Kde jsem:

Složky, služby a formáty televizního vysílání

Složky, služby a formáty televizního vysílání
Probuď Déčko!

Slovníček pojmů

AC-3

Audio Coding 3

Metoda pro kompresi zvukového signálu vyvinutá firmou Dolby Labs., která je základem vícekanálového zvukového systému Dolby Digital (DD), používaného mimo jiné i v digitálním vysílání DVB.

ATRAC

Zvuková perceptuální kompresní metoda, která je základem systému Sony MiniDisc. Modifikovaná verze tohoto algoritmu je použita ve vícekanálovém zvukovém systému SDDS (Sony Digital Dynamic Sound) pro kina.

Obrazový formát 16 : 9 — Obraz — Technika — Vše o ČT — Česká televize

Technika

Technika

  • Na těchto stránkách najdete technické informace o vysílání, šíření a příjmu signálů ČT, dále články o technické stránce vysílání a službách, které s vysíláním souvisí. Užitečné informace můžete najít i ve slovníčku pojmů a v odpovědích na nejčastější dotazy. Nechybí ani informace o technických službách, které ČT poskytuje.

Většinu pořadů Česká televize vysílá již v obrazovém formátu 16:9, ale archivní pořady mají (a vždy budou mít) samozřejmě ještě formát 4:3. Situaci navíc komplikuje souběžné vysílání v SD a HD rozlišení, protože při vysílání ve vysokém rozlišení již vůbec neexistuje možnost přepínat formát obrazu dálkově u diváků, jak se to děje při vysílání ve standardním rozlišení, ale předpokládá se již pouze obrazový formát 16:9. V tomto článku se tedy chceme pokusit najít odpověď na nejčastěji se opakující dotazy související s obrazovým formátem.

Obrazový formát 16:9? ve standardním rozlišení

Signál formátu 16:9 má z technického hlediska naprosto stejné parametry, jako formát 4:3. To znamená vertikálně stejný počet řádků (625, z toho aktivních 576) a horizontálně stejný počet bodů (768, z toho aktivních 720). Rozdíl je v cílovém zobrazovači – signál 16:9 totiž vyžaduje televizor, který má poměr stran právě 16:9. Pak je výsledný obrázek v horizontálním i vertikálním směru nedeformovaný. Co se však stane, připojíme-li tento signál k běžnému televizoru 4:3? V horizontálním směru dojde ke zkomprimování obrazu a výsledek je zřejmý z následujícího obrázku, kdy původní kružnice je deformovaná do elipsy postavené „na výšku“:

Signál 16 : 9 na televizoru 16 : 9
Signál 16:9 na televizoru se zobrazovačem 16:9
Signál 16 : 9 na televizoru 16 : 9
Signál 16:9 na televizoru se zobrazovačem 4:3

Jinak řečeno, obrazový bod má při formátu 4:3 poměr stran 16/15 = 1,0667, zatímco při formátu 16:9 je poměr stran 64/45 = 1,4222. Pokud tedy chceme pořad natočený ve formátu 16:9 odvysílat tak, aby byl pro diváky vlastnící televizor s obrazovkou s poměrem stran 4:3 nedeformovaný, musíme mít možnost ho upravit zařízením pro převod obrazových formátů. Obrazovky formátu 4:3 mají však dnes naštěstí již jen televizory určené pro příjem analogového vysílání, ke kterým je nutné připojit digitální set-top box nebo satelitní přijímač. A v těch jsou obvody nezbytné ke konverzi formátu obrazu vždy vestavěny.

Obrazový formát 16:9 ve vysokém rozlišení

Jak už bylo řečeno, při vysílání ve vysokém rozlišení se vždy předpokládá formát 16:9. Obraz je složen z 1080 řádků a každý řádek má 1920 aktivních bodů. Obrazový bod má tedy poměr stran vždy 1,0000; je tedy čtvercový. Vyplývá z toho, že chceme-li ve vysokém rozlišení vysílat pořad původně natočený ve formátu 4:3, musíme ho doplnit černými pruhy (nebo jinou obrazovou informací) po stranách na formát 16:9 (tzv. pillarbox).

Převod signálu 16:9 na 4:3

Tento převod lze provést v zásadě trojím způsobem:

  1. oříznutím okrajů
    Oříznutí okrajů
    Oříznutí okrajů

    Šedivá plocha reprezentuje stínítko obrazovky 4:3, žlutá plocha reprezentuje část obrazu, o kterou divák nenávratně přichází. Divák tak má možnost sledovat jen 75 % původní plochy obrazu.

  2. vytvořením obrazového formátu letterbox (výsledný obraz má podobu dopisní obálky s černými pruhy nad a pod aktivní částí obrazu)
    Formát letterbox
    Formát letterbox

    Celá plocha tohoto obrázku reprezentuje stínítko obrazovky 4:3, šedá plocha aktivní část obrazu, černé pruhy nad a pod touto aktivní částí nevyužitou část obrazovky. V tomto případě divák využívá jen 75 % stínítka obrazovky

  3. Některé televizory umožňují i kompromisní řešení, kdy ořízneme menší část obrazu než v případě 1. a  zároveň vytvoříme užší černé pruhy nad a pod aktivní částí obrazu než v případě 2. Tento kompromisní formát se někdy označuje také poměrem stran 14:9 a populární je zejména ve Velké Británii

Převod signálu 4:3 na 16:9

Obdobná situace by nastala, pokud bychom chtěli signál 4:3 upravit pro televizor s poměrem stran stínítka 16:9. Pokud bychom signál 4:3 připojili k televizoru 16:9, dostali bychom tento obraz:

Signál 4 : 3 na televizoru 4 : 3
Signál 4:3 na televizoru 4:3
Signál 4 : 3 na televizoru 16 : 9
Signál 4:3 na televizoru 16:9

Obraz je protažený v horizontálním směru. Tato deformace je vlivem neinformovanosti některých prodavačů často pozorovatelná v obchodech s televizory s obrazovkami s poměrem stran 16:9. Všechny tyto televizory jsou ale obvodově řešeny tak, že dokáží obraz 4:3 upravit, aby k deformaci nedocházelo. Opět samozřejmě za ztráty určité části obrazu, nebo vytvořením černých pruhů po stranách obrazovky.

  1. Převod oříznutím okrajů
    Převod oříznutím okrajů
    Převod oříznutím okrajů

    Žlutou barvou je opět vyznačena část obrazu, o kterou divák přichází, šedou je znázorněno stínítko obrazovky. Divák opět vidí jen 75 % původní části obrazu.

  2. Převod vytvořením obrazového formátu s postranními pruhy
    Převod vytvořením obrazového formátu s postranními pruhy
    Převod vytvořením obrazového
    formátu s postranními pruhy

    Celý obrázek reprezentuje stínítko obrazovky, šedou je znázorněna aktivní část obrazovky, černě nevyužitá část obrazovky. Opět se využívá jen 75 % stínítka.

  3. I v tomto případě je u některých moderních televizorů možné kompromisní řešení mezi případy 1 a 2, kdy si divák může podle vysílaného programu nastavit v podstatě libovolnou velikost obrazu a tím i libovolný poměr mezi zobrazenou částí obrazu a částí, kterou nebude vidět.

Filmové formáty

Nesmíme si plést signál 16:9 (na televizoru 4:3 je horizontálně deformovaný) se signálem letterbox, jenž může mít obecně jakýkoliv poměr stran aktivní části obrazu (např. i 16:9). Formát letterbox není na televizoru 4:3 horizontálně deformovaný.

Zcela samostatnou kapitolou je úprava poměru stran filmových širokoúhlých formátů, které mají poměr stran výrazně větší než 16:9 (= 1,78:1), např. 2,6:1, 2,66:1, 2,55:1, 2,35:1,… Zde je třeba volit velice citlivě kompromis mezi oříznutím obrazu a formátem letterbox. Ze studií EBU plyne, že divák mnohem hůře snáší formát letterbox než určitou ztrátu části obrazu na okrajích. Na druhou stranu necitlivý ořez okrajů může zcela znehodnotit umělecký záměr autora díla. Obecně by mělo platit, že při úpravě filmových formátů pro obrazovky 4:3 je vhodné volit formát letterbox s poměrem stran aktivní části obrazu 16:9 tak, aby majitelé televizorů 16:9 mohli optimálně využít svou obrazovku a zároveň aby majitelé obou typů televizorů nepřicházeli na krajích o příliš velkou část obrazu.

Poslední aktualizace 3. 10. 2017, Karel Trpák