Porada vedení ČST v Jindřišské ulici 21. srpna

Pozitivní roli sehrála provozní nevýhoda značné dislokace objektů ČST v Praze v srpnových dnech roku 1968. Objekt Jindřišská, v němž mimo filmové střižny a filmové projekce byla situována i pracoviště programových a hospodářských složek, ušel pozornosti okupantů a nebyl obsazen. Na několik následujících dní se stal pracovištěm širšího vedení ČST.

V odpoledních hodinách 21. srpna přijel po přerušení dovolené do Prahy František Svejkovský a z objektu Jindřišská navázal spojení s pracovníky technickoprovozních úseků rozvoje a výstavby ČST Praha, Výzkumného ústavu rozhlasu a televize (VÚRT), technickým úsekem Československého rozhlasu a některých dalších organizací spolupracujících s ČST. Bylo potřeba zmapovat stávající situaci stavu technických prostředků a provozního personálu pro přijetí následných technických řešení směřujících k pokračování ve vysílání ČST.

V podvečerních hodinách se v kanceláři náměstka ústředního ředitele ČST JUDr. Jiřího Würtherleho uskutečnila operativní porada provozně-technického štábu. Za účasti Františka Svejkovského, ředitele rozvoje a výstavby, ing. Václava Koláře, ředitele technickoprovozních úseků (po jeho návratu ze služební cesty do Bratislavy) a ing. Ladislava Kejhy, vedoucího rozvojových složek, byla stručně zhodnocena situace nastalá po obsazení objektu Měšťanské besedy a vyřazením studia Skaut přerušením retranslačního spojení. Po zvážení reálných možností v pokračování ve vysílání bylo dohodnuto využívat zbývající prostředky přenosové techniky, mobilní retranslační techniky, výkonných televizních vysílačů a vykrývacích vysílačů malého výkonu k zřizování provizorních vysílacích pracovišť. Přípravou a realizací tohoto úkolu byli pověřeni ing. Kolář a ing. Kejha.

Skladbu programu, který se z provizorních pracovišť vysílal, připravovali vedoucí pracovníci programových složek Viktor Růžička, Zdeněk Noháč, Přemysl Freimann, Eva Krausová a pánové Miloš Volf a Otakar Fencl. Na postupné zřizování a uvádění provizorních pracovišť do provozu navazovala realizace programové náplně štábu. Vzájemné spojení obou štábů bylo neustále udržováno, i když jejich členové byli nuceni pracovat na několika místech v Praze (Václavské náměstí, Vinohrady, Jeremenkova ul., sídliště Antala Staška).

V kanceláři Jiřího Würtherleho byla s paní Alenou Kejhovou, produkční sportovní redakce, oficiálně projednána její činnost při distribuci filmových materiálů na vysílač Kleť i mimo území ČSSR.

Ústřední ředitel ČST, který odmítl splnit příkaz sovětského velení k zastavení televizního vysílání, přenesl své pracoviště do objektu parlamentu na Gorkého náměstí (dnes Senovážné náměstí). Ve večerních hodinách pravidelně informoval širší vedení ČST v Jindřišské ulici o situaci v zemi a o práci v parlamentu. Při jednom jednání žádal o radu, zda má zůstat v republice, nebo ji opustit. Podle podání Františka Svejkovského mu bylo doporučeno, aby ČSSR opustil. Následující dny prozíravost tohoto rozhodnutí prokázaly.

Je na místě připomenout, že zatímco Jiří Pelikán rezolutně odmítl příkaz sovětského velení přerušit televizní vysílání, vydal ministr spojů Karel Hoffman příkaz k vypnutí všech vysílačů a vyřazení všech retranslačních prostředků z provozu. Tato skutečnost podstatně ovlivnila průběh přípravy a realizace provizorních vysílacích pracovišť. Nezbývalo, než projednávat otázky přenosu a vysílání televizního signálu s pracovníky resortu spojů jen osobním stykem a zcela vyloučit telefonní spojení, na jehož odposlouchávání nás sami pracovníci spojů upozornili.