Kde jsem:

Kavčí hory — Televizní studia — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Televizní středisko Kavčí hory

Sledované záměry a realizované koncepce

Na počátku přípravy výstavby bylo jediným televizním technologickým postupem živé vysílání, kdy technika filmového záznamu televizního obrazu (telerecording) byla u nás v začátcích, stejně jako dvoupásová zvuková technika 16 mm filmu. Magnetický záznam televizního signálu byl znám jen z literatury.

Významnými technologickými změnami bylo odtržení výroby od vysílání a zavedení odbavování programu jako provozní operace vyžadující specificky vybavené technologické pracoviště (původně bylo odbavování jednoduchou technickou manipulací a složitější režijní práce, související s uváděním a vysíláním pořadů, byly předávány do režie).

Kavčí hory - stavba Kavčí hory - respirium - 1972

Hlavní zásadou, určující rozsah a strukturu připravovaného televizního střediska byl požadavek provozní a výrobní soběstačnosti ČST Praha, tedy její kapacitní nezávislost, nejen ve výrobě programu, ale také v péči o veškerou techniku a objekty televizního střediska. Jistý objem spolupráce se předpokládal pouze s Čs. filmem a Čs. rozhlasem.

Omezená plocha pozemku, přiděleného pro výstavbu nového televizního střediska, a požadavek těsné spolupráce jejích jednotlivých provozů a tedy krátkých komunikací, vedl autora architektonické koncepce k tzv.monoblokovému uspořádání se stavebně sevřeným situováním požadovaných objektů. Alternativní pavilónové řešení, se situováním provozních celků do samostatných objektů pospojovaných silnicemi, by vyžadovalo podstatně větší pozemek a znamenalo i delší vzdálenosti mezi objekty a provozy.

Koncepce uspořádání televizní techniky vybírala mezi dvěma základními principy:

  • řešením centrálním, kdy všechny zdroje a spotřebiče signálů by byly prostorově soustředěny a technicky i provozně podřízeny jednomu řídícímu centru (toto uspořádání by sice bylo pro momentální provoz úspornější, ale velmi by ztěžovalo postupné připojování dalších vybudovaných kapacit a zejména modernizaci televizních pracovišť, jejichž zařízení ukončilo fyzickou životnost nebo zastaralo)
  • řešením decentrálním, kdy všechny zdroje a spotřebiče signálu by byly samostatně situované a disponované, což by pro každodenní provoz technicky i organizačně bylo náročnější; zato se předpokládalo, že bude snadné připojovat nové kapacity a při modernizaci zařízení vyřadit z provozu a vyměnit za nové.

Nakonec byla zvolena koncepce kompromisní, tzv. centrálně decentrální systém, kdy veškerá televizní technika byla rozdělena do čtyř relativně samostatných funkčních celků (1. a 2. studiový blok, odbavovací blok a obrazová a zvuková výroba) a ty všechny pak byly podřízeny HTK (nyní Hlavní střediskový rozvod).

Od počátku přípravy výstavby se počítalo s technikou černobílé televize a teprve v roce 1968 se rozhodlo vybavit studia 3, 4, a 5 již technikou barevné televize. Politické rozhodnutí přijmout systém SECAM se podařilo realizovat naštěstí pouze v tom smyslu, že SECAM byl použit jen pro oblast vysílací a přijímací techniky, zatímco ve studiové technice byl zaveden systém PAL. (Prosazení systému PAL do studiové techniky ovšem znamenalo pro příslušné pracovníky ČST po roce 1969 rázný dvacetiletý kádrový postih).

Kavčí hory - dnes Objekt producentských center zvaný "Rohlík"

Přehled hlavních projektových změn

Největší změny proti původní dokumentaci mohly být provedeny po přerušení výstavby v roce 1962 přepracováním zadávacích (úvodních) projektů1. etapy. Změny byly prováděny ve stavební části i v projektech technologického zařízení všeho druhu, a to změny zásadní - koncepční i dílčí. Základní podoba střediska se sice až tolik nezměnila, ale jeho struktura, vybavení a provedení doznaly v průběhu let mnohé podstatné změny. Za období přípravy a realizace výstavby televizního střediska Západ, trvající téměř třicet let, byly totiž závislé na všeobecném vývoji stavitelství a techniky vůbec a na vývoji poznání pracovníků ČST.

Největších změn však doznal zejména vývoj televizní techniky a v důsledku toho i vývoj technologických postupů výroby programu. Tyto změny měly také odraz v investičních nákladech, které (s přepočtem cen) vzrostly téměř desetkrát. Další změny ovšem vyplývaly z prodlužování výstavby, protože koncepce a projekty nesměly zastarat.

Hlavní stavební změny proti původní studii z roku 1960, proti objemové studii z roku 1961 a proti zadávacímu projektu1. etapy z roku 1961:

  • celý monoblok televizního střediska Kavčí hory - Západ byl v projektu podle pokynů Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy z pohledových důvodu půdorysně pootočen o 8 stupňů.
  • výškový objekt byl stavebně rozšířen z hloubky jednoho stavebního modulu (6 m) o 3 m na hloubku 1,5 modulu (9 m), čímž zde bylo umožněno situovat technologická pracoviště
  • dvůr v prostoru dílen scénické techniky, původně požadovaný hygienikem hl. m. Prahy (který mezitím zemřel a nový hygienik již na tomto požadavku netrval), byl "zastavěn" a využit pro další prostory scénické techniky

Hlavní projektanti a dodavatelé TVS KH - Západ:

Hlavní architekt projektu: Ak. Arch. Jiří Holý, Spojprojekt Praha
Generální projektant 1. -3. a 6. etapy: Spojprojekt Praha
Generální projektant 4. a 5. etapy: Banské projekty Bratislava
Generální dodavatel celého TVS KH - Z : nikdy se jej nepodařilo zajistit.
Generální dodavatel stavební části: Konstruktiva n. p. Praha
Generální dodavatel technologické části: Odbor generálního dodavatele technologie ČST Praha
Vyšší dodavatel obrazového zařízení: Tesla Radiospoj n. p. Praha
Vyšší dodavatel zvukového zařízení: Tesla Elektroakustika n. p. Bratislava

Zhodnocení stavby

Výrazným rysem architektonického ztvárnění monobloku západní části televizního střediska na Kavčích horách je jeho přiměřenost, projevující se ve způsobu, jakým navazuje na sousední zástavbu. Děje se tak výrazem jeho objektů, zejména ve hmotovém uspořádání a rozměry objektů, zvláště ve vertikálách, i jejich vzájemnými proporcemi. V dálkových pohledech se architektura střediska projevuje velmi příznivě, protože na sebe nijak nestrhává pozornost, ačkoliv jeho společenský význam by k tomu dával plné oprávnění.

Silueta těžiště celého monobloku, jímž je blok studií a objekt techniky, vypovídá o době vzniku architektonické koncepce. Studia byla tehdy živým vysíláním propojena s vysílacími (odbavovacími) pracovišti televizní techniky, čemuž odpovídá i architektonické uspořádání, kde z prostoru mezi studii vyrůstá výškový objekt televizní techniky.

Architektonická koncepce správně využila charakter terénu, zdvihajícího se k jihu, ke klasickému separovanému umístění a uspořádání studií a jeho hereckého a štábního příslušenství a zázemí scénické techniky. Herecké a štábní příslušenství má nejkratší napojení na severní vstup do televizního střediska, s výstupem do hereckých šaten a štábních místností o podlaží výše na úrovni studií. Z opačné strany studií má scénická technika přímé napojení na komunikaci na úrovni terénu z jižní strany.

Od vydání Investičního úkolu na výstavbu nového televizního střediska v Praze 4 uplynulo již více než čtyřicet let. Přes četné peripetie vývoje, zejména v představách o budoucnosti televize a v zásadních změnách ve vývoji televizní techniky, byla posléze realizována zadaná struktura výrobních kapacit:

Televizní studia 200 m2, 400 m2, 700 m2 a 400 m2 s příslušenstvím pro účinkující a výrobní štáby a zázemím scénické techniky. Dále kapacity zvukové výroby, později doplněné o kapacity obrazové výroby, kapacity pro odbavování programu a kapacity víceúčelových režií. Po všech změnách a modernizacích se nakonec výrobní a ostatní kapacity v provozu osvědčovaly a plně vyhovovaly potřebám výroby programu.

Vývoj technického a provozního poznání si pak vyžádal výstavbu centrální chladírny a Závodní požární stanice.

Představy o vývoji televize u nás předpokládaly, po dokončení západní části, výstavbu východní části televizního střediska. Měl tak vzniknout celý areál ČST na Pankráci.

Vývoj požadavků provozu televizního zpravodajství však předběhl tempo výstavby, a proto byl hotový projekt na Objekt rozvoje ČST přepracován a realizován v předstihu jako Objekt Televizních novin.

Plánované rozšíření kapacit kanceláří v Objektu ústředního řízení (hlavní budově) bylo po roce 1989 zrušeno a realizováno nástavbou na Objektu tvorby programu. Na východní části pozemku České televize se uskutečnila výstavba Objektu producentských center (tzv. Rohlík), ze které ale zůstalo jen torzo.

Tyto změny přinesl převrat ve vývoji naší společnosti po roce 1989 a zejména vznik a působení komerčních televizí. Přestože s takovým vývojem nemohla koncepce televizního střediska Kavčí hory počítat, jeho principiální řešení je uspořádáno tak, že středisko může po pravidelných modernizacích spolehlivě pracovat dál.

Martin Glas
JUDr. Ing. Arch. Ladislav Suk
(interní bulletin České televize INFO 9/2000 a 10/2000)

dr