tu maturitu,
  • 00:27:57 tak ve výjimečných případech
    talentů
  • 00:28:00 vezmou na tyhle vysoký školy.
  • 00:28:03 -V Brně.
    -V Brně. Ale na DAMU to bylo taky.
  • 00:28:07 -To už asi nejde.
    -V Brně.
  • 00:28:09 V Brně, ano, v Brně.
    Co máte s Brnem?
  • 00:28:11 -Já nic!
    -Dobrý, no.
  • 00:28:15 Já jsem se hlásil na loutkařinu,
    že jsem si říkal,
  • 00:28:18 loutky, to neznám,
    to jsem ještě nikdy nedělal.
  • 00:28:21 A tam v tý porotě seděl zakladatel,
    pan Mirko Matoušek,
  • 00:28:28 doufám, že to nekomolím,
    to příjmení.
  • 00:28:30 A říkal, pane Veselý!
    Teď jsem chtěl udělat babičku. Ne!
  • 00:28:34 Pane Veselý, co vy tady děláte?
    Dyť vy byste tady už mohl učit!
  • 00:28:38 Protože mně už bylo 33.
    Já říkám, no to asi ne!
  • 00:28:43 Ale já nemám maturitu!
  • 00:28:44 On říkal, na to se vykašlete,
    na celou školu.
  • 00:28:46 Pojďte k nám,
    do loutkovýho divadla.
  • 00:28:48 Takže já jsem nastoupil potom
    asi za měsíc...
  • 00:28:51 Ne, do loutkového divadla rovnou.
  • 00:28:53 -Říkám.
    -Ale že jsem nedělal tu JAMU.
  • 00:28:55 Takže nemám maturitu.
    Já mám jen autoškolu, pane Šíp.
  • 00:29:01 Mám poddůstojnickou školu.
  • 00:29:04 Protože já jsem ještě ta generace,
    která byla na 2 roky na vojně.
  • 00:29:07 -Co myslíte, že jsem já?
    -Říkám!
  • 00:29:10 Já jsem ta generace,
    co jsme byli na...
  • 00:29:12 -2 roky jsme kroutili.
    -Jsme spolu sloužili v podstatě.
  • 00:29:14 -Vy jste poddůstojník?
    -Ano. Četař.
  • 00:29:18 -Četař v záloze?
    -Ano.
  • 00:29:19 -Já taky.
    -Dobrý!
  • 00:29:25 No vidíte to! Kdo by to řek,
    že se potkaj 2 četaři?
  • 00:29:28 Kdybych to věděl, tak se zařadím.
  • 00:29:30 -Ne, já jsem byl taky jako četař!
    -A u čeho?
  • 00:29:34 -Cože?
    -U čeho jste byl?
  • 00:29:35 U armády.
  • 00:29:40 A vojsko? Specializace nějaká byla?
  • 00:29:43 No samozřejmě!
    Jsem to říkal mockrát!
  • 00:29:44 Nechci se opakovat!
    Vidím, že na to moc nekoukáte!
  • 00:29:47 -Já jsem radista.
    -Jo, jo, chápu.
  • 00:29:52 Nedávno jsem tady
    vyťukal morseovkou...
  • 00:29:54 To je docela dobrý!
    Bejt starej a...
  • 00:29:59 Ne vy! To se vás ještě netýká!
  • 00:30:05 Nechte dědu, on je radista!
  • 00:30:10 V jakým vy jste znamení,
    mimochodem?
  • 00:30:12 -Já se v tom trošku vyznám.
    -Fakt?
  • 00:30:15 Ne, to ne!
  • 00:30:17 -Štír.
    -Vy jste štír?
  • 00:30:21 To si ze mě děláte legraci!
    Vy jste opravdu štír?
  • 00:30:24 Ano.
  • 00:30:25 Já o těch znameních vím jen
    základní informace.
  • 00:30:27 -A to je u štíra...
    -U štíra vím!
  • 00:30:29 To už jsme se nemuseli vlastně
    teď půl hodiny bavit!
  • 00:30:32 To kdybychom řekli na začátku,
    že jste štír!
  • 00:30:35 -Víte co je základní rys štírů?
    -No, řekněte si to.
  • 00:30:39 Nepřemejšlí štír mozkem,
    ale pohlavním orgánem.
  • 00:30:46 Přísahám!
  • 00:30:50 Nepřemejšlí mozkem.
  • 00:30:52 Mozek až druhej orgán,
    kterej zapojuje, když o něco jde.
  • 00:30:56 A teďka to máme krásně!
  • 00:30:58 Všecky ty koleje, ty role,
    co dostáváte! No opravdu!
  • 00:31:02 Každej, co si přečtete
    u zvěrokruhu,
  • 00:31:04 to tam je u štírů na prvním...
  • 00:31:07 -Vy jste co za znamení?
    -Cože? Já?
  • 00:31:16 Jestli vás to zajímá?
    Já jsem blíženec! Výborný znamení.
  • 00:31:20 -Já jsem si to myslel!
    -Vy jste štír. Dobře.
  • 00:31:22 Moje standardní otázka,
    pro herce, herečky,
  • 00:31:25 když si tady takhle povídám.
  • 00:31:26 -Nemám.
    -Cože?
  • 00:31:28 -Vzor?
    -Ne vzor.
  • 00:31:29 Dobře. Dál.
  • 00:31:33 Co tak jako? Přes léto
    se o prázdninách
  • 00:31:36 většinou něco točí,
    herci nehrajou v divadlech,
  • 00:31:39 to jsou divadelní prázdniny.
  • 00:31:40 Maximálně někde
    ty Shakespearovy hry.
  • 00:31:44 -V tom jste nějak zapojenej?
    -Ne, vůbec ne.
  • 00:31:47 Nikdy mě nikdo neoslovil
    na to léto
  • 00:31:49 a v podstatě jsem rád, že ne.
  • 00:31:51 Protože já na léto,
  • 00:31:55 letos bude druhý léto,
    kdy jsem odřekl jakoukoliv práci.
  • 00:31:58 -Nebudete ani točit nic?
    -Nebudu točit, nebudu dělat nic.
  • 00:32:01 2 měsíce jsem na Šumavě
  • 00:32:03 a z toho 10 dnů dělám kuchtíka
    na letním,
  • 00:32:06 chtěl jsem říct pionýrským,
    na letním táboře.
  • 00:32:09 Po prázdninách čeká vás
    nějaká premiéra?
  • 00:32:11 Abysme vůbec se dostali k tomu,
  • 00:32:13 co je před váma
    z vašeho hereckého života.
  • 00:32:16 Ano, čeká. Ve Švanďáku bych měl být
    dokonce během další sezóny,
  • 00:32:23 což je od září do června,
    ve 3 kouskách, no.
  • 00:32:30 -Ve třech kouscích.
    -A teď, co je správně česky?
  • 00:32:34 Je to životný, nebo ne? Ten kousek.
  • 00:32:38 -Jestli to na Moravě nevijó?
    -Tak jo, ve 3 kóscích!
  • 00:32:46 -Budete hrát.
    -Bych měl hrát.
  • 00:32:50 Ať se vám všecko daří!
    Luboš Veselý!
  • 00:33:04 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem
  • 00:33:06 je jednak spisovatelka,
    jednak publicistka.
  • 00:33:10 A co je podle mě zvlášť zajímavý,
    že ona vede kurzy tvůrčího psaní!
  • 00:33:17 Paní Dana Emingerová!
  • 00:33:30 Děkuju!
  • 00:33:32 Vy už se znáte. To je moje.
  • 00:33:36 -Já neslyším na tohle ucho.
    -Cože? Vy neslyšíte na levý...
  • 00:33:40 -A chcete teda sem?
    -A můžu?
  • 00:33:46 Jestli vám nevadí,
    že to je teplý ještě.
  • 00:33:50 Takhle bych se k vám musela
    furt tulit
  • 00:33:52 a vy byste si to moh...
  • 00:33:54 A víš, že já zůstanu tam...
    Oni zas, oni mě maj už nasvícenýho.
  • 00:34:02 Tak počkejte. Tak tohle, kam to...
  • 00:34:05 To je jedno!
  • 00:34:10 Vítám vás tady tedy.
  • 00:34:12 Já jsem říkal, že vy,
    u toho já začnu,
  • 00:34:15 protože to je to, co si nejmíň
    umím představit.
  • 00:34:18 Že vedete kurzy tvůrčího psaní.
  • 00:34:21 Tzn., vy učíte lidi psát
    třeba knížky?
  • 00:34:26 Já je učím psát cokoliv.
    I knížky.
  • 00:34:29 Ale to je až pak to další patro.
  • 00:34:31 Jako psát, ne psát plnicím perem,
    ale tvůrčí...
  • 00:34:34 Tvůrčí, aby uměli hezky napsat,
    když se chtějí vyjádřit.
  • 00:34:38 Řekněte mi, takovej kurz,
    to má nějakou dýlku.
  • 00:34:41 To je, jo, tak má to dýlku.
    Třeba víkendovej kurz.
  • 00:34:45 Víkendovej kurz a vy za víkend
    někoho naučíte,
  • 00:34:47 kdo třeba v životě nic nenapsal,
    tak ho naučíte něco napsat?
  • 00:34:49 Jo. No. Heleďte, já mám na to
    takovou teorii.
  • 00:34:55 Já ji nemám ze sebe.
  • 00:34:56 Protože já jsem měla
    báječnýho učitele
  • 00:34:59 a tím byla Arnošt Lustig.
  • 00:35:01 Arnošt Lustig,
    to byla studnice nápadů.
  • 00:35:05 A ten říkal, že každej,
    kdo se naučí pravidla psaní,
  • 00:35:11 je schopen napsat ty knížky,
  • 00:35:14 většinu těch knížek,
    který jsou někde v knihkupectví.
  • 00:35:17 Pardon, že vám do toho,
  • 00:35:18 ale vy už předpokládáte člověka,
    který už trošku umí psát.
  • 00:35:22 Ne, to může přijít úplně kdokoliv.
  • 00:35:26 Oni na začátku to opravdu
    moc neuměj.
  • 00:35:28 I nějakej tupoň,
    kterej nikdy nic nenapsal
  • 00:35:30 přijde v pátek a v neděli
    napíše knížku?
  • 00:35:35 I to se stává. Ráno píšou blbě
    a odpoledne...
  • 00:35:39 To vás to učil takhle ten Lustig?
  • 00:35:40 No.
  • 00:35:42 -Mimochodem, veselej člověk to byl.
    -Hrozně veselej.
  • 00:35:45 Víte, že tady byl? Tady byl.
  • 00:35:47 V životě jsem ho předtím neviděl,
    přišel a řek mi...
  • 00:35:49 -Říkal vám, ty bejku.
    -Ty bejku, ano!
  • 00:35:52 -To znám.
    -To vám taky?
  • 00:35:54 Mně říkal, ty potvoro.
  • 00:35:56 A pak mi ještě vždycky,
    když jsem mu volala, říkal:
  • 00:35:58 Emingerová, já si tě představuju
    nahou. On byl hroznej!
  • 00:36:03 -A ty jeho kurzy...
    -To mi neřek! To je zajímavý!
  • 00:36:06 A ty jeho kurzy,
    to byla prostě smršť!
  • 00:36:09 Ty kurzy máte od něj!
    Vy jste vobšlehla trošku...
  • 00:36:12 Já si trošku považuju za čest,
    že mě to ten Arnošt naučil.
  • 00:36:17 Že ta jeho metoda funguje
    a že to, co on mě naučil,
  • 00:36:20 já můžu předávat dál.
  • 00:36:21 To jsou individuelní?
  • 00:36:23 Že vy si vemete na víkend
    jednoho žáka?
  • 00:36:25 Ne, ne, já nerada ty individuelní.
  • 00:36:27 A jsou takový.
  • 00:36:28 Ale já je nerada učím individuálně.
  • 00:36:30 -Arnošt vás měl na individuál?
    -Ne, neměl.
  • 00:36:33 To až později jsme se scházeli
    a hodně jsme si vyprávěli
  • 00:36:38 takový pohledy muže a ženy
    na různý věci.
  • 00:36:41 On ze mě tahal intimity,
    který bych nikdy nikomu neřekla.
  • 00:36:46 To bylo hrozný.
  • 00:36:47 To už snad ani nepsal nic.
    Nebo psal?
  • 00:36:49 Psal, psal krásně.
  • 00:36:51 -Chtěl to i do knížek?
    -On to právě chtěl do knížek.
  • 00:36:54 -Nějaký citlivý věci.
    -No.
  • 00:36:56 Vy jste takovou knížku
    taky napsala.
  • 00:36:59 Kolik jste napsala?
    4? Nebo 5 knížek?
  • 00:37:01 -Asi 10.
    -Já jsem říkal, asi tak nějak.
  • 00:37:05 10? Jo? Ale jedna mě zaujala
    názvem.
  • 00:37:10 Tam vy asi tyhlety věci,
    In flagranti.
  • 00:37:13 Protože ten Arnošt nám říkal,
  • 00:37:15 on prokládal tu antickou filozofii
    těma sprostejma vtipama
  • 00:37:20 a tímhle vším, my vždycky s holkama
    jsme byly celý červený.
  • 00:37:24 -Takhle on začínal ty kurzy?
    -No, takhle.
  • 00:37:28 -Sprostejma vtipama?
    -No, klidně.
  • 00:37:30 A on vždycky říkal, co děláš?
    Děláš, jak kdybys to doma nedělala!
  • 00:37:34 Tak víš co? Když chceš bejt
    dobrá spisovatelka,
  • 00:37:38 musíš se vyrovnat i se sexem.
  • 00:37:40 Do příště napíšeš erotickou bajku.
  • 00:37:44 Kdo by to do něj řek?
  • 00:37:46 A tahle knížka In flagranti
    je o takovým chlapíkovi,
  • 00:37:50 kterej píše stejný smsky
    všem svejm milenkám i manželce.
  • 00:37:54 Manželce oznámí, že odjíždí
    na služební cestu
  • 00:37:58 a večer jí pošle smsku:
    Miláčku, co děláš?
  • 00:38:01 A ona je ráda, že se zajímá o to,
    jak tráví čas,
  • 00:38:05 zatímco pro ty ostatní je to výzva.
  • 00:38:07 A proč o tom mluvím.
    Jedna z nich je taková,
  • 00:38:10 já jsem napsala vulgární
    zdravotní sestra.
  • 00:38:14 -V tý knížce.
    -V tý knížce.
  • 00:38:15 Těch jeho milenek.
    Abysme se v tom vyznali!
  • 00:38:17 Jo. A Arnošt povídá: Emingerová,
    to je hřích!
  • 00:38:20 Nemůžeš napsat
    vulgární zdravotní sestra!
  • 00:38:23 Ty musíš vždycky ty postavy ukázat,
    jaký jsou!
  • 00:38:26 Ty nesmíš někomu vnucovat,
    že je blbej, chytrej, vulgární!
  • 00:38:29 Musíš to ukázat! Jsem sedla
  • 00:38:32 a vypracovala jsem,
    jak byla sestra vulgární.
  • 00:38:36 Pak knížka vyšla,
    Arnošt byl strašně spokojenej,
  • 00:38:39 pochválil mě, knížka vyšla,
    já jsem ji dala mamince,
  • 00:38:42 tady někde sedí.
  • 00:38:44 Já povídám, mami,
    jak se ti ta moje knížka líbila?
  • 00:38:48 A maminka říkala, no, Danuško,
    hezká,
  • 00:38:51 ale tu stránku 68
    jsi tam neměla dávat.
  • 00:38:56 Vy je neučíte takový ty,
    že spisovatel,
  • 00:38:59 aby to byl autor.
  • 00:39:00 Vy je učíte třeba, já nevím,
    může se přihlásit někdo,
  • 00:39:03 kdo potřebuje napsat ve firmě
    výroční zprávu?
  • 00:39:06 -A neumí to?
    -To oni taky často neuměj.
  • 00:39:11 Já je to učím přes ty příběhy.
  • 00:39:13 Protože oni,
    když jsou v těch firmách,
  • 00:39:15 oni jedou v těch svejch kolejích
    a vědí nejlíp, jak to maj dělat.
  • 00:39:18 Já jsem jednou seděla
    v takový firmě,
  • 00:39:21 já mám takovou asi tříletou
    manažerskou kariéru,
  • 00:39:24 kterou jsem rychle opustila,
  • 00:39:25 protože jsem nechtěla mít
    služební auto, služební mobil,
  • 00:39:28 služební mozek, to jsem radši
    se toho vzdala všeho.
  • 00:39:33 a zase si to dělám po svým.
  • 00:39:35 Ale seděla jsem na nějakým
    projektovým výboru
  • 00:39:39 u nejvyšších šéfů a teď tam byly
    ty slidy se tam promítaly,
  • 00:39:45 všichni tak jako seděli ty...
  • 00:39:48 A teď tam visela věta:
  • 00:39:50 Jedním z faktorů, který ovlivňují
    naši vizi, je paralelní design
  • 00:39:54 a implementace, neboť návrh
    nových řešení může ovlivnit
  • 00:39:57 již implementované logické bloky
    jednotlivých individuálních řešení.
  • 00:40:02 Že si to pamatuje takhle!
  • 00:40:10 To jste se musela učit
    takovouhle kravinu, jako básničku.
  • 00:40:12 -To není možný.
    -Já jsem se to naučila.
  • 00:40:14 -Protože to ráda vyprávím.
    -A vy jste zasáhla!
  • 00:40:19 Ne, já jsem takhle říkala
    tomu kolegovi,
  • 00:40:22 co byl ten velkej ředitel,
  • 00:40:24 já říkám, prosím tě,
    co ta věta znamená?
  • 00:40:27 Protože oni všichni jako...
    A on říkal: A víš, že ani nevím?
  • 00:40:32 Já jsem to pak z nich tahala,
    co to vlastně znamená
  • 00:40:36 a zjistila jsem,
    že oni tyhle slova používaj
  • 00:40:40 a vůbec nevědí.
  • 00:40:42 Takže já nutím,
    aby mluvili normálně.
  • 00:40:46 -V těch zprávách! Mezi sebou taky!
    -I mezi sebou!
  • 00:40:52 Proč musí implementovat?
    Proč se nemůže něco zavádět?
  • 00:40:58 -Implementace je zavádění?
    -No tak jo.
  • 00:41:01 Oni ty lidi to nevědí.
  • 00:41:03 To máte třeba, v těch firmách
    se dělá setkání se zaměstnanci,
  • 00:41:08 říká se mu roadshow.
  • 00:41:10 A oni to překládají ti zaměstnanci,
    jako cestovní prča.
  • 00:41:17 Nebo manažeři přijdou a říkají,
    musíme zlepšit komunikaci.
  • 00:41:23 Za dělníkama.
    A oni jim opravěj silnici.
  • 00:41:27 Tak já je učím,
    aby se nějak potkali.
  • 00:41:33 Poslední věc mně řekněte,
  • 00:41:34 když by někdo teď
    po našem povídání se rozhod,
  • 00:41:38 že se naučí psát, tak si vás
    někde najde na internetu,
  • 00:41:43 přihlásí se,
    bude celý prázdniny šetřit.
  • 00:41:47 Ne, já dokonce třeba studenty,
    když říkají, že nemají peníze,
  • 00:41:52 tak řeknu, tak přijď!
  • 00:41:55 Prostě, mě to baví.
  • 00:41:56 Já teda mám ráda,
    když je tam takovejch 8, 10 lidí.
  • 00:41:59 To je ideální. A teď, oni vám dají
    tu zpětnou vazbu.
  • 00:42:03 Teď třeba to je hrozná legrace,
    třeba ženský něco napíšou
  • 00:42:08 a ty druhý ženský,
    jo, to bylo supr!
  • 00:42:10 A ty chlapi, já říkám,
    tak co jsi tomu říkal?
  • 00:42:12 Můžeš to zopakovat, Karle?
  • 00:42:15 A on říká, já vůbec nevím
    o co šlo!
  • 00:42:19 A je to prostě proto,
    že ta cílová skupina jsou ženský.
  • 00:42:22 Nebo mám tam starý, mladý.
    To je taky krásný.
  • 00:42:25 Protože my třeba jsme kdysi
    furt skloňovali,
  • 00:42:29 vy určitě víte, co je VŘSR.
  • 00:42:31 Myslíte, že to vědí dnešní
    mladý lidi? Nevědí.
  • 00:42:34 A teď někdo napíše nějakej
    strašně vtipnej fejeton
  • 00:42:38 na téma Velká říjnová
    socialistická revoluce,
  • 00:42:41 použije tuhle zkratku
  • 00:42:42 a ty děti vůbec nevědí,
    o čem to je.
  • 00:42:44 Takže já jim vlastně vysvětluju,
    že musej...
  • 00:42:47 Ale máte pravdu, že VŘSR,
    dneska kdybyste se zeptala dětí,
  • 00:42:50 víte, co děti řekly na dotaz
    co si představujou
  • 00:42:54 pod pojmem Vítězný únor?
  • 00:42:55 Víte, co 85 % dětí řeklo?
    Nagano!
  • 00:42:59 -No vidíte!
    -Opravdu!
  • 00:43:02 Takže děláte záslužnou práci,
    že dovzděláváte.
  • 00:43:07 A po prázdninách
    rozjedete kurzy, ne?
  • 00:43:09 Jo, jo.
  • 00:43:10 Takže kdo má zájem,
    uděláme trošku,
  • 00:43:13 tak se může přihlásit.
  • 00:43:14 Já ho ráda naučím psát.
  • 00:43:17 -Napsat knížku, nebo povídku.
    -Spíš povídku.
  • 00:43:19 Výroční zprávu.
  • 00:43:20 My třeba se učíme od takových
    základních věcí.
  • 00:43:24 Třeba popis, jo.
    Teď si představte...
  • 00:43:26 Nemusíte ten kurz dělat tady!
  • 00:43:28 Já vám to chci říct,
    to je hrozně zajímavý!
  • 00:43:30 Představte si, že byste dělal popis
    tohohle divadla.
  • 00:43:33 -Já?
    -Jo.
  • 00:43:34 A vy ho popíšete úplně jinak,
    než třeba uklízečka,
  • 00:43:38 která tady bude po nás
    uklízet ten binec
  • 00:43:41 a úplně jinak, než já,
    která jsem tady třeba poprvé.
  • 00:43:45 -Každej to divadlo uvidí jinak.
    -Co tím chcete říct?
  • 00:43:49 Tím chci říct, že začínáme třeba
    s dobrým popisem, jo?
  • 00:43:56 Vy máte i uklízečky v kurzech?
  • 00:43:58 Ne, ale já vás donutím,
    abyste vlez do hlavy tý uklízečky.
  • 00:44:02 Mě donutíte vlízt do hlavy
    tý uklízečky,
  • 00:44:04 která tady bude dnes uklízet?
  • 00:44:05 Která tady bude dneska uklízet
  • 00:44:07 a napíšete strašně vtipnej popis
    tohodletoho divadla,
  • 00:44:10 který, kdybyste ho měl popisovat
    teďko vy, kterej už to znáte,
  • 00:44:14 je to pro vás taková rutina,
  • 00:44:16 tak to možná nebude
    až tak zajímavý.
  • 00:44:18 Ty lidi tady jsou pokaždý jiný.
    To není rutina!
  • 00:44:21 To se tady mění! To byste nevěřila!
  • 00:44:24 No dobře, ale tak...
  • 00:44:25 To jsou pokaždý jiný ksichty!
    Věřte mi to!
  • 00:44:28 Já vám věřím. Ale to máte takhle
    třeba ve škole s paní učitelkou.
  • 00:44:32 -Když budete popisovat třídu...
    -Vy už mně zase dáváte kurz.
  • 00:44:36 Já vás nechci zastavovat!
  • 00:44:39 Ale nemám u sebe momentálně
    ani korunu,
  • 00:44:41 abych se vám nějak revanšoval.
  • 00:44:43 Já vám to chci vysvětit,
    jak to dělám, že učím lidi...
  • 00:44:55 Vy, jako spisovatelka
    jste mohla pochopit,
  • 00:44:57 že spěju k závěru...
  • 00:44:59 Jo, jo, jo! Už mlčím!
  • 00:45:00 A vy mě zase cpete
    do nějaký uklízečky!
  • 00:45:04 Ne, to si nezamykejte!
    Já jen, že jste to mohla poznat!
  • 00:45:07 Anebo blbě spěju k závěru? Co?
    a vy furt mně dáváte kurz!
  • 00:45:12 To jsme taky ještě
    mohli běhat teďko.
  • 00:45:18 -Neposlouchejte ho.
    -Už nic neříkám.
  • 00:45:22 To je škoda,
    protože já už zase nevím,
  • 00:45:24 na co jsem se chtěl
    na ten závěr ptát!
  • 00:45:26 Navážu! Po prázdninách
    opět pojedete kurzy,
  • 00:45:31 protože teď jsme
    na začátku prázdnin,
  • 00:45:32 jestli si to neuvědomujete.
  • 00:45:35 A teď před náma je červenec,
    oslavíte narozeniny,
  • 00:45:38 to máte volno, kurzy neděláte,
    čili, kdo chce tvůrčí psaní,
  • 00:45:43 tak po prázdninách, rozumíte mi?
  • 00:45:45 Jo. Po prázdninách
    se může přihlásit.
  • 00:45:48 A proč jste vy začala mluvit
    o něčem jiným?
  • 00:45:54 Se vás takhle nikdo neptá v kurzu!
    Co? Tam si jedete co chcete!
  • 00:45:58 Tam to mám na triku,
    tak si můžu...
  • 00:46:00 A tady to mám na triku já!
    Čili! Teďka můžete!
  • 00:46:10 Prostě, když byste chtěl přijít...
  • 00:46:13 -Jako kdokoliv.
    -Jako kdokoliv.
  • 00:46:15 Mnou chcete říct,
    že věk nerozhoduje.
  • 00:46:17 Věk nerozhoduje.
    Dokonce tam mám i děti!
  • 00:46:21 -A smíchám je...
    -To jste říkala!
  • 00:46:22 A smíchám je s těma staršíma.
    Chlapi, ženský.
  • 00:46:25 Čím je ta skupina pestřejší,
    tím je ta zpětná vazba pestřejší.
  • 00:46:30 Že se stane někdy,
  • 00:46:31 že i ten starší s tou mladší
    jdou psát od vás spolu, že jo!
  • 00:46:36 -No.
    -Ne spát, psát!
  • 00:46:41 Co jsem řek? Psát jsem řek původně!
  • 00:46:44 Já neslyším!
  • 00:46:55 Čili, tím jsem chtěl říct,
    že nikdo nemusí mít zábrany
  • 00:46:58 a může se přihlásit,
    že tam naváže třeba...
  • 00:47:03 -Na tu uklízečku.
    -Né, kolektivní nějaký myšlení!
  • 00:47:09 A může z toho vzniknout
    kolektivní knížka!
  • 00:47:11 -No, to vznikla, no.
    -Vznikla!
  • 00:47:14 -Už několik.
    -Dobře. Ta poslední se jmenuje jak?
  • 00:47:18 My, děti Dany Emingerové!
    To by byl název!
  • 00:47:22 Ne jako děti! Literární děti!
  • 00:47:24 Mám jednu z Vítězný pláně,
    z gymnázia, který slaví 50 let
  • 00:47:28 a tam vznikla krásná knížka
    vzpomínek, jmenuje se
  • 00:47:32 My všichni z Pláně.
    Jo? A tam jsem to krásně seřadila.
  • 00:47:36 Ale předtím máme krásnou knížku...
  • 00:47:38 -Takže my neskončíme!
    -No ne, tak chcete vědět ty knížky!
  • 00:47:43 -Doba obalová a je to...
    -Cože?
  • 00:47:45 -Doba obalová, téma.
    -Doba obalová. To je název knížky.
  • 00:47:49 To je název knížky,
    kde píšou lidi na tohle téma,
  • 00:47:52 jaký dneska vlastně
    jsou věci zabalený do něčeho
  • 00:47:56 a pak to rozbalíte
    a máte tam něco jinýho.
  • 00:47:58 Ale to je třeba, mobilní operátoři,
    že se ho pak nemůžete zbavit.
  • 00:48:03 Nebo potkáte ženskou,
  • 00:48:05 která je ve věku
    babičky Boženy Němcový,
  • 00:48:08 jako jsem jsem já,
  • 00:48:09 zjistíte, že ten obal je pořád
    docela dobrej.
  • 00:48:13 Vy víte, jak byla stará
    babička Boženy Němcový?
  • 00:48:16 -To já ani nevím.
    -No, vím. Vím.
  • 00:48:17 -V tý knížce? Kolik jí bylo?
    -50.
  • 00:48:21 50? A už to byla babička
    Boženy Němcový.
  • 00:48:23 Byla to babička, měla 3 zuby,
    bílé vlasy a čepec.
  • 00:48:29 To víme všecko.
  • 00:48:30 Já jsem jen nevěděl,
    že babičce bylo 50.
  • 00:48:32 No, bylo.
  • 00:48:36 A to vy víte takhle detailně
    babičku Boženy Němcový?
  • 00:48:38 Já jsem si to našla.
  • 00:48:40 -A kolik bylo Tyrlovi teda?
    -Nevím.
  • 00:48:44 -Když to máte naštudovaný.
    -Tohle jsem si nastudovala, našla.
  • 00:48:49 Já jsem totiž dělala
    krásný rozhovor
  • 00:48:52 se svým panem profesorem češtiny
    Hoznauerem, o stáří,
  • 00:48:57 kterej mě učil psát na gymnáziu.
  • 00:48:59 Já ho musím zmínit,
    on by se na mě zlobil.
  • 00:49:02 A víte, že už končím? Víte o tom?
    Podvědomě to máte.
  • 00:49:06 -Tam jsem měla tu babičku.
    -Dobře.
  • 00:49:09 -Jakže se jmenoval ten váš...
    -Pan prof. Hoznauer.
  • 00:49:12 Aby to nezapadlo. Takže!
    Už najíždím na 4. konec.
  • 00:49:20 Kdo má zájem...
  • 00:49:23 Ale víte, že ty 4 konce,
    to je špatně?
  • 00:49:36 Já nechci zdůrazňovat,
    že jen kvůli vám dělám 4. konec!
  • 00:49:40 Že jste si zase
    na někoho vzpomněla!
  • 00:49:43 Ale ne, v pořádku!
  • 00:49:44 Takhle by měl vpadat dialog
    při tvůrčím kurzu.
  • 00:49:47 Tvůrčího psaní! Čili znova!
  • 00:49:51 Teď vidíte, že vám vyloženě
    skoro naháním kunčofty!
  • 00:49:56 Kdo by měl zájem naučit se
    během několika dní psát,
  • 00:50:00 může se přihlásit, protože snadno
    si vygooglí na internetu
  • 00:50:05 vaše jméno...
  • 00:50:06 Dana Emingerová.
  • 00:50:12 Já mám totiž 2 jména!
    Já mám doma Pravdu.
  • 00:50:18 Mám na to najet po pátý?
    Ještě jednou.
  • 00:50:21 Takovej hezkej konec
    to mohl být.
  • 00:50:24 -Cože?
    -Hezkej konec...
  • 00:50:25 Že jsem měl hezkej konec?
  • 00:50:26 To je taková pěkná tečka
    za tím naším případem.
  • 00:50:29 Řekli by Cimrmani.
  • 00:50:31 Proč do toho taháte nějakou pravdu?
  • 00:50:33 -Protože ho mám doma.
    -Že ho máte. Tu máte doma.
  • 00:50:36 Ne, já mám ho.
    Já mám manžela Petra Pravdu.
  • 00:50:39 Válečného zpravodaje.
  • 00:50:41 Proč se nejmenujete
    Dana Pravda Emingerová?
  • 00:50:43 -Já se tak jmenuju.
    -Cože?
  • 00:50:48 To jste si měl vygooglit.
  • 00:50:51 -Vy to takhle máte?
    -No jo.
  • 00:50:53 Dobře. Takže!
  • 00:50:54 Kdo má zájem stát se spisovatelem,
    povídkářem, úvodníkářem,
  • 00:51:04 stačí, aby si vás vygooglil
    a našel si tam vaše jméno,
  • 00:51:09 které je Dana Emingerová!
  • 00:51:20 Dáma vstala! Dáma...
  • 00:51:38 Přátelé, pro dnešek
    už je to snad všechno!
  • 00:51:42 My se budeme loučit,
    já vám děkuju za vaši pozornost
  • 00:51:46 a především na závěr děkuji
    dnešním hostům, kterými byli:
  • 00:51:52 Štěpán Dvořák, Luboš Veselý,
    Dana Emingerová!
  • 00:52:02 Děkujeme a na shledanou!
  • 00:52:04 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související