„Zlatý fond“ v HD

Když Česká televize zahájila v září 2009 experimentální satelitní vysílání a následně v únoru 2010 pak pravidelné vysílání ve vysokém rozlišení (HD), měla již jasnou představu o tom, co chce v tomto novém, kvalitativně mnohem lepším, vysílacím formátu svým divákům nabídnout. Vedle častokrát mediálně prezentovaných přenosů ze Zimních olympijských her byla už tehdy připravena řada přímých přenosů, zejména těch, které připravovala Česká televize sama, jako byla návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice, seriál přenosů pořadu Když hvězdy zpívají nebo přímý přenos z Velké pardubické. Dále byla připravena řada televizních inscenací, takže prakticky všechny nedělní večerní premiéry podzimu 2009 byly na satelitu vysílány již ve vysokém rozlišení.

Mrzelo nás ale, že se (až na výjimky) nedařilo nabídnout v HD formátu filmy. To se změnilo na přelomu let 2009 a 2010, kdy Česká televize uvedla do provozu filmový snímač schopný snímání ve vysokém rozlišení. A samozřejmě jsme začali procházet i rozsáhlý televizní archiv a hledali jsme, která z významných děl minulosti by bylo možné divákům zprostředkovat v nové vyšší kvalitě.

Nutno zdůraznit, že se nejedná o přepočítání starých záznamů v běžném rozlišení, jak někteří spekulují, ale o zcela nový přepis filmové kopie. Obecně je známo, že film je zatím nejlepší způsob archivace obrazu bezkompresním způsobem ve vysokém rozlišení. Toto rozlišení roste s šířkou filmu (16 mm, Super 16, 35 mm, 70 mm), neboť se tím zvětšuje plocha obrázku, a tím i množství rozlišitelných bodů. I film šířky 16 mm může poskytnout jemnější detaily, než televizní obraz v běžném rozlišení, který se skládá z pouze 576 aktivních řádek, z nichž každá má 720 obrazových bodů. Samozřejmě, pro přepis ve vysokém rozlišení, konkrétně se používá 1080 řádek s 1920 body, je potřeba použít co nejlepší filmový pás, který je k dispozici; nejlépe negativní originál. Z 16 mm pozitivní kopie filmu vyrobené třeba v roce 1985 už ale nelze dosáhnout brilance a barevného podání jako u současného nativního elektronického snímání v HD. Je to poplatné době, ve které byl film vyroben - technickou kvalitou filmové suroviny, technologií zpracování a stárnutím materiálu.

Takže shrnuto, má-li Česká televize k dispozici kvalitní filmovou kopii určitého díla, bude se snažit nabídnout divákům nový přepis, často i digitálně remastrovaný, čili vyčištěný v obrazu i zvuku. První tři takto zpracované seriály, konkrétně Vlak dětství a naděje, Byl jednou jeden dům a Hříšní lidé města pražského byly odvysílány v roce 2010. I když třeba u přepisu seriálu Vlak dětství a naděje ještě nebyly realizovány všechny rekonstrukční operace, nový přepis filmu je mnohem klidnější, ostřejší, brilantnější, barevně vyrovnanější a přináší mnohem větší kvalitu obrazového dojmu i pro diváky klasického SD vysílání. Do roku 2023 pak bylo z filmu do HD převedeno více než 1.200 titulů, mezi jinými i oblíbené seriály F.L.Věk, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Arabela, Bylo nás pět a bezpočet krátkých pohádek – Večerníčků.

U většiny televizních filmů, tedy pořadů, které byly primárně určeny pro televizní vysílání a přitom byly nasnímány na film, však existuje problém s formátem obrazu. U těchto filmů byl použit formát obrazu 4:3, což odpovídalo tehdejším televizním obrazovkám. Ale HD vysílání je vždy pouze ve formátu 16:9. Je tedy potřeba upravit formát obrazu, což je možné v zásadě dvěma způsoby. Buď je možné „uříznout“ horní a dolní část obrazu:

Metoda oříznutí okrajů (crop)

76_01

Metoda „poštovní schránka“ (pillarbox)

76_02

…nebo je možné obraz po stranách doplnit grafikou nebo častěji černými pruhy. Lze si představit i kompromisní řešení:

Kompromisní řešení: formát 14:9 pillarbox

76_03

Převod formátu 16:9 pillarbox na 4:3

76_04

Tyto problémy, které skutečně není možné řešit jinak, než jsme naznačili, jsou ovšem nejčastějšími důvody ke stížnostem diváků, kteří mají stále ještě televizory s obrazovkou s poměrem stran 4:3, protože bez speciálních opatření by na nich obraz vypadal takto:

Česká televize při převodu pořadů, které byly do formátu HD a tím pádem do formátu 16:9 upraveny metodou „pillar box“, používá právě zmíněný speciální postup, kdy výsledný materiál je opět označen jako 4:3 a diváci na starších televizorech nejsou o nic ochuzeni.

Karel Trpák, duben 2010