Žena, která dokázala vdechnout život obyčejným věcem

autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno

Dokument o Hermíně Týrlové

Otevřít galerii

• Dokument o Hermíně Týrlové autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Ferda Mravenec ve filmu Hermíny Týrlové autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Štáb při přípravě dokumentu o Hermíně Týrlové autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Scenáristka, režisérka, animátorka. Hermína Týrlová byla mimořádný tvůrce, pro svoje filmy si dokonce částečně vyráběla rekvizity. Neustále zkoušela nové materiály, témata i animační postupy. „Rozhodl jsem se jít cestou vyprávění samotné Hermíny Týrlové, která v dokumentu chronologicky popisuje celý svůj život a díky unikátním televizním, filmovým nebo rozhlasovým archivním materiálům ve snímku i promlouvá,“ říká režisér Pavel Jirásek.

První animovaný snímek Zamilovaný vodník vytvořila Týrlová už v roce 1928. Ve svých krátkometrážních filmech dokázala vdechnout život i těm nejobyčejnějším věcem jako je třeba uzel na kapesníku nebo klubko vlny. Nejvíce ocenění ji přinesla slavná groteska Vzpoura hraček. Nejdůležitější postavičkou se ale v jejím profesním životě stal bezesporu Ferda Mravenec, hrdina knížky Ondřeje Sekory. A právě původní scény Ferdy Mravence z roku 1944 ožívají i v novém televizním dokumentu.

„Natáčet jsme začali v původních zlínských filmových ateliérech a v domě Hermíny Týrlové,“ upřesňuje dramaturg ČT Martin Polák a připomíná, že na natáčení se podílejí studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Mimo jiné rekonstruují vybrané ukázky z původního filmu Týrlové a vytvořili i loutku Ferdy Mravence, protože z té původní se zachovala jen hlava. „Je to poprvé, co Česká televize tak podrobně mapuje tvůrčí pozůstalost po Hermíně Týrlové,“ hodnotí práci na dokumentu dramaturg. Připomíná, jak systematické a časově náročné to je: „Zmapování filmů, hrubých materiálů z natáčení, fotografií a korespondence, které dosud nikdo neviděl, tak obohatí archiv zlatého fondu české kinematografie.“

Režisér Pavel Jirásek o sobě říká, že patří ke generaci, kterou hluboce zasáhla vlna poválečné české loutky jak ve filmu, tak v televizi. Na toto téma dokončuje i dizertační práci, takže v kontaktu s dílem Hermíny Týrlové je prakticky nepřetržitě. „Snažím se co nejvíc vžít do jejího tvůrčího světa, respektovat maximálně její vynikající dílo, ale také její soukromí,“ zamýšlí se Jirásek a zdůrazňuje: „Pokud jsme připravili hrané rekonstrukce, tak především v komorní poloze, kdy Týrlová při přípravách svých filmů hledala možnosti propojení poetiky a animace. Chtěli jsme tak zdůraznit kouzlo její tvorby i jejího neustálé hledání.“

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku