Svobodný přístup k informacím — Vše o ČT — Česká televize

ad 1): V rámci volební kampaně politických stran, politických hnutí a koalic plní Česká televize specifickou úlohu subjektu, jemuž je svěřen zvláštní úkol, stanovený v § 16 odst. 8 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů: „Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice.“ Citované ustanovení vyjadřuje požadavek absolutní rovnosti rozložení poskytnutého času mezi všechny kandidující subjekty (bez ohledu na jakákoliv kritéria určující jejich váhu v politickém či společenském životě, jako jsou např. předchozí volební výsledky, dosavadní zastoupení v zastupitelských sborech, početnost členské základny apod.).

Nad rámec těchto 14 hodin vysílacího času se však požadavek mechanické rovnosti již neuplatní. Na jeho místo nastupuje požadavek vyváženosti a objektivnosti a požadavek přiměřeně rovného přístupu; zde již Česká televize nevystupuje jako pouhý realizátor zákonem striktně definovaného práva, ale v celé úplnosti svého mediálního působení. To jí zároveň již umožňuje přistupovat k jednotlivým kandidujícím subjektům nikoliv z pozice absolutní rovnosti typické pro orgány podílející se na přípravě a průběhu voleb, nýbrž z pozice odstupňované rovnosti.

Rozhodnutí o daném počtu subjektů zvaných do předvolebních debat tedy vychází z principu odstupňované rovnosti, kdy se při určování časové proporce zastoupení jednotlivých kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, postupuje přiměřeně k jejich politickému a společenskému významu. Nezbytné je přitom zohlednit výrobní, technická a dramaturgická hlediska, z nichž vyplývá, že počet účastníků předvolební debaty musí být do určité míry omezen. Cílem tohoto omezení je mj. chránit zájem voličů, aby před volebním rozhodnutím viděli srozumitelnou a atraktivní debatu klíčových politických aktérů, nezatíženou rozmělněním diskuse mezi větší počet politických subjektů.

ad 2): Při rozhodnutí o počtu subjektů zvaných do předvolebních debat bylo vycházeno z hledisek popsaných výše ad 1), nikoliv z metodik, důvodových zpráv, zápisů z jednání nebo jiných obdobných dokumentů.

ad 3): Vzhledem k tomu, že ještě dne 3.9.2021 probíhal sběr dat, nemohla se Česká televize dovědět o výsledcích průzkumu volebního potenciálu dne 3.9.2021, ale až po skončení průzkumu. Výsledky průzkumu byly publikovány dne 5.9.2021.

ad 4): Pravidla byla sestavena bez znalosti výsledku průzkumu volebních potenciálů.

ad 5): Viz výše ad 4).

ad 6): Pravidla předvolebního a volebního vysílání schválil generální ředitel České televize.

ad 7): V minulých Pravidlech předvolebního a volebního vysílání České televize v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebylo pro zvaní kandidujících subjektů využito kritérium překročení 5 % v průzkumu volebního potenciálu.