Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Labyrint II

Provizorní vysílací pracoviště na vysílači Cukrák — Televize v srpnu 1968 — Období 1968–1969 — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Ještě před zahájením mimořádného vysílání ze studia „A“ ve Vladislavově ulici, po jednání s provozním inženýrem Lubomírem Drtinou, vypravil vedoucí přenosové techniky Ing. Jiří Hozman dva reportážní přenosové vozy na vysílač Cukrák.

Dvoukamerový přenosový vůz na podvozku PAZ s osádkou a vedoucím směny Vladimírem Holubem směřoval k vysílači. Trasa přepravy s přihlédnutím k možným kontrolám byla zvolena přes Modřany. Nad očekávání k žádnému zadržování ani kontrole nedošlo, osádce vozidla PAZ sovětské výroby dokonce samopalníci a tankisté zamávali na pozdrav.

Pro jednokamerový přenosový vůz, zvaný „očko“ byla zvolena jiná trasa přepravy a na místo určení dojel se zbývající části osádky cca o půl hodiny později.

Předpoklad Lubomíra Feita při cestě na vysílač vyzvednout pana Antonína Burianka, pracovníka mobilní retranslační techniky Spojů pro snazší propojení televizní přenosové techniky se zařízením spojů nebyl pro jeho nepřítomnost v bytě naplněn. Přesto byla urychleně provedena instalace televizních kamer, zvukové a osvětlovací techniky v místnosti prvního patra budovy vysílače a provizorní vysílací studio bylo připraveno k vysílání.

A tak vlastně ještě před obsazením objektů Plodinová burza a Měšťanská beseda se zařízením studiové techniky zahájila přenosová technika svou specifickou činnost při realizaci přímých přenosů z provizorních vysílacích pracovišť.

Před jedenáctou hodinou zahájeno vysílání. Vladimír Tosek a Vladimír Škutina informovali o posledních událostech, vedli besedy na aktuální téma a vyzývali náš lid k rozvážnému jednání. Provozní inženýr L. Drtina po jedenácté hodině z objektu Měšťanské Besedy oznámil L. Feitovi a směnaři Vladimíru Holubovi, že vojenská jednotka míří na vysílač slovy: „Jedou k vám“. Vysílání s několika přestávkami ukončeno cca v 11.45, těsně před obsazením vysílače.

Po skončení vysílání byla jedna z televizních kamer zamířena na vstupní bránu k vysílači – proto také diváci mohli sledovat odchod pana V. Toska a V. Škutiny k jejich automobilu a odjezd těsně před příjezdem tanku a pěchoty. Služba spojových techniků z vyšších pater vysílače sledovala prostor vjezdu a ohlásila vstup okupantů do prostoru vysílače.

Po obsazení vysílače byly osádky přenosových vozů přinuceny pod hlavněmi samopalů okamžitě vypnout zařízení. Avšak ještě před opuštěním přenosového vozu přeskupením desek tištěných spojů byly synchronizátory vyřazeny z provozu. Osádky byly cca půl hodiny střeženy ozbrojenou hlídkou na chodbě a posléze vyvedeny z objektu vysílače. Zařízení přenosové techniky byli technici nuceni ponechat na místě a nákladním vozem dopravili do objektu přenosové techniky.

Na realizaci prvního přímého přenosu z provizorního pracoviště se podíleli: Josef Verner, Miloš Živec, Lubomír Havelka, Ing. Miloš Endler, Petr Šmíd, Josef Pelíšek, Vladimír Zvelebil, M. Podhorecký, Přemysl Prokop, Boh. Toninger, Tomislav Neklan, Oldřich Čičatka, Pavel a Libuše Vantuchovi a Vladimír Liška.