Výstaviště bylo symbolem technologické vyspělosti mladého Československa

zdroj: Veletrhy Brno

Dobový pohled z věže Obchodně živnostenského pavilonu

Otevřít galerii

• Dobový pohled z věže Obchodně živnostenského pavilonu zdroj: Veletrhy Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Pokládání základů zdroj: Veletrhy Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Pohled na stavbu Obchodně průmyslového pavilonu zdroj: Veletrhy Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Prezident T. G. Masaryk na zahájení výstavy zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Vůbec první výstavní areál byl v Brně zbudován v roce 1922 na Kounicově ulici. Ten ale zdaleka nesplňoval nároky, které vyžadovala Výstava soudobé kultury. Vedení města proto počátkem 20. let začalo hledat vyhovující pozemky pro výstavbu nového výstavního areálu. V roce 1923 nakonec město koupilo parcely tzv. Bauerovy rampy v Pisárkách. Protože tato část Brna v okolí Svratky nebyla příliš vhodná k bytové zástavbě, ale byla dobře dopravně dostupná, vybrala ji radnice k vybudování výstaviště. Následovalo vypsání urbanistické soutěže o podobě budoucího výstavního areálu. Z jednatřiceti návrhů zvítězil ten od pražského architekta Josefa Kalouse.

Kalousova koncepce, kterou dále rozpracoval Emil Králík, počítala s vytyčením dvou hlavních os ve tvaru písmene V. Poloha pavilonů umístěných v areálu byla tomuto urbanistickému plánu přísně podmíněna. Dominantou se stal Obchodně průmyslový palác s charakteristickými parabolickými oblouky, který leží na průsečíku obou os. Součástí projektu bylo i osazení vzrostlých stromů a slavnostního osvětlení. Další charakteristickou stavbou, která po otevření areálu vešla do širokého povědomí, byla prosklená věž Obchodně živnostenského paláce.

zdroj: Muzeum města Brna

Prosklený strop současného pavilonu A

Více fotek

• Prosklený strop současného pavilonu A zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4797/479690.jpg
• Výstavba typických parabolických oblouků zdroj: Veletrhy Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4797/479688.jpg
• Historický pohled na Obchodně průmyslový pavilon zdroj: Veletrhy Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4797/479684.jpg

Po zahájení výstavy areál sklidil chválu jak laické, tak odborné veřejnost. Celkem na brněnskou Výstavu soudobé kultury zamířilo téměř 2,7 milionu návštěvníků. V odborném časopisu Stavitel tehdy architekt Josef Štěpánek napsal: "Z hlediska moderní architektury stojí Brno nesporně na čelném místě. … Skvělé výstaviště na Bauerově rampě nenásilně vyrostlo ze soudobého Brna, jest skvělým úspěchem města a tvůrců výstavy, důsledkem, že veřejnost nalezla k moderní architektuře kladný poměr." Jinými slovy úspěch projektu brněnského výstaviště znamenal, že veřejnost definitivně přijala nové funkcionalistické tendence ve stavebnictví.

zdroj: Muzeum města Brna

Současný pavilon G

Více fotek

• Současný pavilon G zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4798/479704.jpg
• Věž a původní dřevěné budovy Obchodně živnostenského pavilonu zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4798/479702.jpg
• Konstrukce skleněného opláštění věže zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4798/479703.jpg

Pozdější osud výstavního areálu už ale nebyl tak světlý. Ve třicátých letech mu hrozil úpadek do konkurzu a po druhé světové válce bylo vybombardované výstaviště málem zdemolováno. Návrat na výsluní zažil komplex znovu až v 50. letech, kdy se tu začaly konat světoznámé strojírenské veletrhy. V této etapě přibyly v areálu i nové pavilony, z nich je nejznámější pavilon Z.

Trasa Brněnského architektonického manuálu po brněnském výstavišti měří 1,8 km a je na ní patnáct objektů. Tři nejzajímavější okomentovala spoluautorka projektu BAM Šárka Svobodová.

Obchodně průmyslový palác, architekti: Josef Kalous a Jaroslav Valenta, výstavba 1927-1928

Spoluautorka Šárka Svobodová o Průmyslovém paláci

• Spoluautorka Šárka Svobodová o Průmyslovém paláci

Obchodně živnostenský palác, architekti: Bohumír František a Antonín Čermák, výstavba 1927-1928

Spoluautorka Šárka Svobodová o Obchodně živnostenském paláci

• Spoluautorka Šárka Svobodová o Obchodně živnostenském paláci

Pavilon města Brna, architekt: Bohuslav Fuchs, výstavba 1927-1928

Spoluautorka Šárka Svobodová v Pavilonu města Brna

• Spoluautorka Šárka Svobodová v Pavilonu města Brna

Pavilon Akademie výtvarných umění v Praze, architekt: Josef Gočár, výstavba 1927-1928

Pavilon Akademie výtvarných umění v Praze navrhl jeden z jejích významných profesorů Josef Gočár. Jednoduchá budova ve tvaru kvádru tvoří železobetonový skelet s výplňovým zdivem. V průčelí byla trojice zapuštěných výklenků se sochami, které této budově dodávaly klasicistní charakter. Tři figury alegoricky znázorňovaly malířství, sochařství a architekturu. Díky kombinaci bočních pásových oken a střešnímu vrchlíku je interiér velmi dobře prosvětlený. Pavilon je v současné době architektonicky nešetrně propojen k sousední stavbě a navíc jedinečné průčelí, které postrádá sochařskou výzdobu, se ztrácí ve vzrostlé zeleni.

zdroj: Muzeum města Brna

Dobový pohled na Pavilon země Moravy

Více fotek

• Dobový pohled na Pavilon země Moravy zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4797/479680.jpg
• Prosvětlený interiér hlavního vstupu zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/48/4797/479691.jpg

Pavilon země Moravy, architekt: Vratislav Chroust, výstavba 1927-1928

Vratislav Chroust původně navrhl svůj pavilon v duchu expresionismu. Nicméně na základě požadavků ze strany hlavních architektů výstavního areálu byl nucen jeho výslednou podobu upravit. Pavilon země Moravy tak architektonicky koresponduje se sousedním Pavilonem města Brna od Bohuslava Fuchse. Budovy proto mají stejný kvádrový tvar, železobetonovou konstrukci a červený keramický obklad. Chroust měl snahu pojmout průčelí pavilonu dekorativněji, proto tam umístil velké kruhové okno. Plánoval i sochařskou výzdobu fasády, od které bylo kvůli nedostatku peněz ale upuštěno. Zdařilým architektonickým prvkem je únikové schodiště v zadní části, které je uzavřeno v proskleném válci.

Kino divadlo kavárna, architekt: Emil Králík, výstavba 1927-1928

Emil Králík byl pověřen navrhnout pavilon, ve kterém by se mohl prezentovat tehdejší československý film a hudba. Architekt chtěl zároveň vytvořit místo, kde by se lidé mohli zastavit a osvěžit. Králík počítal i s celoročním využitím budovy po skončení jubilejní výstavy a zohlednil to i ve svém konceptu "Kino divadlo kavárna". Samotné budově dominovalo symetrické průčelí s hlavním vstupem, na který navazovalo elegantní foyer s proskleným podhledem. V centrální prostoru byl divadelní sál pro asi 850 lidí. Vlevo od hlavního vstupu se nacházela kavárna s otevřeným venkovním posezením a patrovou terasou. Budova tak dobře propojovala exteriér s interiérem. V padesátých letech však tuto architektonickou hodnotu kvůli necitlivé rekonstrukci ztratila.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku