1. června 2014

Nové Dvory nedaleko Kutné Hory proslavil básník Jaroslav Vrchlický, který tu s rodinou strávil kus svého života. A taky místní panstvo z rodu Věžníků. Hrabě Bernard se tu v druhé polovině 17. století pustil do stavby barokního sídla a zároveň do rozsáhlých úprav okolní krajiny. My si společně prohlédneme to, co se z jeho velkolepého díla dochovalo. Začneme návštěvou zámku, který se pyšnil bohatou výzdobou. Přilehlý zámecký park zase krášlila celá řada soch. Do práce se zapojili slovutní mistři té doby. Za pozornost stojí i kostel svaté Anny, ke kterému patřila dominikánská rezidence. Významnou technickou památkou je vodárenská věž, kterou pan hrabě nechal vybudovat pro napájení zámeckých kašen a vodotrysků. A připomeneme si i poslední majitele panství, kteří dokonce odpočívají na místním hřbitově.

Za zvířaty, která by raději žila ve volné přírodě, ale momentálně to nezvládají, se vypravíme do Klášterce. Představíme vám hned několik obyvatel tamní stanice pro handicapovaná zvířata. Jedním z nich je rys, který dostal jméno Davídek. Vysvětlíme vám, jak k němu přišel i to, jak se octl v Klášterci a proč se nemůže vrátit do lesa. Pak se porozhlédneme po voliérách, kde pobývají hlavně poštolky, ale třeba taky výr Kuba, který teď kvůli poraněným křídlům nemůže moc létat. Těšit se můžete i na puštíky nebo sovy pálené a můžeme slíbit, že se hodně dozvíme i o jejich životě. Mimo jiné třeba to, jak šikovně se v přírodě dokáží skrývat kalousi ušatí a co jsou schopny udělat samičky puštíka bělavého pro to, aby uživily svá mláďata.

Pokud patříte k příznivcům výletů v sedle kola, pak se s námi určitě vypravte na prohlídku muzea cyklistiky v Nových Hradech. Najdeme ho v zámeckých zahradách, v prostorách opravené barokní sýpky. Čekají nás tu stovky pokladů, z nichž ty nejstarší pocházejí z 19. století. Ty nejmladší, současné, vám pak umožní srovnání, jak moc se tenhle obor posunul. K nejvzácnějším kouskům patří první typ nízkého kola, zvaný „bezpečník“, který byl vyroben v Anglii v roce 1886 a zajímavé je taky kolo, kterému se říká klokan. Bylo prvním, které se pyšnilo řetězovým pohonem. Těšit se ale můžete taky na nejrůznější doplňky a pomůcky cyklistů. Muzeum funguje už osmým rokem, ale to neznamená, že se tu neustále neobjevují nové věci.

Zámek v Ratibořicích mnozí z nás znají hlavně díky Boženě Němcové a její Babičce. A taky díky Kuronské princezně Kateřině Frederice Vilemíně Zaháňské. A právě do jejích časů se alespoň symbolicky přeneseme při návštěvě ratibořického sídla. Kateřina si ho vybrala jako stálé letní, takže bylo jasné, že muselo projít řadou proměn, aby odpovídalo dobovým trendům. V té době vládl empír, takže se tu s ním samozřejmě setkáme. Prozradíme vám ale taky celou řadu zajímavostí ze života vévodkyně, která zasahovala i do světa politiky. Prohlédneme si například sál, kde se podle legendy měli potkat tři tehdejší panovníci a bude nás zajímat i to, jaký osud potkal ratibořický zámek po smrti této zajímavé ženy, kdo na něm pánem a kdo se tu scházel.

Vojtěch Kubašta byl známý český ilustrátor, který by letos oslavil své sté narozeniny. Najde se ale určitě hodně těch, kteří jeho jméno neznají. Ato proto, že jeho tvorba sloužila takřka výhradně jako exportní artikl. Dá se říct, že patřila k tomu, co naši zemi v minulém století proslavilo i daleko za jejími hranicemi. Pokud máte zájem, seznámit se s ní můžete na výstavě v Brně. Svou sbírkou se o ni zasloužil Jan Maroušek. A na co se tedy můžete těšit? Vojtěch Kubašta byl sice vystudovaný architekt, ale místo stavby domů se pustil do stavby knížek. Hlavně dětských. A ty okouzlovaly děti na západ i na východ od naší vlasti. Vyvezly se jich desítky milionů. Úspěch slavily taky jeho plastické betlémy a koneckonců i díla, která sice vytvořil, ale pod nimiž chyběl jeho podpis.

Ve Slavkovském lese po druhé světové válce pobývali vojáci. Vojenský újezd Prameny tehdy pohltil řadu obcí, mezi nimi i Kostelní Břízu. V ní se zastavíme u kostela, který už měl namále, ale naštěstí se našli zachránci, kteří ho nenechali zaniknout úplně. Díky péči manželů Číhalových si tak můžeme i dnes prohlédnout kupříkladu barokní reliéfy. Pozornost si zaslouží i polohrázděný Panský dům, který si dokonce zahrál ve filmu. Od něj se pak vypravíme k další zajímavé památce, ke středověkému cínovému dolu Jeroným. Poklady ukryté pod zemí se v něm přestaly dobývat už v 17. století, dnes je přístupný všem zájemcům o výlet do časů minulých. Mohou si udělat obrázek o tom, jak se tehdy v dole pracovalo a jak velká dřina to byla.