Tajemství svatých odhaluje nový dokument Otakára Schmidta

autor: ČT24, zdroj: ČT24

Relikvie sv. Anežky České

Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém východu. Úcta k relikviím, tedy tělesným pozůstatkům světců a k předmětům s životem svatých spojených, se datuje od raně křesťanské doby. „Toto mimořádně zajímavé téma přinášíme v takto rozsáhlé podobě na televizní obrazovky poprvé,“ upozorňuje na výjimečnost snímku kreativní producent brněnského studia ČT Patrick Diviš. "Velmi důležitou součástí kultu relikvií byla víra, že tyto lidské ostatky nebo předměty v sobě mají sílu, protože patřily člověku, který stále žije v Boží blízkosti a díky tomu se může za nás na tomto světě přimlouvat,“ vysvětluje historik, jezuita a průvodce pořadem Miroslav Herold a dodává: „Proto byly neseny v procesích proti moru nebo sloužily jako ochrana proti nepřátelským vojskům." Mezi posvátnými relikviemi se u křesťanů největší váhy dostávalo ostatkům, které jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Část Kristova kříže, hřeb, kterým byl přibit na kříž, dva trny z trnové koruny a nápis, který zvěstoval, že tento umučený a ukřižovaný člověk je Král Židů, jsou umístěny v římské bazilice Svatého kříže v Jeruzalémě. Patrně největší senzaci, diskuze, ale také spory, vyvolává Ježíšova relikvie Turínské plátno. Krví potřeštěná tajemná památka s mužskou postavou, jejíž rysy jsou evidentně poznamenány podstoupeným mučením, nenechává spát vědce a historiky. Dokument mapuje i největší sbírku relikvií u nás - Svatovítský poklad. Jednotlivé předměty začali shromažďovat nejprve Přemyslovci. Nejvíc ale poklad rozvinul nejvýznamnější sběratel relikvií, Karel IV. „Věřil, že pokud shromáždí do Českých zemí všechny relikvie spasitelova utrpení, tak sem Kristus sestoupí v den posledního soudu,“ doplňuje historik umění Jan Royt. Relikvie se tedy měly stát zárukou spásy jeho rodiny a potažmo celé země.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku