iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 10. 2007
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

27 hlasů
91077
zhlédnutí

Všechnopárty

Jiří Chalupa — Jan Čenský — Zdeněk Zelenka

41 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Všechnopárty

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:31 Dobrý večer. Jakoby
    mávnutím kouzelného proutku
  • 00:00:36 jsme se v tuto chvíli přenesli
    z pražského divadla Semafor
  • 00:00:39 do mnoha domácností
    v celé naší vlasti.
  • 00:00:43 Snažil jsem se
    o pohádkovej začátek.
  • 00:00:46 Moc se to nepovedlo,
    ale důvod je ten,
  • 00:00:49 že naším dnešním tématem
    jsou pohádky,
  • 00:00:52 což neznamená, že to bude
    pro děti, spíš naopak,
  • 00:00:57 protože, a několikrát
    jsem se nad tím zamyslel,
  • 00:01:00 jak jde čas a doba,
    která se stále mění, mám dojem,
  • 00:01:05 že pohádky nestačej držet krok
    s dobou, že zůstavaj pořád stejný
  • 00:01:10 a myslím si, že to pro děti
    není vždycky dobře.
  • 00:01:13 Dokonce mám dojem,
    že děti si to kompenzujou tím,
  • 00:01:17 že přijdou ze školy
    a někdy říkají až brutální vtipy
  • 00:01:22 z pohádkového světa, čímž
    si myslím, že si to kompenzujou,
  • 00:01:27 protože v pohádkách
    to není jako ze života.
  • 00:01:31 Takových vtípků
    jste určitě slyšeli hodně.
  • 00:01:35 Já si vybavuju
    jeden opravdu nevkusnej.
  • 00:01:38 Jak přišel Medvídek Pú
    do řeznictví a ptá se řezníka:
  • 00:01:43 "Máte slaninu?"
    Prodavač říká: "Samozřejmě."
  • 00:01:47 Medvídek vytáhne samopal,
    všechny postřílí a říká:
  • 00:01:51 "To máte za prasátko."
    Je to takový...
  • 00:01:59 Nebo co dalšího
    děti přinesou ze školy.
  • 00:02:03 Otázka:
  • 00:02:05 Co se stane ze Sněhurky, která si
    sáhne na drát elektrickýho vedení?
  • 00:02:11 Popelka. Správně.
  • 00:02:15 Ale pozor,
    tyhle vtípky jsem zaregistroval,
  • 00:02:18 že nefungujou jen na úrovni
    základních škol,
  • 00:02:22 ale dokonce i
    na vysokoškolské úrovni.
  • 00:02:25 To už jsem nečekal.
    Před časem mi někdo říkal
  • 00:02:28 jak na gymplu seděj dvě spolužačky
    Sněhurka a Baba Jaga
  • 00:02:32 a dohadujou se,
    kam půjdou na vejšku.
  • 00:02:36 Sněhurka říká:
    "Já asi půjdu na ekonomku."
  • 00:02:40 "Nebudu tam sice nejhezčí,
    ale budu určitě nejchytřejší."
  • 00:02:45 Baba Jaga říká: "Já půjdu na
    matematicko-fyzikální fakultu."
  • 00:02:50 "Nebudu tam sice nejchytřejší
    ale určitě nejhezčí."
  • 00:03:03 Dnes jsou pozvaní hosté
  • 00:03:07 a všichni jsou svým způsobem
    odborníci na pohádky.
  • 00:03:10 Rád bych pozval prvního,
    protože pohádky jsou jeho
  • 00:03:14 denním chlebem, protože mnoho let
    pracuje v České televizi
  • 00:03:18 jako šéfdramaturg v oblasti pořadů
    pro děti a mládež.
  • 00:03:23 Jiří Chalupa!
  • 00:03:28 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:03:35 Jirko, máš pocit,
    že pohádky opravdu stagnujou
  • 00:03:40 nebo se to proměňuje
    a já jsem to nezaregistroval?
  • 00:03:45 Karle, ono je to složitý.
    Myslím, že pohádka je pohádka
  • 00:03:50 a ona nemůže držet krok
    za každou cenu s dobou.
  • 00:03:54 Ty vtipy byly dobrý.
    Ten první vlastně stranil pohádce.
  • 00:03:58 -Ten Medvídek?
    -Jasně.
  • 00:04:01 Ale Medvídek se samopalem...
    Rozumíš?
  • 00:04:05 Možná, že by ho děti v tý pohádce
    takhle rády viděly.
  • 00:04:08 -Co ty víš?
    -Jasně.
  • 00:04:11 Ale ber to tak, že klasici říkaj,
    že pohádka je darem lásky.
  • 00:04:17 To říká Lewis Carroll.
    Alenka za zrcadlem.
  • 00:04:21 Myslím, že pohádka je víra
    v ideály, že něco dobře skončí.
  • 00:04:27 Dobře,
    ale jsou klasický pohádky
  • 00:04:31 a já si nemyslím,
    že jsou všechny v pořádku.
  • 00:04:35 Vem si klasickou
    Červenou Karkulku.
  • 00:04:39 Když to řeknu velice lapidárně,
    tak o co tam jde.
  • 00:04:42 Maminka pošle svoji malou holčičku
    s košíkem do temnýho lesa. Už to.
  • 00:04:47 -Poslal bys tam svoje dítě?
    -V žádný případě.
  • 00:04:50 Víš, co se v temným lese
    hemží za úchyly?
  • 00:04:53 -Jistě. Vlk je to nejmenší.
    -Správně.
  • 00:04:57 -Vidím, že se orientuješ.
    -Vlci jsou dobráci.
  • 00:05:01 Už to je sporná věc.
  • 00:05:04 Ona potká vlka
    a víme, jak to pokračuje.
  • 00:05:08 On jde a sežere babičku.
    To není zrovna humánní.
  • 00:05:11 Sežere babičku.
    Ale to nejhorší:
  • 00:05:14 "Máš velký uši."
    Karkulka to nepozná.
  • 00:05:18 Asi že taky dementní děti
    koukaj na pohádky.
  • 00:05:22 Že nepozná vlka
    převlečenýho za babičku.
  • 00:05:24 Takováhle věc přece
    musí ťuknout každý dítě.
  • 00:05:27 Mohlo by,
    ale vem to z jiný stránky.
  • 00:05:32 Třeba
    psychologové a psychoanalytici
  • 00:05:35 speciálně tuhle pohádku
    různě vykládaj.
  • 00:05:39 Například vlk a jeho vlastnosti
  • 00:05:43 jsou i ty špatný vlastnosti
    v nás. Tak oni to viděj.
  • 00:05:47 Třeba Charles Dickens
    skoro doslova řekl:
  • 00:05:51 "Červená Karkulka
    byla moje první láska."
  • 00:05:55 "Představa, že bych se s ní
    oženil, to byla moje představa
  • 00:06:00 -nejvyšší blaženosti.
    -To řekl Dickens?
  • 00:06:04 Ano. Pak poznal Malou Doritku,
    Pytlíkovce a šel jinam.
  • 00:06:09 To by mě zajímalo.
  • 00:06:11 Pracuješ s pohádkama už řadu let.
    Jsou vůbec nějaký normy,
  • 00:06:17 který tvůrci u nás musej dodržovat
    co v pohádce nesmí bejt?
  • 00:06:22 Jestli tam není
    zakopanej pes.
  • 00:06:26 Jestli by se neměly
    povolit stavidla.
  • 00:06:29 Možná tam je pejsek,
  • 00:06:32 ale žádný striktně daný normy
    neexistujou.
  • 00:06:38 Pohádka funguje
    ve dvou rovinách.
  • 00:06:43 Jednak chce potěšit.
  • 00:06:46 Byli jsme o víkendu
    v jižních Čechách.
  • 00:06:49 Rybníky,
    už se zlatí listí.
  • 00:06:52 Člověk by přirozeně řekl:
    "To je pohádka."
  • 00:06:55 Pohádka je
    jako něco hezkýho.
  • 00:06:58 Současně pohádka přináší dítěti
    první jakýkoliv ponaučení.
  • 00:07:03 Takže říkáš,
    že pohádka by měla děti formovat.
  • 00:07:08 Ty jsi sám autorem
    řady televizních pohádek.
  • 00:07:13 Řekl bych, že tvoje nejslavnější
    je Princové jsou na draka.
  • 00:07:18 Když píšeš pohádku,
    myslíš trošičku na to,
  • 00:07:22 že by to už mělo bejt modernější,
    že by měli mluvit
  • 00:07:26 současnějším jazykem nebo jsi
    tradicionalista, co se drží norem?
  • 00:07:32 Jsem vyznavač toho,
  • 00:07:34 že v pohádce nemusej bejt
    nadpřirozený bytosti, kouzla.
  • 00:07:38 To negativní pro mě
    v pohádkách je lidská blbost,
  • 00:07:43 kterou to dítě potká spíš,
    než draka.
  • 00:07:47 Takže děti
    připravuješ pro život.
  • 00:07:51 Často máš ve svejch pohádkách
    lidskou blbost?
  • 00:07:55 Myslím, že docela často.
    Jestli tam je dobro a zlo,
  • 00:07:59 tak zlo je většinou ta hloupost
    nebo blbost jako taková.
  • 00:08:03 A zlo
    v tvejch pohádkách prohraje?
  • 00:08:07 To je pohádka.
    To jsou ty ideály.
  • 00:08:10 Velká chyba. To je jedna z věcí,
    co by se měla změnit.
  • 00:08:14 Taky před spaním
    vyprávíš vnoučkovi pohádku?
  • 00:08:18 Já se k tomu
    dostanu přes den.
  • 00:08:21 Oni mi řeknou:
    "To by neusnul."
  • 00:08:23 "Ty bys ho rozrušil,
    kdybys mu říkal o Medvídkovi Pú."
  • 00:08:27 Že bys ho rozčílil,
    tak tě rodiče nepouštěj.
  • 00:08:30 -To víš, že jo.
    -Dětem jsi určitě četl pohádky.
  • 00:08:34 -Samozřejmě.
    -Měl jsi tam nějaký speciality?
  • 00:08:38 Vymejšlel sis
    nebo jenom pasivně četl?
  • 00:08:42 To mě zajímá, protože to je můj
    aktuální problém.
  • 00:08:45 Musím říct,
    že jsem četl i vymejšlel.
  • 00:08:48 Nejradši jsem četl
    Pohádky z bramborových řádků.
  • 00:08:52 Jsou to nádherný pohádky.
  • 00:08:55 Jak byly děti velký,
    když jsi jim tohle četl?
  • 00:08:59 Takovejch šest sedm.
  • 00:09:02 Když byly menší,
    tak jsi jim četl co?
  • 00:09:05 Když byly menší,
    tak jsem četl...
  • 00:09:07 -Když byly hodně malé...
    -Hodně malé. Asi čtyři.
  • 00:09:12 Ve čtyřech bych najel
    na Červenou Karkulku.
  • 00:09:19 Pomaloučku,
    aby byly připravený na život.
  • 00:09:22 -Jo?
    -Jemně.
  • 00:09:25 -Samozřejmě tu zlatou verzi.
    -A teprve v šesti Brambory.
  • 00:09:30 V šesti jsem nasadil Brambory,
    pak jsem to rozšiřoval.
  • 00:09:34 Samozřejmě
    jsem si taky vymejšlel pohádky.
  • 00:09:36 Dlouho jsem je držel v hlavě,
    a teď jak zapomínám, tak už nevím.
  • 00:09:40 -Určitě byly hezký. Nevím.
    -Takže sis vymejšlel.
  • 00:09:42 To je jasný, to musíme.
  • 00:09:45 Určitě jsi dělal to,
    co dělám já,
  • 00:09:47 že čtu pohádku
    a zamotám do toho dítě.
  • 00:09:51 Najednou jsem v hlubokým lese
  • 00:09:54 a za stromem kouká Honzík,
    kterej jde zrovna do školky.
  • 00:09:58 Pravda je,
    že to dítě neusne do půlnoci,
  • 00:10:01 ale věří tomu,
    že je najednou v tý pohádce.
  • 00:10:06 A to mě baví. Jak vidím
    vytřeštěný dítě, tak jedu dál.
  • 00:10:11 V tom lese se dějou
    neuvěřitelný věci.
  • 00:10:15 Protože když pohádky čtu normálně,
    tak mám problém.
  • 00:10:18 Nevím, jestli jsi ho měl.
    Spím dřív než dítě.
  • 00:10:22 Monotónní hlas.
    Tak mě to kolikrát uspí samotnýho.
  • 00:10:26 A nemůžeš u toho popíjet,
    protože jak děti rostou...
  • 00:10:31 Já se u toho někdy i ožeru,
    ale to pak má špatný vliv na dítě.
  • 00:10:37 Musím říct, že svým způsobem jsi
    duchovním otcem Večerníčků.
  • 00:10:42 Možná jsi nebyl
    u úplnejch začátků.
  • 00:10:46 Je Večerníček jako krátká
    televizní pohádka před spaním
  • 00:10:50 česká specialita nebo jsou
    tyhle pohádky ve světě běžný?
  • 00:10:55 My nikdy nevíme o světě dost,
    takže řeknu, co vím.
  • 00:11:00 Je to i jinde ve světě,
    hlavně v zemích jako je Německo.
  • 00:11:05 U nás je to, řekl bych,
    taková síla,
  • 00:11:09 protože u nás to tvoří
    osovou páteř z animovanýho filmu.
  • 00:11:16 Kromě Večerníčků
    jich vzniká strašně málo
  • 00:11:20 a jsou to spíš výboje,
    protože animovaná tvorba je drahá.
  • 00:11:27 Ve Večerníčku se podařilo,
    že ho dělali ty nejlepší lidi.
  • 00:11:34 Když jsi říkal, že jsem
    duchovním otcem, tak to nejsem.
  • 00:11:39 Ten vznikl dřív, než já jsem byl
    schopen bejt otcem.
  • 00:11:43 Jeho duchovním otcem je jeden
    z našich největších surrealistů.
  • 00:11:49 Milan Nápravník
    už řadu let není v Čechách.
  • 00:11:53 Vymyslel to
    s Irenou Povejšilovou.
  • 00:11:58 -Myslíš znělku?
    -Myslím Večerníček jako tvar.
  • 00:12:01 Jako desetiminutová pohádka,
  • 00:12:04 která by se měla před spaním
    vysílat dětem.
  • 00:12:07 Jaká je podle tebe nejúspěšnější
    česká pohádka všech dob?
  • 00:12:12 Co je podle tebe naprostej vrchol
    pohádkový hitparády?
  • 00:12:17 Kdybych sáhnul hodně dávno, tak
    bych řekl Tři oříšky pro Popelku,
  • 00:12:26 Pyšná princezna, protože
    otevřela dveře filmových pohádkám.
  • 00:12:36 I pohádky modernější jako je Anděl
    Páně, která jde ve šlépějích.
  • 00:12:44 To je pohádka moderní,
    a přitom ctí pohádkovost.
  • 00:12:51 Pohádka může bejt supermoderní,
    ale musí bejt pohádková.
  • 00:12:57 -Jakmile tohle ztratí, je konec.
    -Využijeme téhle příležitosti.
  • 00:13:02 Protože se blíží Vánoce,
  • 00:13:06 a to je vyloženě festival
    televizních pohádek,
  • 00:13:10 tak diváky jistě zajímá, co
    chystáte novýho? Nějakej bonbónek.
  • 00:13:16 Škola ve mlejně.
    Režisér Karel Janák.
  • 00:13:20 -O dívce, která šlápla na chléb.
    -O dívce...
  • 00:13:25 ... která šlápla na chléb.
    Slavná věc.
  • 00:13:29 -Skoro ve mně hrklo.
    -Jistě.
  • 00:13:32 Lucie Konášová to udělala moderně
    a Andersona dostala někam jinam.
  • 00:13:39 Jirka Strach to hezky natočil.
    Myslím, že je to vzorem pohádky,
  • 00:13:44 která má co říct
    dnešním dětem v citovosti.
  • 00:13:50 Víc neprozrazuj,
    budeme se těšit i my dospělí.
  • 00:13:55 Jiří Chalupa!
  • 00:14:09 Když se natáčí pohádka,
  • 00:14:12 tak hlavním člověkem při natáčení
    je režisér.
  • 00:14:16 Proto je mým dalším hostem
    filmový a televizní režisér
  • 00:14:20 který už řadu pohádek natočil.
    Zdeněk Zelenka!
  • 00:14:27 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:14:35 Určitě to máte spočítaný.
    Kolik pohádek jste natočil?
  • 00:14:40 Šest nebo sedm.
  • 00:14:42 Nejste specialista na pohádky,
    to jsou možná jiní režiséři.
  • 00:14:47 Vy točíte všechno
    od thrilleru až k pohádce.
  • 00:14:50 Taky muzikály
    jsou vaším oborem.
  • 00:14:52 Ano. Ačkoli nemám hudební sluch,
    jsem autorem několika muzikálů.
  • 00:14:57 Taky jsem zaregistroval,
    že v řadě vašich pohádek
  • 00:15:02 -účinkuje Jiřinka Bohdalová.
    -To je pravda.
  • 00:15:05 A dokonce, a na to jsem se
    vás chtěl zeptat radši vás, než jí,
  • 00:15:10 že v jedný pohádce hrála Závist
    a v druhý pohádce hrála Bídu.
  • 00:15:16 Ani jedna věc
    mi k ní nejde dohromady.
  • 00:15:20 Chtěl jsem se zeptat,
    jestli jste šel proti typu.
  • 00:15:24 U ní jsem to vzal trošku
    jako protiúkol.
  • 00:15:28 Mluvíme o Nesmrtelné tetě
    a o pohádce Boháč a chudák.
  • 00:15:33 Když jsem tehdy psal
    Nesmrtelnou tetu...
  • 00:15:38 Nevím,
    jestli jsem vám to neříkal.
  • 00:15:42 Tato pohádka vznikla
    jen díky Jiřině.
  • 00:15:46 Tehdy mě oslovila firma, která
    měla peníze, ale neměla scénář.
  • 00:15:51 To se stává málokdy,
    a jestli bych něco nevymyslel.
  • 00:15:56 Říkal jsem si:
    "Ježíšmarjá, co mám vymyslet?"
  • 00:15:59 A v tom volá Jiřina: "Co děláš?"
    Ona umí zavolat ve správný čas.
  • 00:16:05 Říkám: "Firmě jsem slíbil pohádku,
    ale nic nemám."
  • 00:16:10 "A co tam hraju?"
  • 00:16:14 Říkám: "Vůbec nevím, o čem to bude
    a ty se ptáš na roli?"
  • 00:16:21 Tak říkám: "Asi nic."
  • 00:16:24 Ona: "Tak to bude k ničemu,
    když v tom nehraju."
  • 00:16:29 Tak mi to
    začalo v hlavě šrotovat
  • 00:16:33 a říkal jsem si,
    že bych na Jiřinu něco napsal.
  • 00:16:38 Měsíc a půl jsem se neozval.
    Byl jsem doma a psal.
  • 00:16:43 Pak jsem jel k ní na chalupu
    a říkám: "Nesu ti scénář."
  • 00:16:47 Ona: "Jakej scénář?"
    Úplně na to zapomněla.
  • 00:16:52 Říkám:
    "Jak jsme mluvili o té pohádce."
  • 00:16:56 Ona na to koukla a říká:
    "To je nějaký tlustý!"
  • 00:16:59 A já na to:
    "A to tam máš dvě role."
  • 00:17:01 Ona říká:
    "Tak to jsou prázdniny v hajzlu."
  • 00:17:04 Když točíte pohádku,
    je to pro vás něčím jiný?
  • 00:17:09 Určitě jo,
    protože dětskej divák je jinej.
  • 00:17:13 Promítáte to dětem,
    než to pustíte ven,
  • 00:17:16 sledujete jejich reakce
    a když tak to přizpůsobíte?
  • 00:17:21 Ne. Když jsme dělali
  • 00:17:23 Nesmrtelnou tetu, tak to bylo
    výrobně všechno tak našponovaný,
  • 00:17:28 že jsme byli rádi,
    že jsme to stihli do premiéry.
  • 00:17:32 Nedokážu si představit,
  • 00:17:34 že bysme pozvali děti
    a pak to upravovali.
  • 00:17:36 Na to už musí být
    určitá zkušenost.
  • 00:17:39 Máte nějaký
    patero nebo desatero,
  • 00:17:42 co vy si myslíte,
    když točíte pohádku?
  • 00:17:45 My jsme tady s Jirkou
    nakousli myšlenku, jestli by
  • 00:17:48 v nějaký pohádce konečně nemělo
    zvítězit zlo nad dobrem.
  • 00:17:51 -Jestli si to doba nežádá.
    -Jestli doba nežádá.
  • 00:17:54 Myslím si,
    že by bylo dobrý to někdy otočit
  • 00:17:58 a točit pohádky
    proti jejich smyslu.
  • 00:18:02 Třeba Jak chudák
    ještě k větší bídě přišel.
  • 00:18:05 S tím už přišel Cimrman,
    kterej se zamyslel
  • 00:18:09 nad nesmyslností těchto pohádek
    a chtěl to otočit.
  • 00:18:13 Netýká se to jen pohádek.
    Myslím, že to desatero zní:
  • 00:18:18 "Nenudit, nenudit,
    nenudit, nenudit...."
  • 00:18:21 Nejhorší jsou příběhy, ať je
    to pro dospělý nebo pro děti,
  • 00:18:27 který nuděj
    a to mě dokáže naštvat.
  • 00:18:31 Ale na Nesmrtelnou tetu
  • 00:18:34 jste určitě šel do hlediště
    podívat se na reakce dětí.
  • 00:18:37 Zažil jsem spoustu projekcí.
  • 00:18:40 Byly reakce dětí
    podle vašich představ?
  • 00:18:44 Jestli se můžu pochlubit,
    tak to předčilo.
  • 00:18:47 Byla to
    první polistopadová pohádka,
  • 00:18:50 která do dneška není
    překonána v návštěvnosti.
  • 00:18:54 -Mám pravdu, Jiří?
    -Ano.
  • 00:18:58 Tehdy jsme měli
  • 00:19:01 první projekci ve Zlíně,
    kam jsme pozvali tisíc dětí.
  • 00:19:05 S kameramanem Viktorem Růžičkou,
    kterej to dělal,
  • 00:19:09 jsme byli napnutý,
    jak to diváci přijmou.
  • 00:19:12 Říkali jsme si:
    "Tak nová doba a pohádka."
  • 00:19:16 Byli jsme v šoku,
  • 00:19:18 jak to přijalo nejen dětský,
    ale i dospělácký publikum."
  • 00:19:22 Pak jsme jeli do Prahy
  • 00:19:25 a to byl první den, kdy se film
    promítal v kině Sevastopol.
  • 00:19:29 S Viktorem Růžičkou
    jsme se vsázeli:
  • 00:19:32 "Kolik myslíš, že tam bude lidí?
    Půjdeme se tam podívat?"
  • 00:19:36 Já říkám: "Je večer,
    tak tam bude 100 lidí.
  • 00:19:39 On říká: "Já dávám 120."
  • 00:19:43 Vystoupíme z taxíku,
    jdeme pasáží a vidíme,
  • 00:19:47 -že tam jsou všechny červený.
    -Takže prodáno.
  • 00:19:51 Jdu tam a říkám: "Prosím vás,
    kolik je v sále lidí?"
  • 00:19:55 On říká: "Vždyť to vidíte, ne?"
    Já na to: "Co jako vidíme?"
  • 00:19:58 "Vždyť je to všechno červený."
  • 00:20:01 Já říkám:
    "A hrajete Nesmrtelnou tetu?"
  • 00:20:05 -Bylo skutečně vyprodáno.
    -Hráli Červenou Karkulku.
  • 00:20:09 Šli jsme tam úplně v šoku a tam
    seděli diváci v narvaným kině
  • 00:20:14 a dospělí v té době raného
    kapitalismu koukali na pohádku.
  • 00:20:21 -To vás asi zahřálo u srdce.
    -Jo.
  • 00:20:24 Učil jste se u někoho
    žánr pohádky?
  • 00:20:28 Třeba vaši učitelé na FAMU?
  • 00:20:32 Probírá se vůbec pohádka
    s režisérama jako obor?
  • 00:20:35 Myslím, že ne,
    ale mě učil jeden z pedagogů,
  • 00:20:38 na kterého velmi rád vzpomínám
    a to byl Bořivoj Zeman.
  • 00:20:41 To byl tvůrce Pyšné princezny,
    Byl jednou jeden král, atd.
  • 00:20:45 Princezna je asi
    vůbec nejslavnější.
  • 00:20:48 -Ano.
    -"Našli? Nenašli. Našli? Nenašli."
  • 00:20:51 Krásný,
    a taky tím hereckým obsazením.
  • 00:20:55 Je asi důležitý
    obsadit správný lidi.
  • 00:20:59 To není jen otázka pohádek,
    to je i otázka filmů.
  • 00:21:04 Malinko odbočím.
    Dělali jsme film Hodina klavíru,
  • 00:21:08 jestli jste to teď
    neviděli v televizi,
  • 00:21:12 o dvou vyléčených alkoholicích.
    Pan Hubač dlouho nechtěl
  • 00:21:16 tento scénář pustit do výroby,
    protože byl přesvědčenej,
  • 00:21:19 že na to nemáme herce,
    až jsme přišli na to,
  • 00:21:23 že by to mohl hrát
    pan Polívka s Liškou.
  • 00:21:25 Já se na to díval
    a zajímalo mě,
  • 00:21:28 jak může Polívka hrát
    vyléčeného alkoholika.
  • 00:21:37 Taky jsem s ním toto téma
    několikrát probíral u skleničky
  • 00:21:42 a on mi říkal:
  • 00:21:44 "Nejhorší na tom je, že opilej
    se musí hrát střízlivej."
  • 00:21:48 Tam si myslíte,
    že jste měl kliku na to,
  • 00:21:51 že je obsazení důležitý,
    když je tahle trefený.
  • 00:21:55 Je to příklad toho,
    že se režisér musí trefit
  • 00:21:59 do postavy scénáře
    a aby herec navíc povýšil.
  • 00:22:04 Abych se vrátil k pohádkám.
  • 00:22:08 Tohle je strašně důležitý
    stran dětskejch herců.
  • 00:22:12 Je strašně obtížný
    najít dítě do filmu.
  • 00:22:17 Vzpomínám si
    na natáčení filmu Páni kluci,
  • 00:22:21 kdy jsem dělal pomocného režiséra
    a dostal jsem za úkol vybrat děti.
  • 00:22:26 Chodil jsem po školách
  • 00:22:29 a v jedné telefonní budce
    jsem vytrhl seznam škol.
  • 00:22:37 Školy jsem obcházel tři měsíce.
  • 00:22:40 Pět škol denně a hledal děti.
  • 00:22:43 Měl jste konkrétní představu,
    jakej typ hledáte?
  • 00:22:46 Jistě. Toma Sawyera, Becky,
    Huckleberryho Fina.
  • 00:22:49 Od Marka Twaina je popsáno,
    jak maj děti vypadat.
  • 00:22:53 Vzpomínám si na jednoho ředitele,
    kterej řekl památnou větu.
  • 00:22:57 On se divil,
    že je tak složitý najít dítě.
  • 00:23:02 Vysvětloval jsem mu to a on říká:
    "Aha, teď už to chápu."
  • 00:23:05 "Chytrejch milejch a hezkejch
    je spousta,
  • 00:23:09 ale osobnost, abyste hledal
    s lucernou, viďte?"
  • 00:23:13 A o tom to je
    i při obsazování rolí pro dospělý.
  • 00:23:17 Práce s dětma
    asi není jednoduchá.
  • 00:23:19 Máte nějaký speciální metody,
    jak dítě přimět,
  • 00:23:22 aby udělalo to,
    co vy potřebujete?
  • 00:23:26 To je, samozřejmě,
    vždycky nejtěžší.
  • 00:23:30 Když si ale
    dobře vyberete dítě,
  • 00:23:33 tak je to práce
    jako s profesionálem.
  • 00:23:36 Zmínil jste pohádku
    Byl jednou jeden král.
  • 00:23:39 Možná, že bez Wericha by to
    asi bylo úplně něco jinýho.
  • 00:23:42 -Samozřejmě.
    -Navíc si upravoval dialogy.
  • 00:23:45 -Což se nesmí. Vy to dovolujete?
    -On byl spoluautor scénáře.
  • 00:23:49 Normální autor...
  • 00:23:52 -Myslím nějakej jinej.
    -Jasně.
  • 00:23:55 Jak se potápí do bažiny a říká:
    "Bude ze mě hnědý uhlí."
  • 00:23:59 To by asi
  • 00:24:01 v normální pohádce nezaznělo,
    kdyby to napsal horší...
  • 00:24:04 -Ne, to je v pořádku.
    -... horší autor než Werich.
  • 00:24:09 -Myslel jsem, že ukazujete na mě.
    -Ne, na nikoho.
  • 00:24:19 Jestli povoluju hercům?
    Je to ošidný.
  • 00:24:23 Myslím, že herec málokdy
    přijde s něčím převratným.
  • 00:24:29 Herci se textu většinou držej.
  • 00:24:32 Doby, kdy pan Menšík měl volnou
    jízdu, myslím, že pominuly.
  • 00:24:38 Jemu se to tolerovalo
    a většinou to bylo dobrý, ne?
  • 00:24:44 Bylo to výtečný.
    Pana Menšíka jsem nezažil.
  • 00:24:48 Je to jeden z herců,
    se kterým bych bejval rád dělal.
  • 00:24:53 S panem Menšíkem
    a s panem Pivcem.
  • 00:24:55 To je generace,
    kterou jsem nestihl.
  • 00:24:58 Chystáte se
    zase natočit nějakou pohádku?
  • 00:25:02 Kromě jiných plánů
    jsme se s Jiřím domlouvali...
  • 00:25:07 Teď vzadu jste
    domlouvali kšeftíky?
  • 00:25:13 Něco na příští Vánoce.
    Na druhý vánoční večer.
  • 00:25:17 -Na pětadvacátýho prosince.
    -Že něco napíšete?
  • 00:25:21 -Už mám skoro napsáno.
    -Padla tady spousta nápadů,
  • 00:25:25 tak byste to tam mohl zapracovat
    a otočit to.
  • 00:25:28 -O Červený Karkulce.
    -Že by nemusel ten hodnej
  • 00:25:31 vždycky vyhrát a přijít k tomu
    jak slepej k houslím.
  • 00:25:38 Odbočím od pohádek.
    Pročetl jsem si vaši filmografii
  • 00:25:43 a tam jsem se dočetl,
    že jste hrál ve filmu.
  • 00:25:47 -To budete vytahovat?
    -Řeknu vám proč.
  • 00:25:50 -Nehrál.
    -Hrál jste v jednom filmu.
  • 00:25:53 -Vystoupil.
    -Cože?
  • 00:25:56 -Vystoupil. To je rozdíl.
    -Ne, vy jste ve filmu hrál.
  • 00:26:00 Pochlubte se divákům,
    že jste taky herec.
  • 00:26:03 -To snad nebudu ani říkat.
    -Tak to řeknu za vás.
  • 00:26:07 Vidím, že to na pana Šípa
    zanechalo ohromný dojem.
  • 00:26:14 Jednoho dne jsem šel
    za kolegyní na natáčení
  • 00:26:18 jednoho filmu, který
    všichni notoricky známe.
  • 00:26:21 Já ho miluju a považuju
    za jednu z nejlepších komedií
  • 00:26:24 a tou je Vrchní, prchni.
  • 00:26:27 Tam se nedostavil herec,
    který hrál ženicha,
  • 00:26:31 tak na mě navlíkli kostým
    a vystoupil jsem jako ženich.
  • 00:26:34 Už mě nemůže nikdo poznat.
    Jsem tam štíhlý, mladý, krásný.
  • 00:26:38 Četl jsem, že jste hrál ve Vrchní,
    prchni, ale nevybavil jsem si vás.
  • 00:26:43 Ten film jsem viděl stokrát.
  • 00:26:46 "Co tam ten Zelenka mohl hrát?
    Ženicha?"
  • 00:26:49 Jak má Abrhám představy...
  • 00:26:56 Tak si tam představuje nevěstu,
    která sedí vedle ženicha nahá.
  • 00:27:00 Nahá, jenom v bílým závoji.
    Tu scénu známe.
  • 00:27:03 Ten ženich vedle jste byl vy.
    To bylo hezký natáčení, ne?
  • 00:27:07 Jo, uměl jsem si vybrat.
    Přišel jsem v pravý okamžik.
  • 00:27:10 Tím pádem vám musím říct,
    že jako herci jsme kolegové.
  • 00:27:13 To asi nevíte. Taky jsem hrál
    ve filmu Vrchní, prchni.
  • 00:27:17 -Ježíšmarjá.
    -On to taky neví!
  • 00:27:20 To byla asi tak
    významná role jako ta moje.
  • 00:27:23 Ještě významnější.
  • 00:27:27 Ve dvou vteřinovejch záběrech.
    V jednom pouštím diapozitivy
  • 00:27:31 na sjezdu abiturientů
    a v druhým zapaluju krb.
  • 00:27:36 Abyste věděl, že jsme kolegové.
    Zdeněk Zelenka!
  • 00:27:52 Aby pohádková skladba
    byla samozřejmě úplná,
  • 00:27:56 tak je potřeba, aby přišel člověk,
    který v mnoha pohádkách hrál.
  • 00:28:01 Ten, který přijde teď,
    hrál v drtivé většině prince.
  • 00:28:06 Jan Čenský!
  • 00:28:20 Našel vzadu rekvizitu
    a už v tom hraje.
  • 00:28:24 Nevím, jestli sem.
  • 00:28:30 Honzo, máš spočítáno,
    kolik jsi odehrál princů?
  • 00:28:34 -Když tak střel od boku.
    -Nemám, ale osm až deset.
  • 00:28:39 Ono je to složité,
  • 00:28:41 protože většina postav byla ta,
    co se k titulu prince dopracovala.
  • 00:28:47 Třeba dřevorubec, zedník,
  • 00:28:50 sňatek s princeznou
    a už to byl princ.
  • 00:28:53 -Že jsi kolikrát začínal dole.
    -Ano.
  • 00:28:56 Ty sis v jedný pohádce
    zahrál tři figury:
  • 00:28:59 -dřevorubce, nápadníka, prince.
    -Na závěr královský sňatek.
  • 00:29:03 S tvým jménem je to
    opravdu spojený.
  • 00:29:10 Nezdeformovalo tě to trochu
    v civilním životě?
  • 00:29:15 Trošku jo.
    Už nosím takovéhle rekvizity.
  • 00:29:20 Teď prožívám zvláštní období
    a nevím, jestli je to schválně.
  • 00:29:24 Začalo to zhruba
    na jaře v letošním roce.
  • 00:29:28 Léta běží,
    mně se stávaj strašné věci
  • 00:29:33 a já se s tím
    skutečně těžko vyrovnávám.
  • 00:29:37 To už mi říkal Pavel Trávníček,
    abych si na to dal pozor.
  • 00:29:41 Přijde krásná slečna,
    to člověk pookřeje,
  • 00:29:44 a ona ti řekne:
    "Pozdravuje vás maminka".
  • 00:29:48 To je ještě dobrý,
    ale rok 2007 a už to přišlo.
  • 00:29:53 S babičkama.
  • 00:29:56 "Babička má na vás
    tak krásné vzpomínky."
  • 00:30:00 "Ještě jako malá holka
    se na vás dívala."
  • 00:30:03 To je strašné.
    Pak je děsivá věc,
  • 00:30:06 kdy jdou maminky,
    a vedou malinké děti.
  • 00:30:12 Maminky mě poznají a povídají:
    "Podívej se, to je ten princ!"
  • 00:30:16 A to je strašný, protože
    my hrajeme i živě pro děti,
  • 00:30:20 mám k nim vřelej vztah,
    tak se snažím diváka udržet,
  • 00:30:24 ale ty děti vždycky koukaj...
  • 00:30:27 "Víš přece, ten princ!"
    A tady nějakej šedivej pán.
  • 00:30:32 "Teď jsme se dívali dopoledne!
    Vždyť víš."
  • 00:30:40 Co tomu dítěti říct?
    Že jsem to já? Jak to udělat?
  • 00:30:45 -Proto nosím tyhle kukly.
    -Dítě na tebe kouká s nedůvěrou.
  • 00:30:49 -Nevzpomíná si.
    -Vůbec. Zklamaný.
  • 00:30:53 Byl jsi v kostýmu a tak,
    a najednou tě viděj v hadrech.
  • 00:30:57 Těžký.
  • 00:31:00 Teď mě nedávno dorazil u nás
    na vesnici dělník kolem padesáti.
  • 00:31:06 Spatřil mě a přátelsky řekl:
    "Jé, Honza!"
  • 00:31:10 "Ježíš, já tě mám rád, princi."
    To mě potěšilo.
  • 00:31:14 Ale najednou
    v tom začal hamtat.
  • 00:31:18 "Když jsem byl malej, tak jsem
    na pohádky koukal z kočárku."
  • 00:31:24 A teď si to začal kazit.
  • 00:31:26 Říká: "To je hodně dávno, co?"
    Říkám: "Jak dávno?"
  • 00:31:31 On řekl: "To ještě byla
    černobílá televize, viď?"
  • 00:31:39 To určitě potvrdí Jiří,
  • 00:31:42 protože pohádka Princové
    jsou na draka začínala černobíle.
  • 00:31:47 On si to popletl
    a skoro to vypadalo,
  • 00:31:51 že to byl němej film, hráli to
    v kině a k tomu hra na klavír.
  • 00:32:04 Myslím,
    že se to zažilo tak,
  • 00:32:07 že se potkáváme,
    oba hrajeme tenis,
  • 00:32:10 vím, že i tvoji kamarádi
    ti říkají princi.
  • 00:32:15 -Neříkají ti tak i doma?
    -Ne, tam určitě ne.
  • 00:32:18 Je to děsný, a já se přiznám,
    že už na to i slyším.
  • 00:32:23 Na prince?
  • 00:32:26 Náš prezident Petr Salava
    mi říká princi.
  • 00:32:29 Já mu říkám
    "pane prezidente".
  • 00:32:32 To je normální,
    ale taky nebezpečný.
  • 00:32:35 Byl jsem se psem na louce,
    kde běhalo víc psů
  • 00:32:38 a najednou nějaká paní zavolala:
    "Princi!"
  • 00:32:44 A já takhle...
  • 00:32:54 A ona najednou:
    "K noze!"
  • 00:33:00 To je hezký.
    Jsi tím poznamenanej.
  • 00:33:10 Navíc je to zodpovědnej titul,
    protože já se do toho tak dostal,
  • 00:33:16 že se nemůžu někde zmrskat
    před lidma, aby řekli:
  • 00:33:21 "Podívej,
    jak tam princ bleje."
  • 00:33:24 To nejde. Takže se snažím
    chovat pohádkově jako princ.
  • 00:33:34 Osobně jsem se setkal
    s Pierem Bricem. Vinnetou.
  • 00:33:37 Mám dojem, že se do té role
    rudého džentlmena vžil
  • 00:33:42 a já mám něco podobnýho.
    On dokonce dělal takový věci,
  • 00:33:46 že když byl konflikt v Jugoslávii,
    to málokdo ví, ale je to pravda,
  • 00:33:52 že on, jako rudý džentlmen,
    sehnal spoustu peněz,
  • 00:33:56 nakoupil zboží, naložil na kamióny
    a s tím konvojem si sám sedl
  • 00:34:01 za volant jednoho kamiónu
    a jel s pomocí.
  • 00:34:06 -Dal si péro do vlasů.
    -To ne.
  • 00:34:09 Bylo to hezký.
    Já teď přemejšlím,
  • 00:34:12 jak bych jak princ
    mohl třeba...
  • 00:34:15 Draci nikde, tak bych třeba
    mohl někoho zachraňovat.
  • 00:34:18 Přemejšlej o tom.
    Že bys vlastně dožíval...
  • 00:34:24 A zase!
    Tenhle rok je hroznej.
  • 00:34:29 Jako princ,
    že bys i v civilním životě...
  • 00:34:33 Jak jsme mluvili o dobru a zlu.
    Často hrajeme tenis,
  • 00:34:37 tam už je začátek, obrat,
    že většinou prohráváš.
  • 00:34:41 Že jsi pohádkovej princ
    a většinou dostáváš na zadek.
  • 00:34:45 Já se nerad hádám,
    že ten balón byl...
  • 00:34:48 "To už nechám.
    Dobře, je to tam."
  • 00:34:50 -Dobro nakonec prohrává.
    -Dobro nakonec...
  • 00:34:54 -... prohrává.
    -Proto mám rád pohádky,
  • 00:34:57 protože v životě je to takhle,
    ale v pohádce vítězí.
  • 00:35:01 Když jsi dostal nabídku,
    abys hrál v pohádce prince,
  • 00:35:05 zajímalo tě,
    kdo bude hrát princeznu?
  • 00:35:09 -Zajímalo tě to?
    -Zajímalo.
  • 00:35:11 -Jo?
    -Pohádky jsou pro děti,
  • 00:35:15 ale v inscenacích bylo zajímavější
    dozvědět se, kdo hraje partnerku.
  • 00:35:22 Moje úplně první pohádka byla
    Princové jsou na draka.
  • 00:35:26 -Ale nejslavnější.
    -Možná.
  • 00:35:30 Zvláštní bylo, že jsme
    v televizi točili inscenaci,
  • 00:35:35 kde moji partnerku
    hrála Ivanka Andrlová.
  • 00:35:39 To byla zvláštní inscenace,
    kde jsem se do ní těžce zamiloval.
  • 00:35:44 Dokonce to bylo i v té roli.
  • 00:35:47 Inscenace se jmenovala
    Příliš mladí na lásku.
  • 00:35:49 Poprvé v životě jsem hrál
    postelové scény.
  • 00:35:51 -S Ivankou Andrlovou.
    -V čem jsi to hrál?
  • 00:35:55 -V posteli.
    -Ale to vím.
  • 00:35:58 V pohádce nebo v tamtom?
  • 00:36:00 V té inscenaci.
    Dotočili jsme inscenaci,
  • 00:36:04 byl konec června, začínali
    prázdniny a já zamilovanej.
  • 00:36:09 -Tys byl zamilovanej do Andrlový?
    -Ano.
  • 00:36:12 V civilním životě
    jsi byl zamilovanej.
  • 00:36:15 -Nebyl jsem sám.
    -Jak to?
  • 00:36:18 Byla hvězda.
    Byla to moje spolužačka.
  • 00:36:21 -Byla o ročních výš.
    -Chodil jsi s ní?
  • 00:36:23 Nechodil. Byli jsme jenom
    v posteli při natáčení.
  • 00:36:35 Jinak mezi váma nic není.
  • 00:36:38 Přišel režisér Adamec a říká:
    "Hele, máme tady pěknou pohádku."
  • 00:36:44 "Natáčení trošku přesahuje
    do prázdnin. Nechtěl bys?"
  • 00:36:48 Říkám: "Teď jsme skončili.
    Škola, prázdniny."
  • 00:36:52 Pak se řeklo, že jo, a já
    na to mám strašně hezký vzpomínky.
  • 00:37:02 V pohádce, když o ní mluvíme,
    jsi taky zpíval, že jo?
  • 00:37:05 Ano.
  • 00:37:07 Písničky do pohádky napsal
    Jarda Uhlíř se Zdeňkem Svěrákem.
  • 00:37:12 Věděl Jarda dopředu,
    kdo bude písničky zpívat?
  • 00:37:16 -Nemám tušení.
    -Přišel zkontrolovat?
  • 00:37:21 -Byl u toho.
    -Ale už s tím nemohl nic dělat.
  • 00:37:25 -To už museli nechat.
    -Někdy zpívá někdo jinej.
  • 00:37:29 V mnoha pohádkách zpívají
    profesionální zpěváci,
  • 00:37:32 to by Jirka potvrdil,
    a herci jen otvírají ústa.
  • 00:37:35 U týhle pohádky jsem si všiml,
    a říkal jsem si, že se zeptám,
  • 00:37:38 kdo to odsouhlasil,
    že to budeš zpívat.
  • 00:37:42 -Zpíváš to hezky.
    -Děkuju. To už nezachráníš.
  • 00:37:45 Jaroslav u toho byl.
  • 00:37:48 Zvukař se mě ptal,
    kde se písničky točily.
  • 00:37:52 Říkám: "V Břevnově."
    On: "Tak to je hodně dávno."
  • 00:38:00 Točilo se to v Břevnově
    a Ivanka v té době chodila
  • 00:38:03 s nějakým muzikantem
    a velmi dobře zpívala.
  • 00:38:05 -Furt jsi byl do ní zamilovanej?
    -Furt.
  • 00:38:08 Strašně mi pomohla,
    protože byla muzikální.
  • 00:38:11 Uměla to perfektně.
    Vždycky do mě drcla, já začal:
  • 00:38:14 "Když máš srdce zjihlé..."
    Drcla podruhý, já skončil.
  • 00:38:18 Tam mi moc pomáhala. Bylo to
    tvrdý, protože tam byl i sbor.
  • 00:38:22 Byla to těžká práce.
    Pak zrušili studium.
  • 00:38:30 Písničky přežily
    a zpívaj se dodnes.
  • 00:38:33 Písničku Dělání dodnes zpíváš
    při různejch příležitostech.
  • 00:38:39 Jsme někde s tenisem,
    jsou tam děti, Honza nastoupí a
  • 00:38:43 "Dělání, dělání".
    Ta písnička tě provází furt.
  • 00:38:46 Neuvěřitelné. Neskutečné,
    kde všude už se zpívala.
  • 00:38:50 Já jsem ji dokonce s Jiřinkou
    Bohdalovou zpíval v Moskvě.
  • 00:38:55 -Rusky?
    -Ne, česky.
  • 00:38:57 Seděla mně na klíně,
    hrála princeznu.
  • 00:38:59 Rusky by to bylo hezký.
    "Rabótanie, rabótanie."
  • 00:39:04 -To je dobrej nápad.
    -To by nebylo špatný.
  • 00:39:08 Byl jsem mockrát u toho,
  • 00:39:12 když písničku zpíval od klavíru
    sám autor hudby Jarda Uhlíř.
  • 00:39:16 Musím říct,
    že prakticky vždycky
  • 00:39:20 se mu tou písničkou
    povedlo rozezpívat sál.
  • 00:39:23 Že sál zpíval s ním.
    Taky máš tuhle zkušenost?
  • 00:39:27 To je zajímavý, protože ten text
    se přesně trefil do té doby.
  • 00:39:31 Skutečně to zná dost lidí.
  • 00:39:33 Možná i malé děti,
    co mě nepoznávaj, text uměj.
  • 00:39:36 Zpívaj si to lidi s tebou?
  • 00:39:39 -Určitě.
    -Tak začni.
  • 00:39:42 Stoupni si tady,
    oni to určitě uměj.
  • 00:39:45 Jan Čenský, Dělání.
  • 00:39:55 Potřebuju princeznu.
  • 00:39:57 Nepotřebuješ. Tady jich je.
    Neboj se.
  • 00:40:00 Většinou to zpívám v kleče,
    protože se klepu
  • 00:40:03 a většinou mě tady
    musí někdo zasednout.
  • 00:40:15 -Zlatá moskevská Jiřinka.
    -Zpívej, princi. Zpívej, princi.
  • 00:40:22 "Když mám srdce zjihlé,
    když máš potíže,
  • 00:40:26 tak dej cihlu k cihle,
    těsto do díže."
  • 00:40:31 "Upeč třeba chleba,
    postav třeba zeď,
  • 00:40:35 žal se krásně vstřebá,
    začni s tím hned teď,
  • 00:40:41 začni s tím hned teď."
  • 00:40:48 "Dělání, dělání,
    všechny smutky zahání."
  • 00:40:54 "Dělání dělání je lék."
  • 00:41:02 "Dělání dělání,
    to nám úsměv zachrání."
  • 00:41:11 -"Dělání dělání je lék."
    -Jan Čenský!
  • 00:41:32 Přátelé, my vám děkujeme
    za vaši pozornost.
  • 00:41:35 To je pro dnešek všechno.
  • 00:41:37 Tradičně vás chci pozvat
    na naše setkání přesně za týden.
  • 00:41:41 Pro vaši informaci
    se budeme bavit o tom,
  • 00:41:45 jaké kolikrát netradiční koníčky
    mají populární osobnosti.
  • 00:41:50 Na shledanou.
  • 00:41:54 Skryté titulky: Zuzka Kmentová
    Česká televize, 2007

Související