9. června 2022

Za jeden z nejvýznamnějších vynálezů lidstva jsou považovány brýle. Možná vás to překvapí, ale jejich jakési prehistorické předchůdkyně se zrodily už někdy na konci 13. století. Vzhled se dlouho moc neřešil. Byly vnímány především jako zdravotní pomůcka kompenzující vady zraku. Dnes jsou ovšem považovány i za módní doplněk. Návrháři dávají obroučkám nejrůznější tvary i barvy. Jedním z těch, kterým tento obor učaroval, je i Ondřej Vicena z Prahy. Nejprve jen sbíral staré modely, později začal i navrhovat nové a nakonec se pustil taky do jejich výroby. Pro inspiraci nemusel chodit daleko. Stačilo mu jen se trochu přenést v čase a vrátit se do 60. a 70. let, kdy naši tvůrci brýlí měli ve světě skvělé renomé. Do jeho dílny vás zavede Josef Kubeš.

Tím samým, čím je pro filmaře legendární Oscar, je pro kadeřníky prestižní soutěž Hairdressing Awards. Klání, které se zrodilo v roce 1985 ve Velké Británii, se koná pod stejným názvem v jednotlivých státech. My ho organizujeme společně se Slováky a hned třikrát v něm zvítězila Jana Burdová z Teplic, což se zatím nikomu z jejích kolegů nepodařilo. Vysloužila si tím jako první žena vstup do síně slávy oboru. Její cestu do absolutní špičky zmapovala Silvie Dymáková.

Boty nejsou jen důležitou součástí našeho šatníku. Podle psychologů na nás dokáží i leccos prozradit. Tak třeba. Ty nejnovější značky a výstřelky módy prý rádi nosí lidé trpící strachem z toho, jak je vnímá okolí. Výrazné obuvi zase dávají přednost extroverti. A tu nejméně zajímavou si naopak mají vybírat ti, kteří špatně navazují vztahy. Nás teď budou zajímat boty vyráběné ručně. Ušité pěkně na míru, jako za starých časů, které vydrží věčnost. Jenže skutečných ševců je jak šafránu. Patří mezi ně třeba Radek Zachariáš. Je sice trochu výstřední a na jednání či natáčení klidně dorazí v sukni, ale ve svém oboru je velmi respektovaný. Seznámí vás s ním Petr Bělík.

Jméno Bedřicha Feuersteina zná u nás jen málokdo, přitom své stopy zanechal v řadě oborů. Je třeba jedním ze zakladatelů naší moderní scénografie. Podílel se na podobě téměř čtyřiceti představení na prknech, která znamenají svět, včetně legendárních her Osvobozeného divadla. Kupříkladu Slaměného klobouku či Balady z hadrů Krom toho se věnoval taky malbě, tvorbě plakátů, knižních obálek i oděvů. Jenže tenhle mimořádně talentovaný muž toužil dobýt svět především coby architekt. A málem se mu to povedlo, protože budovy postavené podle návrhů, na kterých se podílel, vyrostly i ve Francii nebo v Japonsku. Proč se slavným nakonec nestal, vám prozradí Josef Kubeš.