Dnešními hosty K. Šípa jsou herec, letošní jubilant J. Čenský, režisér Z. Zelenka a dramaturg J. Chalupa, který zanedlouho oslaví 75. narozeniny (2007). Režie V. Polesný
Obsah dílu
| Pohádky Jiří Chalupa Jan Čenský Zdeněk Zelenka |
| ČT1 | úterý 11. 5. 2021 14:55 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
00:00:25 Dobrý večer.
00:00:31 Dobrý večer. Jakoby mávnutím kouzelného proutku
00:00:36 jsme se v tuto chvíli přenesli z pražského divadla Semafor
00:00:39 do mnoha domácností v celé naší vlasti.
00:00:43 Snažil jsem se o pohádkovej začátek.
00:00:46 Moc se to nepovedlo, ale důvod je ten,
00:00:49 že naším dnešním tématem jsou pohádky,
00:00:52 což neznamená, že to bude pro děti, spíš naopak,
00:00:57 protože, a několikrát jsem se nad tím zamyslel,
00:01:00 jak jde čas a doba, která se stále mění, mám dojem,
00:01:05 že pohádky nestačej držet krok s dobou, že zůstavaj pořád stejný
00:01:10 a myslím si, že to pro děti není vždycky dobře.
00:01:13 Dokonce mám dojem, že děti si to kompenzujou tím,
00:01:17 že přijdou ze školy a někdy říkají až brutální vtipy
00:01:22 z pohádkového světa, čímž si myslím, že si to kompenzujou,
00:01:27 protože v pohádkách to není jako ze života.
00:01:31 Takových vtípků jste určitě slyšeli hodně.
00:01:35 Já si vybavuju jeden opravdu nevkusnej.
00:01:38 Jak přišel Medvídek Pú do řeznictví a ptá se řezníka:
00:01:43 "Máte slaninu?" Prodavač říká: "Samozřejmě."
00:01:47 Medvídek vytáhne samopal, všechny postřílí a říká:
00:01:51 "To máte za prasátko." Je to takový...
00:01:59 Nebo co dalšího děti přinesou ze školy.
00:02:03 Otázka:
00:02:05 Co se stane ze Sněhurky, která si sáhne na drát elektrickýho vedení?
00:02:11 Popelka. Správně.
00:02:15 Ale pozor, tyhle vtípky jsem zaregistroval,
00:02:18 že nefungujou jen na úrovni základních škol,
00:02:22 ale dokonce i na vysokoškolské úrovni.
00:02:25 To už jsem nečekal. Před časem mi někdo říkal
00:02:28 jak na gymplu seděj dvě spolužačky Sněhurka a Baba Jaga
00:02:32 a dohadujou se, kam půjdou na vejšku.
00:02:36 Sněhurka říká: "Já asi půjdu na ekonomku."
00:02:40 "Nebudu tam sice nejhezčí, ale budu určitě nejchytřejší."
00:02:45 Baba Jaga říká: "Já půjdu na matematicko-fyzikální fakultu."
00:02:50 "Nebudu tam sice nejchytřejší ale určitě nejhezčí."
00:03:03 Dnes jsou pozvaní hosté
00:03:07 a všichni jsou svým způsobem odborníci na pohádky.
00:03:10 Rád bych pozval prvního, protože pohádky jsou jeho
00:03:14 denním chlebem, protože mnoho let pracuje v České televizi
00:03:18 jako šéfdramaturg v oblasti pořadů pro děti a mládež.
00:03:23 Jiří Chalupa!
00:03:28 -Ahoj.
-Ahoj.
00:03:35 Jirko, máš pocit, že pohádky opravdu stagnujou
00:03:40 nebo se to proměňuje a já jsem to nezaregistroval?
00:03:45 Karle, ono je to složitý. Myslím, že pohádka je pohádka
00:03:50 a ona nemůže držet krok za každou cenu s dobou.
00:03:54 Ty vtipy byly dobrý. Ten první vlastně stranil pohádce.
00:03:58 -Ten Medvídek?
-Jasně.
00:04:01 Ale Medvídek se samopalem... Rozumíš?
00:04:05 Možná, že by ho děti v tý pohádce takhle rády viděly.
00:04:08 -Co ty víš?
-Jasně.
00:04:11 Ale ber to tak, že klasici říkaj, že pohádka je darem lásky.
00:04:17 To říká Lewis Carroll. Alenka za zrcadlem.
00:04:21 Myslím, že pohádka je víra v ideály, že něco dobře skončí.
00:04:27 Dobře, ale jsou klasický pohádky
00:04:31 a já si nemyslím, že jsou všechny v pořádku.
00:04:35 Vem si klasickou Červenou Karkulku.
00:04:39 Když to řeknu velice lapidárně, tak o co tam jde.
00:04:42 Maminka pošle svoji malou holčičku s košíkem do temnýho lesa. Už to.
00:04:47 -Poslal bys tam svoje dítě?
-V žádný případě.
00:04:50 Víš, co se v temným lese hemží za úchyly?
00:04:53 -Jistě. Vlk je to nejmenší.
-Správně.
00:04:57 -Vidím, že se orientuješ.
-Vlci jsou dobráci.
00:05:01 Už to je sporná věc.
00:05:04 Ona potká vlka a víme, jak to pokračuje.
00:05:08 On jde a sežere babičku. To není zrovna humánní.
00:05:11 Sežere babičku. Ale to nejhorší:
00:05:14 "Máš velký uši." Karkulka to nepozná.
00:05:18 Asi že taky dementní děti koukaj na pohádky.
00:05:22 Že nepozná vlka převlečenýho za babičku.
00:05:24 Takováhle věc přece musí ťuknout každý dítě.
00:05:27 Mohlo by, ale vem to z jiný stránky.
00:05:32 Třeba psychologové a psychoanalytici
00:05:35 speciálně tuhle pohádku různě vykládaj.
00:05:39 Například vlk a jeho vlastnosti
00:05:43 jsou i ty špatný vlastnosti v nás. Tak oni to viděj.
00:05:47 Třeba Charles Dickens skoro doslova řekl:
00:05:51 "Červená Karkulka byla moje první láska."
00:05:55 "Představa, že bych se s ní oženil, to byla moje představa
00:06:00 -nejvyšší blaženosti.
-To řekl Dickens?
00:06:04 Ano. Pak poznal Malou Doritku, Pytlíkovce a šel jinam.
00:06:09 To by mě zajímalo.
00:06:11 Pracuješ s pohádkama už řadu let. Jsou vůbec nějaký normy,
00:06:17 který tvůrci u nás musej dodržovat co v pohádce nesmí bejt?
00:06:22 Jestli tam není zakopanej pes.
00:06:26 Jestli by se neměly povolit stavidla.
00:06:29 Možná tam je pejsek,
00:06:32 ale žádný striktně daný normy neexistujou.
00:06:38 Pohádka funguje ve dvou rovinách.
00:06:43 Jednak chce potěšit.
00:06:46 Byli jsme o víkendu v jižních Čechách.
00:06:49 Rybníky, už se zlatí listí.
00:06:52 Člověk by přirozeně řekl: "To je pohádka."
00:06:55 Pohádka je jako něco hezkýho.
00:06:58 Současně pohádka přináší dítěti první jakýkoliv ponaučení.
00:07:03 Takže říkáš, že pohádka by měla děti formovat.
00:07:08 Ty jsi sám autorem řady televizních pohádek.
00:07:13 Řekl bych, že tvoje nejslavnější je Princové jsou na draka.
00:07:18 Když píšeš pohádku, myslíš trošičku na to,
00:07:22 že by to už mělo bejt modernější, že by měli mluvit
00:07:26 současnějším jazykem nebo jsi tradicionalista, co se drží norem?
00:07:32 Jsem vyznavač toho,
00:07:34 že v pohádce nemusej bejt nadpřirozený bytosti, kouzla.
00:07:38 To negativní pro mě v pohádkách je lidská blbost,
00:07:43 kterou to dítě potká spíš, než draka.
00:07:47 Takže děti připravuješ pro život.
00:07:51 Často máš ve svejch pohádkách lidskou blbost?
00:07:55 Myslím, že docela často. Jestli tam je dobro a zlo,
00:07:59 tak zlo je většinou ta hloupost nebo blbost jako taková.
00:08:03 A zlo v tvejch pohádkách prohraje?
00:08:07 To je pohádka. To jsou ty ideály.
00:08:10 Velká chyba. To je jedna z věcí, co by se měla změnit.
00:08:14 Taky před spaním vyprávíš vnoučkovi pohádku?
00:08:18 Já se k tomu dostanu přes den.
00:08:21 Oni mi řeknou: "To by neusnul."
00:08:23 "Ty bys ho rozrušil, kdybys mu říkal o Medvídkovi Pú."
00:08:27 Že bys ho rozčílil, tak tě rodiče nepouštěj.
00:08:30 -To víš, že jo.
-Dětem jsi určitě četl pohádky.
00:08:34 -Samozřejmě.
-Měl jsi tam nějaký speciality?
00:08:38 Vymejšlel sis nebo jenom pasivně četl?
00:08:42 To mě zajímá, protože to je můj aktuální problém.
00:08:45 Musím říct, že jsem četl i vymejšlel.
00:08:48 Nejradši jsem četl Pohádky z bramborových řádků.
00:08:52 Jsou to nádherný pohádky.
00:08:55 Jak byly děti velký, když jsi jim tohle četl?
00:08:59 Takovejch šest sedm.
00:09:02 Když byly menší, tak jsi jim četl co?
00:09:05 Když byly menší, tak jsem četl...
00:09:07 -Když byly hodně malé...
-Hodně malé. Asi čtyři.
00:09:12 Ve čtyřech bych najel na Červenou Karkulku.
00:09:19 Pomaloučku, aby byly připravený na život.
00:09:22 -Jo?
-Jemně.
00:09:25 -Samozřejmě tu zlatou verzi.
-A teprve v šesti Brambory.
00:09:30 V šesti jsem nasadil Brambory, pak jsem to rozšiřoval.
00:09:34 Samozřejmě jsem si taky vymejšlel pohádky.
00:09:36 Dlouho jsem je držel v hlavě, a teď jak zapomínám, tak už nevím.
00:09:40 -Určitě byly hezký. Nevím.
-Takže sis vymejšlel.
00:09:42 To je jasný, to musíme.
00:09:45 Určitě jsi dělal to, co dělám já,
00:09:47 že čtu pohádku a zamotám do toho dítě.
00:09:51 Najednou jsem v hlubokým lese
00:09:54 a za stromem kouká Honzík, kterej jde zrovna do školky.
00:09:58 Pravda je, že to dítě neusne do půlnoci,
00:10:01 ale věří tomu, že je najednou v tý pohádce.
00:10:06 A to mě baví. Jak vidím vytřeštěný dítě, tak jedu dál.
00:10:11 V tom lese se dějou neuvěřitelný věci.
00:10:15 Protože když pohádky čtu normálně, tak mám problém.
00:10:18 Nevím, jestli jsi ho měl. Spím dřív než dítě.
00:10:22 Monotónní hlas. Tak mě to kolikrát uspí samotnýho.
00:10:26 A nemůžeš u toho popíjet, protože jak děti rostou...
00:10:31 Já se u toho někdy i ožeru, ale to pak má špatný vliv na dítě.
00:10:37 Musím říct, že svým způsobem jsi duchovním otcem Večerníčků.
00:10:42 Možná jsi nebyl u úplnejch začátků.
00:10:46 Je Večerníček jako krátká televizní pohádka před spaním
00:10:50 česká specialita nebo jsou tyhle pohádky ve světě běžný?
00:10:55 My nikdy nevíme o světě dost, takže řeknu, co vím.
00:11:00 Je to i jinde ve světě, hlavně v zemích jako je Německo.
00:11:05 U nás je to, řekl bych, taková síla,
00:11:09 protože u nás to tvoří osovou páteř z animovanýho filmu.
00:11:16 Kromě Večerníčků jich vzniká strašně málo
00:11:20 a jsou to spíš výboje, protože animovaná tvorba je drahá.
00:11:27 Ve Večerníčku se podařilo, že ho dělali ty nejlepší lidi.
00:11:34 Když jsi říkal, že jsem duchovním otcem, tak to nejsem.
00:11:39 Ten vznikl dřív, než já jsem byl schopen bejt otcem.
00:11:43 Jeho duchovním otcem je jeden z našich největších surrealistů.
00:11:49 Milan Nápravník už řadu let není v Čechách.
00:11:53 Vymyslel to s Irenou Povejšilovou.
00:11:58 -Myslíš znělku?
-Myslím Večerníček jako tvar.
00:12:01 Jako desetiminutová pohádka,
00:12:04 která by se měla před spaním vysílat dětem.
00:12:07 Jaká je podle tebe nejúspěšnější česká pohádka všech dob?
00:12:12 Co je podle tebe naprostej vrchol pohádkový hitparády?
00:12:17 Kdybych sáhnul hodně dávno, tak bych řekl Tři oříšky pro Popelku,
00:12:26 Pyšná princezna, protože otevřela dveře filmových pohádkám.
00:12:36 I pohádky modernější jako je Anděl Páně, která jde ve šlépějích.
00:12:44 To je pohádka moderní, a přitom ctí pohádkovost.
00:12:51 Pohádka může bejt supermoderní, ale musí bejt pohádková.
00:12:57 -Jakmile tohle ztratí, je konec.
-Využijeme téhle příležitosti.
00:13:02 Protože se blíží Vánoce,
00:13:06 a to je vyloženě festival televizních pohádek,
00:13:10 tak diváky jistě zajímá, co chystáte novýho? Nějakej bonbónek.
00:13:16 Škola ve mlejně. Režisér Karel Janák.
00:13:20 -O dívce, která šlápla na chléb.
-O dívce...
00:13:25 ... která šlápla na chléb. Slavná věc.
00:13:29 -Skoro ve mně hrklo.
-Jistě.
00:13:32 Lucie Konášová to udělala moderně a Andersona dostala někam jinam.
00:13:39 Jirka Strach to hezky natočil. Myslím, že je to vzorem pohádky,
00:13:44 která má co říct dnešním dětem v citovosti.
00:13:50 Víc neprozrazuj, budeme se těšit i my dospělí.
00:13:55 Jiří Chalupa!
00:14:09 Když se natáčí pohádka,
00:14:12 tak hlavním člověkem při natáčení je režisér.
00:14:16 Proto je mým dalším hostem filmový a televizní režisér
00:14:20 který už řadu pohádek natočil. Zdeněk Zelenka!
00:14:27 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:14:35 Určitě to máte spočítaný. Kolik pohádek jste natočil?
00:14:40 Šest nebo sedm.
00:14:42 Nejste specialista na pohádky, to jsou možná jiní režiséři.
00:14:47 Vy točíte všechno od thrilleru až k pohádce.
00:14:50 Taky muzikály jsou vaším oborem.
00:14:52 Ano. Ačkoli nemám hudební sluch, jsem autorem několika muzikálů.
00:14:57 Taky jsem zaregistroval, že v řadě vašich pohádek
00:15:02 -účinkuje Jiřinka Bohdalová.
-To je pravda.
00:15:05 A dokonce, a na to jsem se vás chtěl zeptat radši vás, než jí,
00:15:10 že v jedný pohádce hrála Závist a v druhý pohádce hrála Bídu.
00:15:16 Ani jedna věc mi k ní nejde dohromady.
00:15:20 Chtěl jsem se zeptat, jestli jste šel proti typu.
00:15:24 U ní jsem to vzal trošku jako protiúkol.
00:15:28 Mluvíme o Nesmrtelné tetě a o pohádce Boháč a chudák.
00:15:33 Když jsem tehdy psal Nesmrtelnou tetu...
00:15:38 Nevím, jestli jsem vám to neříkal.
00:15:42 Tato pohádka vznikla jen díky Jiřině.
00:15:46 Tehdy mě oslovila firma, která měla peníze, ale neměla scénář.
00:15:51 To se stává málokdy, a jestli bych něco nevymyslel.
00:15:56 Říkal jsem si: "Ježíšmarjá, co mám vymyslet?"
00:15:59 A v tom volá Jiřina: "Co děláš?" Ona umí zavolat ve správný čas.
00:16:05 Říkám: "Firmě jsem slíbil pohádku, ale nic nemám."
00:16:10 "A co tam hraju?"
00:16:14 Říkám: "Vůbec nevím, o čem to bude a ty se ptáš na roli?"
00:16:21 Tak říkám: "Asi nic."
00:16:24 Ona: "Tak to bude k ničemu, když v tom nehraju."
00:16:29 Tak mi to začalo v hlavě šrotovat
00:16:33 a říkal jsem si, že bych na Jiřinu něco napsal.
00:16:38 Měsíc a půl jsem se neozval. Byl jsem doma a psal.
00:16:43 Pak jsem jel k ní na chalupu a říkám: "Nesu ti scénář."
00:16:47 Ona: "Jakej scénář?" Úplně na to zapomněla.
00:16:52 Říkám: "Jak jsme mluvili o té pohádce."
00:16:56 Ona na to koukla a říká: "To je nějaký tlustý!"
00:16:59 A já na to: "A to tam máš dvě role."
00:17:01 Ona říká: "Tak to jsou prázdniny v hajzlu."
00:17:04 Když točíte pohádku, je to pro vás něčím jiný?
00:17:09 Určitě jo, protože dětskej divák je jinej.
00:17:13 Promítáte to dětem, než to pustíte ven,
00:17:16 sledujete jejich reakce a když tak to přizpůsobíte?
00:17:21 Ne. Když jsme dělali
00:17:23 Nesmrtelnou tetu, tak to bylo výrobně všechno tak našponovaný,
00:17:28 že jsme byli rádi, že jsme to stihli do premiéry.
00:17:32 Nedokážu si představit,
00:17:34 že bysme pozvali děti a pak to upravovali.
00:17:36 Na to už musí být určitá zkušenost.
00:17:39 Máte nějaký patero nebo desatero,
00:17:42 co vy si myslíte, když točíte pohádku?
00:17:45 My jsme tady s Jirkou nakousli myšlenku, jestli by
00:17:48 v nějaký pohádce konečně nemělo zvítězit zlo nad dobrem.
00:17:51 -Jestli si to doba nežádá.
-Jestli doba nežádá.
00:17:54 Myslím si, že by bylo dobrý to někdy otočit
00:17:58 a točit pohádky proti jejich smyslu.
00:18:02 Třeba Jak chudák ještě k větší bídě přišel.
00:18:05 S tím už přišel Cimrman, kterej se zamyslel
00:18:09 nad nesmyslností těchto pohádek a chtěl to otočit.
00:18:13 Netýká se to jen pohádek. Myslím, že to desatero zní:
00:18:18 "Nenudit, nenudit, nenudit, nenudit...."
00:18:21 Nejhorší jsou příběhy, ať je to pro dospělý nebo pro děti,
00:18:27 který nuděj a to mě dokáže naštvat.
00:18:31 Ale na Nesmrtelnou tetu
00:18:34 jste určitě šel do hlediště podívat se na reakce dětí.
00:18:37 Zažil jsem spoustu projekcí.
00:18:40 Byly reakce dětí podle vašich představ?
00:18:44 Jestli se můžu pochlubit, tak to předčilo.
00:18:47 Byla to první polistopadová pohádka,
00:18:50 která do dneška není překonána v návštěvnosti.
00:18:54 -Mám pravdu, Jiří?
-Ano.
00:18:58 Tehdy jsme měli
00:19:01 první projekci ve Zlíně, kam jsme pozvali tisíc dětí.
00:19:05 S kameramanem Viktorem Růžičkou, kterej to dělal,
00:19:09 jsme byli napnutý, jak to diváci přijmou.
00:19:12 Říkali jsme si: "Tak nová doba a pohádka."
00:19:16 Byli jsme v šoku,
00:19:18 jak to přijalo nejen dětský, ale i dospělácký publikum."
00:19:22 Pak jsme jeli do Prahy
00:19:25 a to byl první den, kdy se film promítal v kině Sevastopol.
00:19:29 S Viktorem Růžičkou jsme se vsázeli:
00:19:32 "Kolik myslíš, že tam bude lidí? Půjdeme se tam podívat?"
00:19:36 Já říkám: "Je večer, tak tam bude 100 lidí.
00:19:39 On říká: "Já dávám 120."
00:19:43 Vystoupíme z taxíku, jdeme pasáží a vidíme,
00:19:47 -že tam jsou všechny červený.
-Takže prodáno.
00:19:51 Jdu tam a říkám: "Prosím vás, kolik je v sále lidí?"
00:19:55 On říká: "Vždyť to vidíte, ne?" Já na to: "Co jako vidíme?"
00:19:58 "Vždyť je to všechno červený."
00:20:01 Já říkám: "A hrajete Nesmrtelnou tetu?"
00:20:05 -Bylo skutečně vyprodáno.
-Hráli Červenou Karkulku.
00:20:09 Šli jsme tam úplně v šoku a tam seděli diváci v narvaným kině
00:20:14 a dospělí v té době raného kapitalismu koukali na pohádku.
00:20:21 -To vás asi zahřálo u srdce.
-Jo.
00:20:24 Učil jste se u někoho žánr pohádky?
00:20:28 Třeba vaši učitelé na FAMU?
00:20:32 Probírá se vůbec pohádka s režisérama jako obor?
00:20:35 Myslím, že ne, ale mě učil jeden z pedagogů,
00:20:38 na kterého velmi rád vzpomínám a to byl Bořivoj Zeman.
00:20:41 To byl tvůrce Pyšné princezny, Byl jednou jeden král, atd.
00:20:45 Princezna je asi vůbec nejslavnější.
00:20:48 -Ano.
-"Našli? Nenašli. Našli? Nenašli."
00:20:51 Krásný, a taky tím hereckým obsazením.
00:20:55 Je asi důležitý obsadit správný lidi.
00:20:59 To není jen otázka pohádek, to je i otázka filmů.
00:21:04 Malinko odbočím. Dělali jsme film Hodina klavíru,
00:21:08 jestli jste to teď neviděli v televizi,
00:21:12 o dvou vyléčených alkoholicích. Pan Hubač dlouho nechtěl
00:21:16 tento scénář pustit do výroby, protože byl přesvědčenej,
00:21:19 že na to nemáme herce, až jsme přišli na to,
00:21:23 že by to mohl hrát pan Polívka s Liškou.
00:21:25 Já se na to díval a zajímalo mě,
00:21:28 jak může Polívka hrát vyléčeného alkoholika.
00:21:37 Taky jsem s ním toto téma několikrát probíral u skleničky
00:21:42 a on mi říkal:
00:21:44 "Nejhorší na tom je, že opilej se musí hrát střízlivej."
00:21:48 Tam si myslíte, že jste měl kliku na to,
00:21:51 že je obsazení důležitý, když je tahle trefený.
00:21:55 Je to příklad toho, že se režisér musí trefit
00:21:59 do postavy scénáře a aby herec navíc povýšil.
00:22:04 Abych se vrátil k pohádkám.
00:22:08 Tohle je strašně důležitý stran dětskejch herců.
00:22:12 Je strašně obtížný najít dítě do filmu.
00:22:17 Vzpomínám si na natáčení filmu Páni kluci,
00:22:21 kdy jsem dělal pomocného režiséra a dostal jsem za úkol vybrat děti.
00:22:26 Chodil jsem po školách
00:22:29 a v jedné telefonní budce jsem vytrhl seznam škol.
00:22:37 Školy jsem obcházel tři měsíce.
00:22:40 Pět škol denně a hledal děti.
00:22:43 Měl jste konkrétní představu, jakej typ hledáte?
00:22:46 Jistě. Toma Sawyera, Becky, Huckleberryho Fina.
00:22:49 Od Marka Twaina je popsáno, jak maj děti vypadat.
00:22:53 Vzpomínám si na jednoho ředitele, kterej řekl památnou větu.
00:22:57 On se divil, že je tak složitý najít dítě.
00:23:02 Vysvětloval jsem mu to a on říká: "Aha, teď už to chápu."
00:23:05 "Chytrejch milejch a hezkejch je spousta,
00:23:09 ale osobnost, abyste hledal s lucernou, viďte?"
00:23:13 A o tom to je i při obsazování rolí pro dospělý.
00:23:17 Práce s dětma asi není jednoduchá.
00:23:19 Máte nějaký speciální metody, jak dítě přimět,
00:23:22 aby udělalo to, co vy potřebujete?
00:23:26 To je, samozřejmě, vždycky nejtěžší.
00:23:30 Když si ale dobře vyberete dítě,
00:23:33 tak je to práce jako s profesionálem.
00:23:36 Zmínil jste pohádku Byl jednou jeden král.
00:23:39 Možná, že bez Wericha by to asi bylo úplně něco jinýho.
00:23:42 -Samozřejmě.
-Navíc si upravoval dialogy.
00:23:45 -Což se nesmí. Vy to dovolujete?
-On byl spoluautor scénáře.
00:23:49 Normální autor...
00:23:52 -Myslím nějakej jinej.
-Jasně.
00:23:55 Jak se potápí do bažiny a říká: "Bude ze mě hnědý uhlí."
00:23:59 To by asi
00:24:01 v normální pohádce nezaznělo, kdyby to napsal horší...
00:24:04 -Ne, to je v pořádku.
-... horší autor než Werich.
00:24:09 -Myslel jsem, že ukazujete na mě.
-Ne, na nikoho.
00:24:19 Jestli povoluju hercům? Je to ošidný.
00:24:23 Myslím, že herec málokdy přijde s něčím převratným.
00:24:29 Herci se textu většinou držej.
00:24:32 Doby, kdy pan Menšík měl volnou jízdu, myslím, že pominuly.
00:24:38 Jemu se to tolerovalo a většinou to bylo dobrý, ne?
00:24:44 Bylo to výtečný. Pana Menšíka jsem nezažil.
00:24:48 Je to jeden z herců, se kterým bych bejval rád dělal.
00:24:53 S panem Menšíkem a s panem Pivcem.
00:24:55 To je generace, kterou jsem nestihl.
00:24:58 Chystáte se zase natočit nějakou pohádku?
00:25:02 Kromě jiných plánů jsme se s Jiřím domlouvali...
00:25:07 Teď vzadu jste domlouvali kšeftíky?
00:25:13 Něco na příští Vánoce. Na druhý vánoční večer.
00:25:17 -Na pětadvacátýho prosince.
-Že něco napíšete?
00:25:21 -Už mám skoro napsáno.
-Padla tady spousta nápadů,
00:25:25 tak byste to tam mohl zapracovat a otočit to.
00:25:28 -O Červený Karkulce.
-Že by nemusel ten hodnej
00:25:31 vždycky vyhrát a přijít k tomu jak slepej k houslím.
00:25:38 Odbočím od pohádek. Pročetl jsem si vaši filmografii
00:25:43 a tam jsem se dočetl, že jste hrál ve filmu.
00:25:47 -To budete vytahovat?
-Řeknu vám proč.
00:25:50 -Nehrál.
-Hrál jste v jednom filmu.
00:25:53 -Vystoupil.
-Cože?
00:25:56 -Vystoupil. To je rozdíl.
-Ne, vy jste ve filmu hrál.
00:26:00 Pochlubte se divákům, že jste taky herec.
00:26:03 -To snad nebudu ani říkat.
-Tak to řeknu za vás.
00:26:07 Vidím, že to na pana Šípa zanechalo ohromný dojem.
00:26:14 Jednoho dne jsem šel za kolegyní na natáčení
00:26:18 jednoho filmu, který všichni notoricky známe.
00:26:21 Já ho miluju a považuju za jednu z nejlepších komedií
00:26:24 a tou je Vrchní, prchni.
00:26:27 Tam se nedostavil herec, který hrál ženicha,
00:26:31 tak na mě navlíkli kostým a vystoupil jsem jako ženich.
00:26:34 Už mě nemůže nikdo poznat. Jsem tam štíhlý, mladý, krásný.
00:26:38 Četl jsem, že jste hrál ve Vrchní, prchni, ale nevybavil jsem si vás.
00:26:43 Ten film jsem viděl stokrát.
00:26:46 "Co tam ten Zelenka mohl hrát? Ženicha?"
00:26:49 Jak má Abrhám představy...
00:26:56 Tak si tam představuje nevěstu, která sedí vedle ženicha nahá.
00:27:00 Nahá, jenom v bílým závoji. Tu scénu známe.
00:27:03 Ten ženich vedle jste byl vy. To bylo hezký natáčení, ne?
00:27:07 Jo, uměl jsem si vybrat. Přišel jsem v pravý okamžik.
00:27:10 Tím pádem vám musím říct, že jako herci jsme kolegové.
00:27:13 To asi nevíte. Taky jsem hrál ve filmu Vrchní, prchni.
00:27:17 -Ježíšmarjá.
-On to taky neví!
00:27:20 To byla asi tak významná role jako ta moje.
00:27:23 Ještě významnější.
00:27:27 Ve dvou vteřinovejch záběrech. V jednom pouštím diapozitivy
00:27:31 na sjezdu abiturientů a v druhým zapaluju krb.
00:27:36 Abyste věděl, že jsme kolegové. Zdeněk Zelenka!
00:27:52 Aby pohádková skladba byla samozřejmě úplná,
00:27:56 tak je potřeba, aby přišel člověk, který v mnoha pohádkách hrál.
00:28:01 Ten, který přijde teď, hrál v drtivé většině prince.
00:28:06 Jan Čenský!
00:28:20 Našel vzadu rekvizitu a už v tom hraje.
00:28:24 Nevím, jestli sem.
00:28:30 Honzo, máš spočítáno, kolik jsi odehrál princů?
00:28:34 -Když tak střel od boku.
-Nemám, ale osm až deset.
00:28:39 Ono je to složité,
00:28:41 protože většina postav byla ta, co se k titulu prince dopracovala.
00:28:47 Třeba dřevorubec, zedník,
00:28:50 sňatek s princeznou a už to byl princ.
00:28:53 -Že jsi kolikrát začínal dole.
-Ano.
00:28:56 Ty sis v jedný pohádce zahrál tři figury:
00:28:59 -dřevorubce, nápadníka, prince.
-Na závěr královský sňatek.
00:29:03 S tvým jménem je to opravdu spojený.
00:29:10 Nezdeformovalo tě to trochu v civilním životě?
00:29:15 Trošku jo. Už nosím takovéhle rekvizity.
00:29:20 Teď prožívám zvláštní období a nevím, jestli je to schválně.
00:29:24 Začalo to zhruba na jaře v letošním roce.
00:29:28 Léta běží, mně se stávaj strašné věci
00:29:33 a já se s tím skutečně těžko vyrovnávám.
00:29:37 To už mi říkal Pavel Trávníček, abych si na to dal pozor.
00:29:41 Přijde krásná slečna, to člověk pookřeje,
00:29:44 a ona ti řekne: "Pozdravuje vás maminka".
00:29:48 To je ještě dobrý, ale rok 2007 a už to přišlo.
00:29:53 S babičkama.
00:29:56 "Babička má na vás tak krásné vzpomínky."
00:30:00 "Ještě jako malá holka se na vás dívala."
00:30:03 To je strašné. Pak je děsivá věc,
00:30:06 kdy jdou maminky, a vedou malinké děti.
00:30:12 Maminky mě poznají a povídají: "Podívej se, to je ten princ!"
00:30:16 A to je strašný, protože my hrajeme i živě pro děti,
00:30:20 mám k nim vřelej vztah, tak se snažím diváka udržet,
00:30:24 ale ty děti vždycky koukaj...
00:30:27 "Víš přece, ten princ!" A tady nějakej šedivej pán.
00:30:32 "Teď jsme se dívali dopoledne! Vždyť víš."
00:30:40 Co tomu dítěti říct? Že jsem to já? Jak to udělat?
00:30:45 -Proto nosím tyhle kukly.
-Dítě na tebe kouká s nedůvěrou.
00:30:49 -Nevzpomíná si.
-Vůbec. Zklamaný.
00:30:53 Byl jsi v kostýmu a tak, a najednou tě viděj v hadrech.
00:30:57 Těžký.
00:31:00 Teď mě nedávno dorazil u nás na vesnici dělník kolem padesáti.
00:31:06 Spatřil mě a přátelsky řekl: "Jé, Honza!"
00:31:10 "Ježíš, já tě mám rád, princi." To mě potěšilo.
00:31:14 Ale najednou v tom začal hamtat.
00:31:18 "Když jsem byl malej, tak jsem na pohádky koukal z kočárku."
00:31:24 A teď si to začal kazit.
00:31:26 Říká: "To je hodně dávno, co?" Říkám: "Jak dávno?"
00:31:31 On řekl: "To ještě byla černobílá televize, viď?"
00:31:39 To určitě potvrdí Jiří,
00:31:42 protože pohádka Princové jsou na draka začínala černobíle.
00:31:47 On si to popletl a skoro to vypadalo,
00:31:51 že to byl němej film, hráli to v kině a k tomu hra na klavír.
00:32:04 Myslím, že se to zažilo tak,
00:32:07 že se potkáváme, oba hrajeme tenis,
00:32:10 vím, že i tvoji kamarádi ti říkají princi.
00:32:15 -Neříkají ti tak i doma?
-Ne, tam určitě ne.
00:32:18 Je to děsný, a já se přiznám, že už na to i slyším.
00:32:23 Na prince?
00:32:26 Náš prezident Petr Salava mi říká princi.
00:32:29 Já mu říkám "pane prezidente".
00:32:32 To je normální, ale taky nebezpečný.
00:32:35 Byl jsem se psem na louce, kde běhalo víc psů
00:32:38 a najednou nějaká paní zavolala: "Princi!"
00:32:44 A já takhle...
00:32:54 A ona najednou: "K noze!"
00:33:00 To je hezký. Jsi tím poznamenanej.
00:33:10 Navíc je to zodpovědnej titul, protože já se do toho tak dostal,
00:33:16 že se nemůžu někde zmrskat před lidma, aby řekli:
00:33:21 "Podívej, jak tam princ bleje."
00:33:24 To nejde. Takže se snažím chovat pohádkově jako princ.
00:33:34 Osobně jsem se setkal s Pierem Bricem. Vinnetou.
00:33:37 Mám dojem, že se do té role rudého džentlmena vžil
00:33:42 a já mám něco podobnýho. On dokonce dělal takový věci,
00:33:46 že když byl konflikt v Jugoslávii, to málokdo ví, ale je to pravda,
00:33:52 že on, jako rudý džentlmen, sehnal spoustu peněz,
00:33:56 nakoupil zboží, naložil na kamióny a s tím konvojem si sám sedl
00:34:01 za volant jednoho kamiónu a jel s pomocí.
00:34:06 -Dal si péro do vlasů.
-To ne.
00:34:09 Bylo to hezký. Já teď přemejšlím,
00:34:12 jak bych jak princ mohl třeba...
00:34:15 Draci nikde, tak bych třeba mohl někoho zachraňovat.
00:34:18 Přemejšlej o tom. Že bys vlastně dožíval...
00:34:24 A zase! Tenhle rok je hroznej.
00:34:29 Jako princ, že bys i v civilním životě...
00:34:33 Jak jsme mluvili o dobru a zlu. Často hrajeme tenis,
00:34:37 tam už je začátek, obrat, že většinou prohráváš.
00:34:41 Že jsi pohádkovej princ a většinou dostáváš na zadek.
00:34:45 Já se nerad hádám, že ten balón byl...
00:34:48 "To už nechám. Dobře, je to tam."
00:34:50 -Dobro nakonec prohrává.
-Dobro nakonec...
00:34:54 -... prohrává.
-Proto mám rád pohádky,
00:34:57 protože v životě je to takhle, ale v pohádce vítězí.
00:35:01 Když jsi dostal nabídku, abys hrál v pohádce prince,
00:35:05 zajímalo tě, kdo bude hrát princeznu?
00:35:09 -Zajímalo tě to?
-Zajímalo.
00:35:11 -Jo?
-Pohádky jsou pro děti,
00:35:15 ale v inscenacích bylo zajímavější dozvědět se, kdo hraje partnerku.
00:35:22 Moje úplně první pohádka byla Princové jsou na draka.
00:35:26 -Ale nejslavnější.
-Možná.
00:35:30 Zvláštní bylo, že jsme v televizi točili inscenaci,
00:35:35 kde moji partnerku hrála Ivanka Andrlová.
00:35:39 To byla zvláštní inscenace, kde jsem se do ní těžce zamiloval.
00:35:44 Dokonce to bylo i v té roli.
00:35:47 Inscenace se jmenovala Příliš mladí na lásku.
00:35:49 Poprvé v životě jsem hrál postelové scény.
00:35:51 -S Ivankou Andrlovou.
-V čem jsi to hrál?
00:35:55 -V posteli.
-Ale to vím.
00:35:58 V pohádce nebo v tamtom?
00:36:00 V té inscenaci. Dotočili jsme inscenaci,
00:36:04 byl konec června, začínali prázdniny a já zamilovanej.
00:36:09 -Tys byl zamilovanej do Andrlový?
-Ano.
00:36:12 V civilním životě jsi byl zamilovanej.
00:36:15 -Nebyl jsem sám.
-Jak to?
00:36:18 Byla hvězda. Byla to moje spolužačka.
00:36:21 -Byla o ročních výš.
-Chodil jsi s ní?
00:36:23 Nechodil. Byli jsme jenom v posteli při natáčení.
00:36:35 Jinak mezi váma nic není.
00:36:38 Přišel režisér Adamec a říká: "Hele, máme tady pěknou pohádku."
00:36:44 "Natáčení trošku přesahuje do prázdnin. Nechtěl bys?"
00:36:48 Říkám: "Teď jsme skončili. Škola, prázdniny."
00:36:52 Pak se řeklo, že jo, a já na to mám strašně hezký vzpomínky.
00:37:02 V pohádce, když o ní mluvíme, jsi taky zpíval, že jo?
00:37:05 Ano.
00:37:07 Písničky do pohádky napsal Jarda Uhlíř se Zdeňkem Svěrákem.
00:37:12 Věděl Jarda dopředu, kdo bude písničky zpívat?
00:37:16 -Nemám tušení.
-Přišel zkontrolovat?
00:37:21 -Byl u toho.
-Ale už s tím nemohl nic dělat.
00:37:25 -To už museli nechat.
-Někdy zpívá někdo jinej.
00:37:29 V mnoha pohádkách zpívají profesionální zpěváci,
00:37:32 to by Jirka potvrdil, a herci jen otvírají ústa.
00:37:35 U týhle pohádky jsem si všiml, a říkal jsem si, že se zeptám,
00:37:38 kdo to odsouhlasil, že to budeš zpívat.
00:37:42 -Zpíváš to hezky.
-Děkuju. To už nezachráníš.
00:37:45 Jaroslav u toho byl.
00:37:48 Zvukař se mě ptal, kde se písničky točily.
00:37:52 Říkám: "V Břevnově." On: "Tak to je hodně dávno."
00:38:00 Točilo se to v Břevnově a Ivanka v té době chodila
00:38:03 s nějakým muzikantem a velmi dobře zpívala.
00:38:05 -Furt jsi byl do ní zamilovanej?
-Furt.
00:38:08 Strašně mi pomohla, protože byla muzikální.
00:38:11 Uměla to perfektně. Vždycky do mě drcla, já začal:
00:38:14 "Když máš srdce zjihlé..." Drcla podruhý, já skončil.
00:38:18 Tam mi moc pomáhala. Bylo to tvrdý, protože tam byl i sbor.
00:38:22 Byla to těžká práce. Pak zrušili studium.
00:38:30 Písničky přežily a zpívaj se dodnes.
00:38:33 Písničku Dělání dodnes zpíváš při různejch příležitostech.
00:38:39 Jsme někde s tenisem, jsou tam děti, Honza nastoupí a
00:38:43 "Dělání, dělání". Ta písnička tě provází furt.
00:38:46 Neuvěřitelné. Neskutečné, kde všude už se zpívala.
00:38:50 Já jsem ji dokonce s Jiřinkou Bohdalovou zpíval v Moskvě.
00:38:55 -Rusky?
-Ne, česky.
00:38:57 Seděla mně na klíně, hrála princeznu.
00:38:59 Rusky by to bylo hezký. "Rabótanie, rabótanie."
00:39:04 -To je dobrej nápad.
-To by nebylo špatný.
00:39:08 Byl jsem mockrát u toho,
00:39:12 když písničku zpíval od klavíru sám autor hudby Jarda Uhlíř.
00:39:16 Musím říct, že prakticky vždycky
00:39:20 se mu tou písničkou povedlo rozezpívat sál.
00:39:23 Že sál zpíval s ním. Taky máš tuhle zkušenost?
00:39:27 To je zajímavý, protože ten text se přesně trefil do té doby.
00:39:31 Skutečně to zná dost lidí.
00:39:33 Možná i malé děti, co mě nepoznávaj, text uměj.
00:39:36 Zpívaj si to lidi s tebou?
00:39:39 -Určitě.
-Tak začni.
00:39:42 Stoupni si tady, oni to určitě uměj.
00:39:45 Jan Čenský, Dělání.
00:39:55 Potřebuju princeznu.
00:39:57 Nepotřebuješ. Tady jich je. Neboj se.
00:40:00 Většinou to zpívám v kleče, protože se klepu
00:40:03 a většinou mě tady musí někdo zasednout.
00:40:15 -Zlatá moskevská Jiřinka.
-Zpívej, princi. Zpívej, princi.
00:40:22 "Když mám srdce zjihlé, když máš potíže,
00:40:26 tak dej cihlu k cihle, těsto do díže."
00:40:31 "Upeč třeba chleba, postav třeba zeď,
00:40:35 žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď,
00:40:41 začni s tím hned teď."
00:40:48 "Dělání, dělání, všechny smutky zahání."
00:40:54 "Dělání dělání je lék."
00:41:02 "Dělání dělání, to nám úsměv zachrání."
00:41:11 -"Dělání dělání je lék."
-Jan Čenský!
00:41:32 Přátelé, my vám děkujeme za vaši pozornost.
00:41:35 To je pro dnešek všechno.
00:41:37 Tradičně vás chci pozvat na naše setkání přesně za týden.
00:41:41 Pro vaši informaci se budeme bavit o tom,
00:41:45 jaké kolikrát netradiční koníčky mají populární osobnosti.
00:41:50 Na shledanou.
00:41:54 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2007
Dnešními hosty K. Šípa jsou herec, letošní jubilant J. Čenský, režisér Z. Zelenka a dramaturg J. Chalupa, který zanedlouho oslaví 75. narozeniny (2007). Režie V. Polesný
| Pohádky Jiří Chalupa Jan Čenský Zdeněk Zelenka |
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
