Režisér Juraj Lehotský: Zázraky se dějí

zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Zázrak

Věříte na zázraky?

Ano, věřím. Zázraky se dějí kolem nás, jen si to ani neuvědomujeme. Někdy jsou to malé věci a zároveň velmi velké.

Dokážete si představit, že byste věřil na zázraky taky v podobné situaci jako hlavní hrdinka Ela?

Člověk se může mnohokrát ocitnout v nelehké, beznadějné životní situaci. Dokážu si představit, že se to může stát komukoliv z nás. Mnohdy vám nezbývá nic jiného, jen věřit v něco, co vás udělá šťastným – něco, co vám ukáže cestu ven a na vás se konečně usměje štěstí. Když člověk hledá, touží po něčem a jde za tím, zázraky se dějí.

Film je inspirovaný životem děvčete, které jste potkal…

Spolu se scénáristou filmu Markem Leščákem jsme chodili po reedukačních zařízeních pro děvčata. Tam jsme si vyslechli mnoho nelehkých osudů mladých děvčat, která měla život před sebou a zároveň zažila už všechno. Měli jsme pocit, jakoby je už nečekalo v životě nic pěkného a nového. Možná pouze naděje a touha být šťastnější. Tyto rozhovory nás inspirovaly k napsání příběhu.

Píšete, že jste chtěli spatřit život hlavní hrdinky takový, jaký je – podařilo se?

Chtěli jsme mluvit o děvčeti, které možná nebude mít divák hned rád. Chtěli jsme převyprávět příběh obyčejné dívky, která má v sobě něco zvláštního, něco, co člověka baví pozorovat. Co to je, se dá těžko popsat… Snad možnost hledání lidskosti a dobra v člověku. Ve filmu jsem toužil být blízko děvčeti, které je obyčejné a ztracené. Chtěl jsem prožívat a cítit vše s ní. Jestli se mi to povedlo, to nechám na divákovi.

Proč je důležité podobné příběhy zveřejňovat?

Je dobré dělat filmy o věcech, které lidé neznají. Témata, která jsou živá kolem nás a oplatí se o nich mluvit, mě lákají. Je dobré, když nepřímo změníte myšlení člověka. Je dobré, když člověk začne o věcech přemýšlet.

Elu hraje "skutečná Ela" – děvče s podobnou zkušeností – bylo těžší ji najít nebo ji přemluvit ke spolupráci?

Michaela Bendulová je velmi šikovná. S příběhem má podobné jenom to, že taky byla v polepšovně. Měla pravdivý charakter a překvapila schopností citlivě a civilně hrát. Objevili jsme ji v reedukačním centru a ona ukázala, že má v sobě něco neobyčejného pro náš příběh.

V čem by byl film jiný, kdyby hlavní hrdinku hrála herečka?

Nevím. Myslím, že kouzlo herce a neherce je věc osobnosti. Kdo je vlastně herec? Člověk, kterému věříte a dokážete se ponořit do jeho života…do něj samotného. Člověk, za kterým je více vrstev a ty pomalu objevujete.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku