Radost ze života Olbrama Zoubka zůstane zachována

Krnovská socha Olbrama Zoubka

• Krnovská socha Olbrama Zoubka

Po třiceti letech ve veřejném prostoru se na plastice podepsalo počasí. "Je povrchově narušená, zlacení už odpadává a ve spojích jsou obnažené dráhy. Pokud nám tam zateče, mráz to roztrhá," vysvětluje výtvarník Ladislav Steininger.

Zastupitelstvo města proto rozhodlo, že uvolní 200 tisíc korun na to, aby došlo k restaurování sochy. Míru zásahu má určit sám autor. "Mám dva šikovné pomocníky, kteří jsou zvyklí na mé sochy a umí to s nimi, a byl bych rád, kdyby to dělali," říká k tomu Olbram Zoubek.

"Zjistilo se, že Olbram Zoubek je nepřijatelný"

Rozhodnutí ozdobit park sousoším padlo v roce 1981. Město vyhlásilo soutěž, kterou s převahou vyhrál Zoubkův návrh. O tři roky později bylo krnovské trojsoší slavnostně odhaleno. "Byla velká sláva, ale provázela ji spousta problémů. Naráz se zjistilo, že Olbram Zoubek je nepřijatelný, ale už se nedalo nic dělat, socha stála," vzpomíná výtvarník Svatoslav Böhm.

Díla sedmaosmdesátiletého Olbrama Zoubka dnes zdobí mnohá veřejná prostranství, interiéry úřadů či soukromé sbírky. Do širšího povědomí vešel poté, co v roce 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a vytvořil i jeho náhrobek. Od začátku sedmdesátých let mu komunistický režim zakázal vystavovat, pracoval pak většinou jako restaurátor.

Je známý především figurálními plastikami, které jsou typické štíhlou vertikálou a výraznými gesty. Postavy na soklu často drží jen špičkami prstů u nohou, jejich tváře směřují vzhůru, ruce jsou vztyčené nebo se vznášejí. Sochař ke své tvorbě využívá rozličných materiálů, plastiky často zvýrazňuje polychromováním a zlacením. Kromě Palachovy posmrtné masky je patrně nejznámějším Zoubkovým dílem pomník obětem komunismu na pražském Újezdě.

Na konci listopadu se v Jízdárně Pražského hradu otevře dosud největší retrospektivní výstava Olbrama Zoubka. Expozice nabídne to nejlepší z jeho celoživotní tvorby.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku