Úvod » Československo » 80. léta » Články

Českomoravská vysočina byla v 80. letech typickým zábavovým krajem a je vlastně dodnes. Není tedy divu, že se v jednotlivých oblastech zákonitě musely vytvořit buňky, ve kterých se objevili hudebníci (a nehudebníci), kteří se chtěli prezentovat poněkud odlišnou formou rocku, než tou, kterou hustily do lidí kapely na tancovačkách. A je pochopitelné, že se tak mohlo stát pouze ve větších městech, jakými byly třeba Třebíč, Jihlava, Žďár nad Sázavou nebo Havlíčkův Brod.

Na počátku 80. let vznikla v Havlíčkově Brodě androšská komunita, která se soustředila v místním hostinci U Hnáta. Mladí vlasatci a o ještě pár let mladší teenageři se spojili dohromady a začali se zajímat o jakékoliv formy nonkomforního umění. Hltali vše, co se týkalo literatury, filmu, výtvarna a také hudby a to jak undergroundové nebo punkové ale hlavně takové, která vycházela z hnutí Rock v opozici. Je tedy pochopitelné, že v rámci této komunity vznikla tři undergroundová seskupení Maama, Křečový Žíly a Gumovej Knedlík a že členové těchto kapel sami začali pořádat neoficiální akce (nazvané podle písně B. Dylana „Pod tou strážní věží“). Ty pak vyvrcholily na podzim 1985 uspořádáním tzv. „Underground Festival Of Music“, kterého se na tu dobu zúčastnil nebývalý počet lidí, a který byl později ukončen zásahem policie. Styčnými body této komunity byli hlavně androši Josef „Pepino“ Frič, Karel „Kadlos“ Novák a Petr „Hraboš“ Hrabalik. Důvodem postupného zániku kapel byly odchody lidí na vojnu a také odchody lidí ze samotného města (většinou do Prahy), protože komunita byla pro místní estébáky velkou rybou a tlak z jejich strany neustále narůstal. Dva roky zmatků nakonec vedly k sestavení kapely jediné - hardcoreové úderky Našrot.

A to v HB ještě navíc působila jedna z nejlepších východočeských novovlnných kapel, Koutného Kejvavý koně, podobně zaměřená Zebra, reggae band Bio 29 a folkové duo Pohled. Z tancovačkových kapel by snad šlo zmínit soubor Experiment, který se kromě převzatých skladeb prezentoval i vcelku zajímavou vlastní tvorbou. Dalšími zábavovými skupinami byly např. "beatlesovská" Optima a drsná parta Mercury, jejíž kytarista V. Vávra v polovině 80. let založil sezónní jazz rock The Guitar Band. A na mlýně v Okrouhlici pak rok co rok probíhalo soustředění Jasné Páky, později Hudby Prahy.

Havlíčkobrodsko mělo význam ještě v jedné důležité věci - a tou byly festivaly. Přehlídkou amatérských skupin se stala každoroční Rocková Vysočina, konaná v místním KD od roku 1980. Byla soutěžní a představovala fanouškům jak kapely klasické, zavedené tak i originální a neobvyklé. Na Vysočině si v průběhu let zahráli třeba Švehlík, Vítkovo kvarteto, Babalet, Laura a její tygři, Precedens, Buty nebo Oceán.

Ovšem tím nejznámějším počinem, který se v tomto regionu konal, byl festival v Lipnici nad Sázavou. Tento nejslavnější festival druhé poloviny 80. let byl započat už v roce 1982 jako čistě rocková přehlídka. V temných letech rocku 1983 až 1985 se přeobrodil na festival folkový, na kterém si ale postupem času mohli zahrát i rockové kapely. I tak byla Lipnice tou nejproblémovější oficiální akcí, která se u nás konala, však by také její dramaturgové a organizátoři Jarmila Poláková a Vladimír Hanzel mohli vyprávět. Po té „slavné“ v roce 1988, na které poprvé po osmnácti letech veřejně vystoupil Václav Havel, dokonce Stb vyprovodila spoluorganizátora za SSM Jana Hamra do psychiatrické léčebny. Festival v Lipnici byl prodchnut duchem svobody a stal se prvním signálem politických změn, které pak později nastaly.

To je všecko sice hezké, nicméně počet tanečních zábav v tomto kraji několikanásobně překračoval nejen počet oněch ať už oficiálních nebo neoficiálních akcí, ale i celostátní průměr počtu konaných tancovaček.